Rozhodli se stát pěstouny a pomáhat dětem ve složité životní situaci. Za 11 let pomohli manželé Buštíkovi z Frýdku-Místku vychovat 15 dětí. Město je za jejich záslužnou činnost ocenilo a doufá, že jejich příběh motivuje i další páry k tomu, aby se staly pěstouny.
Manžele Buštíkovi z Frýdku-Místku přijal na magistrátu náměstek primátora, aby je osobně ocenil za dlouholetou pěstounskou péči a pomoc dětem s různými osudy.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Děláme to 11 let, 15 dětí. A co mě k tomu přivedlo? Práce, mě práce."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "Náhodou se k nám dostal leták Dejme dětem rodinu. A tak to vzniklo. Po roce nás schválili, protože jsme udělali všechny ty testy, co se musí absolvovat. No a než jsme měli dobu na rozmyšlení, patnáct dnů, z kraje, po tom schválení, že můžeme dělat pěstouny, tak už jsme měli holčičku připravenou v nemocnici na porodním. Jestli bychom ji vzali do pěstounství, no a Naděžda říkala, že hned, jakože jo. No a už začal ten kolotoč pěstounství na přechodnou dobu."
Jak dlouho u vás ty děti byly třeba?
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: Většinou, no různě, od nejméně asi pár týdnů, šest týdnů a nejdéle dva roky." - A v jakých věkových kategoriích? - "Od miminek, nejstarší měl sedmnáct, ale ten tam byl tři měsíce. Většinou plus minus dvouleté, tříleté, roční."
Manželé během pěstounství vychovávali čtyři vlastní děti, včetně dvojčat.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Svoje děti jednak znáte a ty cizí, každý už má prožitý nějaký příběh. Jako čím starší dítě, tím je to náročnější. Jo, mají za sebou různá traumata, takže náročnější." - A co vám to dává? - "Co mi to dává? Obejmutí. Určitě takový pocit, že mě někdo potřebuje. A že já mu můžu nabídnout tu náruč a takovou tu oporu."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "A ten dobrý pocit, že jsme mohli někomu pomoct, ano, to určitě."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já je chci opravdu velmi ocenit a velmi si toho vážím. Protože díky tomu ty děti nemusely být někde v ústavu, ale mohly opravdu být v rodinném kruhu a v teple domova. A mohli potom ty děti dále předat třeba adoptivním rodičům, nebo některé se teda vrátily i ke svým biologickým rodičům. Ono existuje takový možná mýtus mezi lidmi, že děti v dětských domovech se mají dobře. Je to pravda, že po materiální stránce určitě, protože mají tam spoustu hraček, mají tam samozřejmě vzdělání, jezdí někde na výlety, ale chybí jim to nejdůležitější, a to je ta láska od toho rodiče. A to jim právě těm dětem manžele Buštíkovi mohli aspoň na krátkou dobu dát. Já věřím, že příběh manželů Buštíkových třeba namotivuje nové další pěstouny, protože opravdu pěstounů není mnoho a potřebujeme ve společnosti opravdu další pěstouny."
Každý, kdo by se chtěl stát pěstounem, tak se může obrátit na sociální odbor na úřadě ve svém městě. Více informací získá také na webu dejmedetemrodinu.cz.
---
Nejstarší fotografie města, množství záběrů z okolních obcí i snímky známých a neznámých lidí z různého období. Nejen to ukrývá nová kniha filokartisty Václava Petera, kterou pokřtil v zaplněném Rytířském sále frýdeckého zámku.
A teď pozor! Nemrkat! Nejstarší fotografové Frýdku a Místku 1866 až 1954. To je název nové publikace, kterou vydal známý frýdecko-místecký filokartista Václav Peter.
Václav Peter, autor knihy: "Je to knížka, která se rodila dlouho, protože jako sběratelé, tak jsme, jako sběratelé pohlednic, filokartisté, tak jsme až tak ty fotografie pořádně všechny neznali. Nakonec jich je v té publikaci 620. Někteří jsou tady teda velice známí, ti fotografové, někteří tady byli jenom kočovní fotografové, dokonce ve Frýdku-Místku byli, hlavně v Místku teda."
Kniha přináší řadu historických fotografií míst i lidí. Našly se v soukromých sbírkách, Muzeu Beskyd i ve Státním okresním archivu. Některé dokonce sběratelé našli na světovém dražebním portálu. Každá fotografie má i svůj příběh.
Václav Peter, autor knihy: "To je trošičku takové, že je tam hodně o té filokartii. Jakým způsobem se to dělá ty pohlednice nebo ty fotografie. Jak se k tomu ti fotografové dostali."
Nejstarší fotografie jsou z roku 1866.
Václav Peter, autor knihy: "Nakonec jsme zjistili, že na těch fotografiích, z roku 1866 je i nějaký pan Preiss, který byl tady v té době starostou města Frýdku-Místku. A je tam jeho dcera, je tam zeťák a podobně. Tak se to krásně dosbíralo, to jsou takový ty totální špeky, protože to je ten počátek. V Místku, tam je taky fotograf, který tady kolem roku 1866 začal fotit. Ale on byl kočovný fotograf, někde z Jihlavy přijel. Takže teď máme takový dilema, kdo přišel první do Frýdku nebo do Místku, který z těch fotografů v tom roce 66 tu začal fotit první. A kdo první řekl: „A teď pozor, nemrkat."
Křest knihy proběl v zaplněném Rytířském sále frýdeckého zámku.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to zase jeden z úžasných počinů, protože je zde zachycená historie města Frýdku-Místku. Jedná se myslím o druhou nebo třetí knihu pána Václava Petera. S tím, že předtím byl spoluautorem, teď je autorem sólo, takže já mu k tomu blahopřeji. A myslím si, že máme jako město se zase čím chlubit, protože ta knížka je reprezentativní. A pan Václav Peter na náš návrh, už byl oceněn cenou města."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Kniha, kterou připravil Václav Peter, jeden z největších odborníků na historii Frýdku-Místku, představuje opět nový a zajímavý pohled do historie, tentokrát prostřednictvím jednotlivých fotografických ateliérů, které na území města působily. A je to kniha velice zajímavá a já ji přeju, aby našla spousty čtenářů a představila Frýdek-Místek obyvatelům, ale i přespolním, tak jak ho ještě neznají. A jsem rád, že město Frýdek-Místek mohlo přispět k vydání. A my budeme hrdě tuto knihu poskytovat našim vzácným hostům."
Město Frýdek-Místek se podílelo na vydání tím, že dopředu zakoupilo 500 knižních svazků.
---
Frýdek-Místek usiluje o zlepšení dopravní situace o obchodního centra na okraji sídliště Slezská. Lidé se v lokalitě potýkají s nedostatkem chodníků a absencí přechodů pro chodce, což komplikuje bezpečný pohyb v této oblasti.
Frýdek-Místek se zaměřuje na zlepšení dopravní situace u Obchodního centra Paráda na Slezské.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Teď stojíme na místě, které je velmi problematické a je to jeden z mnoha pozůstatků minulosti. Bohužel tady nebyla situace dostatečně řešená při výstavbě těchto nákupních center a vznikají tady doslova špunty dopravní, kdy je velmi těžké vyjet z tohoto nákupního centra. My jako město samozřejmě tu situaci teď nově chceme řešit. A to zejména s ohledem na chodce. Takže nejčastější dotazy jsou na zřízení přechodu. Ten my bychom jako město tady velice chtěli, ale dopravní situace, tak jak je, neumožní. Dopravní policie nedovolí zřízení toho přechodu."
V ulici Dobrovského není možné ze zákona přechod vyznačit. Kvůli normám by to šlo pouze kompletní přestavbou celého prostoru, dokonce se zásahem i do stávajících budov. Navíc pozemky ani objekty nejsou ve vlastnictví města.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "My na našich pozemcích tady doděláme chodníky a zároveň chceme na druhé straně, u bývalého židovského hřbitova vznikne ve spolupráci s krajem kruhový objezd, kde vzniknou místa pro přecházení a přechody, které by měly bezpečněji propojit to nákupní centrum s vedlejším sídlištěm Slezská. Samozřejmě se pokusíme obnovit jednání s majiteli pozemků, zdali by nebylo možné vybudovat další možný vjezd nebo výjezd na to parkoviště. Protože zejména před Vánočními svátky tady vznikaly situace opravdu téměř neřešitelné, že se nedalo vjet nebo vjet do tohoto místa. Do budoucna bych chtěl říct, že další rozvojové lokality, které jsou tady dál na Panské Nové Dvory, třeba v té horní části, tam už jsme zadali studie na zpracování páteřních komunikací a dalších sítí, tak abychom předcházeli vzniku podobných situací v budoucnosti."
Avizovaný předpoklad zahájení výstavby okružní křižovatky Moravskoslezským krajem je ale nejdříve v roce 2026.
---
Rozhodli se stát pěstouny a pomáhat dětem ve složité životní situaci. Za 11 let pomohli manželé Buštíkovi z Frýdku-Místku vychovat 15 dětí. Město je za jejich záslužnou činnost ocenilo a doufá, že jejich příběh motivuje i další páry k tomu, aby se staly pěstouny.
Manžele Buštíkovi z Frýdku-Místku přijal na magistrátu náměstek primátora, aby je osobně ocenil za dlouholetou pěstounskou péči a pomoc dětem s různými osudy.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Děláme to 11 let, 15 dětí. A co mě k tomu přivedlo? Práce, mě práce."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "Náhodou se k nám dostal leták Dejme dětem rodinu. A tak to vzniklo. Po roce nás schválili, protože jsme udělali všechny ty testy, co se musí absolvovat. No a než jsme měli dobu na rozmyšlení, patnáct dnů, z kraje, po tom schválení, že můžeme dělat pěstouny, tak už jsme měli holčičku připravenou v nemocnici na porodním. Jestli bychom ji vzali do pěstounství, no a Naděžda říkala, že hned, jakože jo. No a už začal ten kolotoč pěstounství na přechodnou dobu."
Jak dlouho u vás ty děti byly třeba?
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: Většinou, no různě, od nejméně asi pár týdnů, šest týdnů a nejdéle dva roky." - A v jakých věkových kategoriích? - "Od miminek, nejstarší měl sedmnáct, ale ten tam byl tři měsíce. Většinou plus minus dvouleté, tříleté, roční."
Manželé během pěstounství vychovávali čtyři vlastní děti, včetně dvojčat.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Svoje děti jednak znáte a ty cizí, každý už má prožitý nějaký příběh. Jako čím starší dítě, tím je to náročnější. Jo, mají za sebou různá traumata, takže náročnější." - A co vám to dává? - "Co mi to dává? Obejmutí. Určitě takový pocit, že mě někdo potřebuje. A že já mu můžu nabídnout tu náruč a takovou tu oporu."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "A ten dobrý pocit, že jsme mohli někomu pomoct, ano, to určitě."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já je chci opravdu velmi ocenit a velmi si toho vážím. Protože díky tomu ty děti nemusely být někde v ústavu, ale mohly opravdu být v rodinném kruhu a v teple domova. A mohli potom ty děti dále předat třeba adoptivním rodičům, nebo některé se teda vrátily i ke svým biologickým rodičům. Ono existuje takový možná mýtus mezi lidmi, že děti v dětských domovech se mají dobře. Je to pravda, že po materiální stránce určitě, protože mají tam spoustu hraček, mají tam samozřejmě vzdělání, jezdí někde na výlety, ale chybí jim to nejdůležitější, a to je ta láska od toho rodiče. A to jim právě těm dětem manžele Buštíkovi mohli aspoň na krátkou dobu dát. Já věřím, že příběh manželů Buštíkových třeba namotivuje nové další pěstouny, protože opravdu pěstounů není mnoho a potřebujeme ve společnosti opravdu další pěstouny."
Každý, kdo by se chtěl stát pěstounem, tak se může obrátit na sociální odbor na úřadě ve svém městě. Více informací získá také na webu dejmedetemrodinu.cz.
---
Nejstarší fotografie města, množství záběrů z okolních obcí i snímky známých a neznámých lidí z různého období. Nejen to ukrývá nová kniha filokartisty Václava Petera, kterou pokřtil v zaplněném Rytířském sále frýdeckého zámku.
A teď pozor! Nemrkat! Nejstarší fotografové Frýdku a Místku 1866 až 1954. To je název nové publikace, kterou vydal známý frýdecko-místecký filokartista Václav Peter.
Václav Peter, autor knihy: "Je to knížka, která se rodila dlouho, protože jako sběratelé, tak jsme, jako sběratelé pohlednic, filokartisté, tak jsme až tak ty fotografie pořádně všechny neznali. Nakonec jich je v té publikaci 620. Někteří jsou tady teda velice známí, ti fotografové, někteří tady byli jenom kočovní fotografové, dokonce ve Frýdku-Místku byli, hlavně v Místku teda."
Kniha přináší řadu historických fotografií míst i lidí. Našly se v soukromých sbírkách, Muzeu Beskyd i ve Státním okresním archivu. Některé dokonce sběratelé našli na světovém dražebním portálu. Každá fotografie má i svůj příběh.
Václav Peter, autor knihy: "To je trošičku takové, že je tam hodně o té filokartii. Jakým způsobem se to dělá ty pohlednice nebo ty fotografie. Jak se k tomu ti fotografové dostali."
Nejstarší fotografie jsou z roku 1866.
Václav Peter, autor knihy: "Nakonec jsme zjistili, že na těch fotografiích, z roku 1866 je i nějaký pan Preiss, který byl tady v té době starostou města Frýdku-Místku. A je tam jeho dcera, je tam zeťák a podobně. Tak se to krásně dosbíralo, to jsou takový ty totální špeky, protože to je ten počátek. V Místku, tam je taky fotograf, který tady kolem roku 1866 začal fotit. Ale on byl kočovný fotograf, někde z Jihlavy přijel. Takže teď máme takový dilema, kdo přišel první do Frýdku nebo do Místku, který z těch fotografů v tom roce 66 tu začal fotit první. A kdo první řekl: „A teď pozor, nemrkat."
Křest knihy proběl v zaplněném Rytířském sále frýdeckého zámku.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to zase jeden z úžasných počinů, protože je zde zachycená historie města Frýdku-Místku. Jedná se myslím o druhou nebo třetí knihu pána Václava Petera. S tím, že předtím byl spoluautorem, teď je autorem sólo, takže já mu k tomu blahopřeji. A myslím si, že máme jako město se zase čím chlubit, protože ta knížka je reprezentativní. A pan Václav Peter na náš návrh, už byl oceněn cenou města."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Kniha, kterou připravil Václav Peter, jeden z největších odborníků na historii Frýdku-Místku, představuje opět nový a zajímavý pohled do historie, tentokrát prostřednictvím jednotlivých fotografických ateliérů, které na území města působily. A je to kniha velice zajímavá a já ji přeju, aby našla spousty čtenářů a představila Frýdek-Místek obyvatelům, ale i přespolním, tak jak ho ještě neznají. A jsem rád, že město Frýdek-Místek mohlo přispět k vydání. A my budeme hrdě tuto knihu poskytovat našim vzácným hostům."
Město Frýdek-Místek se podílelo na vydání tím, že dopředu zakoupilo 500 knižních svazků.
---
Frýdek-Místek usiluje o zlepšení dopravní situace o obchodního centra na okraji sídliště Slezská. Lidé se v lokalitě potýkají s nedostatkem chodníků a absencí přechodů pro chodce, což komplikuje bezpečný pohyb v této oblasti.
Frýdek-Místek se zaměřuje na zlepšení dopravní situace u Obchodního centra Paráda na Slezské.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Teď stojíme na místě, které je velmi problematické a je to jeden z mnoha pozůstatků minulosti. Bohužel tady nebyla situace dostatečně řešená při výstavbě těchto nákupních center a vznikají tady doslova špunty dopravní, kdy je velmi těžké vyjet z tohoto nákupního centra. My jako město samozřejmě tu situaci teď nově chceme řešit. A to zejména s ohledem na chodce. Takže nejčastější dotazy jsou na zřízení přechodu. Ten my bychom jako město tady velice chtěli, ale dopravní situace, tak jak je, neumožní. Dopravní policie nedovolí zřízení toho přechodu."
V ulici Dobrovského není možné ze zákona přechod vyznačit. Kvůli normám by to šlo pouze kompletní přestavbou celého prostoru, dokonce se zásahem i do stávajících budov. Navíc pozemky ani objekty nejsou ve vlastnictví města.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "My na našich pozemcích tady doděláme chodníky a zároveň chceme na druhé straně, u bývalého židovského hřbitova vznikne ve spolupráci s krajem kruhový objezd, kde vzniknou místa pro přecházení a přechody, které by měly bezpečněji propojit to nákupní centrum s vedlejším sídlištěm Slezská. Samozřejmě se pokusíme obnovit jednání s majiteli pozemků, zdali by nebylo možné vybudovat další možný vjezd nebo výjezd na to parkoviště. Protože zejména před Vánočními svátky tady vznikaly situace opravdu téměř neřešitelné, že se nedalo vjet nebo vjet do tohoto místa. Do budoucna bych chtěl říct, že další rozvojové lokality, které jsou tady dál na Panské Nové Dvory, třeba v té horní části, tam už jsme zadali studie na zpracování páteřních komunikací a dalších sítí, tak abychom předcházeli vzniku podobných situací v budoucnosti."
Avizovaný předpoklad zahájení výstavby okružní křižovatky Moravskoslezským krajem je ale nejdříve v roce 2026.
---
