Frýdeckomístecký expres

  • Zpravodajství z Frýdku-Místku od reportéra Jiřího Cilečka a kameramana Lukáše Durčáka
  • Jak snížit ceny energií? F-M sází na recyklaci plastů
  • Frýdek-Místek zná nejchutnější svatomartinskou husu
  • Město uctilo památku Dne válečných veteránů

Jak snížit ceny energií? F-M sází na recyklaci plastů

Frýdek-Místek hledá řešení, jak snížit ceny za energie. Jedním z kroků může být revoluční výroba energie zužitkováním plastového odpadu. Na tomto projektu začaly spolupracovat městské společnosti s vědci z ostravské Vysoké školy báňské.

Frýdek-Místek chce být energeticky více soběstačný. Městské společnosti Frýdecká skládka a dodavatel tepla DISTEP se proto zapojily do unikátního projektu ostravské Vysoké školy báňské. Na půdě školy, pak jejich zástupci podepsali memorandum o spolupráci.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Pro nás je to velmi důležité, protože na tomto konkrétním příkladu ukazujeme, jak by se měla odehrát zelená dohoda. To znamená přechod z té klasické energetiky na energetiku nízkoemisní, nízkouhlíkovou, na energetiku moderní."

Jiří Čuda, předseda představenstva DISTEP: "Já jsem iniciátor tohoto memoranda, protože s univerzitou spolupracuji dlouhá léta. S tím, že jsem tu svou spolupráci započal na tomto projektu už před rokem a půl. S tím, že od počátku to bylo stanoveno právě proto, abychom hledali nějaké alternativy, jak zpracovávat plasty. Jak se zbavit závislosti na primárních zdrojích tepla."

Vysoká škola má provozní jednotku, která je schopná z vytříděného odpadu získat užitečné formy energie.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Mluvím konkrétně teda o technologii pyrolýzy. Do budoucna bychom chtěli v tomto ekosystému s touto firmou DISTEP pracovat dále i na využití plazmové technologie, která by měla možnost třeba nadále využívat i směsný komunální odpad a přetvořit ho na užitečné formy energie." - A dají se říct nějaká množství? Kolik se toho vyrobí? Z jakého množství odpadu, kolik energie? - "V tuto chvíli ta naše jednotka, kterou tady máme jako poloprovozní, tak ta umí vygenerovat nebo umí zpracovat zhruba 1 tunu odpadu za hodinu."

Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecká skládka: "Odpadů neustále přibývá. A hlavně ten odpad je strašně různorodý, takže v podstatě ta materiálová recyklace je drahá a chybí nám recyklační kapacity. Nejenom v republice, ale vůbec v celé Evropě. V podstatě se teď jedná o nějaké množství 1 500 tun odpadu, které jsme hned schopni předat do této technologie."

Václav Snášel, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava: "Největší problém současné energetiky je, že je vysoce centralizovaná. To znamená, že jakmile se na jednom konci Evropy něco stane, tak to má dopad na celý zbytek Evropy. Tady je snaha využít ty lokální zdroje. Protože my se na ty odpady musíme dívat jako na zdroj energie, poměrně významný a využít je v tom místě, kde ta energie vzniká. Takže tohle je jedna z těch klíčových věcí."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město Frýdek-Místek jsem velmi rád, že jsme se dostali na čelo pelotonu mezi městy, která hledají způsob, jak se stát do jisté míry energeticky nezávislým městem. Na jedné straně máme šanci využít odpady a na druhé straně garantovat nějakým způsobem energii občanům v určitých cenových hladinách."

Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Já jsem velice rád, že k uzavření toho memoranda došlo a podle mě to jenom dokazuje, že ten krok, kdy zastupitelstvo zřídilo gesci městských společností byl správný. Opravdu bylo třeba věnovat se těm městským společnostem, opravdu bylo třeba chtít reálné výsledky a já bych chtěl poděkovat i za odvahu managementu, kdy vlastně management byl iniciátorem tady těchto kroků."

Cílem je nahrazení fosilních zdrojů alternativními a trvale udržitelnými. Soběstačnost města, nižší ceny pro obyvatele a minimální dopad na životní prostředí. Principem pyrolýzy je rozklad materiálu za vysoké teploty bez přístupu kyslíku. Využívá se například při výrobě dřevěného uhlí.

---

Frýdek-Místek zná nejchutnější svatomartinskou husu

Frýdek-Místek už ví, která restaurace připravila nejchutnější svatomartinskou husu. Alespoň z těch, které se přihlásily do soutěže Turistického informačního centra. Odborná porota hodnotila chuť, vzhled a vhodnost přílohy. Bodové hodnocení pak v součtu určilo jediného vítěze.

Sedm restaurací z Frýdku-Místku usilovalo o zisk titulu Nejchutnější svatomartinská husa. Tříčlenná porota zasedla v Kavárně Radhošť a postupně hodnotila jednotlivé porce, které restauratéři připravili.

Lukáš Smutný ředitel Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb Frýdek-Místek: "Hodnotíme vzhled, hodnotíme chuť a vhodnost přílohy. S tím, že jedeme hodnotící škálu 1 až 10. 1 nejhorší, 10 nejlepší." – Jak se vám to zatím jeví? – "Jeví se mi to velmi dobře."

Ivana Fabová, vedoucí odborného výcviku Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb Frýdek-Místek: "Jde vidět, že i v Moravskoslezském kraji máme super restaurace, kde se můžeme dobře najíst. My jsme spokojení."

Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Zatím jsme se setkali s velmi dobrým i průměrným jídlem, takže očekáváme, co nám ještě přijde. Zatím se velice daří knedlíky, dalo by se říct." - Čím to je, že tomu tak rozumíte? - "Pár let jsem podnikal v gastronomii a jakožto svůj koníček mám právě přípravu takovýchto pokrmů, i náročnějších na přípravu, baví mě to, takže proto."

Bodové hodnocení nakonec těsně určilo jediného vítěze. Krčmu Středověk.

Jiří Choleva, majitel a kuchař Krčmy Středověk: "Jsem obrovsky překvapen. Letos jsme se na ty svatomartinské husy obzvláště těšili, protože po loňské covidové odmlce, kdy jsme husy, mohli podávat pouze přes okýnko, takže o to víc energie, síly a toho srdíčka jsme do toho právě dali a těšíme se na všechny hosty, kteří ještě přijdou."

Jiří Svoboda, kuchař Krčmy Středověk: "Příprava husy je náročná a jsem rád. Byl jsem velice překvapen, že jsme vyhráli, z těch šesti nebo kolik tam bylo restaurací. A jsme rádi. – V čem je to kouzlo té výjimečnosti? – Řeknu to – Léta praxe toho vaření. A i to srdíčko do toho dané musí být."

Jiří Choleva, majitel a kuchař Krčmy Středověk: "Ingrediencemi, které tam dáváme do toho zelí a tím, že třeba ty husy opravdu konfitujeme dlouhou dobu, jak se mají, při nízké teplotě v sádle."

Letošní soutěž o Nejchutnější svatomartinskou husu připravilo Turistické informační centrum v návaznosti na loňský Týden plný chutí.

Lucie Talavašková, mluvčí TIC Frýdek-Místek: "V našem turistickém informačním centru se snažíme realizovat aktivity, které svým charakterem ovlivňují povědomí o městě Frýdek-Místek. V této nelehké době pro cestovní ruch se obecně učíme se subjekty vzájemně spolupracovat, hledat společné propojení aktivit, které přinesou jak provozovatelům služeb, tak městu Frýdek-Místek povědomí a v konečném důsledku návštěvnost. O našich aktivitách přemýšlíme společně. Než se pro danou aktivitu rozhodneme, uděláme si průzkum. Následně jsou informováni všichni poskytovatelé služeb, v tomto případě gastronomických, a pak už záleží na nich, zda se do společného projektu zapojí."

V každé restauraci byly také soutěžní schránky, do kterých mohli hosté hodit své účtenky. Sedm z nich pak po vylosování získalo poukázky na další gastronomické zážitky.

---

Město uctilo památku Dne válečných veteránů

Zástupci vedení Frýdku-Místku uctili památku Dne válečných veteránů. Ten se slaví tradičně 11. listopadu jako připomínka ukončení 1. světové války. Přesto se zároveň bere jako uctění všech válečných veteránů, kteří zasáhli do různých válečných světových konfliktů.

Ve čtvrtek 11. listopadu v 11. hodin se sešli v komorním duchu zástupci vedení Frýdku-Místku na centrálním hřbitově. Primátor ve svém projevu připomněl, že tento den je významný nejen pro ukončení první světové války a následně vznik Československa.

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "11. listopad není jenom dnem, kdy se konají takovéto akty, jako je ta dnešní. Ale myslím, že by to měl být zejména den, kdy si uvědomíme, že váleční veteráni jsou skuteční lidé, kteří v době, kdy byli v plné síle, tak bojovali za naši svobodu. Za naši budoucnost a nyní jsou to lidé, kteří třeba už jsou senioři a neměli bychom na ně zapomínat."

Jeho slova potvrzuje i ředitel Krajského vojenského velitelství v Ostravě, které pořádá v regionu pravidelně největší oslavy podobných charakterů.

Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: "Je samozřejmě potřeba připomenout si ty legionáře a všechny ty, kteří se možná toho ani nedožili a připomínat si to neustále, protože válečné konflikty máme po celém světě stále dál."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Proto i dnes můžeme tyto muže i ženy podpořit zakoupením vlčího máku. To je možná ten nejjednodušší způsob, jak vyjádřit svoji podporu. Nicméně, myslím si, že mnohem důležitější je ta podpora i osobní a vyjádření naší úcty k těmto lidem, bez kterých bychom dnes třeba nemohli absolvovat i tento prostý akt."

Uctění Dne válečných veteránů ve Frýdku-Místku se koná pravidelně každý rok u památníku na centrálním hřbitově, kde jsou pohřbeny ostatky 966 vojínů a 77 důstojníků Rudé armády, kteří padli na konci druhé světové války při osvobozování města.

---

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat