Frýdek-Místek bude mít zřejmě druhé největší očkovací centrum v kraji. Zástupci tamní nemocnice a města vybrali pro jeho zřízení halu Polárka. Denně by se tam mohly naočkovat stovky lidí. Plán teď musí schválit vedení kraje a krajská hygienická stanice.
Ledová plocha haly Polárka by se mohla už v březnu proměnit ve velkokapacitní očkovací centrum. Splňuje totiž ideální podmínky pro vybudování většího počtu očkovacích stanovišť na jednom místě.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Je přístupná, je tady dobré zázemí, přístupná pro občany, mají kde možnost parkovat. Je dostatečně velká na to, abychom tady mohli vybudovat několik týmů."
Jan Damek, jednatel Sportplex Frýdek-Místek: "Jsme schopni rozmrazit plochu, jsme schopni celé to očkovací centrum udělat tady na ploše, tak aby ti lidé měli co nejlepší přístup, co nejlepší odchod, kompletně bezbariérově jsme to schopni udělat. Jsme schopni zázemí pro sestřičky, pro doktory a budeme součinní s nemocnicí tak, aby to tu měli všechno k dispozici."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Máme tady velkou plochu, na které mohou vzniknout jednotlivá očkovací místa, máme tady několik vstupů a výstupů do haly. Máme tady i variantu, kdy může sanitní vůz vjet přímo do haly, to znamená opravdu to zázemí zde je výborné. Navíc parkovacích míst tady v centru města je celkem hodně. To znamená s největší pravděpodobností, pokud nám to Moravskoslezský kraj schválí a krajská hygienická stanice, očkovací centrum vznikne tady přímo v hale Polárce. Ten předpoklad je, že by se mohlo otevřít až v měsíci březnu."
Denně by se tady v hale mělo naočkovat minimálně 500 až 700 lidí, vše ale bude záležet na tom, kolik očkovacích týmů tady bude celkem působit.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My bychom chtěli za nemocnici tady udělat minimálně 5 očkovacích týmů, které by mohly osm nebo dvanáct hodin denně očkovat občany Frýdku-Místku. Pokud jich bude víc, tak to samozřejmě bude lepší, záleží pouze na tom, kolik vakcín budeme mít k dispozici a kolik vakcín dostane celý Moravskoslezský kraj. Ta hala je pro tento, pro to očkování optimálním prostorem."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Pokud se stane to, co se děje v posledních dnech, že prostě dodávka vakcín vázne, může se stát i to, že vznik očkovacího centra bude o pár týdnů odložen. Nicméně nás čeká ještě spousta práce, protože musíme doladit technické aspekty celého toho projektu, musíme zajistit zástěny, lehátka, další vybavení, další materiál, musíme zajistit i zařízení a zázemí pro doktory a sestry, které tady budou a budou právě očkovat, takže musíme to udělat tak komfortně, aby byli všichni spokojení. Nejenom občané, kteří se přijdou očkovat, ale i doktoři a sestry, které se o ně budou starat."
Jak dlouho bude očkovací centrum fungovat zatím není zcela jasné, ale podle zájmu se dá předpokládat, že to může být i několik měsíců.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Předpokládám, že ten zájem veřejnosti by měl být velký a doufám, že bude velký, takže, když se nechá naočkovat 50 procent, tak v tom velkokapacitním režimu by mohlo trvat nějaké dva, tři měsíce v té první vlně."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Dokud bude potřeba, aby toto očkovací centrum fungovalo, tak dlouho tady bude. Ten odhad, když to vezmete kolem, tak máme šedesátitisícové město, máme tady nějakou spádovou oblast, zhruba 100 až 130 tisíc obyvatel."
Frýdek-Místek by tak získal druhé největší očkovací centrum v kraji. V Ostravě na Výstavišti Černá louka už probíhá výstavba centra, které má denně zvládnout naočkovat až 1800 lidí.
---
Zbytky z kuchyně, od zapečených nudlí přes cukroví až po slané pečivo. I to občas dokážou dát lidé do ptačích krmítek. Přitom si vůbec neuvědomují, že místo aby jim v zimě pomohli, mohou je tím zabít. Ve Frýdku-Místku proto od loňského roku běží osvětová kampaň, která má za cíl naučit, co do krmítek nepatří a naopak.
Hledání potravy je pro ptáky v zimním období velmi náročné. V řadě měst proto bývá už dlouhá léta zvykem, že lidé mohou ptáky přikrmovat. Jenže ne každý ví, co do krmítek patří a co ne. Ve Frýdku-Místku o tom mají vynikající přehled i ti nejmenší předškoláci.
Anketa Děti: 1.) "Co papají ptáčci? - Papají oříšky." 2.) "Zrní, oříšky a ovoce." 3.) "Tam nepatří sušenky a chleba tam nepatří."
Přesto se občas objeví lidé, kteří dávají do krmítek to, co tam nepatří, například zbytky z kuchyně.
Otakar Závalský, ornitolog: "Odpad z lidské kuchyně v žádném případě nepatří do ptačích krmítek. Si nesmíme si plést lidský žaludek s žaludkem ptačím. Ten lidský žaludek snese solené maso, smažené, pečené a všechno možné, i kynuté, kdežto pro ptáky to můžou být i smrtelné kombinace, zejména ty solené věci."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Velice děkuji všem občanům, kteří mají to laskavé srdce a krmí ptáčky v krmítkách, ale chtěl bych zároveň požádat všechny, aby tam nedávali zbytky z kuchyně a jídlo lidské, které ptáci opravdu nejedí."
V případě, že si nejste jistí, co ptákům do krmítka dát, určitě vám poradí internet, ale v parku najdete také tabuli, kde je detailně popsáno, jak správně ptáky v zimě přikrmovat. Ve Frýdku-Místku už loni spustili osvětovou kampaň a informativní cedulky o krmení najdou lidé i přímo u krmítek.
Otakar Závalský, ornitolog: "Do ptačích krmítek patří to, co jim umožňuje energeticky prostě přežít zimu, to znamená olejná semena, tuk, ať už rostlinný nebo živočišný a zase upozorňuji nesolený, nezpracovaný, maximálně ztopený do těch lojových koulí, jak se říká. No a pochopitelně ideálním krmivem jsou veškeré oříšky, lískové, nesolené arašídy i vlašské ořechy. To je pro ně pochoutka."
Bobuložraví ptáci mají rádi ovoce, například jablka. Místo obilí se pak doporučuje raději proso, které se dává do papouščích směsí.
Otakar Závalský, ornitolog: "Co se týče krmení vodních ptáků, tak ani to pečivo není příliš ideální. Zase to není přirozená potrava, je to lepší dát skutečně to obilí, kukuřici nebo nakrájenou zeleninu, ale v žádném případě ne nějaké velké objemy chleba, které pak zůstávají na místě a hnijí a jsou potravou akorát pro potkany."
Lidé by si měli hlavně uvědomit, že krmítka nejsou korýtka a krmit ptáky tím, co jim pomůže zdravě přečkat zimní období.
---
Muzeum, coworkingové centrum, restaurace i loftové byty. Takové jsou možnosti, jak přebudovat areál bývalé textilky Slezan 08 ve Frýdku-Místku. Architekti už vytvořili studii proveditelnosti, díky které chtěli zahájit věcnou diskuzi ohledně dalšího využití areálu.
Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku už má první návrhy budoucího možného využití. Studii proveditelnosti vytvořil ateliér KLAR.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Měla za cíl ověřit prostorové nároky na další provozy a vlastně i pokusit se jako definovat, které by tam mohly patřit, jestli má smysl tam třeba dávat coworkingové centrum, jestli má smysl tam dávat loftové byty, jestli má smysl tam třeba mít restauraci, případně vyhlídku. Takže on to měl za cíl jakoby ověřit a aj navrhnout, jak by to mělo vypadat, abychom se mohli dívat na nějaké fajne obrázky."
Architekti se museli vypořádat s halovým prostorem, který se dá komplikovaně využít k jiným účelům, než byla původní výroba a skladování. Navrhli tedy omezit hloubku vnitřních prostor vybouráním středového atria, které zároveň celý objekt prosvětlí. Bude také sloužit jako komunikační jádro.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Slezská si zajisté nějaké takové místo zaslouží, kde by se mohli ti lidé, kteří tam žijí setkávat a zároveň by sloužila ta budova něčemu jinému než doteď. Jedna z částí, která tam je, tak je muzeum, coworkingové centrum, možná nějaké dílny pro dospělé a já bych to osobně chtěl spojit i s bydlením, které by mohlo dotovat ty všechny ostatní části. To znamená, že by jednoho dne mohla být ta budova soběstačná a zároveň plnila tu funkci společenskou, kulturní a zároveň bydlení."
Studie je výsledkem pokračující spolupráce města se společností Slezan Holding, která areál vlastní. Už v roce 2016 uzavřely obě strany Memorandum o ochraně historických fasád a oživení nefunkčních areálů.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Teďka musí začít spolupráce, zejména našich dvou subjektů, to znamená Slezanu a města a taky spolupráce s krajem, protože ten projekt se musí financovat, a to poměrně výrazně a ani jeden z nás nemá finanční sílu na to to zvládnout sám."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Plány se připravují, jak by to jednoho dne mohlo vypadat, se kterými budeme chodit za orgány, které by nám mohly na tuto akci poskytnout dotace a díky tomu bychom mohli nejen z vlastních prostředků revitalizovat tuto budovu a ve spolupráci se Slezanem, akciovou společností Holding, která tady s námi na tomto projektu chce spolupracovat, vytvořit místo, které by bylo pro občany přínosné v tom území, kde se vyskytuje."
Vše bude záležet hlavně na tom, zda se na revitalizaci v budoucnu najdou peníze. Rozplánovaná by poté byla do víceletého období.
---
Frýdek-Místek bude mít zřejmě druhé největší očkovací centrum v kraji. Zástupci tamní nemocnice a města vybrali pro jeho zřízení halu Polárka. Denně by se tam mohly naočkovat stovky lidí. Plán teď musí schválit vedení kraje a krajská hygienická stanice.
Ledová plocha haly Polárka by se mohla už v březnu proměnit ve velkokapacitní očkovací centrum. Splňuje totiž ideální podmínky pro vybudování většího počtu očkovacích stanovišť na jednom místě.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Je přístupná, je tady dobré zázemí, přístupná pro občany, mají kde možnost parkovat. Je dostatečně velká na to, abychom tady mohli vybudovat několik týmů."
Jan Damek, jednatel Sportplex Frýdek-Místek: "Jsme schopni rozmrazit plochu, jsme schopni celé to očkovací centrum udělat tady na ploše, tak aby ti lidé měli co nejlepší přístup, co nejlepší odchod, kompletně bezbariérově jsme to schopni udělat. Jsme schopni zázemí pro sestřičky, pro doktory a budeme součinní s nemocnicí tak, aby to tu měli všechno k dispozici."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Máme tady velkou plochu, na které mohou vzniknout jednotlivá očkovací místa, máme tady několik vstupů a výstupů do haly. Máme tady i variantu, kdy může sanitní vůz vjet přímo do haly, to znamená opravdu to zázemí zde je výborné. Navíc parkovacích míst tady v centru města je celkem hodně. To znamená s největší pravděpodobností, pokud nám to Moravskoslezský kraj schválí a krajská hygienická stanice, očkovací centrum vznikne tady přímo v hale Polárce. Ten předpoklad je, že by se mohlo otevřít až v měsíci březnu."
Denně by se tady v hale mělo naočkovat minimálně 500 až 700 lidí, vše ale bude záležet na tom, kolik očkovacích týmů tady bude celkem působit.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My bychom chtěli za nemocnici tady udělat minimálně 5 očkovacích týmů, které by mohly osm nebo dvanáct hodin denně očkovat občany Frýdku-Místku. Pokud jich bude víc, tak to samozřejmě bude lepší, záleží pouze na tom, kolik vakcín budeme mít k dispozici a kolik vakcín dostane celý Moravskoslezský kraj. Ta hala je pro tento, pro to očkování optimálním prostorem."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Pokud se stane to, co se děje v posledních dnech, že prostě dodávka vakcín vázne, může se stát i to, že vznik očkovacího centra bude o pár týdnů odložen. Nicméně nás čeká ještě spousta práce, protože musíme doladit technické aspekty celého toho projektu, musíme zajistit zástěny, lehátka, další vybavení, další materiál, musíme zajistit i zařízení a zázemí pro doktory a sestry, které tady budou a budou právě očkovat, takže musíme to udělat tak komfortně, aby byli všichni spokojení. Nejenom občané, kteří se přijdou očkovat, ale i doktoři a sestry, které se o ně budou starat."
Jak dlouho bude očkovací centrum fungovat zatím není zcela jasné, ale podle zájmu se dá předpokládat, že to může být i několik měsíců.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Předpokládám, že ten zájem veřejnosti by měl být velký a doufám, že bude velký, takže, když se nechá naočkovat 50 procent, tak v tom velkokapacitním režimu by mohlo trvat nějaké dva, tři měsíce v té první vlně."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Dokud bude potřeba, aby toto očkovací centrum fungovalo, tak dlouho tady bude. Ten odhad, když to vezmete kolem, tak máme šedesátitisícové město, máme tady nějakou spádovou oblast, zhruba 100 až 130 tisíc obyvatel."
Frýdek-Místek by tak získal druhé největší očkovací centrum v kraji. V Ostravě na Výstavišti Černá louka už probíhá výstavba centra, které má denně zvládnout naočkovat až 1800 lidí.
---
Zbytky z kuchyně, od zapečených nudlí přes cukroví až po slané pečivo. I to občas dokážou dát lidé do ptačích krmítek. Přitom si vůbec neuvědomují, že místo aby jim v zimě pomohli, mohou je tím zabít. Ve Frýdku-Místku proto od loňského roku běží osvětová kampaň, která má za cíl naučit, co do krmítek nepatří a naopak.
Hledání potravy je pro ptáky v zimním období velmi náročné. V řadě měst proto bývá už dlouhá léta zvykem, že lidé mohou ptáky přikrmovat. Jenže ne každý ví, co do krmítek patří a co ne. Ve Frýdku-Místku o tom mají vynikající přehled i ti nejmenší předškoláci.
Anketa Děti: 1.) "Co papají ptáčci? - Papají oříšky." 2.) "Zrní, oříšky a ovoce." 3.) "Tam nepatří sušenky a chleba tam nepatří."
Přesto se občas objeví lidé, kteří dávají do krmítek to, co tam nepatří, například zbytky z kuchyně.
Otakar Závalský, ornitolog: "Odpad z lidské kuchyně v žádném případě nepatří do ptačích krmítek. Si nesmíme si plést lidský žaludek s žaludkem ptačím. Ten lidský žaludek snese solené maso, smažené, pečené a všechno možné, i kynuté, kdežto pro ptáky to můžou být i smrtelné kombinace, zejména ty solené věci."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Velice děkuji všem občanům, kteří mají to laskavé srdce a krmí ptáčky v krmítkách, ale chtěl bych zároveň požádat všechny, aby tam nedávali zbytky z kuchyně a jídlo lidské, které ptáci opravdu nejedí."
V případě, že si nejste jistí, co ptákům do krmítka dát, určitě vám poradí internet, ale v parku najdete také tabuli, kde je detailně popsáno, jak správně ptáky v zimě přikrmovat. Ve Frýdku-Místku už loni spustili osvětovou kampaň a informativní cedulky o krmení najdou lidé i přímo u krmítek.
Otakar Závalský, ornitolog: "Do ptačích krmítek patří to, co jim umožňuje energeticky prostě přežít zimu, to znamená olejná semena, tuk, ať už rostlinný nebo živočišný a zase upozorňuji nesolený, nezpracovaný, maximálně ztopený do těch lojových koulí, jak se říká. No a pochopitelně ideálním krmivem jsou veškeré oříšky, lískové, nesolené arašídy i vlašské ořechy. To je pro ně pochoutka."
Bobuložraví ptáci mají rádi ovoce, například jablka. Místo obilí se pak doporučuje raději proso, které se dává do papouščích směsí.
Otakar Závalský, ornitolog: "Co se týče krmení vodních ptáků, tak ani to pečivo není příliš ideální. Zase to není přirozená potrava, je to lepší dát skutečně to obilí, kukuřici nebo nakrájenou zeleninu, ale v žádném případě ne nějaké velké objemy chleba, které pak zůstávají na místě a hnijí a jsou potravou akorát pro potkany."
Lidé by si měli hlavně uvědomit, že krmítka nejsou korýtka a krmit ptáky tím, co jim pomůže zdravě přečkat zimní období.
---
Muzeum, coworkingové centrum, restaurace i loftové byty. Takové jsou možnosti, jak přebudovat areál bývalé textilky Slezan 08 ve Frýdku-Místku. Architekti už vytvořili studii proveditelnosti, díky které chtěli zahájit věcnou diskuzi ohledně dalšího využití areálu.
Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku už má první návrhy budoucího možného využití. Studii proveditelnosti vytvořil ateliér KLAR.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Měla za cíl ověřit prostorové nároky na další provozy a vlastně i pokusit se jako definovat, které by tam mohly patřit, jestli má smysl tam třeba dávat coworkingové centrum, jestli má smysl tam dávat loftové byty, jestli má smysl tam třeba mít restauraci, případně vyhlídku. Takže on to měl za cíl jakoby ověřit a aj navrhnout, jak by to mělo vypadat, abychom se mohli dívat na nějaké fajne obrázky."
Architekti se museli vypořádat s halovým prostorem, který se dá komplikovaně využít k jiným účelům, než byla původní výroba a skladování. Navrhli tedy omezit hloubku vnitřních prostor vybouráním středového atria, které zároveň celý objekt prosvětlí. Bude také sloužit jako komunikační jádro.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Slezská si zajisté nějaké takové místo zaslouží, kde by se mohli ti lidé, kteří tam žijí setkávat a zároveň by sloužila ta budova něčemu jinému než doteď. Jedna z částí, která tam je, tak je muzeum, coworkingové centrum, možná nějaké dílny pro dospělé a já bych to osobně chtěl spojit i s bydlením, které by mohlo dotovat ty všechny ostatní části. To znamená, že by jednoho dne mohla být ta budova soběstačná a zároveň plnila tu funkci společenskou, kulturní a zároveň bydlení."
Studie je výsledkem pokračující spolupráce města se společností Slezan Holding, která areál vlastní. Už v roce 2016 uzavřely obě strany Memorandum o ochraně historických fasád a oživení nefunkčních areálů.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Teďka musí začít spolupráce, zejména našich dvou subjektů, to znamená Slezanu a města a taky spolupráce s krajem, protože ten projekt se musí financovat, a to poměrně výrazně a ani jeden z nás nemá finanční sílu na to to zvládnout sám."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Plány se připravují, jak by to jednoho dne mohlo vypadat, se kterými budeme chodit za orgány, které by nám mohly na tuto akci poskytnout dotace a díky tomu bychom mohli nejen z vlastních prostředků revitalizovat tuto budovu a ve spolupráci se Slezanem, akciovou společností Holding, která tady s námi na tomto projektu chce spolupracovat, vytvořit místo, které by bylo pro občany přínosné v tom území, kde se vyskytuje."
Vše bude záležet hlavně na tom, zda se na revitalizaci v budoucnu najdou peníze. Rozplánovaná by poté byla do víceletého období.
---
