Město testuje slunící lavice na Olešné

Architekti ve Frýdku-Místku vlastnoručně vyrobili dřevěný prototyp slunící lavice, který umístili na Olešnou. Pokud se osvědčí a lidem se bude líbit, půjde po dalších úpravách do sériové výroby. Jde o nápad, který navazuje na koncepci rozvoje Olešné jako rekreačního resortu.

Původně to byly odpadní smrkové desky. Zruční architekti ve Frýdku-Místku z nich ale vlastnoručně vyrobili nový typ slunící lavice, který je k dispozici na Olešné.

Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Máme pozitivní ohlasy, dokonce máme i fotky lidí, jak to využívají. Hned jak jsme to tady nainstalovali, tak hned tady přišli lidé si na to sedat, že nemají kam si dát svačinu, že by se to dalo ještě nějak vylepšovat, takže sbíráme i podněty od nich, ať to vychytáme, ať poté ten finální výrobek má užitnou hodnotu co největší."

Anketa: "Nenahážou tu lidi binec a budou k sobě ohleduplní a každý si k sobě uklidí. Když máte mokré plavky, tak to uschne. Vyzkoušíme. Ano, je tu krásně, souhlas. Jo, líbí. Kolik jich tu bude?"

Zatím jde o jediný prototyp, ale v budoucnu by jich mohlo být jen na Olešné až 12.

Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Jestli to bude oblíbené, tak to můžeme dát všude. Můžeme to dát i k řece nebo do města. Záleží, s jakou přízní nebo nepřízní se to setká."

Architekti lavici vymysleli na základě koncepce rozvoje Olešné jako rekreačního resortu.

Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "To je vlastně materiál, ve kterém jsme vytipovali, jak by se měla Olešná dále rozvíjet a jaké je zpřístupnění lidem. Nabídnutí více ploch, které mohou využívat. To je jeden z cílů toho dokumentu. My jsme poté si udělali právě analýzu na tady tu severní stranu, která bezprostředně souvisí s aquacentrem. Analyzovali jsme, co tu je, co tu není, co by tady mohlo být a jak by se to dalo udělat více obyvatelné, ten veřejný parkový prostor. A jedním z těch prvků jsou právě lehátka."

Z jedné strany lavice si mohou lidé pohodlně sednout a v druhé části se mohou natáhnout a v klidu se slunit.

Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Ve Znojmě jsou takové lavice, v zahraničí, v Německu, v Alpách bývají hodně ty slunící plochy, které se dají využívat i v zimě. Tu ergonomii budeme ještě vychytávat, protože to nejde navrhnout jenom tak od počítače. Takže my jsme navrhli nějaký tvar podle toho, jak si myslíme, že by to bylo pohodlné a už teď víme, že jej ještě budeme trochu měnit, rozšiřovat některé plochy, aby se na tom dalo lépe sedět a ležet."

Po vyladění a zapracování připomínek zvláště ze strany veřejnosti, by se slunící lavice mohla zadat do sériové výroby.

---

Unikátní basketbalová hala už funguje

Úplně nová unikátní basketbalová hala ve Frýdku-Místku už slouží svému účelu. Postavila se po vzoru japonských tělocvičen u základních škol, spolek Basketpoint v ní trénuje stovky dětí a zároveň dal halu k dispozici veřejnosti. Výstavba vyšla na téměř 80 milionů korun.

Nové a moderní prostředí basketbalové haly už denně naplno využívají stovky dětí. Na halu se tady nesmírně těšili a výsledek opravdu stojí za to.

Anketa: 1.) "Celý klub je rád, že máme konečně nějaké prostředí, že nemusíme pendlovat po školách, takže můžeme tady, máme vlastně takové naše zázemí, takže je to velmi super." 2.) "Je dobrá, jsou tu dvě hřiště, takže můžou hrát dva týmy najednou, máme tam i šatny a v šatně televizi." 3.) "Je super, mám to od domu kousek, takže tu můžu chodit i dříve nebo tu můžu i déle zůstat."

Nová hala stojí za pátou základní školou, její výstavba začala na začátku loňského roku a letos byla úspěšně dokončena. Byla postavena po vzoru japonských tělocvičen a zasadil se o ni předseda klubu Basketpoint Zdeněk Navrátil.

Zdeněk Navrátil, předseda klubu Basketpoint Frýdek-Místek: "Dostali jsme se do fáze skanzen bez dětí, který tady byl zhruba 3 měsíce, do fáze nekonečného štěstí a radosti, protože tady pobíhají každý den děti, v podstatě stovky dětí, když se to všechno posčítá. Kluci začínají trénovat už v 6. hodin ráno, před školou individuální tréninky, tady vždycky přijde tucet kluků, s nimi trenéři. Přes den máme ještě drobné dodělávky, to vám musím ukázat nahoře a od 15. hodin, do 21. hodin se tady nezastaví tělocvična."

Matěj Musil, hlavní trenér dvou kategorií a přípravek: "Já jsem hrozně rád za to, že jsme to už dokázali dokončit a že jsme rozjeli tu nápravu roku v té pohybové mezeře u dětí."

Zdeněk Navrátil, předseda klubu Basketpoint Frýdek-Místek: "Máme tady 18 košů, v podstatě se ten prostor dá rozdělit na 4 tréninková hřiště, která jsou pro ty menší nebo dvě velká tréninková hřiště, kde se dá hrát plnohodnotný basketbal. Čekáme, až se nám dodělají ještě tribuny, ale to už není tak podstatné. Trénovat, provozovat se dá, máme perfektní palubovku. Zázemí je silně nadstandardní, s klukama se díváme v patře na různé pořady basketbalové, děláme s nimi videorozbory."

Hala je uzpůsobena k tomu, aby zde mohly děti trávit maximum svého času. Zázemí včetně trenérů přispívá ke zkvalitnění péče o děti na jejich pouti za utvářením charakteru, navazováním přátelství a výchovou osobnosti, ale i cestou za vzděláním.

Anketa: 4.) "Když budeme mít moc úkolu, co máme splnit na druhý den, tak tady hned při tréninku můžeme splnit všechny úkoly a všechno co máme do školy."

Hala je zároveň k dispozici nejen členům klubu, ale i dalším školám a zájemcům z řad veřejnosti.

Zdeněk Navrátil, předseda klubu Basketpoint Frýdek-Místek: "Asi bude ještě nějaký čas trvat, než se na nás první zájemci obrátí, ale jestli poslouží tato relace k tomu, tak budu rád. Opravdu je tady prostor pro veřejnost, zejména v dopoledních hodinách a těšíme se samozřejmě na děti z mateřských školek a škol tady od nás z Frýdku-Místku."

Na její výstavbu přispělo město Frýdek-Místek s Moravskoslezským krajem shodně po 17 milionech korun, 30 milionů pak získal klub v dotacích z ministerstva školství.

Zdeněk Navrátil, předseda klubu Basketpoint Frýdek-Místek: "Zatím se blížíme k částce 80 milionů korun, ten zbytek je z našeho rodinného rozpočtu Navrátilů, k radosti mých dětí a manželky."

Plány haly, která nemusí vyjít na stamiliony, jsou navíc bezplatně k dispozici pro všechny sportovní kluby.

---

Lidé mohou žádat o dotace na pořízení hybridních aut

Zastupitelstvo Frýdku-Místku na svém posledním zasedání schválilo dotace na podporu hybridních aut. Lidé, kteří si tyto vozy pořídí a splní určité podmínky, tak mohou požádat magistrát o příspěvek. Ten se tak alespoň těmito malými krůčky snaží podpořit ekologii ve městě.

Elektromobilita se dostává v dnešní době stále více do popředí. Podle odborníků totiž šetří životní prostředí.

Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "Určitě ano, ta elektromobilita je jednoduchá, je rychlá, je to svižné ta jízda, nezatěžuje životní prostředí, je to tiché, to znamená je tam takový potenciál velký šetřit hluk ve městech. To znamená, že se nám tam bude lépe žít, lépe dýchat a hlavně, my teď tu elektromobilitu dokážeme využít komplexně. To znamená, dokážeme si sami na střechách pro to vyrábět palivo."

Ve Frýdku-Místku už několik let běží program na podporu pořízení hybridních aut a podpořen byl i nyní.

Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zastupitelstvo města opět schválilo podpoření pořízení hybridních automobilů pro občany. Tento projekt dlouhodobě podporujeme, snažíme se vyrovnat rozdíl nákupní ceny mezi hybridním vozidlem a normálním vozidlem tak, abychom podpořili ekologii ve Frýdku-Místku."

Hybridy mají klasický spalovací motor a podpůrný elektromotor.

Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "Především po městě, v malých rychlostech a při popojíždějí se pohybuje výhradně na elektromotor. Také tím, že se po městě hodně brzdí, tak se brzdí elektromotorem. Rekuperuje se, dobíjí se baterka, takže ten hybrid si neustále vyrábí elektřinu v průběhu toho, jak jede. Ve městě zejména, pokud jezdíte dálky nebo jezdíte nějaké delší cesty, tak tam v podstatě smysl nemá. Takže do města hybrid, pokud se bavíme o přechodu mezi spalovací a elektromobilitou, tak je to takové ideální na půl cesty."

Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Žadatelé při pořízení vozidla podají žádost na město. Pokud splní veškeré podmínky, které v tomto dotačním programu je potřeba splnit, to znamená typ vozidla, a tak dále, tak jim je dotace poskytnuta."

Dotace z města je 15 procent z ceny vozu, maximálně však 75 tisíc korun a celkem na ni byl vyčleněn necelý milion korun.

Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: Je to jeden z dalších projektů pro podporu ekologie ve Frýdku-Místku, přičemž tady ty jednotlivé krůčky jsou určitě velice důležité. Je potřeba podporovat dílčí části, které přispívají k podpoře životního prostředí."

Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "My vítáme každý příspěvek na elektromobilitu za Asociaci elektromobilového průmyslu. Každopádně tvrdíme městům vždycky ten základ. Začněte hromadnou dopravou, začněte tím, kde vozíte nejvíce občanů, protože ta má samozřejmě největší spotřebu a největší vliv na vaše životní prostředí. Je pravidelná, je každodenní, musí vyjet a pokud vyjede jakýmkoliv způsobem na elektrický pohon, tak to bude ideální."

Ve Frýdku-Místku je zavedena MHD zdarma, která má motivovat k minimálnímu cestování po městě v klasických autech.

---