Nová vzduchotechnika, hydroizolace, retenční nádrže i kompletní zateplení. Historická budova Základní a mateřské školy ve Skalici bude po rekonstrukci skoro jako nová. Práce jsou rozděleny do tří etap a vyjdou na 9,5 milionu korun. Magistrát chce ale většinu peněz pokrýt z evropské dotace.
Budova Základní a mateřské školy ve Skalici se nachází ve svahu. To za dobu její existence způsobilo, že ji trápila vysoká vlhkost. Magistrát proto přistoupil k její rozsáhlé rekonstrukci.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Přesto, že jsme v nouzovém režimu, tak všechny investiční akce města stále pokračují. Někde s omezeními, kdy jsou například dělníci a zaměstnanci v karanténě, nicméně tady ve Skalici probíhá rekonstrukce a oprava hydroizolace a vzduchotechniky školy stále dál."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se i přes napjatý rozpočet podařila realizovat první ze dvou částí investiční akce tady ve Skalici. Jedná se o historickou budovu, která si určitě naši péči zaslouží."
Práce začaly 11. srpna, původní plán byl, že uvnitř se zvládnou do konce měsíce. Bohužel se ale objevily komplikace, kvůli kterým musela škola odložit o týden i začátek školního roku.
Denisa Rožnovská Rojíčková, ředitelka ZŠ a MŠ F-M Skalice: "Poté už se zvládly takové ty nejhorší práce, to nejtěžší, ale stále tam byla taková ta kolize mezi stavbou a dětmi, museli jsme to organizovat, aby ty děti neměly přístup na stavbu, aby my jsme se dostali do kuchyně, jo muselo se to prostě s těmi dělníky nějakým způsobem zesynchronizovat. Od té doby, co vlastně jsou školy uzavřeny, tak je to jednodušší ta situace, protože už tady není takový pohyb dětí, máme tady už jenom děti z mateřské školy a přeci jenom jich je méně."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Nacházíme se zrovna v části jídelny, kde je tady kuchyň a právě ty páry z toho vaření pokrmů a jídel pro děti nebyly odváděny ven. Tím vznikala vlastně velká vlhkost a ta prosakovala i do těch zdí. Proto musela být zde instalována vzduchotechnika. Ty velké roury, co jsou vidět za mnou, jsou vývody ven z budovy a zároveň jsou i vstupy dovnitř, aby právě zajistily cirkulaci toho vzduchu a snížila se vlastně ta vlhkost vevnitř v budově."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V této místnosti probíhalo osekávání zdiva z důvodů odizolování od vody. Zároveň zde proběhla také instalace vzduchotechniky, tak abychom opravdu zamezili té vlhkosti, která tady v minulosti byla. Zároveň proběhla výmalba a věřím, že děti z mateřské školy ocení nový vzhled jejich třídy."
V rámci rekonstrukce se také pustil magistrát do zajímavého ekologického kroku. Škola bude zachytávat dešťovou vodu pro další využití.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Součástí našich investičních akcí do budoucna jsme zařadili takový prvek, který má zlepšit životní prostředí. U této investiční akce jsou přidány do země dvě záchytné nádrže. Každá má 7 kubíků, které budou zachytávat vodu, která z dané budovy v tomto případě ze školní budovy bude stahovat vodu, kterou následně mohou technické služby využívat například pro zalívání záhonů, případně další svoji činnost. Do budoucna chceme tyto nádrže instalovat u všech investičních akcí, u všech budov, kde nám to jenom technické podmínky dovolí."
Retenční nádrže, vzduchotechnika a hydroizolace jsou součástí první fáze rekonstrukce.
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V druhé fázi by potom mělo dojít k zateplení samotné budovy. Věřím, že všechny tyto úpravy přispějí k většími komfortu žáků, kteří tuto školu navštěvují. Obě dvě tyto části by měly vyjít na 9,5 milionu korun s tím, že budeme žádat o většinu těchto prostředků v rámci dotace z operačního programu životní prostředí."
Podle plánu by mely být práce kompletně hotové příští rok.
---
Zavést úsekové měření rychlosti nebo ne? To je otázka, na kterou teď hledají odpověď ve Frýdku-Místku. Zástupci magistrátu se zatím byli podívat, jak funguje podobné měření ve městech, kde s ním mají zkušenosti a nyní budou vyhodnocovat, na jak legislativně, personálně a finančně náročné by bylo ho ve městě vybudovat a spravovat.
Překročení maximální povolené rychlosti je nejčastější dopravní přestupek. Ročně se ho v Česku dopustí v průměru více než 130 tisíc řidičů. Nejúčinnější způsob, jak přinutit řidiče jezdit podle předpisů je měření rychlosti. Dnes hlavně formou stacionárních nebo úsekových radarů. A právě o možnost úsekového měření rychlosti se začalo uvažovat i ve Frýdku-Místku.
Anketa: 1.) "Já nejezdím rychle, takže mě se to tak nějak netýká ani, ale možná, že to je dobré, protože někteří jezdí rychle." 2.) "Já si myslím, že by to bylo třeba, že by to pasovalo jak se říká." 3.) "Tak asi jo, mělo by se." 4.) "Vždyť tu je všude omezená rychlost, ne?"
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nejenom město, ale i okolní obce jsou hlavně nespokojeny s tím, jaká je bezpečnost na silnicích nebo hlavně v okolí silnic. Máme obrovské problémy na přechodech pro chodce nebo na silnicích, které jsou v intravilánu, dochází k velkému překračování rychlosti."
Po zavedení úsekového měření volají především okolní obce, protože řidiči na řadě místech, kde to svádí k vyšší rychlosti, vůbec nedodržují předpisy.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Řidiči jsou v tomhle velmi nezodpovědní. Máme informace jak z našich okrajových částí Zelinkovic, Lískovce, Skalice, ale i z těch vnitřních ulic Střelniční nebo Bruzovská, kde máme přechody pro chodce a je tam pravidelně překračována povolená rychlost a dochází k nebezpečným situacím právě kolem přechodů pro chodce a kde se pořád pohybují chodci."
Zástupci magistrátu se proto byli osobně podívat, jaké mají zkušenosti s úsekovým měřením v jiných městech.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Máme za sebou návštěvu ve Valašském Meziříčí, kde už dlouhé roky provádějí měření. Stejně tak máme informace z Havířova a v tuto chvíli zvažujeme, není to nic výjimečného, dneska rychlost měří Ostrava, Hlučín, Valmez, Havířov a další města, takže ano, jde to udělat a ty informace, které máme, tak třeba říkají, že ta rychlost nebo počet vlastně toho překračování rychlosti se od 90 procent snížil, takže ta bezpečnost se jednoznačně potom pozitivně projevila."
Radnice je přesto zatím k plánu velmi ostražitá, třetina přestupků totiž končí v administrativně náročném správním řízení. Města, která měření zavedla, musela také přijmout další zaměstnance, kteří začali agendu spravovat.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musely výrazně posílit a museli nabrat nové lidi, kteří to zpracovávají, a to je vlastně důvod, proč se nám úplně do toho nechce a proč tak pečlivě zvažujeme, zda měřit rychlost nebo neměřit. Na druhou stranu ta bezpečnost na silnicích nebo hlavně bezpečnost chodců nás zajímá a my ji potřebujeme vyřešit."
Instalace úsekového radaru vyjde podle zkušeností z jiných měst na částku do zhruba 1,5 milionu korun. Veškeré provozní náklady by se pak měly pohybovat i v případě například dvou zaměstnanců, kteří by se starali o administrativu zhruba do 700 tisíc korun ročně. To by ale mohly vyvážit právě peníze vybrané na pokutách, které by šly do městské kasy.
---
Staré betonové a asfaltové plochy, které už dávno neplní svou funkci. Frýdek-Místek je postupně už roky likviduje a následně zatravňuje. Letos se takto promění dalších osm vytipovaných míst. Práce mají na starosti technické služby a vyjdou na jeden a půl milionu korun.
Opravdu velká hromada rozbitého betonu s asfaltem zůstala po likvidaci jedné z mnoha nevyužívaných ploch ve městě.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "My již posledních několik let se snažíme ve městě Frýdku-Místku různé asfaltové a betonové plochy, které již ztratily využití postupně likvidovat a nahrazovat zelení. Má to nejenom ten estetický charakter, ale je to obzvlášť důležité pro životní prostředí a v dnešní době je to celkem podstatné."
Město takto upravuje plochy už čtyři roky. Napomůže to nejen estetizaci, ale také zvýšení vlhkosti, zadržení vody v půdě a snížení teplot na rozpálených sídlištích.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "V tuto chvíli se například nacházíme na ulici Smetanova, kde kdysi historicky byly dvě pískoviště, tam v těch místech bývalo druhé pískoviště, které jsme již před nějakou dobou zrušili a zůstal kolem ní asfalt a beton, ten v tuto chvíli technické služby demolovaly a jak vidíte tady, tak je to celkem velká hromada a když se člověk podívá, tak není pouze tenká asfaltová vrstva, ale opravdu v té zemi toho betonu a asfaltu bylo hodně. Ten následně musíme ekologicky zlikvidovat a dojde ještě tady k zatravnění a bude tady krásná zeleň."
Petr Mikulenka, vedoucí investičního odboru: "Přínosem odstranění těchto zpevněných ploch je odstranění buď starých betonových ploch nebo odstranění sušáků, které se vlastně teď nevyužívají nebo přístupové chodníky, které už vlastně nikam nevedou."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "V letošním roce bylo vytipováno zhruba 8 míst, s tím, že dvě místa jsou na ulici Revoluční a dvě místa na Smetanové ulici, dále se jedná o ulici Tolského, Puškinova, Na Bruzovské a ulici ČSA, jedná se o nějaké pozůstatky z dob minulých, kdy jednak vzhledově to nevypadá příliš dobře, takže tyto místa odstraníme a v drtivé většině dojde k zatravnění."
Letošní práce vyjdou město na zhruba 1,5 milionu korun. Lokality vždy vytipovávají při své pravidelné kontrolní činnosti a pochůzkách městem referenti odboru životního prostředí.
---
Nová vzduchotechnika, hydroizolace, retenční nádrže i kompletní zateplení. Historická budova Základní a mateřské školy ve Skalici bude po rekonstrukci skoro jako nová. Práce jsou rozděleny do tří etap a vyjdou na 9,5 milionu korun. Magistrát chce ale většinu peněz pokrýt z evropské dotace.
Budova Základní a mateřské školy ve Skalici se nachází ve svahu. To za dobu její existence způsobilo, že ji trápila vysoká vlhkost. Magistrát proto přistoupil k její rozsáhlé rekonstrukci.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Přesto, že jsme v nouzovém režimu, tak všechny investiční akce města stále pokračují. Někde s omezeními, kdy jsou například dělníci a zaměstnanci v karanténě, nicméně tady ve Skalici probíhá rekonstrukce a oprava hydroizolace a vzduchotechniky školy stále dál."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se i přes napjatý rozpočet podařila realizovat první ze dvou částí investiční akce tady ve Skalici. Jedná se o historickou budovu, která si určitě naši péči zaslouží."
Práce začaly 11. srpna, původní plán byl, že uvnitř se zvládnou do konce měsíce. Bohužel se ale objevily komplikace, kvůli kterým musela škola odložit o týden i začátek školního roku.
Denisa Rožnovská Rojíčková, ředitelka ZŠ a MŠ F-M Skalice: "Poté už se zvládly takové ty nejhorší práce, to nejtěžší, ale stále tam byla taková ta kolize mezi stavbou a dětmi, museli jsme to organizovat, aby ty děti neměly přístup na stavbu, aby my jsme se dostali do kuchyně, jo muselo se to prostě s těmi dělníky nějakým způsobem zesynchronizovat. Od té doby, co vlastně jsou školy uzavřeny, tak je to jednodušší ta situace, protože už tady není takový pohyb dětí, máme tady už jenom děti z mateřské školy a přeci jenom jich je méně."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Nacházíme se zrovna v části jídelny, kde je tady kuchyň a právě ty páry z toho vaření pokrmů a jídel pro děti nebyly odváděny ven. Tím vznikala vlastně velká vlhkost a ta prosakovala i do těch zdí. Proto musela být zde instalována vzduchotechnika. Ty velké roury, co jsou vidět za mnou, jsou vývody ven z budovy a zároveň jsou i vstupy dovnitř, aby právě zajistily cirkulaci toho vzduchu a snížila se vlastně ta vlhkost vevnitř v budově."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V této místnosti probíhalo osekávání zdiva z důvodů odizolování od vody. Zároveň zde proběhla také instalace vzduchotechniky, tak abychom opravdu zamezili té vlhkosti, která tady v minulosti byla. Zároveň proběhla výmalba a věřím, že děti z mateřské školy ocení nový vzhled jejich třídy."
V rámci rekonstrukce se také pustil magistrát do zajímavého ekologického kroku. Škola bude zachytávat dešťovou vodu pro další využití.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Součástí našich investičních akcí do budoucna jsme zařadili takový prvek, který má zlepšit životní prostředí. U této investiční akce jsou přidány do země dvě záchytné nádrže. Každá má 7 kubíků, které budou zachytávat vodu, která z dané budovy v tomto případě ze školní budovy bude stahovat vodu, kterou následně mohou technické služby využívat například pro zalívání záhonů, případně další svoji činnost. Do budoucna chceme tyto nádrže instalovat u všech investičních akcí, u všech budov, kde nám to jenom technické podmínky dovolí."
Retenční nádrže, vzduchotechnika a hydroizolace jsou součástí první fáze rekonstrukce.
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V druhé fázi by potom mělo dojít k zateplení samotné budovy. Věřím, že všechny tyto úpravy přispějí k většími komfortu žáků, kteří tuto školu navštěvují. Obě dvě tyto části by měly vyjít na 9,5 milionu korun s tím, že budeme žádat o většinu těchto prostředků v rámci dotace z operačního programu životní prostředí."
Podle plánu by mely být práce kompletně hotové příští rok.
---
Zavést úsekové měření rychlosti nebo ne? To je otázka, na kterou teď hledají odpověď ve Frýdku-Místku. Zástupci magistrátu se zatím byli podívat, jak funguje podobné měření ve městech, kde s ním mají zkušenosti a nyní budou vyhodnocovat, na jak legislativně, personálně a finančně náročné by bylo ho ve městě vybudovat a spravovat.
Překročení maximální povolené rychlosti je nejčastější dopravní přestupek. Ročně se ho v Česku dopustí v průměru více než 130 tisíc řidičů. Nejúčinnější způsob, jak přinutit řidiče jezdit podle předpisů je měření rychlosti. Dnes hlavně formou stacionárních nebo úsekových radarů. A právě o možnost úsekového měření rychlosti se začalo uvažovat i ve Frýdku-Místku.
Anketa: 1.) "Já nejezdím rychle, takže mě se to tak nějak netýká ani, ale možná, že to je dobré, protože někteří jezdí rychle." 2.) "Já si myslím, že by to bylo třeba, že by to pasovalo jak se říká." 3.) "Tak asi jo, mělo by se." 4.) "Vždyť tu je všude omezená rychlost, ne?"
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nejenom město, ale i okolní obce jsou hlavně nespokojeny s tím, jaká je bezpečnost na silnicích nebo hlavně v okolí silnic. Máme obrovské problémy na přechodech pro chodce nebo na silnicích, které jsou v intravilánu, dochází k velkému překračování rychlosti."
Po zavedení úsekového měření volají především okolní obce, protože řidiči na řadě místech, kde to svádí k vyšší rychlosti, vůbec nedodržují předpisy.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Řidiči jsou v tomhle velmi nezodpovědní. Máme informace jak z našich okrajových částí Zelinkovic, Lískovce, Skalice, ale i z těch vnitřních ulic Střelniční nebo Bruzovská, kde máme přechody pro chodce a je tam pravidelně překračována povolená rychlost a dochází k nebezpečným situacím právě kolem přechodů pro chodce a kde se pořád pohybují chodci."
Zástupci magistrátu se proto byli osobně podívat, jaké mají zkušenosti s úsekovým měřením v jiných městech.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Máme za sebou návštěvu ve Valašském Meziříčí, kde už dlouhé roky provádějí měření. Stejně tak máme informace z Havířova a v tuto chvíli zvažujeme, není to nic výjimečného, dneska rychlost měří Ostrava, Hlučín, Valmez, Havířov a další města, takže ano, jde to udělat a ty informace, které máme, tak třeba říkají, že ta rychlost nebo počet vlastně toho překračování rychlosti se od 90 procent snížil, takže ta bezpečnost se jednoznačně potom pozitivně projevila."
Radnice je přesto zatím k plánu velmi ostražitá, třetina přestupků totiž končí v administrativně náročném správním řízení. Města, která měření zavedla, musela také přijmout další zaměstnance, kteří začali agendu spravovat.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musely výrazně posílit a museli nabrat nové lidi, kteří to zpracovávají, a to je vlastně důvod, proč se nám úplně do toho nechce a proč tak pečlivě zvažujeme, zda měřit rychlost nebo neměřit. Na druhou stranu ta bezpečnost na silnicích nebo hlavně bezpečnost chodců nás zajímá a my ji potřebujeme vyřešit."
Instalace úsekového radaru vyjde podle zkušeností z jiných měst na částku do zhruba 1,5 milionu korun. Veškeré provozní náklady by se pak měly pohybovat i v případě například dvou zaměstnanců, kteří by se starali o administrativu zhruba do 700 tisíc korun ročně. To by ale mohly vyvážit právě peníze vybrané na pokutách, které by šly do městské kasy.
---
Staré betonové a asfaltové plochy, které už dávno neplní svou funkci. Frýdek-Místek je postupně už roky likviduje a následně zatravňuje. Letos se takto promění dalších osm vytipovaných míst. Práce mají na starosti technické služby a vyjdou na jeden a půl milionu korun.
Opravdu velká hromada rozbitého betonu s asfaltem zůstala po likvidaci jedné z mnoha nevyužívaných ploch ve městě.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "My již posledních několik let se snažíme ve městě Frýdku-Místku různé asfaltové a betonové plochy, které již ztratily využití postupně likvidovat a nahrazovat zelení. Má to nejenom ten estetický charakter, ale je to obzvlášť důležité pro životní prostředí a v dnešní době je to celkem podstatné."
Město takto upravuje plochy už čtyři roky. Napomůže to nejen estetizaci, ale také zvýšení vlhkosti, zadržení vody v půdě a snížení teplot na rozpálených sídlištích.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "V tuto chvíli se například nacházíme na ulici Smetanova, kde kdysi historicky byly dvě pískoviště, tam v těch místech bývalo druhé pískoviště, které jsme již před nějakou dobou zrušili a zůstal kolem ní asfalt a beton, ten v tuto chvíli technické služby demolovaly a jak vidíte tady, tak je to celkem velká hromada a když se člověk podívá, tak není pouze tenká asfaltová vrstva, ale opravdu v té zemi toho betonu a asfaltu bylo hodně. Ten následně musíme ekologicky zlikvidovat a dojde ještě tady k zatravnění a bude tady krásná zeleň."
Petr Mikulenka, vedoucí investičního odboru: "Přínosem odstranění těchto zpevněných ploch je odstranění buď starých betonových ploch nebo odstranění sušáků, které se vlastně teď nevyužívají nebo přístupové chodníky, které už vlastně nikam nevedou."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "V letošním roce bylo vytipováno zhruba 8 míst, s tím, že dvě místa jsou na ulici Revoluční a dvě místa na Smetanové ulici, dále se jedná o ulici Tolského, Puškinova, Na Bruzovské a ulici ČSA, jedná se o nějaké pozůstatky z dob minulých, kdy jednak vzhledově to nevypadá příliš dobře, takže tyto místa odstraníme a v drtivé většině dojde k zatravnění."
Letošní práce vyjdou město na zhruba 1,5 milionu korun. Lokality vždy vytipovávají při své pravidelné kontrolní činnosti a pochůzkách městem referenti odboru životního prostředí.
---
