Betonové hřiště na ulici Jurije Gagarina je v žalostném stavu a děti si tam v podstatě nehrají. Radnice už má vypracovaný projekt na jeho rekonstrukci. Lidé to vítají.
Na sídlišti kolem ulice Jurije Gagarina v Havířově bydlí mnoho rodin. Takto tam už desítky let vypadá dětské hřiště. Místo, aby prostranství mládež využívala ke sportu, jen tam posedává. To se místním nelíbilo, a proto iniciovali i prostřednictvím občanské komise, aby město s lokalitou něco udělalo. Radnice nechala zpracovat projekt a do rekonstrukce se chce pustit v letošním roce.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "V rámci těch podnětů i v rámci participativního rozpočtu, kde rodiče od malých dětí chtěli dětské prvky a také v rámci občanské komise vznikla myšlenka celkové revitalizace tohoto prostoru. Teď aktuálně vypisujeme výběrové řízení na zhotovitele a věřím, že se nám podaří vysoutěžit a v návaznosti v dalších krocích začít tady s revitalizací celého toho prostoru.”
Podle toho projektu, jak by to mělo vypadat? Protože tady je spousta betonových prvků, stěna tady ujíždí. Všechno půjde pryč a co tady vznikne?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Vznikne tady celý nový prostor, chceme využít tady toho svahu. Chceme jednotlivá hřiště zasadit do různých výškových úrovní takového terasovitého způsobu a právě proto, že ten svah ujíždí, tak rekonstrukce této plochy nepřichází v úvahu, a proto se to musí udělat celé znovu.”
Na co se mohou lidé těšit, zejména tedy děti?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Mohou se těšit na nové průlezky, nové dětské prvky na workout, ale také hřiště na fotbal, volejbal.”
anketa: “No souhlasím s tím, zaplať pánbůh.” Jak to tady teď vypadá, chodí si hrát děti? “Chodí, ale ta betonová plocha není nic moc pro ně. Doufám, že to bude lepší.”
anketa: “Jestli to bude pro děti, aby si měly kde hrát, tak si myslím, že to je dobře. Já budu mít sám vnučku, tak možná i proto. Chtělo by to tam nějaké změny, protože to už tu je, co to sídliště stojí.”
anketa: “Tak to by bylo super určitě pro děcka a na sportovní vyžití.”
Jelikož se jedná o rozsáhlou revitalizaci, nebude hrazena z participativního rozpočtu, ale z investic města. Předpokládané náklady se odhadují na 13 milionů korun.
---
Mateřská škola Radniční v Havířově zjistila, že děti mají velký strach z lékařů a vyšetření. Proto se zaměstnanci a rodiče rozhodli, že se to pokusí změnit a nemocniční prostředí jim originálně přiblíží.
Mateřská škola Radniční se na jeden den proměnila v nemocnici plnou odborných ambulancí, oddělení, nechyběl operační sál, nebo rehabilitace. Školka se nejdříve celý měsíc věnovala vzdělávání v oblasti lidského těla. Děti se učily orgány a jaké mají funkce, co je to krevní oběh, jaké máme části těla, či smysly.
Irena Burová, zástupkyně ředitelky MŠ Radniční: “Jelikož jsme během těchto činností zjistili, že děti mají velký strach a obavy z lékařského prostředí a vůbec z lékařů, ordinací, sestřiček, proto jsme dali všichni hlavy dohromady a zkusili jsme nemocniční prostředí lékařské přiblížit, aby se odbouraly nějaké obavy a strach dětí z lékařů. Proto jsme tuto školku během několika dnů proměnili v ordinaci, nemocnici, ve které bylo mnoho ordinací. Oční, chirurgie, rentgen, dokonce operační sál. Dále jsme měli zubní ambulanci, příjem a na přání dětí, které s námi spolupracovaly, si přály veterinární ordinaci, kde ošetřovaly zvířátka.”
Pro děti byl den z lékařského prostředí zážitkem a mnoho se také naučily.
anketa: “My jsme tam měli operační sál a ještě jsme tam měli rentgen. Dělali jsme, že si někdo lehl na stůl a tam paní učitelka Adélka operovala někoho. Dozvěděl jsem se, že na rentgenu jde vidět ne kůže, ale kosti.”
anketa: “My jsme měli oční sál. Spravovali jsme očička a co jsme ukazovali na písmenech, tak oni nám to museli opakovat.”
anketa: “Léčili jsme třeba kašel, rýmu a když bolí očička, tak jsme jako jen dali brýle.”
anketa: “Já jsem dělala zubaře a líbilo se mi to hodně a tam operovali nohy a hlavu.” A když si dělala paní zubařku, jak bychom se měli starat o zuby? “Jsme tam dali plombu a vrtali jsme vrtačkou.” A co bychom měli dělat, aby se nám zoubky nezkazily? “Čistit si zuby.”
anketa: “My jsme poslouchali srdíčko a ještě jsme tady píchali.”
Irena Burová, zástupkyně ředitelka MŠ Radniční: "Opravdu jsme se snažili co nejvíce a teď ještě dále čerpáme z tohoto dne, kdy ambulance jsou otevřené nadále a děti už bez problémů dovedou si hrát, dovedou si povídat a opravdu slyšíme i tady tuto větu, paní učitelko my už se nebojíme lékaře.”
Jáchyme, když teď půjdeš k paní doktorce nebudeš se bát?
anketa: “Ne, protože už vím, že to nic není.”
Pro prožitkové učení zábavnou formou se nadchli i rodiče, kteří se ve velké míře podíleli na vybavení nemocnice a ordinací. Za což jim zaměstnanci školky moc děkují.
---
Lidé z Ukrajiny, kteří utekli před válkou, mají možnost navštěvovat kurzy češtiny. Ty pro ně v Havířově pořádá ADRA. Prozatím výukou prošlo přes 350 lidí a další se hlásí.
Jakmile dorazili do Česka první uprchlíci z Ukrajiny, začala i pomoc dobrovolníků ADRY. Od konce března také pořádají kurzy češtiny. O ty je stále velký zájem i v Havířově. Výuka probíhá téměř denně.
Zdeněk Soviš, koordinátor kurzů: "Těch kurzů či jednotlivých běhů, které jsme otevřeli už bylo nějakých 27 a těch lidí, kteří jimi prošli, tak už bylo přes 350 a hlavně ten výsledek záleží na nich samotných. Ti, kteří chtějí zůstat, zapojit se do společnosti, pracovat, tak se umí krásně naučit. Ať už psát, mluvit, gramaticky, tou hovorovou mluvou se umí zapojit. Ti, kteří chtějí, dělají velké pokroky, jak to vnímáme.”
Julie Freislerová, lektorka: "Nejdůležitější je, aby uměli konverzovat, aby se uměli domluvit v obchodě, u doktora. Proto probíráme jednotlivé lekce, kde bereme například jídlo, orientaci, aby se uměli zeptat na cestu, když někam potřebují. Až projdeme celý tento soubor aktivit, tak děláme hlavně konverzaci.”
Paní Viktoria navštěvuje kurz od května.
Jak vám to pomáhá v běžném životě to, co jste se tady naučila?
paní Viktoria: “Rozumím všemu a můžu mluvit i v bance, nebo když chodím k lékaři a v obchodě taky, všemu rozumím.”
Pan Yurii chodí do kurzu se svou manželkou od léta. A má radost, že si našel i práci.
Jak je těžká čeština? Ř, č, š.
pan Yurii: “Na začátku možná byla trochu těžká, ale ukrajinština je ze 70% blízkým jazykem češtiny a ukrajinštiny. Ale musím se učit a studovat češtinu, protože chci děkovat českému lidu a českému státu a musím znát jazyk, kulturu.”
Dobrovolníci se v kurzech nevěnují jen dospělým, ale i dětem.
---
Betonové hřiště na ulici Jurije Gagarina je v žalostném stavu a děti si tam v podstatě nehrají. Radnice už má vypracovaný projekt na jeho rekonstrukci. Lidé to vítají.
Na sídlišti kolem ulice Jurije Gagarina v Havířově bydlí mnoho rodin. Takto tam už desítky let vypadá dětské hřiště. Místo, aby prostranství mládež využívala ke sportu, jen tam posedává. To se místním nelíbilo, a proto iniciovali i prostřednictvím občanské komise, aby město s lokalitou něco udělalo. Radnice nechala zpracovat projekt a do rekonstrukce se chce pustit v letošním roce.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "V rámci těch podnětů i v rámci participativního rozpočtu, kde rodiče od malých dětí chtěli dětské prvky a také v rámci občanské komise vznikla myšlenka celkové revitalizace tohoto prostoru. Teď aktuálně vypisujeme výběrové řízení na zhotovitele a věřím, že se nám podaří vysoutěžit a v návaznosti v dalších krocích začít tady s revitalizací celého toho prostoru.”
Podle toho projektu, jak by to mělo vypadat? Protože tady je spousta betonových prvků, stěna tady ujíždí. Všechno půjde pryč a co tady vznikne?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Vznikne tady celý nový prostor, chceme využít tady toho svahu. Chceme jednotlivá hřiště zasadit do různých výškových úrovní takového terasovitého způsobu a právě proto, že ten svah ujíždí, tak rekonstrukce této plochy nepřichází v úvahu, a proto se to musí udělat celé znovu.”
Na co se mohou lidé těšit, zejména tedy děti?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Mohou se těšit na nové průlezky, nové dětské prvky na workout, ale také hřiště na fotbal, volejbal.”
anketa: “No souhlasím s tím, zaplať pánbůh.” Jak to tady teď vypadá, chodí si hrát děti? “Chodí, ale ta betonová plocha není nic moc pro ně. Doufám, že to bude lepší.”
anketa: “Jestli to bude pro děti, aby si měly kde hrát, tak si myslím, že to je dobře. Já budu mít sám vnučku, tak možná i proto. Chtělo by to tam nějaké změny, protože to už tu je, co to sídliště stojí.”
anketa: “Tak to by bylo super určitě pro děcka a na sportovní vyžití.”
Jelikož se jedná o rozsáhlou revitalizaci, nebude hrazena z participativního rozpočtu, ale z investic města. Předpokládané náklady se odhadují na 13 milionů korun.
---
Mateřská škola Radniční v Havířově zjistila, že děti mají velký strach z lékařů a vyšetření. Proto se zaměstnanci a rodiče rozhodli, že se to pokusí změnit a nemocniční prostředí jim originálně přiblíží.
Mateřská škola Radniční se na jeden den proměnila v nemocnici plnou odborných ambulancí, oddělení, nechyběl operační sál, nebo rehabilitace. Školka se nejdříve celý měsíc věnovala vzdělávání v oblasti lidského těla. Děti se učily orgány a jaké mají funkce, co je to krevní oběh, jaké máme části těla, či smysly.
Irena Burová, zástupkyně ředitelky MŠ Radniční: “Jelikož jsme během těchto činností zjistili, že děti mají velký strach a obavy z lékařského prostředí a vůbec z lékařů, ordinací, sestřiček, proto jsme dali všichni hlavy dohromady a zkusili jsme nemocniční prostředí lékařské přiblížit, aby se odbouraly nějaké obavy a strach dětí z lékařů. Proto jsme tuto školku během několika dnů proměnili v ordinaci, nemocnici, ve které bylo mnoho ordinací. Oční, chirurgie, rentgen, dokonce operační sál. Dále jsme měli zubní ambulanci, příjem a na přání dětí, které s námi spolupracovaly, si přály veterinární ordinaci, kde ošetřovaly zvířátka.”
Pro děti byl den z lékařského prostředí zážitkem a mnoho se také naučily.
anketa: “My jsme tam měli operační sál a ještě jsme tam měli rentgen. Dělali jsme, že si někdo lehl na stůl a tam paní učitelka Adélka operovala někoho. Dozvěděl jsem se, že na rentgenu jde vidět ne kůže, ale kosti.”
anketa: “My jsme měli oční sál. Spravovali jsme očička a co jsme ukazovali na písmenech, tak oni nám to museli opakovat.”
anketa: “Léčili jsme třeba kašel, rýmu a když bolí očička, tak jsme jako jen dali brýle.”
anketa: “Já jsem dělala zubaře a líbilo se mi to hodně a tam operovali nohy a hlavu.” A když si dělala paní zubařku, jak bychom se měli starat o zuby? “Jsme tam dali plombu a vrtali jsme vrtačkou.” A co bychom měli dělat, aby se nám zoubky nezkazily? “Čistit si zuby.”
anketa: “My jsme poslouchali srdíčko a ještě jsme tady píchali.”
Irena Burová, zástupkyně ředitelka MŠ Radniční: "Opravdu jsme se snažili co nejvíce a teď ještě dále čerpáme z tohoto dne, kdy ambulance jsou otevřené nadále a děti už bez problémů dovedou si hrát, dovedou si povídat a opravdu slyšíme i tady tuto větu, paní učitelko my už se nebojíme lékaře.”
Jáchyme, když teď půjdeš k paní doktorce nebudeš se bát?
anketa: “Ne, protože už vím, že to nic není.”
Pro prožitkové učení zábavnou formou se nadchli i rodiče, kteří se ve velké míře podíleli na vybavení nemocnice a ordinací. Za což jim zaměstnanci školky moc děkují.
---
Lidé z Ukrajiny, kteří utekli před válkou, mají možnost navštěvovat kurzy češtiny. Ty pro ně v Havířově pořádá ADRA. Prozatím výukou prošlo přes 350 lidí a další se hlásí.
Jakmile dorazili do Česka první uprchlíci z Ukrajiny, začala i pomoc dobrovolníků ADRY. Od konce března také pořádají kurzy češtiny. O ty je stále velký zájem i v Havířově. Výuka probíhá téměř denně.
Zdeněk Soviš, koordinátor kurzů: "Těch kurzů či jednotlivých běhů, které jsme otevřeli už bylo nějakých 27 a těch lidí, kteří jimi prošli, tak už bylo přes 350 a hlavně ten výsledek záleží na nich samotných. Ti, kteří chtějí zůstat, zapojit se do společnosti, pracovat, tak se umí krásně naučit. Ať už psát, mluvit, gramaticky, tou hovorovou mluvou se umí zapojit. Ti, kteří chtějí, dělají velké pokroky, jak to vnímáme.”
Julie Freislerová, lektorka: "Nejdůležitější je, aby uměli konverzovat, aby se uměli domluvit v obchodě, u doktora. Proto probíráme jednotlivé lekce, kde bereme například jídlo, orientaci, aby se uměli zeptat na cestu, když někam potřebují. Až projdeme celý tento soubor aktivit, tak děláme hlavně konverzaci.”
Paní Viktoria navštěvuje kurz od května.
Jak vám to pomáhá v běžném životě to, co jste se tady naučila?
paní Viktoria: “Rozumím všemu a můžu mluvit i v bance, nebo když chodím k lékaři a v obchodě taky, všemu rozumím.”
Pan Yurii chodí do kurzu se svou manželkou od léta. A má radost, že si našel i práci.
Jak je těžká čeština? Ř, č, š.
pan Yurii: “Na začátku možná byla trochu těžká, ale ukrajinština je ze 70% blízkým jazykem češtiny a ukrajinštiny. Ale musím se učit a studovat češtinu, protože chci děkovat českému lidu a českému státu a musím znát jazyk, kulturu.”
Dobrovolníci se v kurzech nevěnují jen dospělým, ale i dětem.
---
