Havířovská nemocnice otevřela Centrum telemedicínských služeb. Cílem je umožnit na dálku monitorování zdravotního stavu pacientů zejména s chronickými onemocněními.
Pan Igor Kubát se léčí v havířovské nemocnici s obezitou a musel podstoupit i operaci kyčlí. Byl tedy vhodným kandidátem, aby byl zapojen do programu telemedicíny, což znamená, že jsou pacientovi na dálku sledovány různé životní funkce.
Igor Kubát, pacient: "Nechodíte k lékaři, všechno je monitorováno, nic nezapisujete.”
Stalo se někdy, že vám volala paní doktorka, že ty hodnoty nejsou takové, jaké by měly být?
Igor Kubát, pacient: “Stalo se to dvakrát, nebo třikrát. Musel jsem se snažit, aby ty hodnoty spadly. To znamená více pohybu, více spánku.”
Nemocnice telemedicínu stále rozvíjí a nyní otevřela Centrum telemedicínských služeb, které je detašovaným centrem při Fakultní nemocnici v Ostravě.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Za minulý rok jsme takto diagnostikovali asi 200 pacientů, tak už jsme je nechtěli posílat do Ostravy. Vy si někde musíte převzít ten telemedicínský set, někde musíte komunikovat, někde musíte mít lékaře, který interpretuje při návštěvách ty výsledky a potom už by ti pacienti strádali, kdyby měli jezdit do Ostravy. To už by pak nemělo smysl. Ta telemedicína má být zkracování, zefektivňování celého procesu, takže dozrál čas, otevřít detašované kontaktní pracoviště přímo v Havířově."
Data z monitoringu jsou odesílána přes mobilní telefon do centrálních serverů, kde probíhá vyhodnocení.
Pavel Valeček, specialista telemedicíny Nemocnice Havířov: "Když překročí ty parametry, tak se nám tam vyvolá buď varovný, nebo kritický alarm. Lékař dostane buď SMS, nebo email a upozorní pacienta, jak by měl dál postupovat.”
Během letošního roku by chtěla nemocnice zvýšit počet sad přístrojů a takto na dálku monitorovat až 500 pacientů.
---
Sociální služby města Havířova uspořádaly už desátý ročník osvětové akce ke Světovému dni porozumění autismu. Podle odborníků je důležité, aby se s rodinami začalo pracovat už v raném věku nemocného dítě.
Počet rodin, které potřebují pomocnou ruku v péči o autistické dítě v Havířově narůstá. Například Středisko pro rodinu a dítě sociálních služeb každým rokem vyhledá o patnáct rodin více. I proto středisko pořádá vždy ke Světovému dni porozumění autismu velkou osvětovou akci.
Renáta Vališová, vedoucí střediska RaD SsmH: "My vnímáme, že nejzásadnější je, aby se rodiče o těch službách, možnostech s dětmi s autismem dozvěděli již v raném věku. To je také důvod, proč to pořádáme tady v nemocnici, aby nás v tom lékaři trochu podpořili. Zejména ti pediatři, aby dávali kontakty na ty služby v tom nejnižším věku. Protože tam, když se začne pracovat, tak je vysoká pravděpodobnost, že se to bude dařit lépe.”
Do akce se zapojila například i speciální MŠ Paraplíčko, spolek Autistické děti a my, nebo Základní a střední škola ze Šumbarku.
Jana Hrabcová, zástupkyně ředitele ZŠ a SŠ Havířov-Šumbark: "Máme speciální režimy, podle kterých pracujeme. Všechno mají nakrokované, oddělené tak, aby porozuměli učivu a jednotlivým etapám, které budou následovat, tak podle toho oni pracují. Je to tvůrčí práce. Není to jen vykládat učivo. Je to o tom najít si cestu ke každému žákovi, co mu vyhovuje a podle toho můžeme pokračovat dál. Takže tvoříme.”
Za osvětové akce je vděčná Iva Sikorová, která i přes svůj hendikep pracuje v IT firmě v Praze.
Iva Sikorová, účastnice akce: "Alespoň získají povědomí, co to ten autismus je a že jsou různé druhy. Že všichni autisté nemají mentální retardaci. Třeba to, co mám já, ten Aspergerův syndrom, tak tam je zase vysoká inteligence. Dokážeme i normálně fungovat. Potřebujeme jen malou podporu v životě.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Starost o lidi, kteří se o sebe neumí postarat sami a mnohdy jim stačí jen málo, tak to je úžasná záležitost. Je fakt skvělé vidět lidi, ať už mají autistické děti, nebo lidi, kteří jim pomáhají, jak jsou schopni najít řešení někdy pro nás triviální záležitosti, ale pro ně to mohou být životní komplikace. Takže já jsem na to hrdý, že v Havířově je taková úroveň sociálních služeb, že to funguje dobře.”
---
V Galerii Maryčka se konala vernisáž výstavy obrazů Vladislava Toboly Krajiny a květiny. Malíř se rozhodl, že část výtěžku daruje humanitární organizaci ADRA.
Tyto obrazy krajiny a květin maloval doma pan Vladislav Tobola dva roky. Nyní se rozhodl, že opět udělá výstavu. Malíř je přesvědčen, že jeho tvorba sice není podložena akademickým titulem, přesto má uměleckou hodnotu. O čem svědčila i účast návštěvníků vernisáže.
Vladislav Tobola, malíř: “Když člověk dělá uměleckou práci, je to jako droga. A pokud to děláte už nějaký rok, tak vás to táhne dopředu. Já jsem konečně, a to není samochvála, ale je to fakt, já jsem konečně našel svůj rukopis. Když se podíváte na ty obrazy, jsou stejným rukopisem dělané. Maluji doma, udělám si snímek buď z televize, nebo kamarádi mají domek, chatu, vyfotí to a já si to pak ofotím. Hodně malířů i světových dělá podle snímků.”
anketa: “Krásné, krásné. Já znám pana Tobolu od 1977 roku. On začal malovat, já na ty výstavy chodím, když jsou.”
Pan Tobola již při minulé výstavě daroval část výtěžku z prodeje obrazů humanitární organizaci ADRA na podporu Ukrajiny. Nyní chce opět lidem pomoci.
Zdeněk Soviš, zástupce vedoucí, koordinátor dobrovolníků: “Lidí, kteří rádi nezištně pomáhají je hodně. V našem dobrovolnickém centru jsou to převážně lidé, kteří pomáhají svým časem. A občas se objeví i takoví lidé, jako je pan Ladislav Tobola, kteří z čista jasna přijdou a řeknou, že místo, abych si nechal peníze z této úžasné výstavy pro sebe, tak bych chtěl někoho podpořit. A to je něco, co potěší lidské srdce, protože ti lidé nemyslí jen sami na sebe. Našli jsme matku samoživitelku, které určitě tato finanční pomoc udělá dobře a pomůže jí, udělá jí radost.”
Výstava potrvá v Galerii Maryčka do 26. dubna.
---
Havířovská nemocnice otevřela Centrum telemedicínských služeb. Cílem je umožnit na dálku monitorování zdravotního stavu pacientů zejména s chronickými onemocněními.
Pan Igor Kubát se léčí v havířovské nemocnici s obezitou a musel podstoupit i operaci kyčlí. Byl tedy vhodným kandidátem, aby byl zapojen do programu telemedicíny, což znamená, že jsou pacientovi na dálku sledovány různé životní funkce.
Igor Kubát, pacient: "Nechodíte k lékaři, všechno je monitorováno, nic nezapisujete.”
Stalo se někdy, že vám volala paní doktorka, že ty hodnoty nejsou takové, jaké by měly být?
Igor Kubát, pacient: “Stalo se to dvakrát, nebo třikrát. Musel jsem se snažit, aby ty hodnoty spadly. To znamená více pohybu, více spánku.”
Nemocnice telemedicínu stále rozvíjí a nyní otevřela Centrum telemedicínských služeb, které je detašovaným centrem při Fakultní nemocnici v Ostravě.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Za minulý rok jsme takto diagnostikovali asi 200 pacientů, tak už jsme je nechtěli posílat do Ostravy. Vy si někde musíte převzít ten telemedicínský set, někde musíte komunikovat, někde musíte mít lékaře, který interpretuje při návštěvách ty výsledky a potom už by ti pacienti strádali, kdyby měli jezdit do Ostravy. To už by pak nemělo smysl. Ta telemedicína má být zkracování, zefektivňování celého procesu, takže dozrál čas, otevřít detašované kontaktní pracoviště přímo v Havířově."
Data z monitoringu jsou odesílána přes mobilní telefon do centrálních serverů, kde probíhá vyhodnocení.
Pavel Valeček, specialista telemedicíny Nemocnice Havířov: "Když překročí ty parametry, tak se nám tam vyvolá buď varovný, nebo kritický alarm. Lékař dostane buď SMS, nebo email a upozorní pacienta, jak by měl dál postupovat.”
Během letošního roku by chtěla nemocnice zvýšit počet sad přístrojů a takto na dálku monitorovat až 500 pacientů.
---
Sociální služby města Havířova uspořádaly už desátý ročník osvětové akce ke Světovému dni porozumění autismu. Podle odborníků je důležité, aby se s rodinami začalo pracovat už v raném věku nemocného dítě.
Počet rodin, které potřebují pomocnou ruku v péči o autistické dítě v Havířově narůstá. Například Středisko pro rodinu a dítě sociálních služeb každým rokem vyhledá o patnáct rodin více. I proto středisko pořádá vždy ke Světovému dni porozumění autismu velkou osvětovou akci.
Renáta Vališová, vedoucí střediska RaD SsmH: "My vnímáme, že nejzásadnější je, aby se rodiče o těch službách, možnostech s dětmi s autismem dozvěděli již v raném věku. To je také důvod, proč to pořádáme tady v nemocnici, aby nás v tom lékaři trochu podpořili. Zejména ti pediatři, aby dávali kontakty na ty služby v tom nejnižším věku. Protože tam, když se začne pracovat, tak je vysoká pravděpodobnost, že se to bude dařit lépe.”
Do akce se zapojila například i speciální MŠ Paraplíčko, spolek Autistické děti a my, nebo Základní a střední škola ze Šumbarku.
Jana Hrabcová, zástupkyně ředitele ZŠ a SŠ Havířov-Šumbark: "Máme speciální režimy, podle kterých pracujeme. Všechno mají nakrokované, oddělené tak, aby porozuměli učivu a jednotlivým etapám, které budou následovat, tak podle toho oni pracují. Je to tvůrčí práce. Není to jen vykládat učivo. Je to o tom najít si cestu ke každému žákovi, co mu vyhovuje a podle toho můžeme pokračovat dál. Takže tvoříme.”
Za osvětové akce je vděčná Iva Sikorová, která i přes svůj hendikep pracuje v IT firmě v Praze.
Iva Sikorová, účastnice akce: "Alespoň získají povědomí, co to ten autismus je a že jsou různé druhy. Že všichni autisté nemají mentální retardaci. Třeba to, co mám já, ten Aspergerův syndrom, tak tam je zase vysoká inteligence. Dokážeme i normálně fungovat. Potřebujeme jen malou podporu v životě.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Starost o lidi, kteří se o sebe neumí postarat sami a mnohdy jim stačí jen málo, tak to je úžasná záležitost. Je fakt skvělé vidět lidi, ať už mají autistické děti, nebo lidi, kteří jim pomáhají, jak jsou schopni najít řešení někdy pro nás triviální záležitosti, ale pro ně to mohou být životní komplikace. Takže já jsem na to hrdý, že v Havířově je taková úroveň sociálních služeb, že to funguje dobře.”
---
V Galerii Maryčka se konala vernisáž výstavy obrazů Vladislava Toboly Krajiny a květiny. Malíř se rozhodl, že část výtěžku daruje humanitární organizaci ADRA.
Tyto obrazy krajiny a květin maloval doma pan Vladislav Tobola dva roky. Nyní se rozhodl, že opět udělá výstavu. Malíř je přesvědčen, že jeho tvorba sice není podložena akademickým titulem, přesto má uměleckou hodnotu. O čem svědčila i účast návštěvníků vernisáže.
Vladislav Tobola, malíř: “Když člověk dělá uměleckou práci, je to jako droga. A pokud to děláte už nějaký rok, tak vás to táhne dopředu. Já jsem konečně, a to není samochvála, ale je to fakt, já jsem konečně našel svůj rukopis. Když se podíváte na ty obrazy, jsou stejným rukopisem dělané. Maluji doma, udělám si snímek buď z televize, nebo kamarádi mají domek, chatu, vyfotí to a já si to pak ofotím. Hodně malířů i světových dělá podle snímků.”
anketa: “Krásné, krásné. Já znám pana Tobolu od 1977 roku. On začal malovat, já na ty výstavy chodím, když jsou.”
Pan Tobola již při minulé výstavě daroval část výtěžku z prodeje obrazů humanitární organizaci ADRA na podporu Ukrajiny. Nyní chce opět lidem pomoci.
Zdeněk Soviš, zástupce vedoucí, koordinátor dobrovolníků: “Lidí, kteří rádi nezištně pomáhají je hodně. V našem dobrovolnickém centru jsou to převážně lidé, kteří pomáhají svým časem. A občas se objeví i takoví lidé, jako je pan Ladislav Tobola, kteří z čista jasna přijdou a řeknou, že místo, abych si nechal peníze z této úžasné výstavy pro sebe, tak bych chtěl někoho podpořit. A to je něco, co potěší lidské srdce, protože ti lidé nemyslí jen sami na sebe. Našli jsme matku samoživitelku, které určitě tato finanční pomoc udělá dobře a pomůže jí, udělá jí radost.”
Výstava potrvá v Galerii Maryčka do 26. dubna.
---
