Havířovský expres

  • Zpravodajství z Havířova od reportérky Báry Kelnerové a Michala Hulvy
  • Technické služby nemohou přijít o mnoho zaměstnanců
  • Otužilci pořádali Tříkrálový ponor do Žermanické přehrady
  • U Karvinského moře se konal výcvik záchranářských psů

Technické služby nemohou přijít o mnoho zaměstnanců

Podle odborníků omikronem onemocní velké procento lidí. Pokud budou mít zaměstnanci pozitivní test, ale neprojeví se u nich příznaky, budou moci v určitých profesích chodit do práce. Na to spoléhají i v Technických službách v Havířově.

Svoz odpadu, zimní údržba, správa kanalizace či pohřebnictví. To jsou jen některá odvětví, která zabezpečují Technické služby v Havířově, a u kterých nelze zastavit provoz.

V Technických službách pracuje na 170 zaměstnanců. Nyní je z různých důvodů na nemocenské zhruba 30 lidí.

Ludvík Martínek, ředitel TSH: "Zatím to zvládáme ještě v pohodě. Máme ještě nějakou rezervu, když to takto řeknu." 

Kdy nastane problém, pokud byste přišli o kolik lidí, kteří by byli pozitivní, měli symptomy a museli by zůstat doma?

Ludvík Martínek, ředitel TSH: "Nedokážu si představit, když by nám omarodili všichni řidiči svozových vozidel. Určitě najdeme člověka s patřičným oprávněním na takové vozidlo sednout. Ale pokud nemá praxi, jak se chová takové těžké vozidlo v úzkých uličkách mezi domy v Havířově, nezná trasy, byl by to problém.”

Samotné testování dvakrát týdně organizace zvládne pomocí vyčleněných pracovníků.

Kamil Padisák, vedoucí zimní údržby TSH: "V případě pozitivity, dle informací ministerstva zdravotnictví, zaměstnanec bude muset výsledek ohlásit svému ošetřujícímu lékaři a my co by organizace musíme výsledek nahlásit KHS v Ostravě. Následně rozhodneme, zda toho pracovníka budeme potřebovat v práci a k tomu máme také nějaká opatření.” 

Aby organizace stihla otestovat všechny zaměstnance a nenarušil se provoz, budou s testováním začínat už v pět hodin ráno. 

---

Otužilci pořádali Tříkrálový ponor do Žermanické přehrady

Nezvykle živo bylo v sobotu na břehu Žermanické přehrady. Sraz si tam dali otužilci z celého regionu, kteří se účastnili Tříkrálového ponoru. Někteří v ledové vodě vydrželi jen pár sekund, jiní si s chutí zaplavali i několik minut.

Více než stovka otužilců okusila v sobotu odpoledne teplotu vody v Žermanické přehradě. Spolek koupelníků tam pořádal tradiční Tříkrálový ponor.

Petr Smejkal, organizátor akce: “Už je to 5. ročník, oficiálně 4. ročník, ale byl i nultý, takže to není žádná novinka. Taky jsem překvapen, že tolik lidí přišlo, protože předem bylo přihlášených asi jenom 70 lidí a asi 40 až 50 je tady dalších otužilců, kteří teprve dneska registrovali. Program je jednoduchý, nejdřív ve 14 hodin bude společné focení a potom půjdeme všichni královských korunách se trošku vymáchat. Samozřejmě žádné limity nejsou. Je to zcela individuální, každý jak chce. Někdo tam vydrží v řádu minut, někdo sekund. Je to prostě na každém.”

Anketa: “Já jsem tady, abych rozdával radost. Já nejdu do vody, ani rodiče. My tady jsme proto, abychom lidem dávali osušky.”

Anketa: “Já myslím, že účast je super. Já jsem tady poprvé a pokusím se zúčastnit se aktivně. Myslím si, že to je perfektní, že se lidí potkají, utužíme tu imunitu a bude veselo. Začala jsem loni a snažím se pokračovat i doma i takhle venku, ale opravdu zatím toho je málo ještě. Já to zkouším tak, že se rozdýchám trošku a už jsem si to tak nějak vsugerovala, že mi zima není, i když jsem ne nějaký opravdu otužilec-profík, ale začátečník. Nejsem tam zatím dlouho ve vodě, neplavu kilometry, ale kousíček a postupně to hodlám zvyšovat.

Anketa: “Je to úžasné. Tolik lidí, je to dobrá akce. Já tak uvažuju, že tam smočím akorát prst od nohy. Tak uvidíme.”

Anketa: “Z Havířova jsme přijeli a na internetu jsme si našli, že se tady koupelníci scházejí, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Tady paní sousedka a pan soused nás podpořili, takže společná akce. Řeknu si, že tam vlezu, tak tam vlezu Prostě musím.”

Anketa: “Zatím je to dobré, ale ta voda, to bude asi horší. Přemluvili jsme i dceru. Ona sice tam jde nedobrovolně, takže doufám, že tam vleze s námi. Byl to takový spontánní nápad manžela, že do toho půjdeme, tak letos to máme poprvé. Uvidíme, možná tam nevlezeme celí a příští rok budeme trénovat, abychom to zvládli.”

Anketa: “Loni jsme začali uvažovat, ale propásli jsme to, tak letos jsme zjišťovali to datum dříve a jsme tu. Doufám, že nás nebudou tahat hákama z vody.”

---

U Karvinského moře se konal výcvik záchranářských psů

Teď vás zavedeme mezi členy Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje, která se zabývá vyhledáváním osob ztracených v nepřístupných terénech nebo zavalených v sutinách. Nové psí adepty na tuto životní misi trénovali u Karvinského moře.

Terén zarostlý houštím v blízkosti Karvinského moře se stal jednou z lokalit tréninku party psovodů ze Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje. Právě tady také probíhal výcvik nových psů ve vyhledávání a označení štěkotem ztracených osob.

Radmila Dofková, členka výboru Záchranné brigády kynologů MSK: "Naše organizace čítá cirka 18 členů plus nějaké nováčky. Zabýváme se výcvikem záchranných psů pro vyhledávání v sutinách, plochách, ve sněhu i ve vodě. Pejsek se musí naučit pracovat. Předpokladem této práce je, aby byl pes ochotný pracovat s člověkem a s cizím člověkem. Podstatou toho tréninku je to, aby pejsek našel a zaštěkal. Učíme to pejska od začátku, přiběhne ke člověku, zaštěká, dostane odměnu. Postupně mu stěžujeme hledání, místo, pohyb, úkryty a podobně. Dnes budeme trénovat vyhledávání v plochách, tzn, že v lesích, kde je zazvěřeno, je tu spoustu lidí, pejsek se musí soustředit. Tento trénink je zaměřen na výcvik převážně mladých pejsků."

Jedním z nich je i tento desetiměsíční pes Anety Fedasové z Havířova.

Aneta Fedasová, členka Záchranné brigády kynologů MSK: "Říkala jsem si, že bych to mohla vyzkoušet, jestli by se mu to líbilo a jak by mu to šlo. Zatím je divoký, ale snad to zvládneme."

V partě záchranářů nechybí ani psovodi z Karviné.

David Krejčiřík, člen Záchranné brigády kynologů MSK: "Záchranařinu dělám s bílým švýcarským ovčákem, děláme to spolu tři roky proto, že můžeme pomáhat lidem a má to smysl ta práce."

Pavlína Wlochová, která pracovala u karvinské městské policie, je záchranářkou dva roky, společně se svými dvěma psy.

Pavlína Wlochová, členka Záchranné brigády kynologů MSK: "Není to jednotvárné, stereotypní. Je to pokaždé jiné."

Libor Juřík z Ostravy získal nedávno atestaci. Má za sebou tři ostré zásahy, naposledy v prosinci, kdy byl se psem přivolán do pátrání po pohřešované osobě.

Libor Juřík, člen Záchranné brigády kynologů MSK: "Záchranařinu dělám asi šest let se svou fenkou Jassie, což je border kolie. Zkouška spočívala v tom, že jsme museli umět orientaci v mapě, pracuji s GPS."

Před každým vyhledáváním nasazují psovodi svým psům na krk zvoneček, aby je v terénu slyšeli. Tréninky ale nejsou jen o vyhledávání osob v terénu, psi musí být zvyklí na různé situace.

Pavlína Wlochová, členka Záchranné brigády kynologů MSK: "Kromě vyhledávání v terénu jsme si zkusili slaňování, kdy jsme slanili větší zeď i budovu. Zkoušeli jsme i speciální postroj, který si dá psovod jako batoh, kdy jsem musel psa po žebříku v tom batoh vynést, různé sutiny, roury, sklepy jsme si procházeli. Je třeba na to zvykat, protože nikdy neví, do jaké situace se dostane, někdy je to třeba převoz na čtyřkolce, na člunu na vodě, aby si zvykl."

Organizace funguje dlouho, v příštím roce si připomene 50 let od svého vzniku. V rámci výcvikových pobytů se tato brigáda pohybuje po celé ČR.

Radmila Dofková, členka výboru Záchranné brigády kynologů MSK: "Naše organizace je dobrovolná, je to spolek, který je zapsaný pod Svazem záchranných brigád ČR, naši členové jsou z celého MSK kraje Zlínského. Přidat se může kdokoliv, kdo má ochotu pracovat dobrovolně, má pejska a má potřebu pomáhat druhým lidem. Na rase psa nezáleží, neměl by být úplně malý ani moc velký z důvodu pohybu v sutinách, trénovat se dá od štěňátka, většinou ti psi jsou aktivní do 10-12 let podle plemene. Máme tady i psi z útulku, na plemeni nezáleží."

V současné době se k Záchranné brigádě kynologů Moravskoslezského kraje přidalo deset nových zájemců. Společné tréninky jsou minimálně jednou týdně na různých místech, v ostatních dnech se psovodi věnují svým psům v trénování poslušnosti a ovladatelnosti individuálně.

Radmila Dofková, členka výboru Záchranné brigády kynologů MSK: "Proč to dělám já…já jsem lékař, takže mé poslání je obecně pomáhat lidem, mám psího parťáka, který se v tom našel, baví ho to, pro mě to je momentálně životní náplň."

---



Mohlo by Vás také zajímat