Ve městě už je ubytováno více než 500 uprchlických rodin. Naplněny jsou už i kapacity internátních středních škol. Radnice nyní začne vybavovat základními věcmi první městské byty.
Na havířovském úřadu práce už se zaregistrovalo zhruba 500 uprchlíků z Ukrajiny. To ale nemusí být zdaleka celkový počet lidí, kteří už bydlí na území Havířova. Rada města schválila první desítky bytů, které muže rodinám nabídnout.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Zaprvé jsme schválili tento materiál pomoci, ale vybavovat úplně tím nejnutnějším zařízením, aby měli ti lidé kde přespat, na čem přespat a popřípadě nějaký stůl, nádobí a takové základní věci, které potřebují. Samozřejmě využijeme možnosti našich dobrovolnických center.”
Nejdůležitější úkol bude se postarat zejména o malé děti.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Protože máme echo, že přijdou do Havířova děti, které jsou nyní ve Vyšních Lhotách a tam jsou kapacity plné, tak už se začínáme starat i o postýlky, nebo dětská lůžka. Udělali jsme šetření na našich mateřských školách a zjistili jsme, že můžeme použít přes devadesát dětských lůžek, které tam mají ve školách navíc, nebo jsou to lůžka, která jsou vyřazena.”
Umístit děti do škol nebude tak velký problém. Horší to bude s malými dětmi v mateřinkách. Proto město zváží i vytváření dětských skupin.
---
V Havířově jsou dvě internátní střední školy, které nabídly své kapacity uprchlickým rodinám. Kapacita Střední školy technických oborů už je od víkendu plná. První dny budou pro všechny náročné, protože škola musí vše zvládnout za plného provozu.
V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých části válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet, dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct.”
Co byste potřebovali?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Tady nám nechybí z principu nic, všechno nám dali. Jsou tady velmi dobří lidé, hodně pomohli.”
Koho jste na Ukrajině musela zanechat?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Zůstali tam rodiče, sestra a manžel se synem.”
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování, zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Lidická, Havířov-Šumbark: “Spolupracujeme s organizacemi, protože hned na začátku, když nám tady dováželi běžence, tak byl problém se stravováním, které jsme v tu dobu nezajišťovali, ale velice rychle přes Český červený kříž tady toto bylo zajištěno a samozřejmě mám kontakty na dobročinné organizace Armádu spásy, Charitu a podobně. Přes tyto organizace se dají věci zajistit. My nepotřebujeme, aby nám tady lidé nosili pytle s oblečením, když to tak řeknu, protože nemáme na to, abychom to tady nějak zpracovali, ale v případě, že vidíme, že jsou někteří potřební, dokážeme si zajistit i přes tyto organizace potřebné věci. Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Ty informace tady lidé mají. Ten zbytek přinese čas, protože musíme nějakým způsobem spolupracovat i s městem, protože se to bude hodně týkat i města, je tady spoustu malých dětí i předškolního i školního věku, i mládeže do 18 let. To všechno bude v řešení.”
Škola musí vše zvládnout za plného provozu.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Lidická, Havířov-Šumbark: “Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internát domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci, žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád. Musí se ti běženci podřídit nějakému řádu, protože to není ubytovna, ale součást školy.”
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola na ulici Školní, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
---
Radnice v kině Centrum slavnostně ocenila dobrovolné dárce krve za rok 2021. Nikdo ze zúčastněných se však necítí jako hrdina. Darovat tu nejcennější tekutinu berou jako samozřejmou věc, kterou by měl udělat každý zdravý člověk.
Díky těmto lidem mohou lékaři zachraňovat životy. Jsou to oni, kteří i v těžké covidové době pokud mohli, chodili pravidelně darovat krev, či plazmu. Město si dobrovolných dárců váží a připravilo pro ně slavnostní ocenění v sále kina Centrum.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Já jim dnes poděkuji, protože, jak říkala moje babička, když daruješ krev, daruješ život a myslím si, že to platí v každé době. Ne jen v té dnešní, když jsme zjistili jednak, že máme robustní zdravotnictví systém, ale že opravdu to naše zdravotnictví funguje skvěle a bez krve se neobejde. To je to základní tekutina, která zachraňuje život. Takže já jim budu hlavně děkovat.”
Dárci říkají, že jejich počin není nějaké hrdinství.
anketa: “Podívejte se, někdo musí něco udělat pro společnost. Mně to nevadí, mně se obnovuje krev a aspoň dělám něco pro druhé. Protože každý si to nemůže dovolit. Je třeba nemocný a nemůže tu krev darovat. To je asi to nejmenší, co bych pro to mohl udělat.”
anketa: “Chodím pravidelně od roku 1992 a chodím pravidelně co 14 dní. Chodil jsem kdysi na krev a potom jsem začal chodit na plazmu a dávám ročně tak dvacet odběrů. A chodil jsem i přes covid."
anketa: “Daruji už deset let. Dělám to pro záchranu života. Je to otázka půl hodiny denně a myslím, že to není pro nikoho problém. První impuls bylo to zkusit. Zkusit a zjistit, že to nic není."
anketa: “Myslím si, že by to měl každý zdravý člověk podstoupit, protože nikdy nevíme, kdy to budeme potřebovat. Chodí celá naše rodina. Můj manžel, můj bratr, moji synové, má snacha, všichni. Můj otec chodil, byl dárce krve.”
I v letošním roce dostali ocenění dárci krve poukázky na celoroční přepravu MHD a permanentky v hodnotě 1000 korun na aktivity, akce či služby poskytované příspěvkovými organizacemi města. Po skončení slavnostního aktu mohli shlédnout známý český film Prvok, Šampón, Tečka a Karel.
---
V posledních letech je o vzpírání stále větší zájem, a to i ze strany žen. Proto se očekává, že letošní liga, která odstartovala o víkendu v Havířově, přinese velký souboj.
Vzpěračům začala nová sezona a 1. kolo ligy mužů a žen se o víkendu konalo v Havířově. Domácím se dařilo.
Dalibor Klimša, manažer SKV Baník Havířov: "Soutěž mužů jsme včera zahájili kvalitními výkony. Skončili jsme na druhém místě a budeme v letošním roce bojovat o první místo. Je to náš předpoklad a všechno k tomu směřuje. Je pravdou, že je začátek sezony a kluci nemají ještě tu kvalitu, na kterou se připravují na ME a MS, ale věřím, že budeme bojovat zdárně a dosáhneme nejvyšší mety, kterou jsme si naplánovali. Co se týče žen, tak tady máme družstvo druhým rokem. Loni jsme byli třetí a v letošním roce bychom chtěli udržet ten standard na medailové pozici, na rozdíl od mužů, kteří by měli vyhrát."
V posledních letech je vzpírání na vzestupu, za což jsou kluby rády.
Dalibor Klimša, manažer SKV Baník Havířov: "Je pravdou, že vzpírání v poslední době zažívá boom i díky doplňkovému sportu, jako je crossfit. Je to taková disciplína, kdy crossfiťáci zasahují do vzpírání a vzpírání do crossfitu. Prolévá se to a tím pádem je více závodníků v obou týmech mužů i žen.”
Lucie Krčková, FitGym Havířov: “Závodilo se mi dobře, chtěla jsem samozřejmě zvednout více, ale minulý týden jsme měli slovenskou ligu, takže tento týden v rámci možností. Připravuji se na ME v Albánii."
Lenka Kenisová, FitGym Havířov: "Příprava nějaká proběhla, trénovala jsem, myslím, že to bude v pohodě. V trhu 95 a v nadhozu 117. Na tréninku mám 120 nadhozené, to je můj osobák. V trhu jsem se dál nedostala.”
Marie Kubíková, Sokol Ostrava: “Dneska jsme chtěli zvednout 82 v trhu, což se nepodařilo, protože jsem přetrhla první pokus. Druhý a třetí byl takový vražedný. V letošním roce se připravuji na MS v Řecku, které se má konat 2. května. Ještě na podzim by mělo být ME v Albánii, tam se také připravuji. Pak nějaké české závody.”
Závodníci mají velké ambice a snad hodiny dřiny promění v ty nejcennější kovy.
---
Ve městě už je ubytováno více než 500 uprchlických rodin. Naplněny jsou už i kapacity internátních středních škol. Radnice nyní začne vybavovat základními věcmi první městské byty.
Na havířovském úřadu práce už se zaregistrovalo zhruba 500 uprchlíků z Ukrajiny. To ale nemusí být zdaleka celkový počet lidí, kteří už bydlí na území Havířova. Rada města schválila první desítky bytů, které muže rodinám nabídnout.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Zaprvé jsme schválili tento materiál pomoci, ale vybavovat úplně tím nejnutnějším zařízením, aby měli ti lidé kde přespat, na čem přespat a popřípadě nějaký stůl, nádobí a takové základní věci, které potřebují. Samozřejmě využijeme možnosti našich dobrovolnických center.”
Nejdůležitější úkol bude se postarat zejména o malé děti.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Protože máme echo, že přijdou do Havířova děti, které jsou nyní ve Vyšních Lhotách a tam jsou kapacity plné, tak už se začínáme starat i o postýlky, nebo dětská lůžka. Udělali jsme šetření na našich mateřských školách a zjistili jsme, že můžeme použít přes devadesát dětských lůžek, které tam mají ve školách navíc, nebo jsou to lůžka, která jsou vyřazena.”
Umístit děti do škol nebude tak velký problém. Horší to bude s malými dětmi v mateřinkách. Proto město zváží i vytváření dětských skupin.
---
V Havířově jsou dvě internátní střední školy, které nabídly své kapacity uprchlickým rodinám. Kapacita Střední školy technických oborů už je od víkendu plná. První dny budou pro všechny náročné, protože škola musí vše zvládnout za plného provozu.
V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých části válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet, dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct.”
Co byste potřebovali?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Tady nám nechybí z principu nic, všechno nám dali. Jsou tady velmi dobří lidé, hodně pomohli.”
Koho jste na Ukrajině musela zanechat?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Zůstali tam rodiče, sestra a manžel se synem.”
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování, zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Lidická, Havířov-Šumbark: “Spolupracujeme s organizacemi, protože hned na začátku, když nám tady dováželi běžence, tak byl problém se stravováním, které jsme v tu dobu nezajišťovali, ale velice rychle přes Český červený kříž tady toto bylo zajištěno a samozřejmě mám kontakty na dobročinné organizace Armádu spásy, Charitu a podobně. Přes tyto organizace se dají věci zajistit. My nepotřebujeme, aby nám tady lidé nosili pytle s oblečením, když to tak řeknu, protože nemáme na to, abychom to tady nějak zpracovali, ale v případě, že vidíme, že jsou někteří potřební, dokážeme si zajistit i přes tyto organizace potřebné věci. Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Ty informace tady lidé mají. Ten zbytek přinese čas, protože musíme nějakým způsobem spolupracovat i s městem, protože se to bude hodně týkat i města, je tady spoustu malých dětí i předškolního i školního věku, i mládeže do 18 let. To všechno bude v řešení.”
Škola musí vše zvládnout za plného provozu.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Lidická, Havířov-Šumbark: “Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internát domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci, žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád. Musí se ti běženci podřídit nějakému řádu, protože to není ubytovna, ale součást školy.”
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola na ulici Školní, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
---
Radnice v kině Centrum slavnostně ocenila dobrovolné dárce krve za rok 2021. Nikdo ze zúčastněných se však necítí jako hrdina. Darovat tu nejcennější tekutinu berou jako samozřejmou věc, kterou by měl udělat každý zdravý člověk.
Díky těmto lidem mohou lékaři zachraňovat životy. Jsou to oni, kteří i v těžké covidové době pokud mohli, chodili pravidelně darovat krev, či plazmu. Město si dobrovolných dárců váží a připravilo pro ně slavnostní ocenění v sále kina Centrum.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Já jim dnes poděkuji, protože, jak říkala moje babička, když daruješ krev, daruješ život a myslím si, že to platí v každé době. Ne jen v té dnešní, když jsme zjistili jednak, že máme robustní zdravotnictví systém, ale že opravdu to naše zdravotnictví funguje skvěle a bez krve se neobejde. To je to základní tekutina, která zachraňuje život. Takže já jim budu hlavně děkovat.”
Dárci říkají, že jejich počin není nějaké hrdinství.
anketa: “Podívejte se, někdo musí něco udělat pro společnost. Mně to nevadí, mně se obnovuje krev a aspoň dělám něco pro druhé. Protože každý si to nemůže dovolit. Je třeba nemocný a nemůže tu krev darovat. To je asi to nejmenší, co bych pro to mohl udělat.”
anketa: “Chodím pravidelně od roku 1992 a chodím pravidelně co 14 dní. Chodil jsem kdysi na krev a potom jsem začal chodit na plazmu a dávám ročně tak dvacet odběrů. A chodil jsem i přes covid."
anketa: “Daruji už deset let. Dělám to pro záchranu života. Je to otázka půl hodiny denně a myslím, že to není pro nikoho problém. První impuls bylo to zkusit. Zkusit a zjistit, že to nic není."
anketa: “Myslím si, že by to měl každý zdravý člověk podstoupit, protože nikdy nevíme, kdy to budeme potřebovat. Chodí celá naše rodina. Můj manžel, můj bratr, moji synové, má snacha, všichni. Můj otec chodil, byl dárce krve.”
I v letošním roce dostali ocenění dárci krve poukázky na celoroční přepravu MHD a permanentky v hodnotě 1000 korun na aktivity, akce či služby poskytované příspěvkovými organizacemi města. Po skončení slavnostního aktu mohli shlédnout známý český film Prvok, Šampón, Tečka a Karel.
---
V posledních letech je o vzpírání stále větší zájem, a to i ze strany žen. Proto se očekává, že letošní liga, která odstartovala o víkendu v Havířově, přinese velký souboj.
Vzpěračům začala nová sezona a 1. kolo ligy mužů a žen se o víkendu konalo v Havířově. Domácím se dařilo.
Dalibor Klimša, manažer SKV Baník Havířov: "Soutěž mužů jsme včera zahájili kvalitními výkony. Skončili jsme na druhém místě a budeme v letošním roce bojovat o první místo. Je to náš předpoklad a všechno k tomu směřuje. Je pravdou, že je začátek sezony a kluci nemají ještě tu kvalitu, na kterou se připravují na ME a MS, ale věřím, že budeme bojovat zdárně a dosáhneme nejvyšší mety, kterou jsme si naplánovali. Co se týče žen, tak tady máme družstvo druhým rokem. Loni jsme byli třetí a v letošním roce bychom chtěli udržet ten standard na medailové pozici, na rozdíl od mužů, kteří by měli vyhrát."
V posledních letech je vzpírání na vzestupu, za což jsou kluby rády.
Dalibor Klimša, manažer SKV Baník Havířov: "Je pravdou, že vzpírání v poslední době zažívá boom i díky doplňkovému sportu, jako je crossfit. Je to taková disciplína, kdy crossfiťáci zasahují do vzpírání a vzpírání do crossfitu. Prolévá se to a tím pádem je více závodníků v obou týmech mužů i žen.”
Lucie Krčková, FitGym Havířov: “Závodilo se mi dobře, chtěla jsem samozřejmě zvednout více, ale minulý týden jsme měli slovenskou ligu, takže tento týden v rámci možností. Připravuji se na ME v Albánii."
Lenka Kenisová, FitGym Havířov: "Příprava nějaká proběhla, trénovala jsem, myslím, že to bude v pohodě. V trhu 95 a v nadhozu 117. Na tréninku mám 120 nadhozené, to je můj osobák. V trhu jsem se dál nedostala.”
Marie Kubíková, Sokol Ostrava: “Dneska jsme chtěli zvednout 82 v trhu, což se nepodařilo, protože jsem přetrhla první pokus. Druhý a třetí byl takový vražedný. V letošním roce se připravuji na MS v Řecku, které se má konat 2. května. Ještě na podzim by mělo být ME v Albánii, tam se také připravuji. Pak nějaké české závody.”
Závodníci mají velké ambice a snad hodiny dřiny promění v ty nejcennější kovy.
---
