Havířovský expres
- Zpravodajství z Havířova od reportérky Báry Kelnerové a Michala Hulvy
- Havířovské nádraží čekají poslední měsíce modernizace
- Včelaři přiblížili tajemství zimního života v úlech
- Na závodech masters vzpěračů zavzpomínali na O. Zarembu
Práce na železniční stanici v Havířově pokračují podle harmonogramu a cestující už mohou využívat nový prodloužený podchod směrem k Šumbarku. Stavba za téměř čtyři miliardy korun má být dokončena letos v září.
Na konci roku 2023 začala poslední etapa rekonstrukce vlakové stanice v Havířově. Její součástí byla výměna železničního mostu nad Ostravskou ulicí a modernizace nástupišť včetně bezbariérového přístupu.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: „Modernizace stanice Havířov, jejíž součástí je také rekonstrukce trati mezi havířovským nádražím a zastávkou Havířov střed, dál běží podle plánu. V rámci stavby vznikl i nový prodloužený podchod směrem k Šumbarku, cestující a místní obyvatelé jej od poloviny prosince již mohou využívat.“
Anketa: „Je to zlepšení oproti tomu, co tu bylo. A hlavně tento podchod. Člověk to už nemusí obcházet dokola, takto se hned dostane na druhou stranu.“
Anketa: „Sice nádraží moc nepoužívám, ale podchod je super, už tady měl být dávno.“
Anketa: „Bydlíme na Šumbarku a za tři minuty jsme na nádraží.“
Správa železnic počítá s tím, že veškeré práce na modernizaci stanice budou dokončeny do září.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: „Aktuálně probíhají stavební práce na změnách konfigurace kolejiště v kolejových rozvětveních na obou koncích stanice. Provoz vlečky Metrans při tom zůstává zachovaný. Provádějí se také dokončovací práce na odvodnění a na posledním propustku. Stavbaři rovněž budují základy pro nové osvětlovací věže.“
Rekonstrukce vlakové stanice bude stát téměř čtyři miliardy korun.
---
Včelařský kroužek z Havířova přiblížil veřejnosti tajemství zimního života v úlech. Návštěvníci se dozvěděli, jak si včely v chomáči udržují teplotu přes 30 stupňů, proč nebzučí křídly, ale zahřívají se chvěním svalů, i kdy vyrážejí na očistný prolet.
Včelařský kroužek Ambrožíci připravil pro veřejnost akci Zážitek s bzukotem včel. Lidé si tak mohli pomocí fonendoskopu poslechnout, jak zní úl během zimního období. Mnozí si mysleli, že bzukot vytvářejí včely křídly, což ale není pravda.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Včelky vytvářejí teplo pohybem hrudních svalů a látkovou přeměnou, tedy tím, že konzumují potravu, kterou mají uloženou. Ony sedí v zimním chomáči a podle toho, jak teplota kolísá, tak se mění i jejich sezení v tom chomáči. Když je pod deset stupňů, tak pořád uprostřed toho zimního chomáče je 31 až 33 stupňů tepla.“
Další zajímavostí, kterou se veřejnost dozvěděla, je, že během zimy se včely v úle běžně nevyprazdňují. Výkaly hromadí ve výkalovém váčku v zadečku a čekají na vhodné podmínky k očistnému proletu.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Poprvé vyletí, když je alespoň deset stupňů tepla, ale proletí se i v zimě, i když je ještě sníh. Když je kolem nula stupňů, tak se tomu říká, že se vypráší. Protože když svítí slunko, paprsky svítí na leták, ten se zahřeje a cirkulace vzduchu natáhne teplejší vzduch do úlu a včelky poznají, že venku je tak, že by se mohly proletět. Tak vyletí z toho úlu, vypráší se, vyprázdní si své výkalové váčky a vrátí se do úlu.“
Anketa: „Dozvěděl jsem se, že včely vytvářejí teplo tím, že pracují hrudními svaly. Přijde mi zajímavé, že dokáže žít tolik živočichů na jednom místě a že dokážou vytvářet něco takového, jako je med.“
Anketa: „Přijeli jsme sem, abychom se dozvěděli nějaké nové informace, protože o včelách a medu toho moc nevíme. Vypadalo to moc zajímavě. Dozvěděli jsme se o tom z Radničních listů a tak jsme přijeli. Překvapilo mě, že jsou ty včely v úlech tak zabalené. Nevěděl jsem, že je to tak chráněné různými dekami a peřinami, i když to dává smysl.“
Anketa: „My jsme přijeli z Jaroměře. Přijeli jsme za mým bratrem, který žije tady v Havířově a říkal, že se koná tato akce, což nás zaujalo. Děti byly rády, že si mohly poslechnout včely v úlu, který jsme skutečně poslouchali. Nevěděli jsme, že bzučí i takto v zimě a mají tak aktivní život, i když je zimní období.“
Podobné akce ze života včel pořádá včelařský kroužek Ambrožíci pravidelně během celého roku, protože se snaží probudit v lidech zájem o včelaření v době, kdy aktivních včelařů postupně ubývá.
---
Úvodní kolo sezony 1. ligy masters přineslo nejen boj o body a kvalifikační limity na evropské či světové šampionáty. Vzpěrači mohli také rovněž zavzpomínat na zesnulého Otta Zarembu.
Vzpěračský klub Baník byl pořadatelem 1. kola soutěže v kategorii masters. Do Havířova tak přijeli závodníci z různých koutů republiky a také ze Slovenska, aby poměřili síly v tradičních disciplínách trhu a nadhozu.
Dalibor Klimša, ředitel soutěže: „Pro nás je to začátek roku, zahájení vzpěračské sezony, s tím, že hodně chlapců a dívek si dnes chce splnit kvalifikační limit na mistrovství Evropy, případně mistrovství světa. Tento turnaj pořádáme pravidelně od roku 1998, kdy organizujeme tyto soutěže masters a zároveň jedenáctý ročník memoriálu inženýra Jaroslava Pešata. Sjeli se sem závodníci z celé republiky, bohužel chybí účast z Polska, protože mají zdravotní problémy, každoročně přijíždějí dvě družstva. V současnosti dorazili závodníci ze Slovenska z Velkého Mederu a je tu asi devět až deset klubů z České republiky, takže je to v této kategorii bráno jako významná soutěž a řadí se mezi dvě nejvýznamnější soutěže masters v republice společně s mistrovstvím republiky.“
Tyto závody byly také první příležitostí, kdy mohli sportovci společně zavzpomínat na zesnulého olympionika Otta Zarembu.
Dušan Kovač, předseda Českého svazu vzpírání: „Já to tady v tuto chvíli beru jako takové memento na Otu Zarembu, mimo jiné, i když je to teď memoriál inženýra Pešata. Je to první závod, kdy můžeme uctít Otta po jeho bohužel nešťastném úmrtí a vzpomenout při našem sportovním výkonu na tuto legendu.“
Cílem svazu vzpírání je, aby byl tento sport co nejvíce otevřený. Soutěže se tak zúčastnili zkušení sportovci, ale i ti začínající.
Zuzana Kaurová, vzpěračka: „Přijeli jsme kousek od Litvínova. Vzpírám teprve asi poslední tři měsíce, takže byť jsem masters, jsem vlastně začátečník. Přivedly mě k tomu moje děti. Vzpírání se mi začalo líbit právě díky nim. Přes řecko-římský zápas jsem se dostala ke vzpírání a začalo mě to bavit. Tam také fungujeme jako pomocní trenéři se svými dětmi a partnerem.“
Tibor Mezei, vzpěrač: „Se vzpíráním jsem začal v roce 1979. Vzpíral jsem na vrcholové úrovni v Dukle Trenčín do roku 1990. Potom jsem toho jako starý chlap nechal. Znovu jsem začal ve veteránech v roce 2007. Od té doby jsem sedmkrát vyhrál Evropu, čtyřikrát svět a tady v Havířově jsem v roce 2018 udělal světový rekord, ale nebyl mi uznán, protože zde nebyli mezinárodní rozhodčí, takže slovenský rekord byl vyšší než světový rekord.“
Jan Mušinský, vzpěrač: „Letos mi bude 50 let, takže jsem už v další věkové kategorii. Rozhodl jsem se, že budu startovat na mistrovství Evropy i na mistrovství světa v Aténách.“
Mistrovství Evropy Masters se bude konat v Belgii a zúčastní se ho přes 800 závodníků. Českou republiku by mohlo reprezentovat kolem dvaceti sportovců.
---
Práce na železniční stanici v Havířově pokračují podle harmonogramu a cestující už mohou využívat nový prodloužený podchod směrem k Šumbarku. Stavba za téměř čtyři miliardy korun má být dokončena letos v září.
Na konci roku 2023 začala poslední etapa rekonstrukce vlakové stanice v Havířově. Její součástí byla výměna železničního mostu nad Ostravskou ulicí a modernizace nástupišť včetně bezbariérového přístupu.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: „Modernizace stanice Havířov, jejíž součástí je také rekonstrukce trati mezi havířovským nádražím a zastávkou Havířov střed, dál běží podle plánu. V rámci stavby vznikl i nový prodloužený podchod směrem k Šumbarku, cestující a místní obyvatelé jej od poloviny prosince již mohou využívat.“
Anketa: „Je to zlepšení oproti tomu, co tu bylo. A hlavně tento podchod. Člověk to už nemusí obcházet dokola, takto se hned dostane na druhou stranu.“
Anketa: „Sice nádraží moc nepoužívám, ale podchod je super, už tady měl být dávno.“
Anketa: „Bydlíme na Šumbarku a za tři minuty jsme na nádraží.“
Správa železnic počítá s tím, že veškeré práce na modernizaci stanice budou dokončeny do září.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: „Aktuálně probíhají stavební práce na změnách konfigurace kolejiště v kolejových rozvětveních na obou koncích stanice. Provoz vlečky Metrans při tom zůstává zachovaný. Provádějí se také dokončovací práce na odvodnění a na posledním propustku. Stavbaři rovněž budují základy pro nové osvětlovací věže.“
Rekonstrukce vlakové stanice bude stát téměř čtyři miliardy korun.
---
Včelařský kroužek z Havířova přiblížil veřejnosti tajemství zimního života v úlech. Návštěvníci se dozvěděli, jak si včely v chomáči udržují teplotu přes 30 stupňů, proč nebzučí křídly, ale zahřívají se chvěním svalů, i kdy vyrážejí na očistný prolet.
Včelařský kroužek Ambrožíci připravil pro veřejnost akci Zážitek s bzukotem včel. Lidé si tak mohli pomocí fonendoskopu poslechnout, jak zní úl během zimního období. Mnozí si mysleli, že bzukot vytvářejí včely křídly, což ale není pravda.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Včelky vytvářejí teplo pohybem hrudních svalů a látkovou přeměnou, tedy tím, že konzumují potravu, kterou mají uloženou. Ony sedí v zimním chomáči a podle toho, jak teplota kolísá, tak se mění i jejich sezení v tom chomáči. Když je pod deset stupňů, tak pořád uprostřed toho zimního chomáče je 31 až 33 stupňů tepla.“
Další zajímavostí, kterou se veřejnost dozvěděla, je, že během zimy se včely v úle běžně nevyprazdňují. Výkaly hromadí ve výkalovém váčku v zadečku a čekají na vhodné podmínky k očistnému proletu.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Poprvé vyletí, když je alespoň deset stupňů tepla, ale proletí se i v zimě, i když je ještě sníh. Když je kolem nula stupňů, tak se tomu říká, že se vypráší. Protože když svítí slunko, paprsky svítí na leták, ten se zahřeje a cirkulace vzduchu natáhne teplejší vzduch do úlu a včelky poznají, že venku je tak, že by se mohly proletět. Tak vyletí z toho úlu, vypráší se, vyprázdní si své výkalové váčky a vrátí se do úlu.“
Anketa: „Dozvěděl jsem se, že včely vytvářejí teplo tím, že pracují hrudními svaly. Přijde mi zajímavé, že dokáže žít tolik živočichů na jednom místě a že dokážou vytvářet něco takového, jako je med.“
Anketa: „Přijeli jsme sem, abychom se dozvěděli nějaké nové informace, protože o včelách a medu toho moc nevíme. Vypadalo to moc zajímavě. Dozvěděli jsme se o tom z Radničních listů a tak jsme přijeli. Překvapilo mě, že jsou ty včely v úlech tak zabalené. Nevěděl jsem, že je to tak chráněné různými dekami a peřinami, i když to dává smysl.“
Anketa: „My jsme přijeli z Jaroměře. Přijeli jsme za mým bratrem, který žije tady v Havířově a říkal, že se koná tato akce, což nás zaujalo. Děti byly rády, že si mohly poslechnout včely v úlu, který jsme skutečně poslouchali. Nevěděli jsme, že bzučí i takto v zimě a mají tak aktivní život, i když je zimní období.“
Podobné akce ze života včel pořádá včelařský kroužek Ambrožíci pravidelně během celého roku, protože se snaží probudit v lidech zájem o včelaření v době, kdy aktivních včelařů postupně ubývá.
---
Úvodní kolo sezony 1. ligy masters přineslo nejen boj o body a kvalifikační limity na evropské či světové šampionáty. Vzpěrači mohli také rovněž zavzpomínat na zesnulého Otta Zarembu.
Vzpěračský klub Baník byl pořadatelem 1. kola soutěže v kategorii masters. Do Havířova tak přijeli závodníci z různých koutů republiky a také ze Slovenska, aby poměřili síly v tradičních disciplínách trhu a nadhozu.
Dalibor Klimša, ředitel soutěže: „Pro nás je to začátek roku, zahájení vzpěračské sezony, s tím, že hodně chlapců a dívek si dnes chce splnit kvalifikační limit na mistrovství Evropy, případně mistrovství světa. Tento turnaj pořádáme pravidelně od roku 1998, kdy organizujeme tyto soutěže masters a zároveň jedenáctý ročník memoriálu inženýra Jaroslava Pešata. Sjeli se sem závodníci z celé republiky, bohužel chybí účast z Polska, protože mají zdravotní problémy, každoročně přijíždějí dvě družstva. V současnosti dorazili závodníci ze Slovenska z Velkého Mederu a je tu asi devět až deset klubů z České republiky, takže je to v této kategorii bráno jako významná soutěž a řadí se mezi dvě nejvýznamnější soutěže masters v republice společně s mistrovstvím republiky.“
Tyto závody byly také první příležitostí, kdy mohli sportovci společně zavzpomínat na zesnulého olympionika Otta Zarembu.
Dušan Kovač, předseda Českého svazu vzpírání: „Já to tady v tuto chvíli beru jako takové memento na Otu Zarembu, mimo jiné, i když je to teď memoriál inženýra Pešata. Je to první závod, kdy můžeme uctít Otta po jeho bohužel nešťastném úmrtí a vzpomenout při našem sportovním výkonu na tuto legendu.“
Cílem svazu vzpírání je, aby byl tento sport co nejvíce otevřený. Soutěže se tak zúčastnili zkušení sportovci, ale i ti začínající.
Zuzana Kaurová, vzpěračka: „Přijeli jsme kousek od Litvínova. Vzpírám teprve asi poslední tři měsíce, takže byť jsem masters, jsem vlastně začátečník. Přivedly mě k tomu moje děti. Vzpírání se mi začalo líbit právě díky nim. Přes řecko-římský zápas jsem se dostala ke vzpírání a začalo mě to bavit. Tam také fungujeme jako pomocní trenéři se svými dětmi a partnerem.“
Tibor Mezei, vzpěrač: „Se vzpíráním jsem začal v roce 1979. Vzpíral jsem na vrcholové úrovni v Dukle Trenčín do roku 1990. Potom jsem toho jako starý chlap nechal. Znovu jsem začal ve veteránech v roce 2007. Od té doby jsem sedmkrát vyhrál Evropu, čtyřikrát svět a tady v Havířově jsem v roce 2018 udělal světový rekord, ale nebyl mi uznán, protože zde nebyli mezinárodní rozhodčí, takže slovenský rekord byl vyšší než světový rekord.“
Jan Mušinský, vzpěrač: „Letos mi bude 50 let, takže jsem už v další věkové kategorii. Rozhodl jsem se, že budu startovat na mistrovství Evropy i na mistrovství světa v Aténách.“
Mistrovství Evropy Masters se bude konat v Belgii a zúčastní se ho přes 800 závodníků. Českou republiku by mohlo reprezentovat kolem dvaceti sportovců.
---