Lidé, kteří parkují u havířovského magistrátu, či pošty v centru města, volali po bezhotovostním způsobu placení. Radnice proto nyní pořídila tři nové parkovací automaty.
V dnešní době je placení kartou či mobilním telefonem běžnou záležitostí. Lidé, kteří ale chtěli zaparkovat v Havířově například u magistrátu, museli mít u sebe mince. Nyní radnice pořídila nové parkovací automaty.
Rosalie Seidl Pokorná, mluvčí havířovského magistrátu: “V dnešní době skoro už nikdo nenosí hotovost po kapsách, někteří už nenosí ani hotovost v peněženkách, tak myslím, že byl nejvyšší čas na pořízení tohoto bezkontaktního parkovacího automatu. Jsou tři možnosti zaplacení dokonce. Buď můžete kartu vložit, pokud můžete bezhotovostně platit, stejně jako v obchodě, tak můžete přiložit kartu na toto místo, nebo hodinky, pokud máte v hodinkách kartu, nebo v telefonu. Je to velice jednoduché to ovládání, intuitivní.”
Cena za parkování zůstává stejná. Za každou započatou hodinu lidé zaplatí 20 korun.
anketa: “Určitě, je to daleko lepší.” Myslíte si, že by to mělo být na všech parkovištích? “Určitě ano, ale mělo by to být i na mince, protože každý nemusí mít kartu u sebe.”
anketa: “Všude, všude. Přijedete do nemocnice, tam jdete na vyšetření, jste tam trochu déle, protože tam jsou fronty a tam to není. Tak co vám zbývá, kde vezmete peníze, ani bankomat tam není.”
anketa: “Asi to je lepší platit kartou, než korunkami. Korunky nemám, vždy jdu někam shánět, měnit. Bylo by fajn, kdyby to bylo všude. Jít s dobou.”
anketa: “Karta je výhodná, já ji sice moc nepoužívám, protože já mám u sebe většinou hotovost.”
anketa: “Já nemám vůbec žádnou kartu, já jsem podle starého, starý telefon. Jenom potíže s tím jsou všude.”
Lidé, kteří jsou ale zvyklí platit hotově, mohou do automatu hodit i mince. Výměna automatů vyšla radnici na 450 tisíc korun.
Rosalie Seidl Pokorná, mluvčí havířovského magistrátu: “Automaty jsme zatím pořídili tři na ulici Svornosti, to je tady, kde se nacházíme tady u magistrátu z jedné strany. Z druhé strany na ulici Jana Švermy a také na ulici Dlouhou u pošty.”
Placené parkoviště se nachází také za náměstím Republiky. I tam město plánuje, že časem pořídí bezhotovostní automat.
---
Zbavit se potkanů zejména u popelnic, není jednoduché. Někteří lidé si myslí, že by to vyřešilo uzavření spodních otvorů, kudy má hlodavec snadnou cestu k potravě.
Havířov celoročně bojuje s přemnoženými potkany. Problémem je, že v komunálním odpadu je mnoho zbytků jídla a tak hlodavci mají stálý přísun potravy. Podle některých lidí, by se dal problém jednoduše vyřešit.
Lubomír Kminiak, občan Havířova: “Hlavní problém je, že žádná popelnice nemá špunty zespodu, nevíme z jakého důvodu se vyndaly. Tím pádem tam potkani běžně chodí za jídlem a mají nadbytek stravy. Byl jsem se informovat u výrobce a říkal, že ty špunty se nesmí vyndávat, že tam plní určitou funkci a když tam je zespodu otvor v každé popelnici pět centimetrů, takže se nedivme, že oni to mají jako supermarket. Pokud se tam ty špunty zpět nevrátí, tak deratizace má minimální účinek a jsou to zbytečně vyhozené peníze.”
A máte tady teď ty potkany?
Lubomír Kminiak, občan Havířova: “Jsou tady pravidelně každý večer jak chodím, tak jsem si toho začal všímat a je jich tady tak minimálně deset, dvanáct potkanů pravidelně. Říkám fotbalový mančaft a je tam jedna taková veliká, já jí říkám big mama a prostě do toho 5 cm otvoru ani pomalu nevleze. Takže máme se na co těšit.”
Město si ale myslí, že i když by byly v otvorech zátky, potkan si k potravě najde jinou cestu.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: “V podstatě v Havířově i v jiných městech se používá ve 100% stejný typ nádob. Tam je možnost ucpání těch dolních otvorů, ale jejich funkčnost je naprosto jasná, protože nádoby nejsou vždy uzavřeny občany tak, aby tam nedocházelo k napršení vody. Takže ty otvory mají sloužit k odtoku, snižuje se celková hmotnost odpadu, takže určitě to je funkční řešení, které má smysl. Neříkáme, že neřešíme se svozovou společností v místech, kde evidujeme vyšší výskyt, tak hledáme i toto, nějaké zabezpečení, ale celkový výskyt potkanů určitě nezávisí na otvorech v nádobách. Jedná se spíše o to, že v nádobách zůstávají zbytky jídel, potkani k tomu mají přístup i horními víky, takže oni si prostě hledají zdroj potravy.”
Například v Karviné zátky z kontejnerů nevytahují.
Lukáš Hudeček, mluvčí karvinského magistrátu: “Vyndávají se pouze pokud se očekává nějaký silný déšť, aby ta voda mohla s kontejnerů odtéct, aby potom mohli popeláři v pohodě ty popelnice vysypat do vozidla. S tím, že někdy ty špunty samy odpadnou, nebo je lidé odstraní, tak je nahrazujeme.”
Nicméně technické služby v Karviné vypozorovali, že zásadní vliv na výskyt potkanů zátky nemají. Jelikož potkan nemá přirozeného predátora, jediným způsobem likvidace je deratizace.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Celoročně město eviduje podněty občanů, nebo si děláme svoje vlastní šetření na místě. Lokality, kde ten výskyt je potvrzený, tak se v průběhu celého roku objednává deratizační firma. Navíc město v loňském roce vydalo obecně závaznou vyhlášku, kde je nařízená speciální ochranná deratizace, která proběhne znova v dubnu a v říjnu letošního roku."
---
ADRA i o letošní zimě vaří polévky pro lidi bez domova, kteří navštěvují Armádu spásy. Strávníci mohou ochutnat také ukrajinská jídla, protože organizace zaměstnává i ženy, které uprchly před válkou.
Letos je to deset let, co ADRA díky sponzorům může vařit polévky pro lidi bez domova, pro které si jezdí Armáda spásy.
Marcela Holková, vedoucí sociálních šatníků a charitativních obchodů: “Jsme rádi, že letos to můžeme mít trochu jiné, protože máme kuchařku, která je z Ukrajiny a polévky máme nejen české, ale i ukrajinské. Takže chutnají velmi dobře a zrovna dneska máme boršč.”
Anja pochází z Charkova a před válkou s dcerou utekla v dubnu. Je ráda, že právě ADRA jí nabídla práci.
Anja, pracovnice ADRY: “Mně se práce moc líbí, protože tady pracují dobří lidé s velkým srdcem, kteří pomáhají nám Ukrajincům. Já pracuji od dubna. Chtěla bych tady i nadále pracovat než skončí válka. Je to tady super, děkuji všem.”
Učíte se i česky? Jak umíte česky?
Anja, pracovnice ADRY: “Pomalu, ale rozumím všechno. Chodím se učit na Lučinu, Marcelka s Vlastíkem pro nás pořádají kurzy češtiny.”
ADRA ale nevaří jen polévky pro potřebné, rozdává i tašky s potravinami.
Marcela Holková, vedoucí sociálních šatníků a charitativních obchodů: “Po určité pauze, kdy jsme neměli potraviny a byla taková nějaká pauza mezi tím, máme opět návoz díky Slezské diakonii, se kterou spolupracujeme a ve skladě máme navezeny opravdu kvalitní potraviny. Takže tašky děláme ve velkém a měsíčně tak 150 tašek opravdu putuje do potřebných rodin a ke potřebným odběratelům. Máme spolupráci s Úřadem práce, s Charitou, Slezskou diakonii, Nízkoprahové centrum ti všichni dávají potvrzení o člověku, který je potřebný, ten si přijde k nám do sociálního šatníku a dostane tašku. Všechno se eviduje, takže my víme přesně počet a kdo tašku dostal.”
O jaké lidi se jedná? Protože mnozí si mohou říct, je to zase pro Ukrajince. Takže o jakou strukturu lidí se jedná?
Marcela Holková, vedoucí sociálních šatníků a charitativních obchodů: “Kdepak. Je to pro všechny, kteří jsou potřební a ty tašky potravinové mají převážně Češi, protože Češi jsou tak v hmotné nouzi, takže takto to dělíme. A když je někdo potřebný z Ukrajiny, tak přijde s papírem stejně jako Čech a dostává tašku. V sociálním šatníku jsme udělali novou výdejní dobu. Takže máme rozděleno, že pondělí a středu chodí čeští občané a úterý a čtvrtek chodí ukrajinští občané, aby to holky všechno zvládaly. Osvědčilo se to dobře. Máme to jak v Havířově, tak v Karviné.”
---
Lidé, kteří parkují u havířovského magistrátu, či pošty v centru města, volali po bezhotovostním způsobu placení. Radnice proto nyní pořídila tři nové parkovací automaty.
V dnešní době je placení kartou či mobilním telefonem běžnou záležitostí. Lidé, kteří ale chtěli zaparkovat v Havířově například u magistrátu, museli mít u sebe mince. Nyní radnice pořídila nové parkovací automaty.
Rosalie Seidl Pokorná, mluvčí havířovského magistrátu: “V dnešní době skoro už nikdo nenosí hotovost po kapsách, někteří už nenosí ani hotovost v peněženkách, tak myslím, že byl nejvyšší čas na pořízení tohoto bezkontaktního parkovacího automatu. Jsou tři možnosti zaplacení dokonce. Buď můžete kartu vložit, pokud můžete bezhotovostně platit, stejně jako v obchodě, tak můžete přiložit kartu na toto místo, nebo hodinky, pokud máte v hodinkách kartu, nebo v telefonu. Je to velice jednoduché to ovládání, intuitivní.”
Cena za parkování zůstává stejná. Za každou započatou hodinu lidé zaplatí 20 korun.
anketa: “Určitě, je to daleko lepší.” Myslíte si, že by to mělo být na všech parkovištích? “Určitě ano, ale mělo by to být i na mince, protože každý nemusí mít kartu u sebe.”
anketa: “Všude, všude. Přijedete do nemocnice, tam jdete na vyšetření, jste tam trochu déle, protože tam jsou fronty a tam to není. Tak co vám zbývá, kde vezmete peníze, ani bankomat tam není.”
anketa: “Asi to je lepší platit kartou, než korunkami. Korunky nemám, vždy jdu někam shánět, měnit. Bylo by fajn, kdyby to bylo všude. Jít s dobou.”
anketa: “Karta je výhodná, já ji sice moc nepoužívám, protože já mám u sebe většinou hotovost.”
anketa: “Já nemám vůbec žádnou kartu, já jsem podle starého, starý telefon. Jenom potíže s tím jsou všude.”
Lidé, kteří jsou ale zvyklí platit hotově, mohou do automatu hodit i mince. Výměna automatů vyšla radnici na 450 tisíc korun.
Rosalie Seidl Pokorná, mluvčí havířovského magistrátu: “Automaty jsme zatím pořídili tři na ulici Svornosti, to je tady, kde se nacházíme tady u magistrátu z jedné strany. Z druhé strany na ulici Jana Švermy a také na ulici Dlouhou u pošty.”
Placené parkoviště se nachází také za náměstím Republiky. I tam město plánuje, že časem pořídí bezhotovostní automat.
---
Zbavit se potkanů zejména u popelnic, není jednoduché. Někteří lidé si myslí, že by to vyřešilo uzavření spodních otvorů, kudy má hlodavec snadnou cestu k potravě.
Havířov celoročně bojuje s přemnoženými potkany. Problémem je, že v komunálním odpadu je mnoho zbytků jídla a tak hlodavci mají stálý přísun potravy. Podle některých lidí, by se dal problém jednoduše vyřešit.
Lubomír Kminiak, občan Havířova: “Hlavní problém je, že žádná popelnice nemá špunty zespodu, nevíme z jakého důvodu se vyndaly. Tím pádem tam potkani běžně chodí za jídlem a mají nadbytek stravy. Byl jsem se informovat u výrobce a říkal, že ty špunty se nesmí vyndávat, že tam plní určitou funkci a když tam je zespodu otvor v každé popelnici pět centimetrů, takže se nedivme, že oni to mají jako supermarket. Pokud se tam ty špunty zpět nevrátí, tak deratizace má minimální účinek a jsou to zbytečně vyhozené peníze.”
A máte tady teď ty potkany?
Lubomír Kminiak, občan Havířova: “Jsou tady pravidelně každý večer jak chodím, tak jsem si toho začal všímat a je jich tady tak minimálně deset, dvanáct potkanů pravidelně. Říkám fotbalový mančaft a je tam jedna taková veliká, já jí říkám big mama a prostě do toho 5 cm otvoru ani pomalu nevleze. Takže máme se na co těšit.”
Město si ale myslí, že i když by byly v otvorech zátky, potkan si k potravě najde jinou cestu.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: “V podstatě v Havířově i v jiných městech se používá ve 100% stejný typ nádob. Tam je možnost ucpání těch dolních otvorů, ale jejich funkčnost je naprosto jasná, protože nádoby nejsou vždy uzavřeny občany tak, aby tam nedocházelo k napršení vody. Takže ty otvory mají sloužit k odtoku, snižuje se celková hmotnost odpadu, takže určitě to je funkční řešení, které má smysl. Neříkáme, že neřešíme se svozovou společností v místech, kde evidujeme vyšší výskyt, tak hledáme i toto, nějaké zabezpečení, ale celkový výskyt potkanů určitě nezávisí na otvorech v nádobách. Jedná se spíše o to, že v nádobách zůstávají zbytky jídel, potkani k tomu mají přístup i horními víky, takže oni si prostě hledají zdroj potravy.”
Například v Karviné zátky z kontejnerů nevytahují.
Lukáš Hudeček, mluvčí karvinského magistrátu: “Vyndávají se pouze pokud se očekává nějaký silný déšť, aby ta voda mohla s kontejnerů odtéct, aby potom mohli popeláři v pohodě ty popelnice vysypat do vozidla. S tím, že někdy ty špunty samy odpadnou, nebo je lidé odstraní, tak je nahrazujeme.”
Nicméně technické služby v Karviné vypozorovali, že zásadní vliv na výskyt potkanů zátky nemají. Jelikož potkan nemá přirozeného predátora, jediným způsobem likvidace je deratizace.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Celoročně město eviduje podněty občanů, nebo si děláme svoje vlastní šetření na místě. Lokality, kde ten výskyt je potvrzený, tak se v průběhu celého roku objednává deratizační firma. Navíc město v loňském roce vydalo obecně závaznou vyhlášku, kde je nařízená speciální ochranná deratizace, která proběhne znova v dubnu a v říjnu letošního roku."
---
ADRA i o letošní zimě vaří polévky pro lidi bez domova, kteří navštěvují Armádu spásy. Strávníci mohou ochutnat také ukrajinská jídla, protože organizace zaměstnává i ženy, které uprchly před válkou.
Letos je to deset let, co ADRA díky sponzorům může vařit polévky pro lidi bez domova, pro které si jezdí Armáda spásy.
Marcela Holková, vedoucí sociálních šatníků a charitativních obchodů: “Jsme rádi, že letos to můžeme mít trochu jiné, protože máme kuchařku, která je z Ukrajiny a polévky máme nejen české, ale i ukrajinské. Takže chutnají velmi dobře a zrovna dneska máme boršč.”
Anja pochází z Charkova a před válkou s dcerou utekla v dubnu. Je ráda, že právě ADRA jí nabídla práci.
Anja, pracovnice ADRY: “Mně se práce moc líbí, protože tady pracují dobří lidé s velkým srdcem, kteří pomáhají nám Ukrajincům. Já pracuji od dubna. Chtěla bych tady i nadále pracovat než skončí válka. Je to tady super, děkuji všem.”
Učíte se i česky? Jak umíte česky?
Anja, pracovnice ADRY: “Pomalu, ale rozumím všechno. Chodím se učit na Lučinu, Marcelka s Vlastíkem pro nás pořádají kurzy češtiny.”
ADRA ale nevaří jen polévky pro potřebné, rozdává i tašky s potravinami.
Marcela Holková, vedoucí sociálních šatníků a charitativních obchodů: “Po určité pauze, kdy jsme neměli potraviny a byla taková nějaká pauza mezi tím, máme opět návoz díky Slezské diakonii, se kterou spolupracujeme a ve skladě máme navezeny opravdu kvalitní potraviny. Takže tašky děláme ve velkém a měsíčně tak 150 tašek opravdu putuje do potřebných rodin a ke potřebným odběratelům. Máme spolupráci s Úřadem práce, s Charitou, Slezskou diakonii, Nízkoprahové centrum ti všichni dávají potvrzení o člověku, který je potřebný, ten si přijde k nám do sociálního šatníku a dostane tašku. Všechno se eviduje, takže my víme přesně počet a kdo tašku dostal.”
O jaké lidi se jedná? Protože mnozí si mohou říct, je to zase pro Ukrajince. Takže o jakou strukturu lidí se jedná?
Marcela Holková, vedoucí sociálních šatníků a charitativních obchodů: “Kdepak. Je to pro všechny, kteří jsou potřební a ty tašky potravinové mají převážně Češi, protože Češi jsou tak v hmotné nouzi, takže takto to dělíme. A když je někdo potřebný z Ukrajiny, tak přijde s papírem stejně jako Čech a dostává tašku. V sociálním šatníku jsme udělali novou výdejní dobu. Takže máme rozděleno, že pondělí a středu chodí čeští občané a úterý a čtvrtek chodí ukrajinští občané, aby to holky všechno zvládaly. Osvědčilo se to dobře. Máme to jak v Havířově, tak v Karviné.”
---
