Host dne

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Covidová krize v ČR

Lukáš Zavadil, TV Polar: Začíná pořad Host dne. Ve studiu je s námi generál Petr Pavel. Vítejte, dobrý den.

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Rozhovor natáčíme 26. listopadu tedy v den, kdy v Česku opět začal platit nouzový stav kvůli covidu-19. Co mohlo Česko vzhledem k tomu, že se bavíme o brzy dvouleté zkušenosti s tímto onemocněním ve společnosti udělat jinak z pohledu zkušeného vojenského stratéga?

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Já mám to štěstí, že jsem se poslední rok a půl tím opravdu hodně z blízka zabýval. Takže jsem měl možnost nejenom hovořit se spoustou odborníků na krizový management, na epidemiologii, na místní správu, samosprávu. Ale taky projet celou řadu míst a diskutovat s lidmi, kteří se s řízením krize přímo potýkali v krajích. Na základě toho jsme dali dohromady doporučení vládě, jak se poučit z té první vlny, která se nás dotkla naštěstí jen velmi lehce a my jsme na základě toho bohužel podlehli domněnce, že jsme nejlepší, že všechno zvládneme hravě a že se teda nemusíme vůbec dívat na to, jestli něco nefungovalo. Bohužel těch věcí byla celá řada. Primárně to byla absence nějakého odborného tělesa, které by dávalo rady jak vládě, jak postupovat, tak přidávalo informace se zdůvodněním veřejnosti, která by potom byla dobře informovaná a věděla by proč se která opatření přijímají. Nebyla dobře vyřešená komunikace, ale nakonec i celý ten systém postrádal jasnou hlavu, protože viděli jsme jak dlouho trvalo než vláda vůbec aktivovala ústřední krizový štáb. Jak potom jednotliví politici do toho zasahovali, do toho procesu, který měl být řízen a především tedy řízen odborníky a tohle byly takové základní chyby, které jsme viděli v té první vlně. My jsme v té naší iniciativě měli za cíl, aby se ty chyby neopakovaly, tak přijmout určitá korektivní opatření. K tomu bohužel nedošlo, naopak a v průběhu té druhé vlny a nakonec vidíme to dodnes se stejné chyby opakují stále dál, což je velká škoda.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Možná by někdo mohl namítnout, že v roli, kdy vlastně Vy osobně nenesete žádnou zodpovědnost vůči společnosti, vůči státu, tak radí asi docela lehce?

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Já bych to takhle neviděl, já jsem naopak to viděl tak, že vláda v té době, kdy začínala druhá vlna, kdy bohužel to mezidobí mezi první a druhou nevyužila k tomu, aby se poučila, tak byla už opět pod tlakem těch urgentní opatření. Rozumím tomu, že když musíte řešit malé požáry, tak nemáte čas se zabývat systémem. A tím spíše je dobře, když někdo, kdo tu kapacitu a možnost má, tak přijde s nějakou radou. Já jsem to rozhodně nevnímal a nikdo z těch lidí, kteří pracovali se mnou jako kritiku konkrétních osob nebo celé vlády, ale vnímali jsme to jako poukázaní na systémové nedostatky a zároveň jsme dávali návrhy, jak ty systémové nedostatky řešit. To co jsme chtěli, aby to vláda uchopila sama jako exekutiva a řekla ano, tohle skutečně musíme udělat a rozjela to jako standardní proces, kterého my třeba už bychom se ani neúčastnili. Nebyla to nějaká laciná kritika někoho zvenku, kdo nenese odpovědnost, ale byla to snaha něčím smysluplným přispět do toho procesu.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Do služby v první linii jsou už v těchto dnech povoláváni vojáci, tedy vaši bývalí kolegové. Je to v pořádku nebo by zdravotnický systém měl být soběstačný?

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Je to v pořádku. V době, kdy nastane nějaká velká krize, tak stát by měl využít všechny prostředky a kapacity, které ve společnosti jsou. Nejenom ty, které z toho přímo řídí, ale vytvořit podmínky i pro kapacity všechny další. To znamená privátního sektoru firem, všech neziskových organizací, ale i občanů a jejich sdružení, protože v tom je obrovská síla, kterou ten stát, když se mu ji podaří ukočírovat, tak mu to může výrazně snížit nejenom náklady na řešení krize, ale také významně zvýšit efektivitu.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Vy jste mluvil o systému protikrizová ochrany, který jste spolu s kolegy navrhl. Já bych se rád zastavil u prvního z těch deseti bodů. Ten se jmenuje hrozby. Kromě hrozby té samotné nemoci ve společnosti hrají aktuálně, a určitě více než kdy dříve, velkou roli dezinformace. Jsme proti nim bezmocní nebo jenom o krok pozadu?

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Je to těžké říct. Z principu budeme vždycky o krok pozadu, protože pokud máme na něco reagovat, tak prevencí se nedá bojovat proti něčemu, co ještě nevíte, jak bude formulováno. Takže my můžeme maximálně pracovat v té oblasti preventivní na naší odolnosti proti dezinformacím. A ta se dá dělat mnoha způsoby. Většina z nich je ale dlouhodobých. Tím základem je vzdělání nebo raději vzdělávání průběžné tak, abychom měli přehled a dokázali se orientovat a dokázali odlišit to, co je skutečná informace a co je dezinformace. Je to také hodnotová výchova, abychom měli jasné hodnotové ukotvení, které nám pomůže se zorientovat v těch těžkých dobách a situacích. Ale je to také o tom, že budeme průběžně nabývat to čemu se říká informační gramotnost, tak jako je finanční a jiná, abychom dokázali vidět, jak se taková dezinformace tvoří. S jakým účelem, ze kterých zdrojů primárně ty dezinformace pocházejí, protože to nám všechno usnadní se v tom prostředí zorientovat, vyřadit ty zdroje, které jsou a většinou nositeli dezinformací nebo přímo lží. A pak se tady orientovat na ty zdroje, které jsou důvěryhodné.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Často se říká, že krize je vlastně vždy obrovská příležitost. V čem by mohla být příležitost té aktuální covidové krize.

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Na prvním místě v tom, že si uvědomíme, co jsou skutečné hodnoty, co jsou pseudo hodnoty, protože pokud žijeme v krásném počasí, v míru, v klidu, tak nám připadnou důležité věci, které v okamžiku krize jsou naprosto nedůležité. Teď všichni vidíme, jak strašně důležité je zdraví, jak strašně důležité je to, že jsme schopni si navzájem pomáhat, držet při sobě, být solidární a být zodpovědní. Protože mnoho lidí takových opravdu je. Ty lidi to strašně sbližuje a dává jim to naději, že se z toho nakonec opravdu dostaneme. Takže já si myslím, že tyto věci se v krizi vždycky ukáží v naprosté nahotě a nás by měly přimět k tomu, abychom si opět trošku porovnali hodnoty, ale zároveň každá taková krize by měla být využita k tomu, že se podíváme jak máme nastavené ty naše mechanismy pro reakci a jakoukoli krizi. Měli bychom to využít k tomu, že všechno to, co nefunguje budeme hned opravovat, protože pravděpodobnost, že se jakákoli krize objeví je vysoká. A těch krizí může být celá řada, nemusí to být zdaleka jenom válka a válka je až to poslední a doufejme, že minimálně v dohledné době žádné čelit nebudeme, ale že budeme čelit zdravotním krizím, že budeme čelit krizím energetickým, že budeme čelit kybernetickým útokům, případně přírodním katastrofám. Taková pravděpodobnost je opravdu vysoká. Když na ně nebudeme dostatečně připraveni, tak nás každá zaskočí, každá nás bude stát životy, každá nás bude stát spoustu prostředků a bude vyvolávat ve společnosti hořkost kolikrát i nevraživost tak, jak to vidíme teď, jenom proto, že tápe. A myslím si, že když se tomu dá vyhnout, tak je škoda, že to neděláme.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Nejen v této krizi, ale i například v souvislosti s migrační politikou se často skloňuje možná z mého pohledu i zneužívá slovo "vlastenectví". Je v této době ten pojem stále aktuálním? Respektive má hodnotu? Pokud ano, tak jakou podle Vás?

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Samozřejmě, že má hodnotu. Bohužel určitým nadužíváním se každé slovo tak trochu zprofanovanuje a pak už ho lidi vnímají spíš jako ironii sebe sama než v tom skutečném obsahu. Pokud slovo vlastenectví používají lidé spíše nacionalisticky orientovaní, případně s různými druhy fobií, tak logicky to slovo nabyde trošku negativního obsahu. Jinak já si myslím, že náš národ nemá moc v lásce velká slova, protože jsme jejich minulosti slyšeli tolik, že už se nám přejedla. Ale budeme-li tomu říkat ne vlastenectví, ale jenom dobrý vztah ke svojí zemi, k lidem, které máme rádi, k místům, která máme rádi, tak to je vlastenectví. Nemusíme to nazývat tak honosně, ale pokud máme rádi svoje okolí, svoji zemi, je to přece naprosto přirozená věc a měli bychom to cítit všichni.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Pakliže přijmeme a jednu z teorií, že jsme ve válce aktuálně, ať už dejme tomu té hybridní nebo ve virtuálním konfliktu, například očkovaných, neočekávaných, což vidíme denně na sociálních sítích a koneckonců i v reálném světě. Kde je podle vás prostor na hrdinství? Kdo se může stát hrdinou?

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Hrdinství je další takový pojem, který se trochu vymkl kontrole bych řekl. Protože buďto je nadužíván anebo používán v jiném kontextu. Já teda sem viděl vždycky hrdinství tak trochu v duchu Sedmi statečných, jestli vzpomenete na to staré provedení, kdy Charles Bronson tam říká tomu malému klukovi, že ne on, který má zbraň, ale ten jeho táta, který den co den dře na poli, že on je hrdina, i když ví, že o to pokaždé přijde. Hrdinou může být v podstatě každý, i když se tak určitě necítí, protože každý, kdo udělá něco, co můžeme označit za hrdinství, tak se tak necítí, protože to prostě bere za přirozenou věc. Já myslím, že každý, kdo udělá něco, co je v danou chvíli správné a co s sebou ale nese nějaké riziko ať už riziko na zdraví, životě, ale nebo i riziko na prestiži, případně pracovním postavení nebo společenským postavení tím, že ten člověk zastává názor, za kterým si stojí, ale který zrovna třeba není úplně populární. To samo o sobě jsou všechno znaky hrdinství. Já myslím, že takové lidi potřebujeme, protože lidi, kteří budou mít jasno v tom, co je správné a budou to dělat i přes riziko, že se jim to nemusí vždycky vyplatit. To je asi to, co bychom chtěli.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Říká generál Pavel, který byl hostem ve studiu televize Polar. Děkuju, že jste přijel.

Petr Pavel, armádní generál AČR ve výslužbě, zakladatel iniciativy Spolu silnější: Já moc děkuju.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat