Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nová onemocnění jsou podle Světové zdravotnické organizace příčinou slepoty u téměř čtyřiceti procent lidí na celém světě. Prevencí tohoto onemocnění je měření nitroočního tlaku. Novými metodami měření se zabýval Mezinárodní tým vědců. Ve studiu vítám jednoho z nich Jana Rybáře. Ahoj Honzo, vítej. Honzo než se budeme věnovat samotnému výzkumu řekněme našim divákům co všechno ovlivňuje nitro oční tlak. Ten se v průběhu dne také mění.

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Tak nitrooční tlak ovlivňuje celá řada faktorů během dne. Může se jednat například o zvýšenou aktivitu například když vyjdeme schody a která ovlivní měření před jeho začátkem. Může se jednat o to když vypijeme kávu a pokud někdo kouří, tak to má všechno vliv na hodnotu nitroočního tlaku, která je proměnlivá a během dne má různé hodnoty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde vznikl impuls k tomu abyste se začali zabývat novými metodami měření?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Prvotní impuls vznikl z iniciativy jednotlivých států a následně byl podpořen i evropským projektem a tento projekt byl impulzem k tomu, aby se v rámci EU nebo zainteresovaných států do toho projektu začala řešit jednotná meteorologická legislativa nebo meteorologický přístup k tomu, aby tyto přístroje byly ve zdravotnictví zabezpečeny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak ses dostal do týmu mezinárodních vědců?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Já jsem se do toho týmu dostal v rámci doktorského studia na strojní fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. No a byl jsem teda zařazen do toho týmu v rámci řešení studijních aktivit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak a výsledkem zmiňovaného výzkumu je tady tento přístroj a jak pomůže lékařům a nám lidem vlastně při měření nitroočního tlaku.

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: S tímto přístrojem se běžně člověk, který přijde do ordinace jako pacient nesetká, ale setká se s ním především lékař nebo nějaký biomedicínský technik, který si zavolá nezávislou organizací, která provede kalibraci. V ČR přímo ověření, které je dáno legislativně a provede kontrolu toho přístroje, tedy jestli ten přístroj udává správnou hodnotu i přesný tlak vůči tomu etalonu, který jsme vyvinuli. Jelikož my přímo víme v rámci meteorologické návazností kolik a jakou hodnotu udává tento etalon. No a je tam přímá objektivní návaznost na základní jednotku soustavy ezi kilogram.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vyplývá to z ničeho ten název?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Etalon je vlastně zařízení, které vyprodukuje nějakou jednotku a je to v rámci nějaké hierarchie. Každá jednotka je nějak zabezpečena. Tato jednotka v rámci meteorologické návazností udává přesnost nějakého daného měřidla. V rámci toho etalonu se provádí jak mezinárodní porovnání s ostatními státy, tak i v rámci struktury dovnitř toho státu. Takže máme třeba nějaké měřidlo ve firmě, kde se navazují pracovní měřítka na nějaký podnikový etalon. Takto v té hierarchii bychom došli až k tomu národnímu etalonu a zabezpečuje to tu reprodukovatelnost jednotky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Laicky řečeno tedy ať vysvětlíme divákům k čemu tento přístroj slouží. Ty si řekl, že ho v ordinaci neuvidíme. Že to je vlastně takový jakýsi kontrolor toho jestli ten přístroj, který nám v ordinaci změří nitrooční tlak jestli měří správně. Aby potom lékař indikoval správnou léčbu nebo vůbec nějakou.

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Tento přístroj by měl zamířit do každé ordinace kde je bezkontaktní oční tonometr. V rámci České republiky s periodicitou 2 roky. Takže je povinností lékaře ze zákona si zabezpečit kontrolu. Jinými slovy ověření toho přístroje. Takže v České republice osloví buď oblastní inspektorát Most nebo Brno a odtamtud přijde pracovník ČMI, který provede kontrolu, ověření a určí jestli přístroj splňuje dané podmínky a může další dva roky fungovat a měřit pacienty. V případě, že by přístroj ty podmínky nesplnil, tak je tento přístroj buď poslán na servisní zásah teda na opravu a nebo vyměněn.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak častá je chybovost toho aktuálního měření v ordinaci lékařů?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Dneska ta chybovost. Nedá se to úplně určit protože na trhu je celá řada těchto přístrojů. Máme tři metody meteorologické kontroly, na každý přístroj se používají jiné. Každý ten přístroj má trošku jiné softwarové vybavení na kterém principu pracuje a je potřeba i tam ta kooperace s těmi výrobci, aby vůbec se to takto dalo využít. Jelikož někteří výrobci mají třeba software jiného typu než který využívá třeba většina tonometru a tím pádem musí si nastavit i softwarově ten přístroj tak, aby mohl vyhovovat těmto podmínkám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bylo náročné ten přístroj vymyslet a sestrojit?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Nebylo to řekněme nějak co se týče fyzikální stránky náročné protože máme tedy nějaký vodní sloupec, který teda vyvíjí tlak. Spíš byly takové dílčí části toho přístroje u kterých ještě teď neustále vylepšujeme a řešíme jakoby zdokonalení samotného celkového zařízení s tím okem. Jedná se především o umělou oční rohovku u které se bavíme hlavně o její kvalitě povrchu a potom o těch materiálních vlastnostech, které jsou pro nás důležité, abychom se co nejvíc přiblížili samotnému lidskému oku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Výzkum trvá necelé dva roky. V jaké výzkumné fázi se teď aktuálně nacházíte a možná kdy budou moct lékaři ve svých ordinacích nebo ambulancích tento přístroj využít?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Ano, tak přístroj se vyvíjí už dá se říct že více jak dva roky. Neustále provádíme různá výzkumná měření, zkoušeli jsme i na tomto tonometru provést porovnání dvou přístrojů. Kdy jsme teda navazovali kontaktní metodu měření na bezkontaktní a tam jsme měli zahrnutý i vzorek pacientů, kteří docházeli do ambulance v rámci běžné lékařské prohlídky. No a vzorek obsahoval více jak 120 pacientů. Krát teda dva protože dvě oči. No a potom jsme navázali teda kontaktní na bezkontaktní a propojili jsme to tady s naším etalonem. Provádíme taky zkoušky jednotlivé tloušťky rohovek, kdy máme teda od 0,3 až po 0,7. Běžná tloušťka rohovky u člověka je asi 0,5mm. No a další směřování tady do toho vývoje zařízení nebo kdy by se mohlo objevit v těch ambulancích, tak máme vizi že v horizontu pěti let kdy se ještě zdokonalí hlavně materiálové vlastnosti té rohovky a vychytají se ještě nějaké řekněme věcí praktického charakteru protože pořádně ta aparatura je taková větší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se tady bavíme o mezinárodním výzkumu kdo jej financuje?

Jan Rybář, vědecko výzkumný pracovník: Mezinárodní výzkum je v rámci horizontu H2020 je financován Evropskou unií a samozřejmě v rámci toho máme podporu národním výzkumem a nebo národními projekty, což jsou projekty VEGA a KEGA. V rámci Slovenské republiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za rozhovor a přijetí ti štěstí.

Redakčně upraveno / zkráceno.