Host dne

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR, Ředitel MS hasičů stojí v čele celorepublikového HZS

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám nového ředitele Hasičského záchranného sboru ČR generálmajora Vladimíra Vlčka. Dobrý den.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Dobrý den vám i divákům

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak nejdřív k nové funkci velká gratulace. Teď to pro vás znamená velet všem hasičům Česka

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Tak samozřejmě na jedné straně to není jednoduchý úkol. Na druhé straně je třeba říct, že člověk k němu musí přistoupit s určitou pokorou. Vzhledem k tomu, že pocházím z tohoto města a z tohoto kraje, tak se dá říct, že to je také určité zadostiučinění pro hasiče Moravskoslezského kraje, pro hasiče Ostravy a doufejme, že se s těmi úkoly a s těmi cíli, které bezesporu nebudou jednoduché vyrovná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Váš předchůdce Drahoslav Ryba skončil ze zákona po téměř deseti letech ve funkci. Budete na něj navazovat ve všech směrech nebo za sebou chcete zanechat stopu?

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Tak určitě ne v délce působení, protože v rámci služebního poměru a to nejenom u hasičského záchranného sboru, ale i vlastně u všech bezpečnostních složek je situace taková, že v šedesáti pěti letech člověk musí odejít ze služebního poměru, takže deset let určitě nenaplním. Co se týče návaznosti na mého předchůdce nebo mé předchůdce, protože první byl pan generál Štěpán, tak samozřejmě v tuto chvíli to není o nějakých zásadních změnách otočení kormidla o 180 stupňů. Je na čem stavět. Ale určitě změny budou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A prozradíte některé? Budou to nějaké zásadní změny nebo personální změny?

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Tak jedna z těch zásadních změn by se měla dotknout takzvaného plošného pokrytí jednotkami požární ochrany a to v té části, která se týká profesionálních jednotek. My dneska máme celkem osm typů stanic. Některé specifikace těchto stanic už jsou nevyhovující a já bych rád změnil tu situaci tak, abychom se na jedné straně dostali k menšímu typu stanic, menšímu počtu jednotlivých typů, ale na druhé straně, aby vlastně ta výjezdová jednotka byla efektivnější a byla více akceschopná a že to je jeden z takových cílů. To na druhé straně předznamenává, že k hasičského záchranného sboru ČR bychom potřebovali přijmout více než patnáct set nových hasičů, záchranářů, což není úplně jednoduché. A samozřejmě má to také úzkou návaznost na státní rozpočet. Další z těch cílů nebo úkolů bude vyrovnat se se stávající situací, protože pandemie určitě zdaleka neskončila. A to portfolio činností, které dělají hasiči je velmi široké. Uvidíme, co nás bude čekat na podzim a to do jisté míry souvisí i s tím, že bychom do našich řad chtěli nabrat více hasičů, zdravotníků než máme dnes.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezských hasičů se traduje, že jsou nejlépe vybavení z celého Česka, pakliže to je pravda, budete vy teď ze svého postu usilovat, aby všichni hasiči napříč Českem byli vybaveni stejně jako v Moravskoslezském kraji?

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Tak já bych trošičku upravil to rčení, protože není to samozřejmě jenom o vybavenosti, ta výbava odpovídá těm podmínkám, které v daných regionech jsou. A na straně jedné a na straně druhé jak je schopný management a jak dokáže přesvědčit samosprávy na krajské i té lokální úrovni o určitém spolufinancování, protože celý rozpočet Hasičského záchranného sboru je postaven na takzvaném vícezdrojovém financování. Co se týče té vaší otázky, tak to si myslím, že je cíl poměrně velmi ambiciózní a možná nedostižný, protože tady v Moravskoslezském kraji ta změna toho systému defakto trvalou revoluci dozrávala asi 30 let. Takže ta ambice určitě tak vysoká není. Ale na druhé straně je snahou o určitou standardizaci té techniky a toho přístupu a odborné přípravy v rámci celé ČR.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hasiči zasahovali na jižní Moravě po ničivém tornádu, když bych se věnovala moravskoslezským hasičů, kteří to byli. Nemyslím teď konkrétní jména, ale jaká je odbornost a v jaké míře zasahovali?

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Tak především je třeba říct, že vlastně u toho zásahu mimořádné události na jižní Moravě se vystřídalo z celé České republiky dva tisíce profesionálních a dva tisíce dobrovolných hasičů, což je relativně velmi vysoké číslo. V té první části bylo nasazeno 1200 hasičů. Opět je to velmi velká armáda vlastně těch, kteří mohou pomoci ze strany Moravskoslezského kraje jako prvosledová jednotka, byla vyslána takzvaná jednotka USAR, to znamená která zasahuje a pomáhá zejména při mimořádných událostech ve zřícených budovách ve světě při zemětřesení. A to byla přesně ta situace, která nastala po tom tornádu, protože samozřejmě ta statika budov byla velmi narušena. To nasazení tady této jednotky de facto trvalo čtyřiadvacet hodin a pak vlastně vystřídala tuto jednotku druhá obdobná jednotka. Na místě byla z Prahy vystřídala vlastně pomoc v rámci všech hasičských záchranných sborů ČR. To znamená všechny kraje nasazovali hasiče v průběhu těch bezmála čtyř týdnů na řešení mimořádné události. My jsme přijali takovou filozofii, že hasiči se střídali vždy po dvou dnech po 48 hodinách. Management byl zastřešen ze strany Moravskoslezského kraje a ten vlastní početní stav ti hasiči tam, ti se rekrutovali z jednotek sboru dobrovolných hasičů z těch tzv. JPO dvojek a JPO trojek přednostně z těch, které byly vybudovány ze strany Moravskoslezského kraje, ale i ze strany dalších a tam si myslím a za to určitě všem hasičům patří poděkování. Odvedli nesmírný kus práce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zjistili jste po tom zásahu, že vám chybí určitý typ techniky a také profese?

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: My jsme v tuto chvíli v situaci a teď jsem se přepnul do kategorie hasičského záchranného sboru ČR, kdy se začíná realizovat takzvaná zpráva o zásahu mimořádné události složek integrovaného záchranného systému. Chtěli bychom mít první draft řádově v polovině srpna a mimo jiné tady v tomto vyhodnocení této mimořádné události bychom se také chtěli věnovat tomu, jaké byly nedostatky a naopak jaké byly potřeby. Co se týká profesí, já jsem se o tom zmínil v médiích. Není to úplně jednoduchá záležitost, ale to co se ukázalo a co i ze zkušeností je v jakémsi větším počtu realizováno v sousedních zemích je to, že jestliže u nás je prevence, máme stavaře, to jsou inženýři, samozřejmě vyškolení, tak se nabízí zda vlastně je školit na tu činnost, která by souvisela ze staticky posuzováním budov, protože zrovna tam v tom na té jižní Moravě v tom epicentru vlastně v té délce těch dvaceti šesti kilometrů stovky budov byly staticky poškozené a v těch prvních hodinách neřku-li dnech jsme měli trochu problém sehnat na místo velké množství statiků. Musíme to rozfázovat a z hlediska těch prvosledových jednotek to mimo jiné je činnost, která by měla být masivněji obsazena.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Generálmajore, vy jste u hasičů třicet šest let. Je nějaká situace nebo zásah, který si vždycky vzpomenete?

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Víte asi za celou tu dobu byla celá řada zásahů, celá řada zásahů, která člověku utkví v paměti. Já bych možná vypíchl dva. Možná tři. Jedna záležitost a která určitě změnila tu filozofii stejně jako se změnila filozofie v Americe po jedenáctém září, tak to bylo tady v Moravskoslezském kraji povodně v roce 1997. To si myslím, že otevřelo oči i mnoha politikům, otevřelo oči odborníkům. A ty vize, které jsme měli předtím i o redukci některých jednotek se ukázaly jako liché a museli jsme ty vize poněkud změnit. Další taková záležitost byly některé dopravní nehody, které se udály tady zase v Moravskoslezském kraji, ať už to byla nehoda tramvají na Vřesině, ať už to byly dvě nehody vlaku shodou okolností obě dvě ve Studénce a ty zase předznamenaly určitou řekněme lepší připravenost a fázi jednotlivých složek integrovaného záchranného systému na tento typ událostí. No a samozřejmě v neposlední řadě je to jeden z nejtragičtějším požáru, který postihl Českou republiku a možná i Evropu a to byl loňský požár v Bohumíně, na který člověk bezesporu nezapomene.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zůstane pro vás Moravskoslezský kraj potažmo hasiči srdcovou záležitostí, přestože teď už jste se přemístil do Prahy.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Víte, já jsem patriot, já jsem rodák Ostravy, jsem Ostravák, zůstanu Ostravák. Samozřejmě jsem taky patriot Moravskoslezského kraje. Všechny tady tyto signály nejsou příliš pozitivní pro Pražáky, protože holt my tam máme nálepku takových těch lidí poněkud jiných. Takže jestliže pracuju v Praze v tuto chvíli, tak to neznamená, že bych se tam musel přemístit. Takže mé srdce je samozřejmě v tuto chvíli stále patří Ostravě. I když musím vlastně řešit požární ochranu a záchranářství v rámci celé ČR.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: Děkuji Vám i divákům a na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat