Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Cirkulární ekonomika v každodenním životě

Renáta Eleanora Orlíková: Udržitelný rozvoj a nutnosti změny současného fungování ekonomiky České republiky směrem k cirkulární ekonomice. To je téma pro Lukáše Gazdu. Dobrý den vám u televizních obrazovek a vítám Vás v našem studiu. Dobrý den pane Gazdo, vítejte.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy žijete ve Velké Británii, v Cambridge pracujete pro největšího evropského výrobce lithiových baterií. Pro německou společnost BMZ na pozici ředitele pro obchodní rozvoj ve Velké Británii a Skandinávii. Zároveň jste majitelem společnosti, která cílí na rozvoj cirkulární ekonomiky a možná to cirkulární ekonomiku nemusíme našim divákům podrobně vysvětlovat, ale cirkulární politika nebo cirkulární ekonomika ve vašem pojetí by zazněla jak?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak určitě existuje celá řada definic cirkulární ekonomiky, ale v podstatě se jedná o nakládání se zdroji takovým způsobem, aby docházelo k jejich obnovitelnosti nebo i opakovatelnému využití, také jinak k uzavření cyklu, respektive k cirkulaci zdrojů. Takže proto slovo cirkulární a cirkulární ekonomika představuje rovněž nový životní styl aplikovatelný při každodenním životě.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy se touto tématikou zabýváte pro Velkou Británií a Skandinávii. Dá se vůbec cirkulární ekonomika srovnat s Českou republikou. Ta je asi tady u nás na začátku víceméně.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak Česká republika má velmi dobré předpoklady pro aplikaci cirkulární ekonomiky. Je to z toho důvodu, že máme velmi silné průmyslové zázemí a v podstatě díky našim odborníkům můžeme vyvíjet různé materiály a produkty, které jsou recyklovatelné a opakovaně použitelné v mnoha průmyslových odvětvích. A co se týče dalších oblastí, tak já si myslím, že určitě se můžeme stát například velmocí v oblasti zemědělství, využívání vertikálních farem, hydroponie, aquaponie a podobně. Takže já si myslím, že určitě Česká republika může zaujmout přední místa minimálně ve střední Evropě, co se týče konkurenceschopnosti a přínosu pro cirkulární ekonomiku.

Renáta Eleanora Orlíková: To mluvíte o budoucnosti nebo o současnosti?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Hovořím již o současnosti, protože Evropská unie nastínila svou politiku směrem k cirkulární ekonomice jako hlavní prioritu rozvoje, svého hospodářství a pokud my se nebudeme orientovat podobným směrem, tak samozřejmě začneme ztrácet. Takže by bylo dobré, abychom v podstatě učinili systémové změny co nejdříve.

Renáta Eleanora Orlíková: Teď jsme porovnávali Velkou Británií s Českem. Česko a Moravskoslezský kraj, co vy na to?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak Moravskoslezský region má velmi silnou průmyslovou tradici a v průmyslu se v podstatě projevují neustále nějaké trendy. Průmysl není statický a cirkulární ekonomika představuje silný globální trend, kde se již rozhodli na něj orientovat takové společnosti jako je například Apple, Google dále Tommy Hilfiger, Philips a podobně. Já si myslím, že moravskoslezský region má velmi dobré zázemí, jak v oblasti průmyslu, tak akademie a že je připraven na to učinit přechod k cirkulární ekonomice bez jakýchkoliv obtíží.

Renáta Eleanora Orlíková: Je připraven na přechod. Co tomu ještě schází?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak je to systémová změna na zákonodárné úrovní. Myslím si, že by bylo vhodné definovat cirkulární ekonomiku jako hlavní prioritu rozvoje našeho hospodářství. V ideálním případě bychom mohli hovořit o vytvoření nějakého ministerstva pro cirkulární ekonomiku, které by dohlíželo na aplikaci principu cirkulární ekonomiky napříč ministerstvy, napříč regiony, průmyslem a akademickým sektorem.

Renáta Eleanora Orlíková: Tak to třeba funguje ve Velké Británii nebo ve Skandinávii nebo jinde v Evropě?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak ve Velké Británii existují určité programy například Inovated UK se vyloženě zaměřuje na transformaci Velké Británie na elektromobilitu. To znamená existují obrovské projekty a granty, kde spolupracují navzájem univerzity a přední společnosti a inovátorské subjekty aby vytvářely nové technologie v oblasti baterií,v oblasti elektrifikace. Takže to je asi možná jedna z cest, kde bychom se mohli částečně poučit nebo se nechat inspirovat. Asi takto bych to definoval. Velká Británie má tu výhodu, byť jako je to nám prezentováno jako nevýhod, že vlastně díky brexitu se může lépe orientovat na využívání vlastních zdrojů a tím i zvládání globálních krizí, které v současnosti. Jednu z nich právě máme.

Renáta Eleanora Orlíková: A podle toho co jste řekl nebo z toho, co jste řekl vyplývá, že nám v Česku chybí to, že by to bylo řízené oproti jiným zemím.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Ano, existují země typu Holandska nebo Finska, které vyloženě cílí na tu cirkulární ekonomiku jako na tu hlavní prioritu svého hospodářského rozvoje. My jsme závislí na zdrojích, které jsou rozmístěny celosvětově. V podstatě jsou velmi omezené a de facto využíváme téměř z 90 procent zdroje, které jsou obnovitelné. Sebou to přináší určitá rizika spojená především s nedostatkem těchto zdrojů, s kolísání cenové hladiny a to samozřejmě není ideální případ pro naši ekonomiku, kdy máme výpadky dodávek surovin a společnosti mají problém potom uspokojovat poptávku.

Renáta Eleanora Orlíková: Dá se vysvětlit cirkulární ekonomika také tak, že směřuje k bezodpadovému hospodářství.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky je pravidlo, které říká, že odpad je zdrojem. Takže samozřejmě se jedná o využití odpadu k dalšímu zpracování a následnému použití. Ale v současné době většina ekonomiky je nastavená lineárně, takže do oběhu se vrací něco málo přes 10 procent materiálu. Protože lineární ekonomika je postavená na principu vzít, vyrobit, použít a vyhodit.

Renáta Eleanora Orlíková: Kdyby se mohlo obrátit to, co říkáte. A vrátilo by se do oběhu zpět 90%, je to vůbec možné?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Musíme začít od produktového zájmu protože hlavně produkty jsou nositelem toho, že máme takovýto odpad. Takže pokud je produktový desing uzpůsoben opakovatelnému využití, repasům, následné recyklaci hodnotných materiálů a je zajištěn jejich odběr a cirkulace, tak se dá to číslo postupně zvyšovat z těch 10 procent. Já bych neřekl, že je možných těch 90%, v časovém horizontu 10-20 let určitě ne, ale tohle je cesta, kterou se musíme vydat abychom zajistili ekonomickou stabilitu pro Českou republiku. Jinak budeme závislí na zdrojích, které jsou vyčerpatelné a na silnějších ekonomikách, které potom mohou rozhodnout v budoucnosti, že tyto zdroje budou používat pouze pro sebe, že dají práci pouze svým občanů, nikoliv občanům ČR.

Renáta Eleanora Orlíková: To znamená začít by se mělo už u výrobců. Výrobci by měli přemýšlet o tom jaké materiály vyrobí a jak budou postupovat

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Přesně tak, je potřeba definovat trhy, materiály, produkty a služby a prokázat u nich tu konkurenceschopnost a profitabilitu. Dá se to řešit i formou různých vládních grantů a projektů, aby se nastartovala ta cirkulární ekonomika v České republice protože problém je u těch podnikatelských subjektů, především u malých a středních podniků, aby investovaly do cirkulární ekonomiky. Obzvláště ale v době krize to není možné. Takže já si myslím, že je to naopak ideální příležitost cirkulární ekonomika pro Českou republiku, abychom začali transformovat to naše hospodářství správným směrem.

Renáta Eleanora Orlíková: U nás se říká, že umíme výborně třídit ale ten odpad už neumíme dále zpracovat. To je také příležitost pro firmy, kteří by se tím chtěli zabývat. Jak využít odpad.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak na to potřebujeme opravdu experty a to propojení akademického a průmyslového sektoru. Já mohu hovořit za sebe z oblasti lithiových bateriových systému. Jednou ze základních složek lithiových baterií je kobaltu a 60 procent kobaltu je v současné době umístěno a v Demokratické republice Kongo, což opravdu není demokratický stát. Když si vezmeme, že v podstatě na této surovině je v současné době závislý téměř celý svět. Pokud všechny automobilky chtějí využívat kobalt, tak ten kobalt někde bude chybět.

Renáta Eleanora Orlíková: Jaký máte vzkaz pro naše diváky? Jak se dívat na cirkulární ekonomiku?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Abychom společně využili příležitost zvanou cirkulární ekonomika a zajistili konkurenceschopnost České republiky. Abychom zajistili stabilní ekonomické a kvalitní životní prostředí současným i budoucím generacím.

Renáta Eleanora Orlíková: Já vám děkuji za rozhovor.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Děkuji nashledanou.

Renáta Eleanora Orlíková: Mějte se hezky. Uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno/ zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Cirkulární ekonomika v každodenním životě
04. června 2020, 17:30

Renáta Eleanora Orlíková: Udržitelný rozvoj a nutnosti změny současného fungování ekonomiky České republiky směrem k cirkulární ekonomice. To je téma pro Lukáše Gazdu. Dobrý den vám u televizních obrazovek a vítám Vás v našem studiu. Dobrý den pane Gazdo, vítejte.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy žijete ve Velké Británii, v Cambridge pracujete pro největšího evropského výrobce lithiových baterií. Pro německou společnost BMZ na pozici ředitele pro obchodní rozvoj ve Velké Británii a Skandinávii. Zároveň jste majitelem společnosti, která cílí na rozvoj cirkulární ekonomiky a možná to cirkulární ekonomiku nemusíme našim divákům podrobně vysvětlovat, ale cirkulární politika nebo cirkulární ekonomika ve vašem pojetí by zazněla jak?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak určitě existuje celá řada definic cirkulární ekonomiky, ale v podstatě se jedná o nakládání se zdroji takovým způsobem, aby docházelo k jejich obnovitelnosti nebo i opakovatelnému využití, také jinak k uzavření cyklu, respektive k cirkulaci zdrojů. Takže proto slovo cirkulární a cirkulární ekonomika představuje rovněž nový životní styl aplikovatelný při každodenním životě.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy se touto tématikou zabýváte pro Velkou Británií a Skandinávii. Dá se vůbec cirkulární ekonomika srovnat s Českou republikou. Ta je asi tady u nás na začátku víceméně.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak Česká republika má velmi dobré předpoklady pro aplikaci cirkulární ekonomiky. Je to z toho důvodu, že máme velmi silné průmyslové zázemí a v podstatě díky našim odborníkům můžeme vyvíjet různé materiály a produkty, které jsou recyklovatelné a opakovaně použitelné v mnoha průmyslových odvětvích. A co se týče dalších oblastí, tak já si myslím, že určitě se můžeme stát například velmocí v oblasti zemědělství, využívání vertikálních farem, hydroponie, aquaponie a podobně. Takže já si myslím, že určitě Česká republika může zaujmout přední místa minimálně ve střední Evropě, co se týče konkurenceschopnosti a přínosu pro cirkulární ekonomiku.

Renáta Eleanora Orlíková: To mluvíte o budoucnosti nebo o současnosti?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Hovořím již o současnosti, protože Evropská unie nastínila svou politiku směrem k cirkulární ekonomice jako hlavní prioritu rozvoje, svého hospodářství a pokud my se nebudeme orientovat podobným směrem, tak samozřejmě začneme ztrácet. Takže by bylo dobré, abychom v podstatě učinili systémové změny co nejdříve.

Renáta Eleanora Orlíková: Teď jsme porovnávali Velkou Británií s Českem. Česko a Moravskoslezský kraj, co vy na to?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak Moravskoslezský region má velmi silnou průmyslovou tradici a v průmyslu se v podstatě projevují neustále nějaké trendy. Průmysl není statický a cirkulární ekonomika představuje silný globální trend, kde se již rozhodli na něj orientovat takové společnosti jako je například Apple, Google dále Tommy Hilfiger, Philips a podobně. Já si myslím, že moravskoslezský region má velmi dobré zázemí, jak v oblasti průmyslu, tak akademie a že je připraven na to učinit přechod k cirkulární ekonomice bez jakýchkoliv obtíží.

Renáta Eleanora Orlíková: Je připraven na přechod. Co tomu ještě schází?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak je to systémová změna na zákonodárné úrovní. Myslím si, že by bylo vhodné definovat cirkulární ekonomiku jako hlavní prioritu rozvoje našeho hospodářství. V ideálním případě bychom mohli hovořit o vytvoření nějakého ministerstva pro cirkulární ekonomiku, které by dohlíželo na aplikaci principu cirkulární ekonomiky napříč ministerstvy, napříč regiony, průmyslem a akademickým sektorem.

Renáta Eleanora Orlíková: Tak to třeba funguje ve Velké Británii nebo ve Skandinávii nebo jinde v Evropě?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak ve Velké Británii existují určité programy například Inovated UK se vyloženě zaměřuje na transformaci Velké Británie na elektromobilitu. To znamená existují obrovské projekty a granty, kde spolupracují navzájem univerzity a přední společnosti a inovátorské subjekty aby vytvářely nové technologie v oblasti baterií,v oblasti elektrifikace. Takže to je asi možná jedna z cest, kde bychom se mohli částečně poučit nebo se nechat inspirovat. Asi takto bych to definoval. Velká Británie má tu výhodu, byť jako je to nám prezentováno jako nevýhod, že vlastně díky brexitu se může lépe orientovat na využívání vlastních zdrojů a tím i zvládání globálních krizí, které v současnosti. Jednu z nich právě máme.

Renáta Eleanora Orlíková: A podle toho co jste řekl nebo z toho, co jste řekl vyplývá, že nám v Česku chybí to, že by to bylo řízené oproti jiným zemím.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Ano, existují země typu Holandska nebo Finska, které vyloženě cílí na tu cirkulární ekonomiku jako na tu hlavní prioritu svého hospodářského rozvoje. My jsme závislí na zdrojích, které jsou rozmístěny celosvětově. V podstatě jsou velmi omezené a de facto využíváme téměř z 90 procent zdroje, které jsou obnovitelné. Sebou to přináší určitá rizika spojená především s nedostatkem těchto zdrojů, s kolísání cenové hladiny a to samozřejmě není ideální případ pro naši ekonomiku, kdy máme výpadky dodávek surovin a společnosti mají problém potom uspokojovat poptávku.

Renáta Eleanora Orlíková: Dá se vysvětlit cirkulární ekonomika také tak, že směřuje k bezodpadovému hospodářství.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky je pravidlo, které říká, že odpad je zdrojem. Takže samozřejmě se jedná o využití odpadu k dalšímu zpracování a následnému použití. Ale v současné době většina ekonomiky je nastavená lineárně, takže do oběhu se vrací něco málo přes 10 procent materiálu. Protože lineární ekonomika je postavená na principu vzít, vyrobit, použít a vyhodit.

Renáta Eleanora Orlíková: Kdyby se mohlo obrátit to, co říkáte. A vrátilo by se do oběhu zpět 90%, je to vůbec možné?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Musíme začít od produktového zájmu protože hlavně produkty jsou nositelem toho, že máme takovýto odpad. Takže pokud je produktový desing uzpůsoben opakovatelnému využití, repasům, následné recyklaci hodnotných materiálů a je zajištěn jejich odběr a cirkulace, tak se dá to číslo postupně zvyšovat z těch 10 procent. Já bych neřekl, že je možných těch 90%, v časovém horizontu 10-20 let určitě ne, ale tohle je cesta, kterou se musíme vydat abychom zajistili ekonomickou stabilitu pro Českou republiku. Jinak budeme závislí na zdrojích, které jsou vyčerpatelné a na silnějších ekonomikách, které potom mohou rozhodnout v budoucnosti, že tyto zdroje budou používat pouze pro sebe, že dají práci pouze svým občanů, nikoliv občanům ČR.

Renáta Eleanora Orlíková: To znamená začít by se mělo už u výrobců. Výrobci by měli přemýšlet o tom jaké materiály vyrobí a jak budou postupovat

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Přesně tak, je potřeba definovat trhy, materiály, produkty a služby a prokázat u nich tu konkurenceschopnost a profitabilitu. Dá se to řešit i formou různých vládních grantů a projektů, aby se nastartovala ta cirkulární ekonomika v České republice protože problém je u těch podnikatelských subjektů, především u malých a středních podniků, aby investovaly do cirkulární ekonomiky. Obzvláště ale v době krize to není možné. Takže já si myslím, že je to naopak ideální příležitost cirkulární ekonomika pro Českou republiku, abychom začali transformovat to naše hospodářství správným směrem.

Renáta Eleanora Orlíková: U nás se říká, že umíme výborně třídit ale ten odpad už neumíme dále zpracovat. To je také příležitost pro firmy, kteří by se tím chtěli zabývat. Jak využít odpad.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Tak na to potřebujeme opravdu experty a to propojení akademického a průmyslového sektoru. Já mohu hovořit za sebe z oblasti lithiových bateriových systému. Jednou ze základních složek lithiových baterií je kobaltu a 60 procent kobaltu je v současné době umístěno a v Demokratické republice Kongo, což opravdu není demokratický stát. Když si vezmeme, že v podstatě na této surovině je v současné době závislý téměř celý svět. Pokud všechny automobilky chtějí využívat kobalt, tak ten kobalt někde bude chybět.

Renáta Eleanora Orlíková: Jaký máte vzkaz pro naše diváky? Jak se dívat na cirkulární ekonomiku?

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Abychom společně využili příležitost zvanou cirkulární ekonomika a zajistili konkurenceschopnost České republiky. Abychom zajistili stabilní ekonomické a kvalitní životní prostředí současným i budoucím generacím.

Renáta Eleanora Orlíková: Já vám děkuji za rozhovor.

Lukáš Gazda, BMZ, ředitel pro obchodní rozvoj: Děkuji nashledanou.

Renáta Eleanora Orlíková: Mějte se hezky. Uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno/ zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-04-06-2020-17-31