Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezští hasiči pomáhají při ničivých požárech v Řecku. Zasahují v extrémním horku, obtížném terénu a často v podmínkách, které dobře neznají. Jak náročné jsou zahraniční mise, jak se na ně připravují hasiči a co získané zkušenosti přinášejí pro bezpečnost našeho kraje? O tom budeme mluvit s krajským ředitelem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Radimem Kuchařem. Dobrý den, pane řediteli.

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Děkuji za pozvání. Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak pane řediteli, kolik příslušníků Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje aktuálně pomáhá v Řecku?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: K dnešnímu dni je v Řecku pět příslušníků našeho sboru. Není to mnoho, protože v jednotkách máme téměř 900 hasičů, takže pět příslušníků nepředstavuje nijak významný zásah do našeho běžného fungování. Je to také logické, protože jde o program, který se liší od jiných zahraničních misí, o nichž se možná ještě zmíníme, například od zásahu ve Venezuele. Tento program není vyvolán tím, že by některá země požádala o pomoc. Probíhá v rámci projektu, kterému se říká pre-positioning, tedy preventivní předsunutí sil. Jde o projekt Evropské unie, v jehož rámci je během léta rozmístěno po Evropě přibližně 770 hasičů do zemí náchylných ke vzniku rozsáhlých požárů, jako jsou Francie, Portugalsko, Španělsko nebo právě Řecko. Tyto síly jsou tak předem připraveny co nejblíže rizikovým oblastem. Nejde jen o čekání – jsou připraveny okamžitě zasáhnout, aby mohly pomoci mnohem rychleji, než kdyby se teprve dva dny přesouvaly na místo zásahu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké konkrétní úkoly tam naši hasiči musí vykonávat?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Je to tak. Aktuálně je v Řecku 22 českých hasičů. Tento pre-positioning je v Řecku soustředěn do lokality v okolí Athén. Jejich úkolem je absolvovat odbornou přípravu, setkávat se s kolegy z řeckých jednotek, zejména s těmi, kteří jsou určeni pro hašení lesních požárů, vyměňovat si zkušenosti a porovnávat taktické postupy. Cílem je, aby v okamžiku, kdy jsou povoláni k zásahu – což je druhý režim jejich působení – byli připraveni okamžitě zasáhnout. To se ostatně stalo před třemi dny, kdy byl celý tým místním operačním střediskem vyslán k hašení vzniklého požáru. Právě proto je důležité, aby se s místními kolegy předem poznali. Nemám na mysli jen jazykovou komunikaci, ale především schopnost spolupracovat po operační stránce a společně zvládnout zásah co nejefektivněji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle čeho vlastně vybíráte hasiče, kteří se budou účastnit jednotlivých misí?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Je to tak, že ve všech případech jsou to lidé, kteří se dobrovolně přihlásí. To je základ. My pak máme několik typů odřadů. Ten, o kterém hovoříme, je hašení požáru pozemní cestou pomocí cisteren, kdy, řekněme, jsou některé požadavky, ale ty nejsou například tak striktní nebo jich není tolik jako například u odřadu, o kterém se teď nedávno mluvilo, kdy jsme byli součástí českého odřadu pro vyhledávání a záchranu po zemětřesení ve Venezuele. Samozřejmě i tam ta skupina, která je na to připravována, začíná tím, že projeví zájem, a velitelé potvrdí, že výsledky i vůbec parametry toho hasiče tomu odpovídají. Ale například velký rozdíl je ten, že členové, kteří jsou v tomto odřadu, musí podstoupit například sadu deseti očkování a musí s tím souhlasit. Pokud nesouhlasí, nemohou být členy, což tady v tomto případě není nutné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vraťme se zpátky do Řecka. Co je aktuálně teď, když tam zasahují naši hasiči, pro ně nejtěžší? Je tam horko, vítr a další extrémní podmínky, které třeba u nás nebývají.

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Je to tak. Ono se to hodně opakuje. My tu zkušenost z Řecka už máme, dá se říct, letitou, protože v režimu, kdy Řecko žádalo o pomoc a my jsme vyjížděli z Česka, je to opravdu dvoudenní cesta. Pozemní cestou je to asi dva a půl tisíce kilometrů, navíc s řadou kusů těžké techniky, která není schopná jet rychlostí jako osobní vozidlo. Pohybujeme se tam už od roku 2021. V podstatě se dá říct, že každé léto, s výjimkou jednoho roku, jsme Řecku tímto způsobem pomáhali. Změnilo se to v loňském roce na systém pre-positioningu, čili že máme část těch sil už předem rozmístěnou. Nicméně ve všech případech, kdy docházelo k hašení, i v rámci pre-positioningu, jak jsem říkal, i letos, už k tomu došlo. To, s čím se setkávají, je vlastně stále stejné. Jsou to vysoké teploty. Aktuálně skupina, která tam teď je, zažívá denní teploty mezi 35 a 39 °C. To znamená, že kromě samotného požáru tyto podmínky hasiče pochopitelně ještě více vysilují. Vítr se tam objevuje velmi často, protože zasahují převážně v hornatých oblastech. A s tím se pojí ještě jedna věc, na kterou narážejí opakovaně. Musíme tam dostat naši techniku, protože, jak jsem říkal, jde o hašení pozemní cestou cisternami, a narážíme na velmi úzké, komplikované a klikaté cesty v horských masivech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho tam tedy tu techniku vezete? Abychom to srovnali, běžné osobní auto, které jede do podobného místa na dovolenou, zvládne cestu za určitou dobu. Jak dlouho trvá cesta vám? O kolik déle je oproti osobnímu autu?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Tak ten transport se plánuje, a tak proběhl i v letošním roce, na dva dny. Dva dny oni cestují. Je to ale proto, že mají v průběhu té cesty dvě zastávky, aby řidiči dodrželi povinné přestávky. Takže dvakrát přespí, ať už v hotelu, nebo někdy v kasárnách. Cesta tedy trvá dva dny, pak následuje samotný pre-positioning a stejně tak to bude i na závěr. Jak jsem říkal, je tam teď skupina 22 českých hasičů z několika HZS krajů, také ze Záchranného útvaru HZS ČR a z Hasičské školy ve Frýdku-Místku. Je to na jeden měsíc. V polovině července se vystřídají a toto střídání probíhá letecky pomocí letadla Armády České republiky. Přiveze se tam nová skupina a po skončení celého pre-positioningu se ta druhá skupina s původní technikou, kterou tam první skupina přivezla, vrátí během dvou dnů zpátky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmínil jste, že v Řecku naši hasiči zasahují už popáté. To znamená, že i Řecko s nimi má zřejmě dobré zkušenosti. Je to tak? Jak s nimi vlastně komunikujete ještě předtím, než tam své hasiče vyšlete k zásahu?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Je to tak. Jak jsem říkal, ty první roky byla nasazení vyloženě v rámci mechanismu civilní ochrany Evropské unie. To znamená, že přišel požadavek, kdy daná země žádala o pomoc, a Česká republika prostřednictvím vlády této žádosti vyhověla. My jsme pak byli nasazeni. Ty zásahy byly vždy velmi oceňované, a proto, když přišel program pre-positioningu, kdy se s předstihem diskutuje o tom, která země má zájem, aby na jejím území působili hasiči z evropských států schopní poskytnout takovou pomoc, Generální ředitelství HZS ČR nabídlo české hasiče Řecku. Řecko tuto nabídku přijalo, protože s tím samozřejmě musí souhlasit, a to právě na základě předchozích velmi dobrých zkušeností s českými hasiči. Díky tomu jsme o celé akci věděli přibližně tři čtvrtě roku před začátkem sezóny. To je zásadní rozdíl oproti vyslání po zemětřesení, sesuvech půdy nebo povodních, kdy se vše řeší až podle aktuální situace. Právě to, že o nasazení víme dlouho dopředu, nám umožňuje plánovat personální zajištění. Lidé se nás občas ptají, jak je možné, že jsme v létě schopni uvolnit hasiče ještě na zahraniční misi. Je to proto, že tým je sestaven z více hasičských záchranných sborů krajů, takže se zátěž rozloží. Velmi účelně je zapojena také Střední škola a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku, kde mají instruktoři během léta prázdniny, což je také důležité. A protože vše víme dopředu, dokážeme zajistit minimální počty hasičů, které musíme držet tady u nás, především správným plánováním služeb a dovolených. To je úplně jiná situace, než když na konci června došlo k zemětřesení ve Venezuele a rozhodlo se o vyslání týmu 69 členů, z toho 28 našich příslušníků. To nebylo plánované. Museli jsme je vyslat okamžitě a jejich služby pak převzali hasiči, kteří měli pohotovost. Nemuseli jsme rušit dovolené, ale někteří kolegové museli odsloužit další směny navíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmínil jste už dvakrát zásah ve Venezuele po zemětřesení. Co všechno tam měli naši hasiči za úkol?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Ten úkol je dán pravidly, která musíme také dodržovat. Jsou to pravidla stanovená organizací, která spadá pod Organizaci spojených národů. Musíme je dodržovat, protože jsme klasifikovaný tým. Základní pravidla jsou jasně daná. V okamžiku, kdy se tým dostane na místo, musí projít přijímacím centrem, kterým procházejí všechny zahraniční týmy. Tam oznámí: „Jsme tady, je nás tolik a tolik, máme takové a takové kapacity.“ Následně jsou propojeni s místním krizovým štábem, který se dozví, že na místo dorazila česká skupina. Krizový štáb určí, kde mají vybudovat základnu, kterou si musí vybudovat sami, a zároveň rozhodne o místech, kde budou zasahovat. Samotný úkol je pak jasně daný – jde o vyhledávání osob a v případě jejich lokalizace také o jejich záchranu, tedy vyproštění živých i zemřelých osob.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho tam hasiči v červnu působili?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: Co se týká samotného nasazení, bez započítání cesty, byli tam sedm dní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak cenné zkušenosti si hasiči z takových zahraničních misí přivážejí?

Radim Kuchař, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje: My říkáme, že je to opravdu velmi cenné, protože to, co tam dělají, jsou přesně činnosti, které potom vykonávají i tady na území kraje. Výhodou je, že tito lidé jsou díky tomu velmi dobře vycvičení, protože i tady dochází ke zřícení budov. Také se zde vyhledávají a zachraňují lidé. To samé dělají i tam, ale navíc získají ještě jednu velmi důležitou zkušenost – pracují ve velmi nekomfortních podmínkách, často nevyspaní, za vysokých teplot a dalších náročných okolností. A pokud jsou schopni obstát tam, o to lépe si poradí při zásazích tady u nás v kraji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor. Vám, divákům, děkuji za pozornost. Mějte se moc hezky, užijte si krásné léto a na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.