Stáhnout video

Host dne

Petr Jaššo, ZZS MSK: Projekt First responder je kvůli COVID-19 pozastavený

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Petr Jaššo, záchranář byl v první linii těch, kteří pomáhali covid pozitivním pacientům. O své zkušenosti se dnes s vámi podělí. Dobrý den vám u televizních obrazovek a také hezké odpoledne v našem studiu Dobrý den. Tak na začátek velká poklona před vaší prací, určitě si to zasloužíte. Tak já jsem říkala, že se podělí o ty zkušenosti, které máte s pozitivními pacienty, ale vůbec s tou dobou. Co všechno jste museli na záchranné stanici změnit?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Těch změn bylo mnoho. De facto probíhaly téměř každý den, protože to byla první taková velká zkušenost s tak masivní epidemií. To znamená, měnily se postupy chování zaměstnanců, jak na stanicích, tak i při výjezdech. Měnila se struktura výjezdů, které se částečně komplikovaly, ať už používání ochranných pomůcek nebo předávání pacientů do nemocnic nebo samotným strachem pacientů jezdit do nemocnic. Měnili se de fakto všechny postupy na které byli zaměstnanci zvyklí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co vám nejvíc zasáhlo do té vaší práce. Sám jste řekl, že to je poprvé, co jste se potkali s nějakou epidemií.

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Zřejmě to byla neznalost problematiky pro většinu zaměstnanců. Protože obecně infekční nemoci se na záchranné službě vyskytují, ale ne ty vysoce nakažlivé a už vůbec ne ty, o kterých nic nevíme. Když přišla první vlna tuším v prosinci do Číny, tak jsme se v rámci týmu pro specializované činnosti začali nějakým způsobem chystat na to, co bychom mohli řešit. Ale rozhodně jsme nepředpokládali, že to bude v takové míře a už vůbec ne, že to bude plošně. Ať už v celém kraji nebo v celé republice. To znamená, ta neznalost těch základních postupů oblékání, svlékání těch speciálních ochranných pomůcek pro každého zaměstnance, který se s tím do té doby nikdy nesetkal. Tak to byl asi největší oříšek a také možná přepnutí myšlení u přístupu k pacientům, které jsme zvyklí nějakým způsobem vyšetřovat, vytěžovat klinické údaje, ale také diagnostické a najednou jsme si říkali, že nějaká bariéra musí být dodržena a ta péče se hodně změnila.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pamatujete si na okamžik, kdy jste se poprvé potkal s pozitivním pacientem?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Pamatuji si ten okamžik. Byl takový zvláštní. Zvláštní očekávají z obou stran. Pro nás nebylo tak zvláštní používání těch ochranných pomůcek a když nás pacient viděl, tak on to samozřejmě znal z televize, ale na první pohled udělat takové to, co teď bude následovat. Ale byla vidět hlavně změna v chování těch lidí, v jejich domácnostech, kdy přestože bydleli ve svém prostředí, tak se snažili chodit s rukavicemi a báli se pohybovat třeba kolem rodiny se kterou do té doby běžně fungovali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na vás prozradím divákům, že vy jste z preventivních nebo bezpečnostních důvodů, nevím jak to říct se také odstřihl na nějakou dobu od své rodiny. Je to tak?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Ono to udělal více zaměstnanců, hlavně kolegů, kteří pracují právě v tom týmu, který převážel pacienty, kteří už byli pozitivní vysoce suspektní a kteří dělali hlavně tu odběrovou činnost, kterou jsme do té doby také obdrželi od ministerstva zdravotnictví jako překvapení, že to máme provádět my, ať už ve spolupráci s infekčními sestrami nebo poté samostatně. Ale bylo to spíš z toho důvodu, abychom neudělali nějakou chybu a zbytečně nedostali do karantény nebo do onemocnění ty nejbližší. Druhým důvodem bylo také pracovní vytíženost, které byla extrémní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Prozradíte, jak často jste se se svými blízkými viděl? Asi telefonický nebo možná skypové rozhovory byly možné, ale takovéto blízké setkání?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Videohovory jsme začali provádět pravidelně, ale jinak asi dvakrát za měsíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho to trvalo ta doba?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Začalo to na konci února a takový normální režim jsme začali praktikovat ke konci května.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nebojíte se, že spadnete zase do té doby, která vám začala jak říkáte v únoru? Protože jak jsme si všichni mysleli, že v létě bude taková nějaká pauza, tak jsme se teda hluboce mýlili. Covid pokračuje tady mezi námi dál, pozitivních lidí přibývá přestože jsme si mysleli, že tomu tak nebude a že ta vlna přijde zase až na podzim.

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: My jsme to částečně tušili už podle původních odhadů, které byly na konci jara. S tím, že se vědělo, že nebudou příznaky, že právě těch pozitivních lidí bude hodně a teď je otázka, jestli se toho bojíme oprávněně. Já se domnívám, že ano. Protože ono to onemocnění už nikdy nevymizí. Víme, že není zabijácké, takže by bylo velkým strašákem z hlediska zdravotních následků nebo důsledku toho přímého onemocnění. Ale musí se změnit i myšlení společnosti a musí se společnost naučit dodržovat právě ty opatření, které jsme se naučili během prvních pár hysterických dnů až týdnů, které nebyly zbytečné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, říkáte a naznačujete to, že lidé se nejdříve báli, tak přísně dodržovali ta pravidla a opatření. A teď už tomu tak není a nedodržují. Je to tak?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Už je všichni nedodržují a zapomínají na to, co se naučili. Možná nejlepší řešení je podívat se na asijské státy, které dodržují třeba nošení roušek když jsou nemocní primárně, myjí si ruce, stravují se zdravě a snaží se nějakým způsobem podporovat vlastní imunitu a zdraví. Ale ta opatření se částečně nedodržují. Spousta lidí, kteří byli hysteričtí na začátku a báli se, tak dneska vidíme, že říkají, že to bylo zbytečné a teď je otázka co je příčinou nebo důvodem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co byste poradil našim divákům. Jak se mají chovat v tuto dobu?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Nezapomenout na nošení roušky pokud jsou nemocní, zakrývání si úst, mytí si rukou. Dodržování takových těch základních pravidel, které se učí děti na základních školách, ale které jsou stoprocentně funkční.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak tady do té doby zasáhlo fungování First responderů. Protože to byl 1.4. rok, co jste tento program rozjeli.

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: My jsme chtěli slavit poměrně dobré výsledky a ukázat velké statistiky. Protože po půl roce fungování jsme měli přes stovku zachráněných pacientů nebo ošetřených pacientů a velkou část zachráněných. De facto celý projekt bylo nutno pozastavit, abychom chránili právě First respondery. Protože jakmile začaly záchranářské posádky vyjíždět částečně chráněny, ať už rouškami nebo rukavicemi, štíty až obleky a ti pacienti mívali respirační onemocnění. Navíc je hodně pacientů, kteří mají srdeční zástavu, mají předtím dušnost nebo problémy s dýcháním a obecně ten výkon té resuscitace je spojený s dýcháním. Tak jsme si uvědomili, že mít první dva first respondery v karanténě by asi nebyla dobrá vizitka. Takže jsme dali tomu projektu stopku, což nás mrzí, ale věříme, že třeba i zájemci o ten projekt nebo samotní respondenti se potom vrátí do systému tak úspěšně jak to bylo v tom prvním roce fungování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že v únoru už jste přerušili fungování?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: V únoru jsme ještě ten systém nechali běžet, ale přerušili jsme ho tuším v druhé polovině března. Bylo to z preventivních důvodů protože ty výkony jsou velmi rizikové.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A když jste říkal, že jste těch deset měsíců byli úspěšní, tak jak to teda fungovalo?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Ten projekt fungoval tak, že se do něho zaregistrovalo přes tisíc responderů. My jsme původně mysleli, že budeme brát širokou veřejnost, ne úplně celou veřejnost ale hlavně zdravotníky a nějaké dobrovolníky. Ale nejbenefitnější příslušníci toho systému jsou právě záchranáři, lékaři, sestřičky z nemocnic a policisté a hasiči. To se nám ukázalo jako nejlépe vycvičitelná komunita, která je schopna plnit ty úkoly, které musí. Plní je velmi svědomitě. Na tom místě zásahu byly opravdu rychle, aniž by porušovaly pravidla, která jsme chtěli nechat dodržena.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co ten postižený nebo ten pacient pozná, že je to někdo jiný než záchranář?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Ze začátku byly zajímavé zpětné vazby, kdy ti lidé děkovali tomu záchranáři v civilu a ptali se kdy, zase bude ve službě, že by mu přišli poděkovat a vlastně pochopili ti lidé, že to jsou opravdu běžní civilisté, kteří jsou mimo službu ochotní pomáhat a ať už to bylo masivní krvácení nebo to byly pády z výšky nebo to byla samozřejmě resuscitace, tak se to ukázalo jako velmi benefitní, tak jako v jiných krajích a samozřejmě v celém světě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ten projekt působil v celém Moravskoslezském kraji a zejména vím, že aspoň na začátku se hovořilo, že bude pomáhat zejména v takových těch hůř přístupných oblastech. Osvědčilo se to, že opravdu to takhle funguje?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Ono se to ukázalo jako rychlý předpoklad protože v těch vzdálených oblastech je to neskutečně benefitní. Pokud máme respondery v těch periferiích kraje nebo v horských oblastech nebo daleko od měst, tak je to skvělé. Na druhou stranu i ve městech se stalo, že sto metrů od našeho respondera v Ostravě došlo k srdeční zástavě a ten responder tam byl za minutu. Což žádná sanitka nikde na světě nedokáže ani vyjet z garáže, natož ten dispečink převzít hovor. To znamená, pokud ten dispečer nabral tu výzvu a ten člověk byl v okolí, ač to byl obchod nebo bytový dům, tak ta pomoc přichází velmi rychle. Čili respondeři jsou potřební kdekoliv, v těch odlehlých oblastech akorát snižují dostání jakékoliv ostatní pomoci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že asi už vyhlížíte čas kdy by vám zase mohli pomáhat. Máte také nějakou vizi, kdy by to mohlo být? Kdy by zase mohli naskočit zpět.

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Měli jsme. Momentálně nemáme, protože ta situace se vyvíjí zvláštním způsobem a nechceme riskovat to, že bychom jak jsem říkal právě policisty, hasiči a naše záchranáře dostali do karantény, díky tomu, že půjdou někam nevybaveni. Vybavovat zachránce nechceme protože tím ztrácíte tu přirozenost toho projektu, že to je náhodný zásah, kdykoliv je zapotřebí. A když někdo půjde na koupaliště nebo běhá s pejskem, tak pochybuji, že si s sebou vozíme dva balíčky rukavic, roušku a štít. A opravdu resuscitaci je bohužel tak specifická, že co se jedná komprese hrudníku, tak ale o zjišťování zdali pacient dýchá. A byť jsou nová pravidla pro resuscitaci covid pacientů, tak vím, že to vyškolení zachránců by nebylo tak rychlé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na podzim se očekává druhá vlna pandemie Covid 19. Chystáte se nějak jinak než obvykle?

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Chystáme se jak personálně, tak i strukturou posádek. Každý zaměstnanec teď připravuje nákup pro každého zaměstnance jiných pomůcek než které byly do této doby a samozřejmě masivně se doplňují sklady tak, aby ty ochranné pomůcky byly na dlouhou dobu dopředu zásoby. Nejenom u centrálních dodavatelů, ale přímo na našich skladech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí ve Vaší práci.

Petr Jaššo, záchranář ZZS MSK: Děkuji za pozvání a také hezký den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mějte se moc hezky a hlavně mějte hodně zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry