Host dne

Irena Martinková, ředitelka ředitelka protiepidemického odboru KHS, Indická mutace koronaviru v MS kraji

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Irenu Martínkovou z Krajské hygienické stanice v Ostravě a našim tématem je pandemické období, které změnilo fungování hygienických stanic už asi navždy. Dobrý den vítejte.

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Pěkné dopoledne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak paní ředitelko, vraťme se na začátek pandemie, kdy Krajská hygienická stanice začala přijímat opatření. Kdy to bylo? Možná Někdy v únoru loňského roku?

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Dokonce i dříve, protože v souvislosti s prvními informacemi o výskytu tehdy záhadných zánětů plic teda v Číně, Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje mapovala, monitorovala situaci z hlediska případného zavlečení Coronavirové nákazy do našeho kraje. Takže jsme si mapovali, jestli třeba tady nestudují studenti třeba přímo z Číny a už v lednu v podstatě jsme přijímali první teda opatření, či-li zajišťovali jsme třeba i místa pro případnou karanténu či izolací studentů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno jste za ten rok a půl v rámci svého fungování v hygienické stanici museli změnit? Ať už počet zaměstnanců, tak cokoliv dalšího. Jaká opatření jste museli přijmout a jaká opatření už tady zůstanou navždy součástí fungování Krajské hygienické stanice?

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: V souvislosti s tím náporem práce či-li zajištěním protiepidemických opatření u řady teda osob v podstatě v rámci celé České republiky se vlastně musel změnit způsob práce. To znamená, že jsme vlastně za pochodu prováděli epidemiologické šetření a zaváděli nové elektronické systémy. To znamená, že epidemiologické šetření se dělalo pomocí chytré karantény a především jsme v podstatě zapojili do protiepidemické činnosti v té první fázi všechny pracovníky Krajské hygienické stanice či-li přes 200 osob. Tedy pracovali všichni, abychom včas mohli zajistit ohnisko nákazy. Museli jsme edukovat i ostatní pracovníky, protože epidemiologie je úzce specializovaná oblast a také v podstatě, když epidemie respektive pandemie se rozvíjela a probíhala, tak jsme přijali pomoc armády. Konkrétně jednotky teda z Opavy. Pomáhal nám finanční úřad, takže my jsme i edukovali v tomto směru, v tom epidemiologickém šetření i ostatní pracovníky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co za tu dobu vyhodnocujete, že pro vás pro zaměstnance Krajské hygienické stanice bylo nejtěžší?

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Tak nejtěžší v podstatě byl ten nápor to kvantum práce. To bylo nejtěžší a je třeba říct, že v podstatě tým pracovníků Krajské hygienické stanice pracoval jako by nonstop. Nemáme směnný provoz, či-li to byla ta enormní zátěž. Museli jsme vytvořit nové týmy sloužících, protože nestačil jeden člověk, jeden epidemiolog. Či-li v tomto směru nám vlastně vyšlo Ministerstvo zdravotnictví vstříc a my jsme i personálně posílili Krajskou hygienickou stanicí. Takže v rámci Moravskoslezského kraje bylo vytvořeno 11 nových pracovních míst.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Lidé a média také sledovali vaše stránky a vaše výstupy, protože je zajímalo kolik lidí je nově nakažených, kolik je hospitalizovaných, případně i kolik lidí zemřelo. Popište ten sběr dat, jak to bylo náročné dávat jednou za 24 hodin do kupy tak ať je to čerstvé a zároveň velmi přesné?

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Ano, tak jak říkáte, skutečně toto byla náročná činnost. Problém byl v tom, že existovalo více systémů. Či-li sladit systémy, neboť epidemiologická data se třeba lišily. Občan vnímal jinak ty případy z jiných webových stránek, jiných z krajské hygieny, takže byly určité diskrepance. Teď momentálně ten postup je takový, že laboratoře, odběrová místa, praktičtí lékaři, kteří provádějí testování, tak překlápějí pozitivní výsledky do informačního systému infekčních nemocí. Tam se vytvoří takzvaný případ, no a potom tento případ se nám překlápí do chytré karantény, kdy pracovníci hygienických stanic a všichni, kteří jim vlastně pomáhají, telefonicky kontaktují daného nemocného a provádějí epidemiologické šetření s cílem vyhledat osoby, které se mohly infikovat. Na začátku to bylo ještě složitější v tom, že jsme prováděli epidemiologické šetření, jak u nemocných, tak u těch jejich kontaktů. Pak už se to vlastně rozdělilo, protože jsme už nestíhali. Jenom pro informaci, třeba největší počet případů, které jsme měli za období říjen, březen, tak to za měsíc bylo 32 tisíc případů. Takže třeba i denně jsme měli kolem dvou tisíc případů. Takže to vůbec nebylo jednoduché. Takže pak vstoupily do chytré karantény externího call centra a epidemiologové a hygienici prováděli pouze šetření s nemocnými. A ty kontakty či-li osoby, které přišly, mohly se nakazit, tak ty vlastně prováděly jim to šetření, to zajištění jejich odběru prosadila externí call centra, která taky vlastně musela být vyedukována, aby dobře provedly to, co mají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ten rok a půl máme za sebou, zhruba rok a půl, máme za sebou tři vlny epidemie CORONA viru a teď je tady nová mutace Delta, indická mutace. V jakém aktuálním stavu se teď v Moravskoslezském kraji nebo v České republice nacházíme? Počet případů zatímco klesal, tak najednou pozvolna zase začínají narůstat nové případy. Pohled epidemiologa.

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Tak ano, viry neznají hranic, takže indickou mutaci už jsme měli v České republice, máme i v Moravskoslezském kraji. Je otázkou, kdy v podstatě indická mutace bude zase ta převažující, tak obdobně, jak to bylo v případě mutace teda britské. Takže ty případy tady máme a měli bychom být vlastně obezřetní, protože indická mutace je daleko, daleko nakažlivější, daleko snadněji se šíří, protože větší množství virů vlastně nemocný nebo bez příznakový nosič vylučuje. Takže to šíření je tady snadnější, proto obezřetnosti není nikdy dost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co bychom tedy měli dodržovat, i přesto, že už si pořád říkáme, že mnozí z nás jsou na očkování nebo prodělali COVID, takže mají protilátky. Jak bychom se měli teď aktuálně chovat?

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Jak říkám pandemie ještě neskončila, i když všichni bychom si to strašně moc přáli. Takže jak říkám, to je nákaza, která se šíří dominantně teda vzdušnou cestou, šíří se kapénkou, takže ta opatření tady v podstatě nejsou jiná. Důsledná by měla být hygiena rukou, zakrývání nosu a úst v případě, že vlastně budu pobývat někde s osobami s větším počtem osob, no a také stále ty rozestupy. A pokud samozřejmě přijíždím z oblastí, kde je velmi vysoký výskyt, v této chvíli v České republice ta situace v tuto chvíli je příznivá, tak bychom měli taky být obezřetní a raději se nechat otestovat. Pandemie nekončí a měli bychom skutečně se testovat. Pokud víme že jsme přijeli z těch pandemických zemí s vysokým výskytem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jakou máme proočkovanost tady v Moravskoslezském kraji? Přece jenom stále je ještě řada lidí i těch seniorů 60 plus, kteří naočkování nejsou a abychom zdolali pandemii, alespoň odborníci tohle říkají, tak potřebujeme mít proočkovanost alespoň 70 procent. Dosáhneme toho letos?

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Toto je zbožné přání. Zbožné přání epidemiologů, kliniků sedmdesátiprocentní proočkovanost. Skutečně máme nízkou proočkovanost ještě u té nejrizikovější skupiny osob nad 65 let věku, takže doufám, že i v tomto směru dojde k zvýšení té proočkovanost, protože to je skutečně nejrizikovější skupina. Nízká proočkovanost v tuto chvíli je u věkové kategorie 30 až 39 let, ale pozitivní, abychom měli tady ty pozitivní zprávy, takže skutečně mladí jedinci, osoby nad 18 let projevují zájem o očkování, což nás nesmírně, nesmírně těší. Co se týče ještě té indické mutace, tak bych jenom chtěl říct, že v tuto chvílí ty průběhu zatím nejsou závažné. Otázkou je jaký bude ten další vývoj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky.

Irena Martínková, ředitelka protiepidemického odboru KHS MSK: Děkuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vám děkuji za pozornost, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat