Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V ostravské zoologické zahradě vznikne expozice pro tučňáky. Novinky na návštěvníky čekají také v Pavilonu Tanganika a už řadu let se ostravská zoo zaměřuje na záchovné programy. Na jaké? I na to se budou ptát tiskové mluvčí Šárky Novákové. Dobrý den.
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak začněme těmi tučňáky, protože to je novinka. Plánujete tedy začít s chovem? Co je potřeba připravit, aby měli ten správný domov i tady u nás v ostravské zoo?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Tak úplně nejpodstatnější je asi postavit tu expozici. Jsme v podstatě úplně na začátku. Zatím se vybírá zhotovitel. Je hotový projekt, který se doplňuje a ta stavba by měla trvat zhruba dva roky. Pokud se začne stavět v příštím roce, předpokládáme, takže nejdříve v roce 2027 se mohou návštěvníci na toto atraktivní zvíře v zoo těšit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč jste se vůbec tučňáky rozhodli chovat?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Je to skupina ptáků, které se nikdy předtím v zoo nechovala skupina ptáků. A protože i ten zvolený druh, kterým bude pravděpodobně tučňák brýlový, se také stává stále ohroženějším. Ještě donedávna patřil v kategorii ohrožený, v tom mezinárodním červeném seznamu ohrožených druhů a nedávné přehodnocení jeho stavu populace ve volné přírodě přiměla vědce ke zpřísnění. A patří mezi kriticky ohrožené. Takže i to je kritérium pro nás, že zvolíme druh, který je právě nějak v přírodě ohrožen. Abychom mohli pomáhat v rámci těch záchovných programů, které v zoologických zahradách probíhají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K tomu se ještě dostaneme, ale pojďme se věnovat k rekonstrukci zadní části Pavilonu Tanganika. Tak co všechno tím pádem nabízí tento pavilon návštěvníkům?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Ta zadní část patřila k té nejstarší. Pavilonu Tanganika obývají hroši, krokodýli a další menší zvířata. A v té zadní části kdysi, nebo vlastně ona, byla postavena jako první z toho celého komplexu. Ona ta budova je sestavena z takových tří částí a ta nejstarší právě byla postavena jako primární pavilon pro slony v šedesátých letech minulého století a bohužel tedy odpovídala tehdejšímu pojetí chovu zvířat i jakými byli právě majestátní obrovští sloni a od sedmdesátých let dokonce se dělili o místo i dva nosorožci tuponosí. Určitě bylo zapotřebí něco s tím udělat. A přišla teda na řadu tato část až nyní. Jsou zde taky chována zvířata, došlo k nějakým stavebním úpravám a už to teda nejsou tak obrovská zvířata, ale mnohem menší. Jsou jimi mangusty žíhané, ale o co menší, o to větší počet si můžeme v těch prostorách dovolit chovat. Počítáme s tím, že tam bude kolonie až o 40 nebo 50 jedincích.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste zmínila, že ty podmínky pro chov zvířat v zoologických zahradách se mění v čase. Od těch šedesátých let se to změnilo, v příkladně v ostravské zoo. Jak?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Velmi v podstatě od základů, protože prostě v těch padesátých, šedesátých a sedmdesátých a v podstatě i osmdesátých letech ty podmínky byly, že se ta zvířata prostě držela, nějakým způsobem se i prezentovala lidem exotická zvířata, která třeba nemohli vidět v jejich původních domovinách. A postupně i jak se měnily zoo v západní části Evropy na záchranná centra nebo ochranářské organizace, tak toto nastalo až po revoluci, po roce 90. Kdy jsme se taky stali součástí těch různých asociací a organizací, které sdružovaly zoologické zahrady. Postupně se budovaly nové výběhy a začalo se nazírat na ten chov úplně jinak, že už to není právě o jednom slonovi, kterého budeme ukazovat, ale o skupině slonů, aby se i ten jejich život v lidské péči podobal způsobu života ve volné přírodě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostravská zoo je známá také tím, že je zapojená a vy jste to už nejednou zmínila do různých záchovných programů. Můžeme některé zmínit?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Některé, protože je jich docela dost, jsou záchovné programy, které probíhají v rámci chovu přímo v zoologické zahradě nebo v lidské péči. Těch je na 80. Týkají se různých druhů živočichů od slonů přes žirafy a další až po třeba malé rybky, které taky patří ke kriticky ohroženým. A pak jsou to programy záchranné, takzvaně "in situ", které podporujeme a probíhají přímo v místě výskytu zvířat. Tam samozřejmě naše aktivity už nedosahují, ale programem třeba x y korun ze vstupu můžeme tyto programy podporovat. Podporujeme je velice rádi, protože nemůžeme chránit jenom zvířata tím, že je budeme chovat, ale je potřeba zachovávat i jejich přirozené prostředí ve volné přírodě, protože toho taky neustále ubývá. A to je asi ta hlavní příčina úbytku volně žijících zvířat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Abyste mohli být součástí těch záchovných programů, s kým musíte spolupracovat?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Jednak musíme splňovat spousty podmínek právě pro ten chov v lidské péči tak abychom mohli získat zvířata, protože v rámci těch záchovných programů se ta zvířata poskytují zcela zdarma v rámci zapojených zoologických zahrad. Není to žádný obchod se zvířaty, čili sami musíme mít vhodné chovné zařízení pro ten který druh či skupinu zvířat. A pak jsme členy prestižních mezinárodních organizací, které zaštiťují tyto záchovné programy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pak je to spolupráce mezi zoologických zahradami?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: To v podstatě z toho vyplývá, že jsou to i ty další členské zoologické zahrady. Takže ano, ta spolupráce je nesmírně důležitá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedna z aktuálních věcí, která rezonuje především Moravskoslezským krajem, jsou nedávné povodně a jejich následky. Co se dělo v září v rámci těch povodní v zoologické zahradě?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Areál leží relativně na kopci, vzdálen nějakému většímu toku, takže jsme věděli, že snad ty povodně nás úplně neohrozí. Větší obavy jsme měli z předpovídání vichřice, která měla také následovat. A s tím máme bohužel teda zkušenosti mnohem větší, kdy ta podmáčená půda prostě stromy neudrží a ty padají k zemi. Nicméně i přívaly deště, které tentokrát nastaly, udělaly své a několik, neříkám, že expozic, ale míst taky hrozilo zatopením. Takže tam jsme si operativně pomáhali pytli s pískem a podobně. Víceméně pod vodou byla ta dolní část zahrady, kde naštěstí nemáme žádné expozice. Hrozilo tedy zatopení už několika ostrovů, kde se vyskytovali tenkrát ještě lemuři. Chovatelé byli připraveni je už evakuovat, ale naštěstí pak už ta voda nezačala stoupat, takže lemuři tam mohli zůstat a voda, která se tam nasbírala, tak postupně taky odtékala. No ale pak ten další den, ze soboty na neděli, kdy opravdu zafoukalo, tak spadlo několik desítek stromů, dokonce více než při supercele, která zafoukla nad Ostravou v červnu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nedávno jste se pochlubili, že už letos do ostravské zoo zavítalo 600 tisíc návštěvníků. Za to máte určitě velkou radost.
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Určitě máme velkou radost, protože přízeň návštěvníků nás velmi těší. Je to jakási známka toho, že se k nám lidé rádi vracejí a že objevují stále noví a noví návštěvníci nejenom z Moravskoslezského regionu, ale i z dalších koutů České republiky. Naši zoologickou zahradu samozřejmě vítáme i návštěvníky z blízkého polského příhraničí a Slovenska. A je to dáno i tím, jednak proto, že příjem ze vstupného je pro nás velice důležitým balíkem pro fungování zoologické zahrady a také díky tomu programu X Kč ze vstupu, aktuálně tedy už 5 Kč ze vstupu, tak tím více můžeme se do té ochrany přírody zapojovat a zapojovat i naše návštěvníky. Protože v rámci tohoto programu můžeme podporovat několik vybraných programů nebo projektů, které opravdu jsou realizovány napříč celým světem a týkají se těch nejohroženějších skupin zvířat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmíníte některé z nich?
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: Určitě bych zmínila takový náš vlajkový program The Kukang Rescue Program To je program probíhající v Indonésii. Ze začátku se týkal opravdu jenom těch kukangů, což jsou outloni a jejich nelegální odchyt, odlov a prodávání, nabízení jako domácí mazlíčky. Nebo natáčení videí, která měla pobavit svět. Ale možná se u toho baví lidé, ale ti outloni určitě ne. A mnozí z nich i při tom zacházení hynou. To byl takový prvotní impuls pro lidi, kteří se kolem toho začali pohybovat, ale přerostlo to už v další druhy, na které se zaměřují, ať už jsou to luskouni nebo další ohrožené druhy právě v oblasti Indonésie. Z dalších programů třeba bych zmínila i program na záchranu mexických ryb, záchrana lemura sclaterova na Madagaskaru, ale samozřejmě se soustřeďujeme i na Evropu, potažmo českou přírodu. Nedaleké Kozmické ptačí louky jsou také jedním z těch podporovaných programů. Nebo Jeřábí život, případně ochrana supů v rámci evropských pohoří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Náš čas bohužel už vypršel. Já vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Na viděnou u dalšího
tématu.
Redakčně upraveno / zkráceno.