Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes si povídáme s předním intervenčním kardiologa M. Panem doktorem Jaroslavem Januškou, který působí v nemocnici Agel Třinec Podlesí. Specializuje se na tzv. strukturální intervence, tedy zákroky na chlopních nebo přepážkách uvnitř srdce, které se provádějí šetrně katetr přes cévy bez nutnosti otevřené operace. Dobrý den, vítejte u nás.

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Dobrý den a moc děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore se svým týmem zavádíme moderní metody, jako jsou výkony na dvojcípé i trojcípé chlopní a nově i techniku tzv. řezání srdce v srdci. Za svůj inovativní přístup jste získal v roce 2024 ocenění Zlatý Aeskulap. metody, některými vy operuje své pacienty se nepoužívají častokrát jinde v Česku. A ještě dodám, že operuje i v mnohých dalších místech v zahraničí včetně Ameriky.

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: V Americe to je spíš tak, že konzultujeme ty pacienty a nebo jsme u operacích, ale tím, že nemám a jejich akreditaci, tak přímo na pacienta nemůžu sáhnout. Ale je to v podstatě tak, že stojíme a rozhodujeme se podle toho, jakým stylem máme zkušenosti a co by se mohlo udělat. Takže máme určitě spoustu věcí, které můžeme nabídnout i Američanům, které oni nedělají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, pojďme na to a vysvětleme tedy našim divákům, co si mají představit pod pojmem strukturální intervence srdci.

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: V zásadě jde o intervenční kardiologii, to znamená kardiologii, kde lékař pracuje přes cévy, tedy buď přes tepny, nebo přes žíly. Rozdělujeme ji na koronární intervence, tedy opravu cév na srdci, při které musíte jít přes tepnu, a na intervence strukturální, což jsou zásahy přímo na srdci a jeho strukturách, jako jsou chlopně a síťové či komorové přepážky. Ale mohou to být i některé vrozené vady, které jsou charakterizované zkratkovitě vedenými žilami a tepnami z jiných oblastí, které potom ústí někam, kam by neměly. My se snažíme vyhnout chirurgii, i když víme, že chirurgové provádějí jiné intervenční výkony, to znamená endoskopické, a mají roboty, tak my to dokážeme zvládnout podobným způsobem, často rychleji a s velmi rychlou rehabilitací.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V čem jsou ty operace specifické oproti jiným oblastem kardiologie a proč je vlastně děláte?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Část pacientů není vhodná na kardiochirurgii kvůli současným jiným onemocněním nebo kvůli věku. Také někteří pacienti se těchto výkonů vysloveně bojí. Je tedy potřeba mít metodu, která má velmi podobné výsledky jako kardiochirurgický výkon, ale je méně invazivní. Je pravda, že hlavně u chlopní — například u mitrální, aortální či trikuspidální — jsou chirurgové obecně preciznější a úspěšnější, protože při jejich výkonu odstraní patologii přímo. Na druhou stranu to přináší riziko mimotělního oběhu, relativně dlouhé anestezie a hlavně nutnost rozříznout hrudník, což pacienti ve vyšším věku často špatně tolerují. Když si vezmete, že osmdesátiletému člověku řeknete, že mu rozříznete hrudník a jeho hojení potrvá tři až čtyři měsíce, většina pacientů to nepřijme. To je důvod, proč se vyvíjejí méně invazivní intervenční výkony na chlopně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou ty zákroky nebezpečné?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Vždycky, když začínáte, je riziko nepoznané. Čím déle to děláte, tím víc se snažíte postup vypracovat tak, abyste měli minimum komplikací. Jenže tam vždy existuje nebezpečí, že pokud chcete minimum komplikací, začnete dělat méně závažné pacienty. Když naopak začnete operovat více závažné pacienty, máte více komplikací, ale ti z toho mají daleko větší benefit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A s jakými pacienty se nejčastěji setkáváte? Provádíte také nějaký výběr?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Ten systém je v zásadě u nás dvoustupňový a funguje tak, že pacient se předvede na kardiochirurgickém indikačním semináři. Vzhledem k tomu, že kardiochirurgové naše výkony znají a velmi dobře ví, jak to vypadá, rozhodnou se, jestli pacient nemá příliš vysoké riziko pro kardiochirurgii. Pokud ano, tak nám ho nabídnou, jestli je pro nás technicky výhodný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem také zmínila, že jste zavedli novou metodu tzv. řezání v srdci. Co to jako laik znamená, co si pod tím můžu představit?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Je to v podstatě řezání tkáně odporovým drátem. Je to velice jednoduché a všichni modeláři to znají. V podstatě jde o drát, který zavedeme do srdce a do oblasti něčeho, co potřebujeme buď vytáhnout, nebo odříznout a nechat sice v srdci, ale tak, abychom uvolnili prostor například pro implantaci umělé chlopně katetrizační cestou. Potřebujeme tedy část toho cípu odříznout, takže vezmeme buď drátek, kterým tu oblast omotáme, nebo použijeme malé tyče laso, kterými zachytíme potřebnou část, tu poté odporově spálíme a vytáhneme ven. V tomto máme velmi dobré výsledky a spolupracujeme s americkou firmou, která vyrábí systém na vytažení, přičemž jej využíváme při odstraňování mitra clipů. Zachytíme ho, vypálíme a vytáhneme ven, jinak by musel zůstat v srdci. Byli jsme druzí na světě, kdo tento výkon provedl, a protože jsme v něm byli úspěšní, pokračujeme dál. Jednoho pacienta jsme operovali v červnu, další pacientku máme připravenou na konec srpna a stejný zákrok pojedeme provést i na Slovensku u dvou pacientů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A kolik pacientů už máte operovaných tím katetrem? Promiňte za můj laický přístup.

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Tedy těch, u kterých jsme něco pálili, těch máme asi 20, ale tady touto novou metodou teprve dva a chystáme se na další.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A metodu strukturální intervence srdce?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Tak toho je trošičku víc. Těch strukturálních výkonů máme něco kolem dvou tisíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem v úvodu řekla, že některé zákroky vy v Třinci děláte jako jediní nebo jedni z mála, které tu jsou?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: V současné době to jsou hlavně intervence na trojcípé chlopni, kdy děláme implantaci tzv. TriClipů anebo Pascalu, což jsou jako kolíčky na prádlo, které chytnou chlopeň v místě, kde nedovírá, a sešijí ji dohromady. Tím se vlastně uzavře otvor, kudy by krev protékala mezi chlopněmi zpátky do síně. Pokud to nejde, jsme schopni katetrizačně implantovat trojcípou chlopeň, a to už děláme dva roky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Závěrečná otázka. Kde podle Vás leží budoucnost intervenční léčby? Kam to až dojde?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Budoucnost pravděpodobně bude opravdu v hybridních výkonech, to znamená, že budeme dělat my katetrizační a chirurgové dohromady s námi, a potom samozřejmě v minimálně invazivních výkonech, kdy počítáme s tím, že budeme mít elektronicky řiditelné katetry, které se nám podle snímku průchodu cévy nebo jejího průběhu dostanou do místa, kam potřebujeme, a tam provedou to, co budeme chtít, a my to budeme řídit jen joystickem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Za jak dlouho?

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Já nevím, kolik je hodin? Koncept je udělaný. Technicky to zatím možné není. Je to otázka materiálů a ty se ale zkoumají. Takže počítáme s tím, že první modely budou během jednoho, dvou let a než se to dostane do praxe, pravděpodobně pět, sedm let by to mělo trvat, ale ne moc déle..

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší práci a hodně spokojených pacientů.

Jaroslav Januška, přední intervenční kardiolog: Mockrát děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.