Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Parlamentní volby jsou za námi a známe jejich výsledky. Dnes se zaměříme na to, jak si v nich vedl Moravskoslezský kraj, kdo posílil, kdo ztratil, jaké nové tváře míří do Poslanecké sněmovny a co může výsledek znamenat pro náš region. Téma teď probereme s politologem Lukášem Vomlelou. Dobrý den, vítejte u nás.

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Dobrý den, děkuji za vaše pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Moravskoslezském kraji hnutí ANO s přehledem zvítězilo, získalo přes 43 procent hlasů a 11 mandátů. Co podle Vás rozhoduje o tom, že si tu udržuje tak dominantní pozici už několik voleb po sobě?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Hnutí ANO poměrně dobře a poměrně silně zakořenila právě i v politice Moravskoslezského kraje. Čili je tady celá řada významných osobností, které pomáhají právě hnutí ANO. Ale tady bych řekl, že ten hlavní faktor byl zcela jednoznačně jednak jejich celková dlouhodobá podpora napříč celou Českou republikou, ale také samotný fakt, že tady kandidoval celostátní lídr, to znamená Andrej Babiš, který se těší poměrně dost velké oblibě u části voličů, přestože dokáže polarizovat část společnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hejtman Josef Bělica sice získal přes deset tisíc preferenčních hlasů, ale do sněmovny se nedostal. Čím si vysvětlujete, že ani tak silná osobní podpora nestačila? Odráží to napětí mezi regionálními a celostátními strukturami hnutí ANO?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Já si myslím, že určitě ne, protože on vlastně v čele těch regionálních struktur není až tak příliš dlouho. Nepůsobí až tak dlouho v pozici hejtmana v rámci Moravskoslezského kraje, jako je tomu v jiných případech, někteří působí dlouhodoběji a vlastně ty podmínky pro to, aby se hejtman stal, pokud chce kandidovat do Poslanecké sněmovny, tak, aby kandidoval z posledního místa, byly vlastně nastaveny pro všechny lídry nebo všechny hejtmany úplně rovným dílem. Takže tady v tomto případě si nemyslím, že to úplně odráží to napětí. Spíš si myslím, že to je jednak test pro to, jak ti daní lídři nebo ti daní hejtmani jsou oblíbení mezi voliči, což někteří z nich skutečně prokázali. A druhá záležitost je to určitá reakce i na kumulaci mandátu, která je v České republice poměrně dost běžná. Takže hnutí ANO šalamounsky nechalo tady tuto záležitost vyhodnotit jednotlivými voliči. A myslím si taky, že vlastně těch 10 000 hlasů není úplně málo. Ale zase v neprospěch hejtmana Moravskoslezského kraje sehrál ten samotný fakt, že hnutí ANO získalo velké množství hlasů právě v těch vyšších počtech. Je to opravdu těžší překonat tu pětiprocentní bariéru v rámci kandidátní listiny, kdyby hnutí ANO získalo méně. A pokud by přišli ti, kteří k těm volbám ti, kteří podpořili v preferenčních hlasech právě hejtmana Josefa Bělicu, tak by to možná mohlo vyjít. Ale nemyslím si, že to je špatný výsledek. A nemyslím si, i když nedošlo k jeho znovuzvolení do Poslanecké sněmovny, protože obhajoval ten mandát, že to je příliš velká porážka, hlavně z toho důvodu, že voliči ANO celkově kroužkovali poměrně málo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Koalice SPOLU skončila v kraji druhá se ziskem necelých 18 % hlasů. Je to podle Vás výsledek, který lze považovat za úspěch, nebo spíše potvrzení, že severní Morava zůstává pevně v rukou populistických či protestních stran?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Já se přikláním k tomu druhému. To znamená, že je to neúspěch a současně i znamení toho, že koalice SPOLU nedokázala oslovit voliče tak jako v jiných regionech. Myslím si, že se to dlouhodobě ukazovalo. Dlouhodobě se tady v těchto volbách naplno projevila nepopularita, zejména bývalého, nyní už odcházejícího ministra financí Zbyňka Stanjury, který neuspěl díky kroužkování a podpoře dalších kandidátů. Ukazuje to, že v některých ohledech je koalice SPOLU zvyklá obsazovat určité pozice nejen na krajské úrovni, ale i v některých městech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Do sněmovny se dostaly i menší subjekty z Moravskoslezského kraje STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Co to podle Vás říká o rozložení voličských nálad v regionu?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Myslím si, že voliči prokázali, že se z určité části nechtějí orientovat jenom o ty hlavní póly té soutěže, které vlastně ztělesňoval souboj mezi hnutím ANO a mezi koalicí SPOLU. Čili jejich první preferencí byly jiné politické strany. Někteří preferovali, ti kteří by podporovali tu bývalou vládní koalici, tak podpořili raději Piráty, nebo raději Starosty a nezávislé, zase úplně jiná kategorie voličů chtěla vsadit na někoho nového v politice, což jsou Motoristé. A část voličů volila Svobodu a přímou demokracii, která v české politice působí dlouhodoběji. Čili je to určitě dobrý signál, protože nemáme pouze dvoustranický formát, ale jsou tady i menší politické subjekty, které jsou úspěšné a daří se jim překonávat pětiprocentní bariéru, i když ty, které válčí na pomezí řekněme nebo které útočí nebo se pohybují kolem pětiprocentní hranice, tak to vždycky mají těžké, především v těch volbách do Poslanecké sněmovny. Ale většina z těch subjektů to zvládla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si říct něco o nových tvářích, které se dostávají do sněmovny z Moravskoslezského kraje, jako například Ester Weimerová ze Stanu, Michaela Moricová, Piráti, Andrea Hoffmannová, Piráti či Matěj Gregor Motoristé. Jaké nové pohledy nebo témata by tito lidé mohli do politiky přinést?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Jak jsem se snažil sledovat poměrně hodně lidí, kteří kandidují do Poslanecké sněmovny právě za náš Moravskoslezský kraj. Myslím si, že všichni mají společné to, že jsou poměrně dost energičtí a samozřejmě nepůsobili na půdě Poslanecké sněmovny doposud nikdy, byť jsem přesvědčen o tom, že minimálně dva z nich mají zkušenosti například z lokální politiky, což je určitě poměrně dobrá výhoda tady v tomto ohledu. Myslím si, že také záleží na jejich celkovém postavení v daném poslaneckém klubu. Oba kluby, tedy Motoristé i Piráti – protože Pirátské strany se to týká nejvíce – nejsou příliš velké, a myslím si, že individuální působení každého z těchto poslanců bude poměrně zásadní. Sám jsem zvědavý, co jejich angažmá během nejbližších čtyř let přinese. Ale myslím si, že všichni jsou poměrně energičtí, takže si myslím, že můžou vnést poměrně mnoho nového.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já ještě na Vás navážu. Tak opravdu si myslíte, že některý z těchto nových poslanců se dokáže výrazněji prosadit i na celostátní úrovni?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Opravdu záleží na tom, jestli jde o stranu vládní, nebo opoziční. To znamená, že u vládních stran je situace poměrně jednoduchá – pokud někdo z nich, například Matěj Gregor, dostane příležitost stát se ministrem, jistě ho to katapultuje do vlivné pozice a učiní mediálně známým. Pokud se to stane, což samozřejmě v této chvíli nevíme, u opozičních stran je to složitější. Nicméně i oni mohou prokázat značnou aktivitu v rámci své opoziční činnosti. Mohou být velmi aktivní v nejrůznějších výborech, do kterých budou zvoleni během svého působení v Poslanecké sněmovně. Myslím si tedy, že prostor je zde poměrně velký pro všechny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ano, Andrea Hoffmannová, ta je poměrně zkušená politička. Ta už vlastně na té komunální úrovni pracuje dvě volební období.

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Ano, já si myslím, že její zkušenosti jsou poměrně dost rozsáhlé. Navíc vlastně má i kontakty s různými politickými stranami. Buď byla součástí koalice s některými dalšími politickými stranami, zná poměrně dost velký počet politiků, takže si myslím, že ona patří k těm z těch nových, kteří se dostali do Poslanecké sněmovny za náš kraj, tak patří k těm zkušenějším.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k účasti v Moravskoslezském kraji, která dosáhla zhruba 62 procent, tedy lehce pod republikovým průměrem. Jak si to vysvětlujete? Je to spíše únava z politiky nebo trvalý odstup části voličů?

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Myslím si, že ten fenomén je spíše trvalý, protože vždy, když se podíváte na výsledky kterýchkoliv parlamentních voleb, tedy voleb do Poslanecké sněmovny, je volební účast vždy pod celorepublikovým průměrem. A to se nepodařilo zlomit ani tentokrát – ani v těchto volbách, přestože byla účast celkově vyšší. Další zajímavostí je, že k Moravskoslezskému kraji byly přičteny i hlasy voličů hlasujících v zahraničí, zejména v západní Evropě, což samozřejmě nebyly hlasy příliš příznivé pro hnutí ANO. Myslím si, že právě hlasování voličů ze západní Evropy se do výsledků voleb promítlo. Ale máte pravdu – celková účast je nižší. A když se podíváte na méně rozvinutá města a regiony s výraznými ekonomickými problémy, kde se obyvatelům nedaří dobře, zájem o volby je skutečně velmi nízký. Domnívám se tedy, že jeden z hlavních faktorů dlouhodobě nízké volební účasti v Moravskoslezském kraji spočívá právě v socioekonomické situaci obyvatel, a to se nepodařilo zásadně změnit ani politickým stranám, ani jednotlivým kandidátům usilujícím o mandát.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Vomlelo, co považujete za největší překvapení letošních voleb v našem kraji? Pozitivní i negativní.

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Pro mě bylo velkým překvapením především volební získání Motoristů, protože jsme věděli, že jejich hlavním cílem bude překonat pětiprocentní hranici. Nakonec ale jejich výsledek vůbec nebyl špatný a mají jedinečnou šanci dlouhodoběji působit v české politice a zakořenit i na dalších úrovních, což je určitě pozitivní překvapení. Velkým překvapením – nejen v rámci České republiky, ale i samotného Moravskoslezského kraje – byl výrazný pokles podpory SPD. Ta se zde dlouhodobě těšila silné podpoře zejména v méně rozvinutých oblastech, ale tentokrát její propad byl poměrně značný. Ačkoliv strana nakonec obhájila účast v Poslanecké sněmovně, šlo o jedno z nejvýraznějších překvapení voleb. Pro mě tedy největším překvapením byli Motoristé a zároveň propad SPD.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Náš čas vypršel, pane Vomlelo, já Vám děkuji za Vaše názory a mějte hezký den a vám děkuji za pozornost, milí diváci.

Lukáš Vomlela, politolog, Slezská univerzita v Opavě: Děkuji za vaše pozvání. Přeji hezký den.

Redakčně upraveno / zkráceno.