Host dne

Bronislav Novosad, vedoucí vagonářského muzea, Návrat Blücherových růží do zámku ve Studénce

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vagonářské muzeum ve Studénce sídlí už desítky let v tamním barokním zámku, který má pohádkový vzhled a patří mezi památkově chráněné budovy. Nově ho zdobí vzácné tzv. Blücherovy růže. Téma pro Bronislava Novosad. Dobrý den.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se dostaneme k růžím, zastavme se nejdříve u historie zámku ve Studénce, který, jak už jsem řekla má takový pohádkový vzhled. Kdy se začala psát jeho historie?

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Já trošku navážu a zároveň odbočím, protože přicházím tady jako zástupce Vagonářského muzea, což pro nás je hodně důležité, protože tady je to propojení toho technického s tím historickým. A tak jak jste správně položila tu otázku, kdy se začala psát ta historie, ta je opravdu dalekosáhlá, sahá až do čtrnáctého století. Ale ta naše historie, která je pro nás důležitá a kterou oceňují návštěvníci je historie napsaná šlechtickým rodem Blücherů, kteří jsou spojeni se zámkem ve Studénce od roku 1832.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odtud asi také i ta Blücherova růže, ale i teď se k ní ještě nedostaneme. Přece jenom zámku se říkalo růžový zámek nebo zámek plný růží. To taky souvisí s tou Blücherovou růží?

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: No s největší pravděpodobností to souvisí s růží. Nelze totiž potvrdit či vyvrátit, že se jednalo o tento kultivar, že ten byl vyšlechtěn později. My každopádně máme doloženo na základě restaurátorského průzkum maleb, který dělala paní Svobodová ze Studénky, kdy byl objeven původní plášť zámku z doby Řeplínský z Berečka, což je zhruba polovina osmnáctého století a ten vnější plášť toho zámku byl růžový. To znamená opravdu růžový zámek a to zámek plný růží odpovídá nálezu tapet, které byly objeveny při opravě podlahy v kanceláři vedoucího Vagonářského muzea, což bylo pro nás velice radostné objevení, kdy ta tapeta nese motiv růže. Ta růže ale má trny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě se zastavme na chvíli u Vagonářského muzea. Už tady padlo, že sídlí v tamním zámku, je údajně zpracováním historických materiálů ojedinělým evropským unikátem.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: No ano. Evropský unikát z pohledu vagonářští určitě ano. Samozřejmě všechno se pojí s datem založení, tím rokem devatenáct set padesát šest, kdy ten záměr byl a ta myšlenka taková. Samozřejmě většině návštěvníků nebo lidí, kteří přicházejí k nám do Vagonářského muzea je osvětlen osud zdejšího podniku Vagonky, který byl ustaven v roce devatenáct set, devatenáct set jedno byl vyroben první vůz. Bohužel Vagonka jako taková ve Studénce s tou kompletní výrobou vagónové ne vagónové výroby už neexistuje, ale nástupnická firma, která je ve Studénce firma MSV ta opravdu jede a Vagonářské muzeum s ní spolupracuje i ve věci dohledávání původních materiálů, které se týkají různých období z historie vývoje továrny. A možná mohu říci, že na srpen připravujeme velkou novinku, kdy v trezoru v kovárně byly objeveny plakety, možná mince staré grafiky, které souvisí ještě s obdobím, kdy Vagonka byla součástí Ringhofferova koncernu, takže opravdu to vagonářství je unikátní z pohledu celoevropského. Samozřejmě ty naše možnosti jsou limitované umístěním v zámku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste zmínil, že Vagonářské muzeum je umístěno v zámku. Já jen doplním pro ty, kteří neví, je to ve věži, je to spojené s točitým schodištěm a to je také trošku taková komplikace pro hendikepované lidi. Současná muzea si zakládají hodně na interaktivitě, jak to je u vás v muzeu?

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: My samozřejmě taky modernizujeme. Máme v současné době tři obrazovky, jedna je interaktivní, tak jak jste zmínila to omezení, co se týká přístupu návštěvníků je opravdu velká bariéra, protože je to sedmdesát šest schodů do třetího patra a v současných podmínkách, kdy byla velká horka, navíc pohyb v muzeu je s respirátorem, tak když to s nadsázkou řeknu někdy je to opravdu o život.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No a teď už k těm zmiňovaným Blücherovým růžím. Já jenom pro naše diváky řeknu, že překrásně voní, když jsem se k nim čichla. Další zvláštností je to, že nemají trny, tak jak jsou spjaty se studéneckým zámkem?

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Ta stopa nebo to putování za příběhem Blücherovy růži, růže je spojena s bývalou kastelánkou zámku v Raduni doktorkou Kolářová, která přišla na radu v roce devatenáct set sedmdesát osm. A když se jí podařilo za přispění i další známek Raduň uvést do takovéhoto stavu, tak i co se týká zámecké zahrady, začala dohledávat původní kultivary. Rostliny, které by doplnily sortiment z hlediska výsadby. Samozřejmě předmětem byly i rozária růže. No a jak sama psala a sdělila kolem roku dva tisíce, navštívila zahradnictví v Opavě, kde jí zahradník řekl, že jeho dědeček dostal růži od Blücherů. No, a když ji viděla, tak zajásala, protože vlastně se jednalo o ten kultivar té Blücherovy růže. Rostlina byla zasazena v zámeckém parku v Raduni u oranžérie. No, a protože Raduň má dobré kontakty na zámek v Kuníně, tak tyto sazenice byly poskytnuty i do Kunína. To bylo před rokem 2014. Byly to zatím maličké sazenice, tak se daly na dopěstování do zdejšího zahradnictví. Teď musím odbočit, v té době jsem tam pracoval na zámku v Kuníně i já, takže když byly už rostliny ve stavu, že je můžeme přesadit, tak se přes řadili k zámku, takže dnes je mohou návštěvníci kunínského zámku obdivovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď se vraťme zpátky do Studénky, já jsem řekla, že Blücherova růže už zdobí zámek, musíme to upřesnit, zatím to je v malbách tamní malířky Ivy Hoňkové a zároveň kurátorky Vagonářského muzea. Ta namalovala Blücherovu růži ve třech obrazech. No a vy teď usilujete o to, aby samotná růže či-li ten kultivar byl v zámecké zahradě. Je to tak?

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Ano, Blücherova růže se špatně množí, špatně řízkuje. Dá se říct, že mě se podařilo vypěstovat mnoho rostlin a jednu jsem měl zasazenou u sebe doma. Nikdy bych neřekl, že Blücherova růže, nebo může se to stát, tzv. odejde v Raduni, takže tu moji matečnici jsme potom společně s Ivou vezli z Kunína do Raduně. A samozřejmě, když jsem se stal zaměstnancem Vagonářského muzea s mojí spolupracovníci Iva Hoňková místní patriotka, spisovatelka, malířka, tak Blücherova růže se i v kontextu s těmi objevy v tom zásypu s těmi tapetami, popřípadě tím restaurátorských průzkumem maleb se stala rostlinou, která nás uchvátila. Takže začali jsme pátrat po, jestli ve Studénce neexistuje ještě někde v zahradě nějaká rostlina. Nikdy bych nevěřil a tak to většinou bývá, že cesty jsou velice spletité, takže náhoda nám přála, protože velkou pamětnicí ve Studénce je paní Holáňová. Letošní rok, když jsme se bavili i v kontextu právě s Blücherovou růží, protože Iva se snaží zpracovávat původní Blücherovu kuchařku, z níž jeden recept se týká tzv. cukru, který je spojen s tou Blücherovou růží. Tak nám bylo řečeno, že paní Holáňová měla Blücherovu růži u domu do roku 2020. Pak ale vlivem určitých věcí došlo k odstranění těch keřů, ale zároveň jsme se dozvěděli, že paní Holaňová své sousedce dala jeden řízek, ze kterého byla vypěstované rostlina. A z té rostliny dostala Iva Hoňková jednu větev, ze které její mamka paní Kurková udělala tři řízky. Ale ten základ té rostliny je spojen se sestrou paní Holáňové, která se provdala za pana Wainara a bydlela nedaleko zámku. Provdala se v roce 1937, a když Blücherové v roce 1936 prodali zámek obci Studénka, tak část zámecké zahrady se jakoby propachtovala pro užívání místních občanů. Ta růže rostla pro návštěvníky pod tím balkonem, kde byl původně skleník. Tak paní Holáňová a říká, že v té části ta růže rostla. Její sestra paní Wainarová provdaná v roce 1937 zřejmě buď si vzala řízek, nebo tu rostlinu vykopala a zasadila si ji poblíž zámku na ulici trávníky, kde v sedmdesátých letech z této rostliny si paní Holáňová vzala řízky pro ty rostliny, které byly, jak se říká lidově odejity v tom roce 2020. Takže my v současné době víme, že u paní Janošové roste Blücherova růže, která je součástí té původní Blücherovi růže, která rostla u zámku ve Studénce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A podaří se vrátit Blücherova růže do zámecké zahrady?

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Já osobně doufám, věřím, že se snad dožiji, že ta Blücherova růže se do zámeckého parku na nějaké místo vrátí, vysadí se, protože opravdu pro Blüchery, pro Studénku má velký význam.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Já taky děkuji a ještě bych si dovolil návštěvníky pozvat do Vagonářského muzea, neboť Vagonářské muzeum pohodové muzeum.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky ještě jednou.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat