Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Od vypuknutí pandemie Covid 19 otestoval Zdravotní ústav v Ostravě už téměř 80 tisíc vzorků teď testuje pomocí nových přístrojů. Pomocí kterých budou odborníci schopni vyhodnotit až 15 vzorků denně. Téma pro mého dnešního hosta Jakuba Mrázka. Dobrý den. Tak už tady padlo, že jste za dobu pandemie vyhodnotili 80 tisíc vzorků. Co všechno jste museli pro to období změnit?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Tak asi snad všechno v té laboratoři. Protože před koronavirem ta laboratoř byla zvyklá vyšetřovat poměrně malé sérii vzorků, ale na velký počet různých infekčních agend. Máme zavedených v laboratořích téměř 100 různých metod, které samozřejmě stále provádíme, ale najednou do toho vplul požadavek specializovat se na jednu konkrétní metodu, ale zpracovávat stovky vzorků nebo až tisíc vzorků denně. Prakticky v urgentním režimu a to znamená změnit způsob organizace laboratoře, přístrojové vybavení i personální zajištění musí vypadat jinak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená když to shrnu. Chyběli vám lidé, chyběla vám technika a možná i takovéto nasazení rychlosti která po vás byla požadována.

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Tak ta rychlost je dána spíše těmi technologiemi, které máte k dispozici ne tím jak rychle běhají lidé po laboratoři ale nás před rokem v tuhle dobu na oddělení pracovalo šest lidí dnes patnáct. Takže to je ilustrace toho, jak vlastně se proměnil ten režim. Pracujeme v režimu 12 hodin denně, jedna směna a druhý den 12 hodin zase druhá směna. Abychom ten provoz laboratoře protáhli do těch odpoledních hodin. A u těch přístrojů samozřejmě dneska máme k dispozici přístroje, které jsou schopné zpracovat ty velké série v mnohem kratších časech než to co bylo původně. Začínali jsme na systémech, které dokázaly připravit 100 vzorků, ale trvalo to čtyři hodiny. Dneska těch 100 vzorků dokážeme připravit k tomu testování za 40 minut a to je to, co nám umožňuje zvýšit průtok těch vzorků tou laboratoří.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: K novým přístrojům se ještě určitě dostaneme. Možná pro porovnání. Jestliže tady padlo, že jste zhodnotili nebo vyhodnotili, otestovali osmdesát tisíc vzorků za půl roku. Můžete říct kolik vzorků jste udělali třeba v loňském roce za to období nebo za celý rok?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Tak my jako laboratoř za rok 2019 jsme vyšetřili dvanáct tisíc vzorků. To si docela dobře pamatuju protože je to přesně tisíc roku za měsíc, nyní zpracováváme pět set vzorků denně. Takže to je obrovský nápor a nárůst.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem se ptala, co jste museli všechno změnit. Vy jste říkal, že jste obnovili techniku nebo jste koupili nové přístroje a je vás teď více. Co se týká toho samotného provozu museli jste zvýšit nějaká hygienická opatření? Samozřejmě jsme si vědomi, že pracujete s viry a vyhodnocujete infekční vzorky, ale pro tuto dobu, museli jste ještě navýšit nějaká opatření?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: My jsme především museli vytvořit prostor, ve kterém můžeme zpracovávat takové množství vzorků v tom bezpečnostním režimu, jak jsme byli zvyklí pracovat s infekčním materiálem. Takže jsme museli dokoupit nějaké laminární boxy, ve kterých se pracuje s tím vzorkem předtím, než se inaktivuje, tzn. že se jako zabije ten virus a vzorek se stane pro ten personál bezpečný. To bylo to hlavní, jinak ten režim způsobu práce s infekčním materiálem je něco, co v té laboratoři je zaběhnuté a co patří k standardním návykům. Prošlo nám rukama osmdesát tisíc vzorků, nikdo se nenakazil, takže asi to děláme docela dobře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste tady nakousl, že jste museli změnit i fungování laboratoře, navýšili jste počet lidí, to znamená, že jste museli rozšířit i laboratorní prostory?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Ano, museli jsme rekonstruovat jednu další místnost pro testování koronaviru. Což znamenalo i nějaké reorganizace lidí, kteří se museli přestěhovat ze své kanceláře. I já jsem přišel o svoji kancelář, ale máme další laboratoř. Taky jsme museli navýšit prostory v centrálním příjmu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Uvádí se, že laboratoře Zdravotního ústavu patřily mezi nejvytíženější v Moravskoslezském kraji. Nicméně zpočátku se hodně řešilo, že to vyhodnocení trvá hodně dlouho. Proč to trvalo tehdy déle než teď? Možná je to tou novou technologií a větším počtem lidí, zrychlili jste celý ten proces asi. Je to tak?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Určitě je to hlavně o těch technologiích, protože když jsme začínali,tak jsme měli k dispozici dva relativně vysokokapacitní stroje, které dokážou zpracovat 100 vzorků najednou, ale celý ten proces ve finále trvá šest, sedm hodin. V okamžiku, kdy je ještě potřeba nějaký trest třeba konfigurovat nebo zopakovat, tak se vám to zdvojnásobí a pak docházelo k větším prodlevám. Teď, díky těm novým přístrojům, jsme mnohem flexibilnější. Ale je si třeba uvědomit, že to není jenom o tom testování v laboratoři, ale že tam je taky nějaký čas, který trvá od odběru do doručení toho vzorku do laboratoře, a potom je taky distribuce výsledků, kdy v podstatě dnes odesíláme výsledky už do třiceti minut esemeskou pacientovi případně emailem pokud si ho zadá, ve stejném časovém horizontu odchází i na Krajské hygienické stanice, na odběrové místo, kde pacient byl vyšetřen. A samozřejmě tohle vyžadovalo i vypracování a vytvoření nových softwarových technologií, které umožňují mnohem rychlejší distribuci těch výsledků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pro která pracoviště testujete?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: My testujeme především pro Fakultní nemocnici v Ostravě, pro Městskou nemocnici Ostrava a nemocnici v Havířově.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jenom doplním, že lidé se mohou jako samoplátci nechat otestovat přímo u vás ve Zdravotním ústavu. Je to tak?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Ano je to tak. My jsme teda vysokokapacitní odběrové místo, ale pokud někdo potřebuje, tak u nás je možné se zaregistrovat k odběru v pondělí a ve čtvrtek. Výsledky jsou tentýž den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nebylo by jednodušší, když jste sám zmínil, že vlastně je třeba do toho zpracování započítat i tu cestu od odběrového místa k vám, kdyby rovnou třeba u těch laboratoří vznikala ta odběrová místa? Neuvažovalo se alespoň zpočátku o této alternativě?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Tak určitě. Samozřejmě čím je ta vzdálenost odběrového místa k laboratoří kratší, tak je to výhodnější. Na druhou stranu ono ani na tom odběrovém místě nebude nikdo běhat s každým vzorkem do laboratoře zvlášť, vždycky se odebere nějaká část pacientů a pak se někomu předají, kdo je odnese do laboratoře. Protože samozřejmě, když budu věnovat maximální pozornost jednomu vzorku, budu mít prázdnou laboratoř, volné ruce, tak to můžu urychlit a dostat se třeba i na vyšetření za dvě hodiny toho vzorku od odběru, ale my musíme být schopni dělat stovky vzorků a tam musíte pracovat v nějakých sériích, které umožňují efektivní provoz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zatímco mnohá zařízení sčítají ekonomické dopady, tak podle toho, když vám narůstá počet vzorků, tak vám asi narůstá i ten budget za ty odběry? Přestože jste museli pořídit nějaké nové technologie, zvýšit počet pracovníků a upravit laboratoře, tak abyste byli schopni těch 80 tisíc vzorků za to období vyhodnotit.

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Tak úplně není mým hlavním předmětem sledovat ekonomiku toho vyšetřování, protože já jsem odborný pracovník. Ale je třeba si uvědomit, že komplexně doba koronaviru zasáhla ty laboratoře i negativním způsobem, protože se přestala vyšetřovat řada věcí nebo byl velký pokles hlavně na jaře. Takže ono je to spíše o přeorganizování té práce a přesměrování toho,co se vyšetřuje, je tam nějaká změna distribuce těch vyšetření. Jinak my jsme placení u vzorků, které jsou indikované hygienickou stanicí nebo lékaři, ze zdravotního pojištění, kde existuje nějaký poměrně dlouhodobý režim různých záloh a vyúčtování, takže v podstatě teď ty peníze, které musíme investovat převyšují to, co se nám nějak vrací zpátky. Na druhou stranu, dostali jsme i možnost z dotací ministerstva rozšířit právě ty přístroje a vybavení laboratoře, což nám určitě pomohlo, abychom byli schopni jako zdravotní ústav tu diagnostiku provádět na vysoké úrovni a zároveň v poměrně velké kapacitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se dá, podle Vás, očekávat od podzimu? Hovoří se o tom, že se bude promíchávat koronavirové onemocnění s tím klasickým respiračním, že v tom budou zmatky a možná asi ještě bude narůstat počet těch lidí, kteří se budou chtít nechat otestovat. Jak to vidíte Vy z pohledu odborníka?

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Tam si myslím, že opravdu bude prioritní vyšetřovat ty lidi, kteří to potřebují z důvodu nastavení léčebného režimu. Myslím si, že pokud by se Covid rozšířil do populace plošně, tak nikdo není schopen zajistit miliony testů a ani k tomu není důvod, protože my potřebujeme chránit především ty rizikové lidi, tam si myslím, že je dobré nasměrovat to testování, abychom minimalizovali prostup infekce koronavirem do těch rizikových skupin, a tam vyšetřovat, testovat a omezovat šíření. Ale v případě, že by nastalo plošné šíření, tak není v silách nikoho vyšetřit všechny, kteří mají rýmu, kašel nebo zvýšenou teplotu. Navíc 80 procent případů probíhá bezpříznakově, takže bychom vlastně museli testovat i ty lidi bez příznaků. A asi neotestujeme všechny obyvatele České republiky a ani si nemyslím, že to je potřeba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. Děkuji vám za rozhovor.

Jakub Mrázek, vedoucí odd. molekulární biologie: Já Vám taky děkuji a přeji pěkný zbytek dne.

Redakčně upraveno / zkráceno.