Host dne

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Pandemie koronaviru má podíl na zlepšení ovzduší

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V loňském roce bylo na Ostravsku nejlepší ovzduší v historii měření. Na rozdíl od předchozích let navíc nebyla v oblasti Ostravy, Karviné ani Frýdku-Místku vyhlášena žádná smogová situace. Z ostravského studia vítám na dálku Blanku Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě. Dobrý den, vítejte.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z měření tedy vyplývá, že v roce 2020 byly historicky nejnižší průměrné koncentrace polétavého prachu. Ke zlepšení navíc došlo na všech měřících stanicích a na žádné nebyl překročen roční emisní limit. Jen Radvanice-Bartovice, tam byl limit překročen 41 dní, je to ale stále o asi třetinu méně než o rok dříve. Je to tak?

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Neřekla bych úplně o rok dříve, ale o několik let dříve tato premisa platila. Je to tak. Imisní limity tam byly překračovány mnohonásobněji nebo častěji než tomu bylo loni. Kvalita ovzduší se postupně v průměru v dlouhodobém horizontu časovém zlepšuje, ale přesto ještě v některých parametrech tady nedosahuje úrovně uspokojivé. To znamená ani takové úrovně, abychom splnili všechny imisní limity.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V čem, jak říkáte, které ty parametry by mohly být lepší, nebo není ta úroveň tak vysoká jakou bychom si přáli?

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Nejhorší situace je, co se týče právě ještě některých frakcí těch suspendovaných prašných částic a některých parametrů kvality ovzduší u záležitostí, které nacházíme právě v částicích nebo na jejich povrchu a podobně. Jedná se o organické látky jejichž zástupcem je například Benzoapyrén, organická látka, která má přísně stanovený imisní limit, jehož hodnoty jsou překračovány ve většině obcí a měst napříč Českem, ale v té naší oblasti, o které se bavíme na Ostravsku a Karvinsku, ta překročení jsou stále ještě vícenásobná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se bavíme o prachových částicíšch, jakou mají velikost pro představu, aby se diváci uměli představit, že to není takový ten prach, který vidíme okem.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Prach, který nás zajímá, a to z toho důvodu, že je pro něj stanoven imisní limit v zákoně, v zákonech legislativy Evropské a stejně tak i České, tak zajímají nás částice do velikosti dvou a půl mikrometrů případně do velikosti 10 mikrometrů. Je to takzvaná respirabilní frakce, to znamená částice natolik malé, natolik málo hmotné, že po delší dobu přetrvávají v ovzduší v dýchací zóně člověka. A právě proto mají potenciál vstupovat do našeho těla a tam nám škodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste zmínila limity zákonem dané, jaká je tolerance zákona u překročení limitů prachu. Zákon toleruje překročení koncentrací prachu 35 dní v roce. Je to tak?

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Jedná se o počet překročení, počet dnů v roce, kdy je tolerována nadlimitní koncentrace na vyšší než 50 mikrogramů na metr krychlový u frakce PM 10. Tam je v podstatě u těchto látek téměř bezprahový škodlivý účinek, ale ty imisní limity jsou jakousi společenskou dohodou o tom, co ještě budeme ochotní akceptovat a co už ne. Jinak pro roční průměrnou koncentraci PM 10 platí imisní limit na úrovni čtyřiceti mikrogramů na metr krychlový, pro PM dva a půl nově od roku 2020 je roční imisní limit 20 mikrogramů na metr krychlový. Vzhledem k tomu, že právě u těchto částic se ty negativní zdravotní účinky mohou spíše projevit na těch delších časových škálách, byl pro tyto částice, nebo ty jejich frakce, stanoven právě roční imisní limit. Čím déle koncentrace v průměru na člověka působí už v nějaké takovéto výši, tak tím je pravděpodobnější, že mohou mít negativní účinek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že se loni výrazně zlepšilo ovzduší nebo kvalita ovzduší tady na Ostravsku a Karvinsku. Co je příčinou?

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Na prvním místě je asi třeba jmenovat rozptylové podmínky, které jsou v podstatě určujícím faktorem pro to, jestli se budou škodliviny dobře nebo hůře rozptylovat v ovzduší a budou o více naředěné. To znamená to co si u země vyprodukujeme, jestli zároveň budeme v nějaké vyšší koncentrací i dýchat anebo jestli více fouká, nebo sněží, prší, je tepleji, nemusíme tolik topit, tak tím jsou snadnější podmínky a takovýto příznivý rok jsme měli vloni. Dalším takovým příznivým faktorem je to obecné a doložené snižování samotných emisí toho, co lidé vypouštějí do ovzduší. Ze všech hlavních typů zdrojů znečišťování dochází k postupnému snižování emisí z lokálních topenišť, z průmyslových zdrojů, ale i ze zdrojů, které souvisejí s dopravou. A dalším takovým faktorem, který přispěl, zvláště u koncentrací některých škodlivin, konkrétně oxidů dusíku, byl i ten nouzový stav nebo omezení lidské činnosti v souvislosti s těmi epidemickými opatřeními.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostrava už loni hlásila, že rok 2019 byl rokem, kdy se velmi výrazně zlepšilo ovzduší a například právě v Ostravě, v moravskoslezské metropoli, bylo nejméně prachu za posledních 20 let.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: My jsme opravdu podobně kvalitní ovzduší tady měli někdy po roce 98-99, kdy byly naměřeny podobně nízké koncentrace, ale potom došlo k významnému nárůstu imisních koncentrací v ovzduší a velmi pozvolna docházelo k jejich postupnému snižování. Teď se bavíme konkrétně o koncentracích prašných částic, kdy ten příběh nebyl tak jednoznačný a v některých letech právě spíše docházelo k navyšování imisních koncentrací, ať už to souviselo s nějakým během zdrojů emisí, ale výrazněji i s těmi rozptylovými podmínkami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přestože padlo, že se kvalita ovzduší dlouhodobě zlepšuje, přesto Moravskoslezský kraj, v rámci České republiky, je oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším a to platí potom i v rámci Evropy, že Česko a Moravskoslezský kraj bývá v těch červených číslech.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Podíváme-li se do Evropy, skutečně, a zase bavíme se hlavně o těch zmiňovaných prašných částicích, tam je naše oblast součástí znečištěné a Hornoslezské černouhelné pánve. To platilo, a bohužel to stále ještě platí dodnes. A jsme takovým jedním z hlavních evropských hotspotů, to znamená malých znečištěných skvrn na mapě Evropy. Dalšími takovými částmi, oblastmi, jsou oblast severní Itálie, poměrně velká část Balkánu, ale zároveň v podstatě celé Polsko s tím, že nejhorší situace panuje právě na jihu Polska a zároveň tato oblast i nějakým způsobem koresponduje s tou znečištěnou oblastí tady na severovýchodě České republiky, respektive dochází k vzájemnému ovlivňování těchto dvou oblastí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se lidskou činností, jakýmkoliv naším konáním, ještě přispět více ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji a možná i v těch dalších oblastech, o kterých jste teď hovořila?

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Samozřejmě ty možnosti ještě nejsou zdaleka vyčerpány a je třeba pokračovat ve všech těch hlavních typech opatření, protože, jak jsem říkala, jedná se o komplexní problém a musíme se snažit snižovat emise, to co vypouštíme do ovzduší, jejich množství ze všech typů zdrojů. A znovu to zopakuji, jedná se o to, čím budeme topit a jak velkou emisi budeme mít z lokálního vytápění. Možná není od věci si uvědomit, že v Moravskoslezském kraji, na severovýchodě republiky, je přece jenom ještě skladba zdrojů vytápění do značné míry odlišná, nebo jsou tady také nějaké odlišnosti oproti zbytku republiky. Více se tady topí pevnými palivy, více se tady topí například černým uhlím než jinde. Takže ten potenciál je tady ještě veliký. Dalším takovým důležitým opatřením je dále snižovat emise z průmyslových zdrojů znečišťování. V republikových průměrech by to mohlo vypadat, že průmysl už nemá tak velkou váhu v tom, jakým způsobem k znečištění ovzduší přispívá, ale jsou tady ještě místa na Ostravsku, na Karvinsku, kde je průmysl významným znečišťovatelem a pro zdraví lidí, kteří žijí v blízkosti těchto průmyslových zdrojů, má úplně zásadní význam dále snižovat emise z průmyslu. A v neposlední řadě je třeba zmínit ještě i znečištění pocházející z dopravy nebo související s dopravním provozem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Krejčí, já vám děkuji za Vaše odpovědi. Mějte hezký den. Na viděnou u dalšího tématu.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Děkuji za pozvání, mějte se pěkně, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry