Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké množství covid pozitivních lidí v Moravskoslezském kraji máme? Jaké jsou aktuální počty očkovaných a jak účinné je očkování? Jak nás chrání? Na to vše se budu ptát ředitelky proti epidemického odboru krajské hygienické stanice Ostrava Ireny Martínková. Dobrý den, vítejte.
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, jak jsme tedy na tom v Moravskoslezském kraji? Jaké jsou aktuální počty očkovaných a kolik pozitivních lidí máme a v jakém jsou stavu třeba v nemocnicích?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Sedmidenní incidence osciluje kolem 300 případů na 100 tisíc obyvatel. Takže ve srovnání s ostatními kraji v ČR, Moravskoslezský kraj je na tom dobře. Uvidíme tedy. Připravujeme se na nástup vlny omicronu. V tuto chvíli máme nejvyšší sedmidenní incidenci u věkové kategorie 16 až 19-ti letých a pak 12 až 15-ti letých. Čili je to skupina osob, která je nejvíc mobilní. Takže to to jsou ty skupiny osob, které v tuto chvílí nám nejvíc to znají. No a pozorujeme už nárůst těch případů. Za včerejšek jsme v podstatě měli již osm set třicet osm hlášených případů na území Moravskoslezského kraje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že to, co uvedl v pondělí na svém Twitteru hejtman Ivo Vondrák, že v tomto týdnu můžeme očekávat vyšší nástup omicronu, se naplní?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Vypadá to tak, že ano. Ten omikron skutečně nám začíná teda převládat, o čemž nás informují a vypadají výsledky z laboratoří. V tuto chvíli jsou ještě teda rozdíly mezi jednotlivými třemi oblastmi Moravskoslezského kraje, co se týče o mikrofonu. Ale skutečně ten nástup teď očekáváme v průběhu dvou týdnů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme o omicronu něco více říct? Co o něm víme?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Samozřejmě vycházíme z těch informací ze zemí, kde už ty vlny vlastně prošly. Čili v podstatě hlavně z britských dat, případně teda z amerických. Je to původce, který se změnil. Má spoustu tedy změn ve své stavbě. Co je podstatné je to, že je více nakažlivý. Omikron se v podstatě množí dominantně teda v horních cestách dýchacích. Takže osoba nakažená má například i rýmu nebo jenom občas zakašle. Takže poměrně vysoké množství virů emituje tedy do prostředí. Co je příznivé je to, že v podstatě těch těžkých případů omikronu je daleko méně ve srovnání právě s delta variantou. Takže to je to příznivé. Onemocní velká skupina osob v poměrně krátké době, ale těch těžkých případů, vypadá to i z těch dat, které máme teda z ostatních států, těch těžkých případů, které končí vlastně na ventilátoru na jednotkách intenzivní péče bude méně. Ale to neznamená, že v podstatě k nárůstu počtu hospitalizovaných nedojde.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda, že omikron zůstává v horních cestách dýchacích a že nenapadá plíce, jak to bylo s variantou delta a ostatními předchůdci?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: On čas ukáže, jak to v podstatě bude. My se učíme za pochodu, máme pandemii, takže učíme se za pochodu. Ale z některých recentních informací, které přicházejí teda ze světa, tak jsou popisovány i případy, že omikron samozřejmě napadá i dolní dýchací cesty, čili k těm zánětu plic v podstatě může dojít a dochází.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už teď se mluví, že omikron má dalšího v uvozovkách nástupce. Co o něm víme? Jak se chová?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Zatím toho ještě moc teda nevíme. První případy diagnostikovali ve Francii i v Královéhradeckém kraji máme první záchyt. Takže uvidíme. Neznamená to, že když se objeví nová varianta, že se stane dominantní a že nějakým způsobem se projeví na nemocnosti populace. Tomu vůbec tak nemusí být. Uvidíme, je to virus, ten se může měnit, má ty možnosti. Je obrovské množství v podstatě lidí nemocných v tuto chvíli. To znamená, že ten virus má možnost se nějakým způsobem měnit a mění se.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak účinné je očkování proti těm novým mutací?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Samozřejmě, že účinné očkování je. Protože cílem očkování je zabránit, jak jsem říkala, těm těžkým případům a těm hospitalizacím. U toho omikronu je to trochu složitější, protože jsme říkali, že v podstatě ten virus se změnil a je to složitější v tom, že do určité míry obchází imunitní systém. To znamená, že může klidně onemocnět i očkovaných jedinec, ale to není nic neobvyklého, to není nic, co bychom neočekávali. Když tady obchází ten imunitní systém, tak to prostě je ,ale nedochází tam k těžkým případům. Čili může onemocnět jak očkovaný, tak samozřejmě naočkovaný, ale bude rozdíl v tom kritickém průběhu ve většině případů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odborníci tvrdí, že proti těžkému průběhu nemoci covid-19 stačí dvě dávky vakcíny a tři dávky chrání člověka ze sedmdesáti procent. Jak rychle klesá účinnost očkování?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: To je v současné době předmětem zkoumání. Ano, účinnost samozřejmě klesá, dochází k tzv. vyvanutí imunity. Proto se zavedla i ta třetí dávka. Takže ona klesá dle našich poznatků v rámci epidemiologického šetření. Vidíme, že klesá ta imunita v průběhu těch čtyřech až šesti měsíců, proto se zavedlo podání třetí dávky. Je třeba také říci, že jedinci starší, kteří mají ten imunitní systém slabší, takže ani nevytvoří si ty požadované počty hladiny protilátek. Pak rychleji u nich dochází k poklesu. Čili senioři určitě by měli se očkovat třetí dávkou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Platí stále, že očkování je zatím jediná dostupná metoda ochrany proti covidu-19?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Určitě ano. Máme respirační nákazu, takže nějakým způsobem tady je proces nákazy dán. My neumíme ovlivnit nějakým způsobem zdroj nákazy, čili toho nemocného člověka, ale můžeme tu cestu přenosu nějakým způsobem ovlivnit. To je buď nošením respirátorů anebo pak bohužel lockdownem. Takže jedinou cestou je v podstatě očkování, protože my chceme tím očkováním odstranit ty vnímavé jedince. Takže očkování anebo potom všichni bychom měli onemocnět, což si nepřejeme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď k testování. Jaký význam má testování na školách? A od pondělka 17. 1. také ve firmách?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Co se týče testování je třeba říct, že to je screeningové vyšetření a cílem toho vyšetření je včas odchytit jedince podezřelé z nákazy, kteří třeba ještě nemají příznaky. Cílem je nastolit pak protiepidemická opatření. Na školách to bylo proto ze začátku, protože děti jsou nejčastějším zdrojem. Co se týče testování v těch firmách, tak vzhledem k tomu, že se chystáme i na omikron, tak v podstatě i v těch firmách chceme urychleně podchytit ty možné zdroje nákazy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak jsou ty testy spolehlivé? PCR testy, antigenní testy z nosu, z úst, které jsou nejspolehlivější?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Jak jsem říkala, jsou to testy screeningové a v důležité je pak verifikovat teda ten laboratorní výsledek toho antigenního testu pomocí metody PCR. Ale je třeba říct, že i metoda PCR má svoje limitace, protože v podstatě po prodělaném onemocnění, ta metoda je tak citlivá, že nám v podstatě zachytí i neživí virus po prodělané infekci. Takže jak říkám, testy antigenní mají za cíl podchytit ty možné bezpříznakové zdroje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Objevily se případy kupčení s certifikáty s očkováním jako takovým. Víte o těchto případech a dá se jim předcházet a co potom, pakliže prokazatelně jsou, tak co to vlastně udělá s celkovými statistickými počty a výpočty, které vy potřebujete k tomu boji proti covidu-19?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Já nemám informaci v tuto chvíli o tom, že by něco takového se dělo na území našeho kraje a dle těch informací, které probíhají v mediích, tak ty známé podvody, které byly prezentovány, tak určitě neovlivní nějakým způsobem způsobem tu epidemiologickou situaci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se odhadnout, kdy nás covid-19 přestane ohrožovat?
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Nemám věšteckou kouli, ale takové ty opatrné odhady, které jsou, tak je, že by v podstatě mohlo to být i letos. Takže chtěla bych tomu moc věřit, že tomu skutečně tak bude. Že omikronem to skončí a určitě pracovníci hygienické služby budou dělat všechno pro to, aby ta pandemie už skončila.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, já Vám děkuji za pozitivní odpověď na závěr našeho rozhovoru a díky za něj.
Irena Martinková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ostrava: Já Vám děkuji.
Redakčně upraveno / zkráceno.