Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vydavatelka, překladatelka a spisovatelka Karin Lednická, autorka románů Šikmý kostel, který mapuje život na Ostravsku, Karvinsku a Těšínsku za posledních sto dvacet let. Dobrý den vítejte.

Karin Lednická, spisovatelka: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: První díl této budoucí trilogie vyšel loni na jaře. Následovala další kniha a z původně plánované povídky vznikne trilogie. Ty knihy jsou dost obsáhlé a vy jste někde napsala nebo řekla, že jste vlastně to neuměla napsat stručněji a to proto, že historie tohoto regionu nikdy nebyla zaznamenána. Je to tak?

Karin Lednická, spisovatelka: V této formě opravdu nebyla. To jednak, a jednak ona je opravdu velmi spletitá, a za třetí ono se o ní obecně ani moc neví, neučí se o ní. Takže já pokud jsem chtěla, aby ten příběh držel pohromadě a aby dával čtenáři, který o tom nikdy nic neslyšel, aby mu to celé dávalo smysl, aby pochopil co je to palcůvka, volkslista, protože bez toho to nejde, tak opravdu to nešlo napsat stručněji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: O tom, že máte vztah k tomu regionu, svědčí další Váš výrok: "Během psaní mi opravdu záleželo především na tom, aby moji knihu přijali lidé z regionu. Nepomýšlela jsem na komerční úspěch, který přišel vlastně.

Karin Lednická, spisovatelka: Který přišel a byl opravdu neplánovaný, protože tím úplně prvotním impulzem k napsání té knihy bylo setkání s mojí vůbec první pamětnicí, která mi řekla příběh svých prarodičů a já jsem si řekla, že už to samo o sobě by byl námět na román. A pak jak jsem začala kolem toho sbírat materiál, tak jsem zjistila, že je tam toho tolik, že jsem vlastně sama mnohdy žasla, kolik se mi toho podařilo zjistit. Spousta věcí přežívá opravdu v historické paměti lidí, třeba je nenacházím ani v archivech. Takových případů už bylo taky bezpočet. Takže výsledkem toho procesu je ten úmysl napsat trilogii, která skončí v šedesátých letech

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se přiznám, že když mi kolegyně řekla, že tu knihu, ten první díl, přečetla za dva dny a já jsem viděla jak je opravdu obsáhlá ta kniha, tak jsem si říkala, no tak uvidím jak já. A opravdu jsem jí pak dala za pravdu, že za dva dny. A to ne, že by člověk přeskakoval, ale že tu knihu opravdu hltal, chtěl vědět jak bude pokračovat, jak se rozvíjí příběhy těch hlavních postav, a v mém případě já jsem se, a to už jsem Vám taky prozradila, o ty své oblíbené hrdiny tak trošku i bála a proto jsem tu knihu tak hltala, chtěla jsem vědět jak to s nimi bude. A dovolte ještě, abych k tomu dodala, člověk si pak uvědomí, jak ti lidé tehdy měli těžký život a jak my to v mnohém dneska máme jednoduché.

Karin Lednická, spisovatelka: To je pravda, vlastně já se vrátím, nejenom v souvislosti s tím srovnáním s dneškem, tak jak jste to nastínila, ale vlastně i s tím, že na Těšínsku, Karvinsku měli lidé opravdu v mnoha ohledech velmi velmi dramatický život a tím jak se o tom neví, tak mnohdy, nebo mnohdy, to jsou ojedinělé názory, ale říkají no ta Lednická těm hrdinům ale naložila... A já vždycky říkám, to jsem nebyla já, takhle to skutečně bylo. Ti lidi opravdu prožili všechna ta dramata, tak jak o nich píšu. K tomu není přimyšleného vůbec nic. A tím že vlastně hodně pracuji opravdu s orální historií, mluvím s pamětníky, tak ten pocit té obavy, toho strachu, nebo toho napjatého očekávání, protože každý kdo jenom trochu zná historii ví, co bude následovat, tak to bylo ve mně přítomno samozřejmě i při tom psaní. A to je nejspíše i ten důvod, proč to potom vnímá i čtenář, třeba Vy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vy jste říkala, že když jste se na knihu připravovala obcházela jste pamětníky, se kterými třeba hovoříte pět až šest hodin. Děláte si zápisky. Řekla jste, že až 60 stran popíšete těch svých poznámek, které pak se prolínají do té knihy nebo odrazí v té knize Jak vy sama vnímáte ten region?

Karin Lednická, spisovatelka: Já ho vnímám jako region nesmírně zajímavý v mnoha ohledech, nejenom v tom historickém slova smyslu, ale vlastně ve všech rovinách. Protože, řekněme, že území Staré Karviné, tedy toho města, které bylo a už není, ve kterém bydlelo dvacet tisíc lidí, kteří se vesměs velmi neradi vystěhovávali pod tlakem okolností, tak vlastně vnímám jako jedno ohromné memento ekologické, historické... Jako těch rovin bychom tam našli opravdu spoustu. A jak říká pan farář, ten kostel vlastně trčí jako takový varovný prst: "Podívejte co se tady všechno stalo." Takže já ten region vnímám jako místo, kde mám opravdu srdce, kde mám kořeny a kde žijí lidé, kteří nikdy nedostali nic zadarmo, to není fráze, to je prostý fakt, kteří můžou působit třeba tvrdě na první pohled, ale jsou to nesmírně laskaví lidé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kniha má obrovský úspěch zatím, dva díly mají obrovský úspěch a čtenáři určitě budou rádi, když vyjde třetí část trilogie. Budou se těšit, protože se posunou dál v historii tady toho regionu, a já navážu na to co jsem řekla, že kniha má velký úspěch, Vy jste mi prozradila, že krátce před tím, než jste přišla k nám do studia, jste hovořila s někým ze Španělska, až tam se ta kniha dostala, odkud všude Vás lidé oslovují a chtějí navštívit tento region? Díky Vám...

Karin Lednická, spisovatelka: No já bych vlastně řekla, takhle jsem nad tím nepřemýšlela, ale když teď nad tím přemýšlím, tak máme zastoupeny všechny kontinenty, vyjma Antarktidy, protože lidé se pohybují po světě, žijí na různých místech, a ta kniha se k nim dostala, třeba, já nevím, do severní Kanady nebo z Tasmánie jsem dostala zprávu od čtenářky... A je úžasné dostat vzkaz od někoho, kdo bydlí takhle daleko už poměrně dost dlouho a přesto říká, že vlastně pocítil znovu to, jak zakořeněný v tom kraji je, že mu to pomohlo uvědomit si, že pořád to sepětí s tím krajem existuje, jenom ho potřeboval trochu oživit. To jsou pro mě hodně silné zážitky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To Vám věřím. A teď já to možná obrátím, co na to říkají ti pamětníci a lidé, kteří tady žijí na tu knihu?

Karin Lednická, spisovatelka: To jsou ještě dojemnější reakce, protože vlastně to berou tak, že poprvé někoho zajímá čím si skutečně prošli, tohleto je citace. Je dobře, že se o to zajímáte, je dobře že to píšete, protože vlastně o tom se vůbec neví. A když třeba umřu, říká někdo, tak už by se to ani nikdo nedozvěděl, tak já jsem rád, že to zajímá vás a že to třeba i zapíšete a že moji vnuci a pravnuci budou mít někde zaznamenáno, jak jsme tady žili dřív. To je pro mě velmi důležité.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Lidé teď nemůžou moc cestovat, ale zřejmě, i podle toho co jste prozradila, co vám píšou, se tady chystají a těší se, že ten kraj navštíví, že si budou možná porovnávat tu knihu s těmi místy a možná, že je budou vyhledávat. Možná, že budou i vyhledávat pamětníky... Dá se to takhle očekávat?

Karin Lednická, spisovatelka: To nevím jestli budou vyhledávat pamětníky, dá se to předpokládat, to si netroufám odhadovat, ale máte naprostou pravdu v tom, že ze Staré Karviné, tedy z toho místa, kde Stará Karviná stála, kam jsou situovány moje knihy, se pozvolna stává vyhledávaná turistická destinace tak říkajíc, protože už teď na místech, kde jsem celé roky při rešerších terénních bývala sama, tak už teď tam jsou opravdu desítky lidí a to jsou zavřené okresy. A já mám plnou mailovou schránku vzkazů od lidí, kteří píšou, že jakmile to bude jen trochu možné a oteplí se, tak že si sem přijedou třeba projet celý ten region na kole, během týdne, o prázdninách. Což je úžasné, protože, vlastně vzpomeňme si, že ještě před dvěma lety tady tihle ti všichni lidé si představovali Karvinsko jako škaredý černý kraj, kde není vůbec nic. A teď najednou vědí, že to je nádherná krajina, že je tam nádherná příroda a že je tam spousta zajímavého k poznání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Myslíte, že by tyhle příběhy z Šikmého kostela mohly posunout celý náš region někam jinam, aby lidé, kteří tady nežijí, nás neviděli nebo nevnímali jako černý region, kde se těží uhlí, černou Ostravu, přičemž to tak vůbec není už teď...

Karin Lednická, spisovatelka: Já si myslím, že, a teď to zaklepu, jsme na začátku tady tohoto procesu, protože to čemu se ošklivě říká literární turistika, tak to není něco, co jsem objevila já, to je něco, co se projevuje v celém světě a není jediný důvod proč by se to nemohlo dotknout Karvinska nebo Ostravy. Ti lidé samozřejmě přijíždějí už teď a právě ta návštěva jim potvrzuje, že to, co si mysleli dříve, není pravda. A když já potom třeba někoho provádím, tak říkají: "Vy tady máte tak krásně, proč jste to nikdy nikomu neřekli?" A já říkám, tak teď už to víte, tak to dejte dál. Takže toto je moc dobrá zpráva pro celý region.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď na závěr možná dobrá zpráva pro ty čtenáře, kteří čekají na třetí díl, kdy se ho dočkají?

Karin Lednická, spisovatelka: No tak na to nemám úplně dobrou zprávu. Ne nemám konkrétní datum, protože mě samozřejmě velmi velmi zdržela Corona, protože moje práce stojí na setkávání s pamětníky a na bádání v archivech a to samozřejmě bylo v uplynulých měsících velmi komplikované, takže jsem se zpozdila a řekl bych, někdy příští rok, ale vůbec si netroufám odhadovat kdy. Ale určitě bude, začátek už mám napsaný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak já se těším i za naše diváky a držím palce ať se Vám podaří zpracovat i ten třetí díl, co nejrychleji. Mějte se hezky. Děkuji Vám za rozhovor.

Karin Lednická, spisovatelka: Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.