Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vědci z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava a Hlavního institutu hornictví Katovice ukončili dvouletý výzkum vlivu důlních vod na kvalitu říční vody. V místech s vyústěním důlních vod do řek Ostravice, Odra a Olše prokázali významné výskyty anorganických solí a kovů barya a stroncia. Na dálku vítám z ostravského studia pana docenta Václava Dombka. Dobrý den. Vítejte.

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Dobrý den, děkuji za pozvání

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docenta, v tuto chvíli znáte výsledky dvouletého výzkumu. Vyšly podle vašeho očekávání?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Nedá se říct, že by zrovna vyšly podle našeho očekávání, ve chvíli, kdy jsme projekt psali a poté zahájili jeho realizaci, jsme ještě ani netušili jaké výsledky můžeme očekávat. Každopádně ty, které jsme nakonec získali, jsou podle našeho přesvědčení příznivé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč výzkum probíhal ve spolupráci s polskými kolegy?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: S polským partnerem, kterým je Hlavní báňský institut z Katovic, spolupracujeme na našich projektech již řadu let. Je to dáno jednak tím, že máme dlouholeté přátelské vztahy mezi našimi pracovníky, jednak je to dáno i tím, že vlastně řešíme obdobné problémy. Obě naše instituce řeší podobné problémy na své straně hranice, mám na mysli zejména negativní dopady dřívější průmyslové a hornické činnosti na životní prostředí. Ty společné předchozí projekty se zabývaly, mimo jiné, otázkou znečištění ovzduší prachovými i chemickými emisemi z průmyslových hald a důlních odvalů. A jako další téma, které se víceméně samo nabízelo, bylo možné ovlivnění povrchových toků v našich regionech důlními vodami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když je to vlastně mezinárodní projekt, tak dá se očekávat, že ho podporovala finančně Evropská unie, nebo se mýlím?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Ano tento projekt byl financován v rámci operačního programu Interreg V-A Česká republika - Polsko, tedy přeshraniční spolupráce mezi českými a polskými institucemi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď možná ke konkrétním výsledkům, které já už jsem v úvodu naznačila. Výzkum prokázal významné výskyty anorganických solí a kovů barya a stroncia. Máme být my, jako laici, tím nálezem znepokojeni, nebo možná podrobně vysvětlete pro laickou veřejnost o čem ty výsledky vypovídají.

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Je pravda, že monitoring prokázal, že v důsledku vypouštění důlní vody dochází v nejbližším okolí k několikanásobnému překračování imisních limitů v případě chloridů, a to po obou stranách hranice. Z hlediska toxikologického ovšem výraznější koncentrace chloridů v povrchových vodách nejsou nikterak alarmující. Navíc je třeba říct, že ta koncentrace je výrazná zejména v těsné blízkosti těch vyústění důlní vody a následně se, díky ředění, tyto koncentrace výrazně snižují. Totéž platí v případě stroncia a barya, tedy dvou kovů z těch sledovaných, kde se prokázaly zvýšené obsahy jejich koncentrací. I zde je nutno říci, že tato zvýšená koncentrace se ukázala nebo projevila zejména v případě řeky Ostravice, a to opět v těsné blízkosti toho vyústění. Nejedná se zase o nějaké alarmující výsledky, byť v případě barya se jedná o překročení určitého limitu. V případě, pokud to porovnáváme s normami environmentální kvality, ale ty se týkají povrchových vod pouze těch, které jsou dále využívány pro vodárenské účely, tedy jako zdroj například pitné vody, což v případě Ostravice skutečně nehrozí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zkoumali to znečištění na třech řekách, dají se pak ty výsledky nějak porovnávat, nebo má to smysl porovnávat nebo nějak srovnávat? A jak tedy dopadly?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: My jsme sledovali na naší straně jednak to byl výtok z vodní jámy Jeremenko do řeky Ostravice, dále poté z vodní jámy Žofie, přes petřvaldskou a orlovskou stružku do řeky Odry a z činných dolů OKD přes karvinskou stružku do řeky Olše. Na polské straně zvolili podobné tři vyústění a tři toky, a bylo to proto, že vlastně právě tyto tři zdejší řeky jsou nebo mohou být těmito důlními vodami ovlivňovány. Proto jsme zvolili jednak ty řeky, jednak i ty způsoby vyústění. Odběrná místa jsme volili ve spolupráci s Povodím Odry, kdy jsme konzultovali, která místa jsou nejvhodnější a která mohou poskytovat reprezentativní výsledky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také zjistili, že dochází k několikanásobnému překročení přípustného průměrného ročního znečištění povrchových vod chloridy. A já jenom takovou podotázku, vyjmenované výsledky, o kterých jsme se bavili, vy jste jakým způsobem se domluvili s Poláky na tom, co vlastně v těch důlních vodách budete zkoumat, které to znečištění?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Samozřejmě tím, že tento projekt je vlastně projektem česko-polské spolupráce přeshraniční, tak jsme se snažili, aby ty výsledky, které získáme, aby v podstatě byly kompatibilní na obou stranách hranice, hlavně při srovnávání s legislativními nástroji, které v každé z těch zemí existují. Takže my jsme jednak se museli dohodnout na tom, které parametry budeme sledovat, ať už to byly anorganické soli dále kovy, radiační znečištění či organické látky, a poté jsme se museli shodnout na tom, které postupy odběru vzorků zvolíme, jaké postupy zpracování v laboratoři, a také následné stanovení tak, aby opravdu tyto postupy byly kompatibilní a srovnatelné. Domlouvali jsme se na celém postupu provádění, realizaci... A vlastně abychom to ještě více srovnávali, tak jsme si vzájemně vyměňovali vzorky a prováděli jsme analýzy paralelně v laboratořích u nás i v Polsku, tedy mezilaboratorní porovnávací zkoušky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A ty mezilaboratorní porovnávací zkoušky dopadly jak?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Naprosto v pořádku. Kromě takových těch standardních statistických odchylek. Nebyly tam nějaké výrazné rozdíly a opravdu ty postupy byly zvoleny v pořádku a dobře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak už tady padlo, výzkum probíhal dva roky. Jak se ty výsledky, ke kterým jste došli, měnily v čase?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: My jsme to vlastní provádění odběru vzorků analýzy prováděli zhruba v pravidelných měsíčních intervalech a to po dobu dvaceti pěti měsíců. To už, podle našeho názoru, byla dostatečně dlouhá časová řada, ve které se dá pak vyloučit, pomocí statistiky, nějaké prostě náhodné odchylky způsobené náhodnými jevy, klimatickými jevy, teplotami a prostě čímkoli ostatním. Lze poté říct, že v podstatě ty výsledky v časové ose byly velice konzistentní. Jediné takové rozdíly, které byly, byly samozřejmě u odběrů nebo u analýz vzorků povrchových vod u potoků od vyústění důlních vod a to z toho důvodu, že samozřejmě v průběhu ročních období se mění průtok vody v řekách a tedy se mění i určitá míra naředění vyšší nebo nižší a tedy potom určitá hodnota těch parametrů, které jsme sledovali. Ale to je logické.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, z toho co všechno jste už tady řekl, že nemáme být těmi výsledky znepokojeni. To znamená, že důlní vody nikterak neovlivňují kvalitu těch sledovaných řek ani kvalitu života v řekách, je to tak?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: V podstatě je to tak, důlní vody jako takové samozřejmě od svého původu jsou velice zasolenými roztoky, to znamená že obsahují vysoké množství anorganických solí. To se dá očekávat. Tyto anorganické soli však nejsou nějakým způsobem velice rizikové pro povrchové toky, a jak už jsem zmínil, dochází po délce toku řeky pak k jejich výraznému naředění a tedy i snížení jejich koncentrací. Takže ty hodnoty, které jsme naměřili, opravdu nejsou nikterak alarmující a řekl bych nepříjemné. Naopak řada z těch výsledků byla velice pozitivních, v tom dobrém slova smyslu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dvouletý výzkum skončil, co v těch následujících letech? Nepředpokládá se, že by se ty vámi naměřené výsledky mohly změnit ať již v negativním nebo pozitivním světle?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Nemyslím si, že pokud budou režimy průtoku povrchových vod v řekách stejné, pokud se nezmění nějakým způsobem nakládání s důlními vodami, což nepředpokládám, tak není důvod očekávat, že by došlo k nějakým výrazným změnám. Ještě nutno podotknout, že kromě těch vyšších koncentrací anorganických solí a těch dvou kovů, které jsme zmínili, tak velice dobrou zprávou je to, že když jsme sledovali možnou radiační kontaminaci, tak důlní vody v žádném případě neovlivňují povrchové toky z hlediska radiační kontaminace, kdy vlastně se jedná o kontaminaci radioaktivními izotopy a jejich produkty jejich rozpadu, které v uhlí jsou. Stejně tak příznivý výsledek byl i v případě analýz a měření policyklických aromatických uhlovodíků, kdy také z důvodu důlních vod nejsou povrchové vody nějak ovlivněny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, dvouletý výzkum je uzavřen, máte výsledky, kdo s těmi výsledky teď bude pracovat? Pro koho jsou určeny?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: V etapě přípravy tohoto projektu a poté i následně při započetí jeho realizace jsme samozřejmě počítali s tím, že naše výsledky mohou být zajímavé pro některé zainteresované cílové skupiny, které pak mohou tyto výsledky používat ve svých procesech. Mezi ty hlavní cílové skupiny patří zejména orgány veřejné samosprávy dotčených regionů, ale i orgány státní správy a zástupci vládních organizací zodpovědných za kvalitu životního prostředí. Samozřejmě podstatnou cílovou skupinou je Státní podnik Diamo, odštěpný závod Odra, který s důlními vodami nakládá. Stejně tak naše výsledky určitě budou zajímat Státní podnik Povodí Odry, které problematiku vod ve zdejším regionu řeší. A v neposlední řadě jsme výsledky zaslali i na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, právě z důvodu toho, že vlastně v rámci projektu se sledovala případná radiační kontaminace. A protože je to projekt, který má mít veřejně dostupné výstupy, tak samozřejmě ty naše výsledky jsou veřejně dostupné na našich internetových stránkách projektu. Takže kdokoliv se s nimi může seznámit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro diváky televize Polar. Na viděnou.

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.