Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítání jara, které už se dodržují zejména na venkově. Navíc poslední dva roky byly Velikonoce poznamenány covidovými omezeními. Podrobnosti už za chvíli s ředitelkou ostravského archivu Hanou Šústkovou. Dobrý den, vítejte.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Dobrý den a děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Velikonoce se slaví každý rok v jiný den, protože se jedná o jeden z mála pohyblivých svátků v roce. S čím datum souvisí?
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Datum souvisí s oslavou židovského svátku Pesach, kterým si Židé připomínají osvobození lidu Izraele z egyptského otroctví Mojžíšem. Samozřejmě toto je záležitost, která je starozákonní, takže opravdu velmi prastará, nehrajeme tady na nějaká přesná data, ale tradovalo se, že se takto stalo po prvním jarním úplňku. Takže Pesach se takto slaví a Ježíš Kristus právě byl ukřižován v období toho židovského svátku Pesach, proto tyto svátky spolu souvisí. Pohybujeme se zde tedy vlastně v rozmezí od dvaadvacátého března do pětadvacátého dubna na kdy může připadnout první neděle po jarním po prvním jarním úplňku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Velikonoční tradice jsou jedny z nejstarších a dodávají svátkům jara tu pravou atmosféru. Jak jde čas s Velikonocemi v Česku? Je pravda to, co jsem řekla, že mizí tradice a udržují se jen na venkově?
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Některé tradice určitě zmizely a zmizely z těch velkých sídelních částí republiky. To z toho důvodu, že město je daleko anonymnější. My sousedy leckdy vůbec neznáme a proto je nám asi poněkud trapné u nich třeba zvonit a u lidí, o kterých vůbec nic nevíme a zapojovat je do nějakých tradic typu pomlázky. Ale myslím si, že řada tradic, které jsou s Velikonocemi spjaty se dodržují i v městských domácnostech. Podívejme se na pečení mazanců, velikonočních beránků, koneckonců i zdobení vajíček myslím se udržuje i v těch městských domácnostech, byť už třeba lidé vůbec nemají povědomí o tom, proč něco takového dělají nebo proč se to má o těch Velikonocích dělat nebo s čím to vlastně souvisí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na vás navážu. Výzdoba domovů se ale určitě stále dodržuje napříč všemi domácnostmi. Je to vidět i v obchodech, kde je ke koupi spousta velikonočních ozdob a symbolů. Ta výzdoba by měla symbolizovat jaro?
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Ano, je to symbol jednak jara, je to symbol obnovy života, je to symbol vítězství nad smrtí. Ono musíme se podívat na to, co ty Velikonoce všechno symbolizují. Kromě té křesťanské části, tedy oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jeho obětí pro hříchy lidstva, je tady i ta část, která má daleko starší kořeny. Kořeny, které jsou které jsou pohanské a které samozřejmě se slaví ve všech částech světa, kde je takový ten viditelný markantní přechod mezi jednotlivými ročními obdobími, kdy po zimě, která je tmavá, která je plná smrti a zmaru, přichází zase jaro a obnova života, nový život. Slaví se tedy vše, co souvisí s plodností. Takže ty svátky v podstatě tak nějak splynuly do sebe a vzájemně se ovlivnily, protože oslavují totéž. Oslavují to, že vítězí život nad smrtí, že život se stále obnovuje a že se můžeme opět radovat z dlouhého dne ze světla a tak podobně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, pojďme tedy k jednotlivým symbolům. Jen těžko si zase dovedeme představit Velikonoce bez velikonočního beránka. Co symbolizuje beránek?
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Beránek je právě jedním z těch starých symbolů. On už pochází z toho starožidovského období, kdy synové Izraele o Pesachu právě měli dovést beránka do chrámu, kde byl obětován, kde krev byla obětována na oltář a ten beránek byl potom snězen. Ve středověku potom se přistupuje nebo vzniká ta potřeba beránka ztotožnit s Ježíšem Kristem. Tedy i on byl vlastně obětován jako nevinný na oltáři pro to, aby vykoupil hříchy lidstva. Takže tady je tato symbolická rovina, že beránek nám symbolizuje nevinnost a ochotu obětovat se pro druhé.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Peče se také mazanec, ten má také svojí symboliku a navíc i den, kdy by se měl upéct.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Mazanec by se měl upéct na Bílou sobotu. Koneckonců vlastně i beránek se peče na tu bílou sobotu. Mazanec symbolizoval ukončení období půstu a zároveň a tedy začátek nového života, začátek té radosti z jara. Měl se upéct na Bílou sobotu a pak vlastně hospodyně tím dávala všem tedy snídani, ale ještě před tím než se ta snídaně konala, tak jej nesla do kostela, kde byl tedy pomazán. Proto ten mazanec. Takže je to jídlo, které bychom měli o Božím hodu velikonočním snídat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zatímco v sobotu se pekl mazanec, tak na Zelený čtvrtek hospodyně pekl jidáše.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Ano, zase to souvisí samozřejmě s událostmi kolem ukřižování Ježíše Krista. Zelený čtvrtek Jidáše. Na Zelený čtvrtek tedy Jidáš jako jeden z Kristových učedníků Ježíše zradil. Proto tedy se pečou na Zelený čtvrtek. Jinak opět už o Zeleném čtvrtku bychom měli konzumovat jenom samé zdravé věci, samé zelené jako například špenát nebo salát. Ty jidáše, které se mazaly medem, tak ty také nám měly přinést do dalšího roku hlavně hodně zdraví.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dalším symbolem je zajíc, zajíc symbol plodnosti života a štěstí. Dnes ho spíše známe v čokoládové formě, jak to bylo kdysi?
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Zajíc je právě zejména ten pohanský symbol Velikonoc. Takže určitě čokoládový zajíc je tedy až řekněme záležitost toho 20. Století. Do té doby se také mohlo péct pečivo v tom tvaru, ale spíše tady existovala v našich zemích až ne tak rozšířená, ale spíše v zemích anglosaských, případně germánských zvyk, že velikonoční zajíček přináší dětem nějakou koledu. Velikonoční zajíc tedy byla taková mýtická postavička. Po domě případně po zahradě schovával různou nadílku a děti ji pak hledaly. To je věc, která se v českých zemích, ne, že by byla úplně neznámá, ale není úplně rozšířená.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak vznikalo zdobení vajec? Protože to je asi nejrozšířenější symbol a tradiční symbol i těch současných Velikonoc.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Zdobená vajíčka, ty jsou snad stará jako lidstvo samo, protože už z pravěkých nalezišť jsou doklady o skořápkách, které byly barevny. Jsou na nich stopy pigmentů. Známe vajíčka ze staroegyptských hrobek, ze starověké Persie, antického Řecka. Takže vajíčko je opravdu takovým klasickým symbolem plodnosti. Tu vlastně převzala ta křesťanská tradice opravdu čistě z pohanství. I když později v křesťanské ikonografii zejména byzantské se také objevuje vajíčko jako symbol Krista, jeho zmrtvýchvstání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ještě zmínit to, že na Velký pátek se vedle velkého půstu přetrvávala tradice, tradice hledání pokladů a říká se, že pokud jsme něco ztratili, tak právě na Velký pátek to zaručeně najdeme.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Je to tak. Ony všechny takové svátky, které jsou spojeny s těmi přechodovými obdobími jako ze zimy do jara, tak jsou vesměs v lidové tvořivosti jsou spjaty právě s tím tajuplný hledáním pokladů a možností, že se nám zjeví to tajemství a také je pravda, že Velký pátek je spojený s problematikou hledání ztracených věcí. Já osobně jsem to tedy nikdy nezkoušela, ale třeba to funguje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, já Vám děkuji za rozhovor a vám diváci přeji krásné Velikonoce.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Osravy : Krásné Velikonoce všem.
Redakčně upraveno / zkráceno.