Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Klubové koncerty v Docku, Grand finále na Slezskoostravském hradě a jazzování. Takto vypadá letošní už probíhající šestnáctý ročník festivalu Jazz Open Ostrava. Podrobnosti dramaturg a ředitel festivalu Boris Urbánek. Dobrý den, vítej.
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Každý rok přivážíte do Ostravy vybraný mix žánrů. Dramaturgii chystáte dlouho dopředu. Jaká jsou kritéria pro účinkující? Podle čeho sestavujete playlist festivalu?
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Já začnu od té první části vaší otázky. Každoročně, my jsme samozřejmě jeden rok museli vynechat, v roce dva 2020 v důsledku obecně známých okolností, takže letos by to byl už 17. ročník, ale díky tomu vynechanému ročníku je to 16. To je jenom pro pořádek. Podle jakých kritérií vybíráme? Ty kritéria jsou moje. Buď se mi ta kapela líbí a říkám si: "To se bude hodit například do Docku, to se bude hodit na velkou scénu, na Open Air." Takže vybírám podle sebe. Kritéria jsou daná tím, jak já cítím, co ty lidi bude bavit. To jsou hlavní kritéria. Samozřejmě, vybírám v profesionálním levelu kapel, muzikantů a osobnosti, kteří už jsou opravdu tak vysoko, že tam nevybírám podle toho, jestli umí hrát, nebo neumí. Tam už jde vyloženě o to, jak působí, jak dokážou pobavit a jak v daném okamžiku zafunguje ta interakce mezi umělcem a publikem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to také o tom, že znáte ostravské publikum, protože není to jenom o tom, že Vám se líbí něco, ale musí to za rezonovat i s tím publikem.
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Samozřejmě, já se na to vždycky dívám prakticky a pragmaticky. Vždycky si říkám: "Mně se to libí, ale to by se mohlo líbit i lidem, anebo naopak, to se určitě bude líbit lidem, tak mi se to taky začne líbit" Ale ten průnik toho, že se to líbí mně a myslím si, že se to nakonec vždycky líbilo lidem. Ten průnik je tam velký, že jsem se skoro nikdy nemýlil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda, že na tento festival už chodí vybraní lidé. Ví, co mohou očekávat od té dramaturgie?
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Víte co? Já si stále myslím, že ještě máme velké rezervy a pořád na tom pracuji. My máme stálé publikum, máme stálý okruh, takovou tu bublinu těch lidí, co to sleduji, co rádi chodí. Přes to všechno si myslím, že ten výběr náš, protože v tom nejsem sám, mám kolegy a kolegyně, je řekněme zajímavý a je otevřený, že by se to určitě líbilo i lidem, kteří se tak trošku bojí toho nápisu Jazz. Protože ten Jazz má takovou zvláštní konotaci, že to je náročná hudba, já tomu nerozumím, nevím, ale to vůbec té hudbě není třeba rozumět a moje vždycky proti otázka je: "A teda tu hudbu, kterou posloucháš, té rozumíš?" "No ne, mně se to jako líbí." No tak to je, takže o tom to je. Takže vždycky říkám nebojte se toho slova Jazz, je to jenom nálepka. Nakonec vždycky na tom Hradě, především na tom velkém open air koncertu mám umělce, kteří jsou úplně přesahoví, kteří ten Jazz tam mají taky, že se tam hraje pěkně, trošku zajímavě, ale ten samotný proud teče na všechny strany. Takže si myslím, že by se to líbilo i lidem, kteří se bojí a neví, jestli náhodou to není ten Jazz, kterému oni nerozumí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letos probíhá festival v Docku a na Slezskoostravském hradě. Jsou to čtyři čtvrtky, jedna středa, něco už je za námi. To byl záměr ty dny a umístění?
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Umístění byl záměr. Tam se nám začíná velmi dobře fungovat. Ta spolupráce s Dockem, kde je skvělý management, kluci za barem a je to všecko velmi otevřená, vstřícné. Dokonce teďka se Dock zvětšil, upravil, takže se vyloženě stává ideálním místem pro produkování téhle klubové muziky, kterou tam dáváme. Slezskoostravský hrad, to nádvoří je od samého počátku naše domovská scéna těch velkých open air koncertů. Místa jsou jasná, tady to je naše volba. Ty čtvrtky... Víte co? My jsme to vždycky dělali v pátek. Trošku jsme si mysleli a ono to tak je, že v ten pátek v létě, v červnu strašně moc lidí, především z města nasedne do aut a jede na ty svoje chalupy nebo už jedou na dovolenou, protože mají malé děti, které nemusí do školy, jedou někam k moři. Takže velký odliv lidí. Řekli jsme si, pojďme to zkusit udělat ve čtvrtek. Koneckonců ta naše civilizace už spěje k tomu, že v pátek skoro nikdo nepracuje. Všichni už to mají jako pátek. Takže nakonec ten čtvrtek se stává takovým koncovým pracovním dnem. Zkusili jsme to a myslím si, že to není špatná volba.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se vrátím trošičku zpátky, já jsem se dopátrala, že za celou dobu historie festivalu vystoupilo na něm už přes osmdesát souborů a odhadem přes čtyři sta čtyřicet interpretů. Která jména byla podle Vás nejzvučnější? Možná to má i vývoj, tehdy byli na začátku, za těch šestnáct, sedmnáct let jsou někde jinde?
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Jejda, tak ten výčet, když začnu úplně od takových největších srdcovek, to byla kapela, na které jsem vyrostl v sedmdesátých a osmdesátých letech, to byla polskořecká nebo hlavně polská kapela SBB. Samozřejmě jedno velmi zvučné jméno byl Kenny Garrett, dnes stále považovaný jako nejlepší altsaxofonista na světě. Stejně tak Billy Cobham, legenda z Mahavishnu Orchestra, bubeník, který ovlivnil celou generaci, dvě dekády bubeníků, hudebníků. Ale potom to byli skvělí Electro Deluxe z Francie, kteří roztančili nádvoří stejně tak, jako loni Phil Lassiter taky roztančil nádvoří. V roce 2019 byli úplně moji největší miláčci, které jsem vždycky chtěl tady mít a které poslouchám od roku osmdesát jedna, co mi dali první desku. To byla americká kapela Yellowjackets, skvělý. I Dan Nielsen, basista od Prince, taky tady udělal úplně nádherné show. Nebo Pätax ze Španělska, skvělá kapela. Doufám, že jsem na někoho nezapomněl, těch jmen už bylo hodně a všecky byly fakt skvělé.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Představte některé letošní interprety.
Boris Urbánek, ředitel festivalu Jazz Open Ostrava: Já začnu asi od headlinera, protože je to taková jako chlouba naše. My už jsme v roce 2020 oslovili kapelu The Brand New Heavies. To jsou takoví velmi populární a velmi legendární kapela z Anglie, která v devadesátých letech kralovala na pódiích, hrají takový funky, vyloženě taneční muziku. Ale potom přišly samozřejmě velmi přísná opatření, především z Anglie. Takže se až letos podařilo konečně tenhle koncert domluvit. Takže 23. vystoupí jako hlavní hvězda, jako cherry on the cake, kapela The Brand New Heavies. Můžete si to najít na internetu, na všech sociálních sítích, že jsou to fakt skvělí muzikanti a fakt skvělá show. Na tom hlavním koncertě, 23. června ve Slezskoostravském hradě před ním ještě vystoupí Igor Ochepovsky Projekt. To je ruský kytarista, který už roky, roky žije v Praze. Je to skvělý muzikant, který má zase umělecky velký přesah do různých žánrů a je to takový objev. Hrají s ním skvělý jazz muzikatni, Mira Hloucal, Peťa Kalfus. Je to prostě taková řekl bych velmi reprezentativní kapela z Prahy. Ale úplně na začátku, úplně jako první kapela ten večer vystoupí Triplay, což je skvělý pianista Honza Uvira, který je původem z Opavy, ale je to fakt talentovaný kluk a navíc velmi vyškolený, protože studoval v myslím, že v Holandsku a je to fakt zážitek se na něj dívat. Mladý kluk, muzikant skvělý. Takže tři kluci mladí. Trošku mi budou připomínat právě moje milované SBB v sedmdesátých letech. Mají stejné nástroje, rozestavení klávesy, kytara, bicí, takže na to se moc těším. Já se těším na všechny. V tom Docku už máme za sebou koncert kapely Chops, byl pro mě krásné překvapení, protože to je mladá kapela. My vždycky dáváme každý rok místo a prostor mladým jazzmanům. Dokonce jsme tu kategorii nazvali Jazz Juniors. Dneska už kluci, kteří hrávali před léty Jazz Juniors, dneska už jsou to ostřílení borci, kteří už jsou etablovaní na té profesionální scéně, takže si myslím, že náš odhad je vždycky správný a taky hráli skvěle, pobavili celý Dock. Takže byl to krásný koncert. Ještě před tím jsme celý festival zahájili. Tím Jam Session, protože Jam Session k téhle muzice patří jako noha ke stolu. Protože se schází muzikanti a podstata té hudby je improvizovat, hrát, vnímat, reagovat hudebně a to se dělo taky. V Docku to bylo moc pěkný. Potom nám ještě zbývá jeden koncert ten je toho 16. dubna, taky ve čtvrtek a tam vystoupím já se svojí kapelou Boris Band Combimbination a ten večer se jmenuje Hall of Fame a já jsem si pozval skvělého saxofonista Jirku Haladu, který tady není tak úplně známý, protože žil od osmdesátých let v Německu, kde emigroval počátkem osmdesátých let. Měl tam big band, studio a je to skvělý saxofonista, který se vrátil před dvěma, třemi lety do Čech. Podle mě je velmi dobré ho představit všem, širokému okolí, že je tady a jak skvěle hraje, tak jsem si ho pozval. Je to prima kluk, takže na ten večer se moc těším.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Borisi, já Vám děkuji za úžasnou pozvánku na Jazz Open festival Ostrava.
Redakčně upraveno / zkráceno.