Host dne

Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava, Ostravská ZOO slaví 70. výročí

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostravská zoologická zahrada oslaví letos na podzim sedmdesát let od založení. V průběhu celého roku tak pro návštěvníky připravuje nejrůznější akce, které mapují průřez historií. Zvolila také příznačné motto, které vystihuje letošní rok od hornického parku po uznávanou ochranářskou organizaci. Ve studiu vítám ředitele této instituce Jiřího Nováka. Dobrý den vítejte.

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak pane řediteli, ostravská zoo vznikla v padesátých letech minulého století. Přesně tady mám poznačeno datum 21. 10 1951. Zmiňte takové ty nejdůležitější milníky.

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Víte co, já vás možná překvapím, protože já bych mohl třeba za každé desetiletí zvolit nějaký výrazný milník, což nakonec jsme i sepsali v našem propagačním materiálu, který jsme k této příležitosti vydali. Ale já bych možná tedy zmínil jeden milník, kterého už jsem byl účastníkem a který myslím si pro zoologickou zahradu znamenal velký krok kupředu a to byl rok 2004. A to hned z několika důvodů. Byly to jednak chovatelské důvody, otevřel se nový pavilon slonů a začala tak nová éra řekněme chovatelství i těchto velkých charismatických zvířat. Ale především se do pozice ředitele nebo se ředitelem stal Petr Čolas, což byl člověk, který v podstatě nasměroval zoologickou zahradu řekněme tím správným směrem, kterým vlastně se ubíráme i dnes.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se přece jenom ale vrátím těch sedm desítek let zpátky. Prozraďte nebo nastiňte, jak se za tu dobu ta zoologická zahrada změnila přece jen už i to motto vypovídá o tom, co to dříve bylo a co je zoologická zahrada dnes.

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Určitě ty proměny jsou veliké a určitě říkám to i s veškerou pokorou a s vědomím toho, že vlastně naši předkové, kteří začínali v často polních podmínkách bez internetu bez znalostí a zkušeností třeba z jiných zoologických zahrad, protože zkrátka se komunikovalo mnohem hůře a to ještě v sedmdesátých letech, v osmdesátých letech, takže s veškerou touto pokorou, protože zkrátka vím a vidíme to. Máme to vlastně zaneseno v různých historických dokumentech. Provází to vlastně historií zoologické zahrady, zkrátka podařila se celá řada odchovů, vzácných odchovů zvířat, které i z dnešního pohledu by znamenaly zkrátka klobouk dolů pro tehdejší chovatele a oni to dokázali skutečně v těch polních podmínkách. Mohl bych zmínit například odchov tapíra čabrakového například, což je i dneska považováno za poměrně vzácný a velmi zajímavý odchov. Nicméně tehdy v tom minulém řekněme tisíciletí, století šlo především o chov zvířat a především o to zjistit, jak nejlépe to zvíře chovat, jak ho odchovat a soustředilo se to zkrátka na ty chovatelské dovednosti toho konkrétního druhu zvířete. Dnes je situace jiná. Dneska vidíme v podstatě přírodu v širších souvislostech. Vnímáme nejenom to, v čem to zvíře vlastně žije, v jakých podmínkách žije ve volné přírodě, ale také jak je vlastně na tom. Jestli je to zvíře běžné nebo jsou na něho vyvíjeny nějaké tlaky ze strany člověka. A pochopitelně pokud jsou na ten konkrétní druh vyvíjeny tlaky ze strany člověka, tak to zvíře se stává ohroženým více a více. A to je to, co nás dneska zajímá nejvíce. Dnešní zoologické zahrady k tomu chovatelství museli přidat něco navíc a to je znalost těch přírodních prostředí jednotlivých druhů zvířat. A především musíme akcentovat ty ohrožené druhy, protože v dnešní zoologické zahrady, ty moderní zoologické zahrady jsou v podstatě nejvýznamnějšími ochranářskými centry.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už jste teď naznačil jaký je pohled na chovatelství tehdy a nyní. O co vy to teď máte jednodušší nebo těžší?

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Určitě máme situaci v mnohém jednodušší v tom, že existují komunikační prostředky. Existuje internet. Dají se svolat schůzky online. To znamená i v době pandemie se mohly na velkých schůzkách střetávat zoologové a chovatelé vlastně z celé Evropy například, byť u obrazovky a nikdy ta obrazovka nenahradí to přímé setkání a ty přímé rozhovory mezi jednotlivými účastníky. Ale je to rozhodně velká pomoc. Urychlilo se tak i spousta jednání nebo spousta komunikace se vlastně urychlila tímto způsobem. Dříve, pokud jste chtěla oslovit nějakou jinou zoologickou zahradu, tak v lepším případě se dalo dovolat, ale mnohdy se také psaly dopisy, posílali se dokumenty psané na stroji, na papíře a podobně. Dneska samozřejmě v dnešní době je situace úplně jiná. Všechno se zrychlilo a tady v tomto případě je to ku prospěchu věci. A pokud bych měl říct, jestli je to v něčem těžší, tak určitě si najdou mnohé aspekty. Určitě těžší to může být například v tom, že mnohdy chováme zvířata, o kterých se našim předchůdcům ani nesnilo. Chováme zvířata a odchováváme druhy zvířat, o kterých naši předchůdci pouze četli. A pochopitelně i u těchto zvířat my se znovu učíme, tak jak se naši předkové učili uchovávat tapíry nebo třeba slony. Tak my se dnes taky učíme odchovávat spousty zajímavých a raritních druhů zvířat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostravská zoologická zahrada je zapojená do celosvětových záchranných programů. V některých hraje dokonce prim. Jak je to těžké zapojit se a udržet si tak vysokou laťku a být vlastně lídrem v některých těch chovatelských skupinách?

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Není to jednoduché. Stojí to často na konkrétních lidech. Čili musíte mít v týmu člověka, který je nejenom jakoby odborně edukovaný a vzdělaný a vlastně má už za sebou letité zkušenosti. Pak samozřejmě je nesmírnou výhodou a řekl bych až přímo jako podmínkou, aby dotyčný zoolog, bavme se, že většinou je to zoolog, byl taky jazykově vybavený. To znamená dnešním mezinárodním jazykem je samozřejmě angličtina, a pokud se má pohybovat na evropské úrovni, tak samozřejmě musí dobře zvládat anglický jazyk, bez toho to nejde. My máme několik zaměstnanců, několik pracovníků a kolegů, kteří se zapojují vlastně do práce na evropské úrovni. Většinou jsou to členové různých komisí nebo členové jednotlivých programů takhle spíše pro určité druhy zvířat, ale například náš vědecký pracovník sám inicioval a vede celkem čtyři plemenné knihy evropské plemenné knihy. Já jsem je tady na ukázku donesl, ať mají diváci představu, takže je to třeba sika vietnamský nebo plemenná kniha pro siku vietnamského. Také pro hrocha obojživelného, také pro barasingu poměrně nově anebo pro wapiti sibiřského, takže tyto čtyři druhy v podstatě manažuje Zoo Ostrava a od konce minulého roku jsme byli taky poctěni. Byli jsme požádání k vedení evropského záchovného programu pro šimpanze, takže naše vedoucí zoologického oddělení se stala vlastně EP čili koordinátorem evropského záchranného programu pro šimpanze, což je poměrně významné a myslíme si, že i zasloužené, protože zkrátka jsme v chovu šimpanzů dokázali udělat velké kroky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dneska říkáme, že ostravská zoo letos slaví sedmdesáté výročí svého založení. Co ostravskou zoo čeká v budoucích letech?

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Já budu věřit a pevně doufám, že samozřejmě další rozvoj a další práce, bez toho to nejde. Jde to ruku v ruce. Bez práce by nebyl rozvoj a zase kdyby nebyl rozvoj, kdybychom stagnovali, tak by asi ta práce mnohé nemusela tolik naplňovat či bavit. Takže to jsou důležité věci samozřejmě. Samozřejmě k tomu je potřeba, co nejméně turbulencí. Každý lockdown, každé zavření zoologické zahrady znamená velké ztráty nejenom finanční, ale je tu i zbrzdění toho vývoje, protože pochopitelně těžko se budují nové expozice, nové pavilony, když zkrátka chybí finance a celkem pochopitelně ty finance se musí investovat do třeba v tu chvíli potřebnější věcí, jako jsou například záchrany životů nebo péče o nemocné. To je pochopitelné. Já bych chtěl věřit, že s tím, co máme za sebou pevnou půdu pod nohama, že budeme dále významnou ochranářské institucí nejenom v Unii českých a slovenských zoologických zahrad, ale i v rámci celé Evropy a snad i světa. Chtěl bych také věřit, že zkrátka můžeme, že jsme se dostali už do fáze, kdy můžeme začít budovat i další nové zajímavé chovatelsko-expoziční zařízení, které budou nejenom atraktivní, ale které budou sloužit právě pro vybrané druhy ohrožených zvířat tak, abychom naplňovali jednu z našich hlavních úloh, a to znamená ochrana přírody.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, budeme Vám držet palce a já Vám děkuji za rozhovor. Mějte hezký den.

Jiří Novák, ředitel, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: Moc mě těšilo, děkuji Vám také. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat