Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostrava má další vysokou školu. Panevropská univerzita vznikla na základech ostravské Vysoké školy podnikání a pražské Vysoké školy obchodní. Ve studiu vítám rektora docenta Vladimíra Krajčíka. Dobrý den, vítejte.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane rektore, objasněte našim divákům vznik školy, která vznikla, jak už jsem řekla na základě Vysoké školy podnikání a pražské Vysoké školy obchodní. Znamená to, ještě taková podotázka, zánik vysoké školy podnikání?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: To určitě ne. Vysoká škola, teď se bavíme o univerzitě, o Panevropské univerzitě, vznikla transformací dvou stávajících soukromých vysokých škol, které v té nové univerzitní struktuře budou samostatnými fakultami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč vznikl ten nápad se takto transformovat? Přehodit vysokou školu podnikání v univerzitu?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Já myslím, že ten nápad v našich myšlenkách, teď se bavme o vedení vlastníků, se rodil poměrně dlouho. Je to takový proces, který směřuje k posílení značky na trhu, to znamená dvou vysokých škol, potažmo univerzity, ale má i druhý důvod. To je kooperace, spolupráce. My totiž máme, a to bych chtěl zmínit, na Slovensku říkáme tomu naši školu partnerskou, která jde do rodiny. To je ta značka Paneurópské vysoké školy. Ta příbuznost lingvistická je tady docela jasná. Směřujeme tedy k otevřenosti spolupráci i do toho sektoru vysokoškolského, univerzitního, byť my říkáme profesního univerzitního vzdělání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč dostala univerzita přívlastek panevropská? To jste možná nastínil.
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: To už jsem možná nastínil v té odpovědi. Samozřejmě, je to ten akcent, soustředí se na ten evropský trh. Nazvěme to nějakým způsobem reminiscence na ten historický vývoj. To znamená, skutečně spolupráce v Evropě, otevřenost, sdílení těch tradičních hodnot. To si myslím, že jsou to ty nejzákladnější myšlenky, ale na druhé straně říkáme tomu transformace vysokých škol do nové značky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal, že se přerod v univerzitu připravoval několik let. Jaká je zpětná vazba od aktuálních studentů, kterých už se to týká?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Ano, k 1. 9. se studenti stanou studenty Panevropské univerzity. Už ten název oproti vysokým školám něco, co je na tom trhu si myslím je docela lépe vnímáno, protože přece jenom každý student chce být studentem univerzity, co si budeme říkat. I když vždycky jim velmi pečlivě objasňujeme, že to není ta klasická, akademická, teoretická univerzita, ale hovoříme o profesní univerzitě. To znamená, propojení toho univerzitního vzděláni, té klasické akademické přísnosti s tím trhem práce, s firmami. My tomu říkáme i vzdělání, nejenom o informacích, ale o znalostech a dovednostech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy sám pane rektore berete to, že budete stát v čele univerzity jako výzvu?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Jinak bych to nepřijal, že jo. To je správná otázka samozřejmě. Je to nějakým způsobem logické. Nechci říci dovršení, ale pokračování mé profesní kariéry, protože jsem byl rektorem Vysoké školy podnikání a práva v Ostravě. Nyní jsem rektorem Vysoké školy obchodní a je to určitě velká výzva. Nejenom teď se bavme univerzitní výzva, ale i ta transformační výzva, protože značka profesní univerzity nebo vůbec to označení profesní univerzita, ta myšlenka, která s tím je spojena je v ČR ojedinělá, v zahraničí docela běžná. My tomu říkáme pracovně, nechci se teď chlubit, malý český Harvard, protože Harvard je o případových studiích, je o propojení s praxí, o tom, že lidé z firem učí na Harvardu. Rozvíjí tam svoje byznysy, startupy, svoje myšlenky a dotahuje je do konce. To si myslím, že právě v tom univerzitním vzděláním českém klasickém chybí. Jenom to podtrhuji, ano, je to velká výzva.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme teď konkrétně, co univerzita svým studentům nabízí za studijní obory?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Studijní programy, dovolím si trošku v té naší akademické mluvě upřesnit. Těch studijních programů je celkem devatenáct, jsou jak v češtině, tak v angličtině. V ruštině třeba shodou okolnosti máme studijní programy a z těch oblastí třeba atraktivní je oblast dopravy, letectví, řízení letového provozu, oblast cestovního ruchu, byť s covidem je tato oblast určitým způsobem utlumená, očekáváme zase ten boom. Jsou tam ty klasické studijní programy, které směřují do té historie podnikání, Vysoká škola podnikání, s tím jsme začínali tady. Je to oblast aplikovaného práva, obchodní právo, ale i takové účetnictví anebo moje digitální ekonomika a společnost, řízení lidských zdrojů a děkanky, protože budeme mít děkanky na fakultách, paní docentka Švihlíková má velké téma lokální ekonomika. Přestože ta fakulta bude sídlit v Praze, fakulta vysoká škola obchodní, tak lokální témata, lokální ekonomika je velké téma i pro tento region.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pro jaké studenty je Panevropská univerzita vhodná?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: To je klíčová otázka. Já bych si dovolil to trošku obejít odpovědí pro koho není vhodná, protože kdyby bylo pro koho je vhodná, tou svou odpovědí vyloučím určitou skupinu. Pro koho tedy není vhodná? Není vhodná pro ty klasické studenty se zaměřením na teorie, akademično, takový ten klasický přístup, univerzitní. Pro koho není vhodná je právě pro ty, kteří se takto orientují a nemají už chuť pracovat na sobě v těch praktických dovednostech, jít třeba do firem, poslouchat někoho, kdo má i životní zkušenosti, protože nejlépe jsou ty praktické příklady. Kdo, když to řeknu, chce v těch lavicích jenom číst, studovat, brát, učit se tu teorii, pouze tu teorii, tak to určitě není ten segment.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik studentů má šanci nastoupit do prvního ročníku?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Já vám řeknu stavy studentů, které máme v současné době na jedné fakultě, tedy budoucí fakultě, takže tam studuje tisíc šest set studentů v Praze. Stejný počet na Vysoké škole podnikání a práva. Bereme zhruba čtyři sta, do těch 400, maximálně pěti set studentů a ne všichni, to je vždycky klasická otázka, ne všichni se zapíší a dají přihlášku a mohou to být různé důvody. Nastoupí na veřejnou školu nebo si třeba uvědomí, protože je to spojeno se školným, že ten závazek není jenom na jeden rok, ale pochopitelně závazek financování, když je to u bakalářského, na tři roky, u magisterského na dva roky a máme i doktorské, tam je to taky tříleté studium. Takže proto jedna z podmínek univerzity je samozřejmě doktorský studijní program.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nabízíte také kombinované studium?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Ano, pochopitelně. Kombinované studium je něco, s čím Vysoká škola podnikání a práva začala, protože to bylo před dvacetileté období, kdy ne mnozí si úplně na začátku vytvořili nebo sledovali tu cestu akademickou nebo cestu k titulu. Získali praktické zkušenosti a v oblasti podnikání to bylo zcela běžné. Tady v Ostravě nebo v téhle fakultě je to zhruba 60-70 procent studentů, kteří studují v kombinovaný typ studia, kombinované formy studia.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hodně opakujete to, že univerzita bude napojena i na praxi. Znamená to, že už teď spolupracujete s nějakými firmami, kde chodí na praxi studenti nebo naopak z firem chodí i k vám přednášet?
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Ano, nejen ten přístup profesní univerzity je přístup partnerský. Máme velkou výhodu, že našimi zakladatel, zřizovatel a majitel je společnost, která ve svém portfoliu má osmdesát firem. Takže nějaký konkrétní příklad vinařství Pavlovín, se kterými spolupracujeme. Takže vždycky z té firmy k nám přichází lidé, kteří se podílí na výuce, vedou cvičení, mají případové studie. Čili není to jenom, že vyšleme nějakého studenta na praxi, ale ta praxe musí být připravena a začínáme od prvního ročníku, že si vytváříme ony případové studie, vytváříme ty témata, která zajímá praxe. My tomu říkáme dokonce i smluvní výzkum, byť to slovíčko výzkum je takové pejorativní. Není to žádné velké vědecké bádání. Je to prostě o tom, že firmy vytváří nějaké zadání, které potřebují řešit v těch oblastech, jak jsem jmenoval právně, dopravně, ekonomicky, podnikatelsky, bezpečnostně, protože jsou tam i bezpečnostní studia. My připravujeme odpovědi na otázky. Ti studenti zpracovávají témata, která se těm firmám hodí a ty, které jim přináší nějaký konkrétní výsledek.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Neměli bychom zapomenout představit členy akademického sboru, představte, nevím, jestli stihneme všechny, ale alespoň některé.
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Možná opravdu ty klíčové, protože hovořil jsem tady o fakultě. Na soukromých vysokých školách v ČR to není naprosto běžné. Žádná soukromá škola nemá fakultní členění, takže v Praze povede paní docentka Ilona Švihlíková, je to ekonomka, která se orientuje právě na oblast lokální ekonomiky, participativní rozpočty a docentka Vozňáková převezme fakultu Vysoká škola podnikání a práva. Je to zase ekonomka zkušená, která se angažuje i v té veřejné sféře. Takže to jsou jenom ty základní klíčové postavy. Budu mít dva prorektory, jeden je z Ostravy, druhý je z Prahy. Prvním prorektorem je pan docent Klučík, současný rektor Vysoké školy podnikání a práva.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane rektore, já Vám děkuji za užitečné a podrobné informace o Panevropské univerzitě, která s touto značkou začíná 1. září tady v Ostravě.
Vladimír Krajčík, rektor Panevropské univerzity: Já děkuji za pozvání a věřte, že budete i vy sledovat Panevropskou univerzitu na nové cestě.
Redakčně upraveno / zkráceno.