Host dne

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Opava připomíná historickou událost - Kongres Svaté aliance

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Před dvěma sty lety se do Opavy sjeli evropští monarchové a diplomaté na kongres Svaté aliance, aby se domluvili, jak postupovat proti šířícím se myšlenkám francouzské revoluce. Opava po dobu kongresu poskytla zázemí i zábavu pro všechny účastníky. Události budou připomínat v nadcházejících týdnech ve Slezské metropoli nejrůznější akce. Tou první je výstava ve Slezském divadle. Téma pro Jiřího Šíla archiváře Zemského archivu v Opavě. Zdravím vás na dálku. Dobrý den.

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Dobrý den i Vám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na začátek možná, co byl Opavský kongres 1820, o jak významnou událost šlo a proč vlastně byla v Opavě?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Opavský kongres bylo významné politické jednání představitelů pěti evropských velmocí. Což znamená, že ten kontext byl v rámci dnešní ČR nejméně krajský. Byla tu i podobná setkání diplomatického charakteru v jiných městech, ale ten Opavský se považuje v kontextu nejméně toho devatenáctého století za ten nejvýznamnější. A ten kongres si dal za úkol nějakým způsobem zajistit a udržet, konzervovat mír a klid v Evropě, v těch letech po skončení Napoleonských válek. To znamená a přímo byl svolán na podzim roku 1820 v reakci na revoluci v jižní Itálii. To znamená zde na severu rakouské monarchie se řešila italská otázka. A tam tehdy ta revoluce přinutila krále přijmout ústavu a to se těm konzervativním absolutistickým monarchiím, které měly velký vliv v Evropě, nelíbilo. Zejména Rakousku se to nelíbilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete být konkrétní, které země vyslaly své zástupce do Opavy?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Takže v Opavě se sešli zástupci pěti velmocí, přičemž Rakousko, Rusko a Prusko, vyslali přímo i své panovníky, kromě svých diplomatů, to znamená byl zde rakouský císař František I. s manželkou, byl tu pruský král a korunní princ, byl tu ruský car i se svým následníkem carevičem Mikulášem. To znamená tyto tři absolutistické monarchie zde měly velmi reprezentativní zastoupení. No a své pozorovatele do Opavy vyslala i Francie a Velká Británie. Byli to velvyslanci ve Vídni a Petrohradě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Věděli tehdejší obyvatelé Opavy, co je cílem kongresu a kdo se vlastně do Opavy sjel, z jakých zemí a jaké jaké špičky?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Pozornost obyvatel Opavy, i vlastně obyvatel rakouské monarchie, byla cíleně naváděna na to, že se v Opavě setkali ti panovníci, to znamená ty, řekněme, dobové celebrity a v podstatě se tam demonstrovalo takovéto úzké a pevné přátelství konzervativních monarchií. A o tom, co vlastně ti diplomaté tady v Opavě projednávají, se toho moc nevědělo, protože v Rakousku panovala celkem tuhá cenzura.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se na tehdejší tak poměrně velkou událost díváme my dnes, v dnešní době?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: No my teda spíš jakoby fandíme těm revolucím, které měl ten kongres nějakým způsobem zpacifikovat, než přímo těm, kteří zde jednali o tom, jakým způsobem se vypořádat s těmi revolucionáři - buď domluvou nebo vojenskou silou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když bychom si připomněli tehdejší přípravy toho kongresu, co všechno musela Opava změnit? Na co se všechno museli připravit, když takové politické špičky z tolika zemí přijely do Opavy jednat?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Tam bylo zajímavé, že Opava měla celkem bohaté zkušenosti s ubytováním armád, to znamená pokud se jim tady sjeli na podzim 1820 diplomaté v počtu několika set plus jejich doprovod, tak tam hlavní problém byl, že se to dozvěděli tři neděle před. Nicméně okamžitě začali dělat takové ty praktické věci, které jsou v takových případech nutné. Vydláždili ulice, znásobili osvětlení a nějakým způsobem i připravovali tedy veřejnou výzdobu města. Většinou to byly nějaké dřevěné stavby osázené olejovými lampami, oslavné nápisy a tak podobně. Dokonce i zdejší veřejné instituce, například divadlo, byly vyzdobeny, opravovaly se střechy a čistily se příkopy a tak podobně. Prostě aby ti návštěvníci měli co nejlepší pocit při pohybu i pobytu ve městě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To všechno, co jste vyjmenoval, například vydláždění silnic nebo čištění střech, nic z toho neupozornilo Opavany, že něco velkého se v jejich městě bude dít? Protože říkal jste, že se to víceméně dozvěděli z novin.

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: No oni se to ani z novin nedozvěděli. Ty o tom začali psát až ve chvíli, kdy přijel, jako první, rakouský císař dva dny před kongresem. Ale dozvěděl se to opavský magistrát, který byl za tyto přípravy zodpovědný a byl celkem poháněn a motivován drakonickými pokutami, aby všechno včas stihl. Nicméně povedlo se a delegace, které zde v Opavě jednaly vyjádřily spokojenost s tím, jak město bylo připraveno. Musíme si uvědomit, že ve město v té době vládl legendární starosta Šesler, který určité modernizační procesy ve městě spustil již mnohem dříve než tedy v době opavského kongresu. Většina těch účastníků se shodla na tom, že je prostředí a pohodlí v okolí příjemně překvapilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Která místa jsou s Kongresem spjata? Můžeme si je vyjmenovat?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Nejvýznamnější kongresové budovy ležely podél dnešní Masarykovy třídy, která se tehdy jmenovala Panská ulice, a zde tedy v šlechtických palácích sídlili nejvýznamnější účastníci kongresu. Například, v dnes již neexistujícím paláci Sedlnických na rohu Masarykovy a Hrnčířské ulice, bydlel sám kníže Metternich, ministr zahraničí Rakouska, který celému kongresu předsedal. Přímo naproti němu, přes křižovatku, v dnešním Blücherově paláci, bydlel ruský car s doprovodem a pruský královský dvůr se usadil v budově dnešní Slezské univerzity na Masarykově třídě. No a úplně dole vlastně na Sněmovní, tam sídlil rakouský císař s císařovnou a s jejím dvorem. To znamená měli to k sobě poměrně blízko ti hlavní účastníci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké byly výsledky kongresu? S čím se loučili účastníci, s jakým výsledkem? Na čem se dohodli?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Oni se dohodli, že se ještě dohodnou. Bylo to v podstatě tak, že zde tedy se dohodli na tom, že to Rakousko, jelikož mělo na té italské otázce největší zájem, může uvažovat o tom, že do té jižní Itálie, pokud se tam ta revoluce nějakým způsobem nezvrátí vnitřní cestou, pošlou intervenční armádu, která prostě těm Italům domluví. Francie a Anglie s tím nebyly úplně srozuměny, nicméně byly odstaveny na vedlejší kolej a celé se to vyřešilo tak, že pozvali toho jihoitalského krále do Lublaně, která byla také na rakouském území, nicméně mnohem blíž té Itálii a mohlo se jednat, řekněme, blíže ohnisku toho problému. No takže Opava kolem Vánoc byla postupně těmi účastníky opuštěna směrem na Brno a Vídeň. A ti potom pokračovali v lednu na jednání do Lublaně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Opavský kongres se v tuto chvíli připomíná několika akcemi, výstavou i publikacemi. Můžete být konkrétnější, jak si mohou lidé, kteří v tuto chvíli samozřejmě nemůžou přijít na výstavu, ale ON-line ji mohou zhlédnout, tak co tam uvidí? A co všechno vlastně v Opavě teď kongres připomíná?

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: První věc, která byla realizována, byla výstava v Opavském divadle, která se věnovala kultuře a společnosti doby kongresové, a ta je tedy momentálně nepřístupná, ale pracuje se na její virtualizaci. Potom přímo v centru města je několik stojanů s panely, které připomínají významné domy a jejich obyvatele z doby Kongresu. To je vlastně přístupné tedy běžně i v tuto chvíli. No a zároveň pracujeme i na virtualizaci výstavy v Obecním domě v Opavě, která se zabývá tedy řekněme tou organizačně diplomatickou částí té události, kterou tedy ještě nikdo neviděl, ale chystáme takové kratší propagační video a chystáme převedení celé výstavy do nějakého 3D prostředí, aby i v tuto dobu bylo možno, co nejdříve, tuto výstavu zhlédnout. No a v neposlední řadě je tedy k tomuto tématu vypravena, nákladem města Opavy, její velká publikace s obrazovými přílohami, která se snaží nějakým způsobem toto celkem složité historické téma přiblížit dnešnímu čtenáři populární formou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Šíle, já Vám děkuji za připomenutí historické události, která se týká Opavy, i za rozhovor. Mějte hezký den.

Jiří Šíl, archivář Zemského archivu v Opavě: Děkuju a na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry