Host dne
- Lukáš Černohorský (Piráti): Hrozí v kauze OKD promlčení?
- Stát vložil do OKD 600 mil. korun
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnešním hostem pořadu je poslanec a zároveň bývalý předseda vyšetřovací komise pro OKD Lukáš Černohorský. Vítejte u nás v TV Polar.
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vyšetřovací komise vyslechla celkem 49 svědků, sešla se na dvaceti schůzích, výsledek jste schválili jednomyslně a přednesli ho v říjnu poslancům. Následně v některých dalších měsících i Poslanecká sněmovna schválila ty vaše výsledky. Trestní oznámení nakonec bylo podáno na celkem 14 lidí. Jak to pokračuje teď dál?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: V tuto chvíli je to v rukou Policie ČR, které jsme v rámci trestních oznámení sdělili jakých skutků se ty konkrétní osoby měly dopustit, v jaké souvislosti a následně jsme jim poskytli ještě i seznam těch materiálů, ze kterých jsme vycházeli. Policie ČR je v tuto chvíli u těch jednotlivých kauz. Má je rozdělené podle toho,ve kterých místech se ten skutek stal a je na nich, aby si vyžádali veškeré dokumenty, ať už na Ministerstvu financí nebo například audio nahrávky z jednání vlády z Úřadu vlády.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho to celé může trvat?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: To už je v rukách Policie ČR do toho my už jako Poslanecká sněmovna nemůžeme nikterak zasahovat. Tady nejsem schopen říct, jak dlouho jim to bude trvat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle toho co říkáte, co si všechno musí vyžádat, to je určitě běh na dlouhou trať. Může to trvat určitě více jak půl roku nebo rok?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Ano. Samotná vyšetřovací komise asi tři čtvrtě roku jenom shromažďovala některé podkladové materiály. Protože pokud by to skončilo jako u nás, že když jsme si vyžádali podkladové materiály, tak nám přijely z ministerstva v koši na prádlo naskládané kopie dokumentů v písemné podobě. My jsme to následně elektronizovali a další věci. Takže ano, může se stát, že jim to bude trvat nějakou delší dobu. Proto jsme ale právě do toho trestního oznámení přímo sestavovali seznam dokumentů, ze kterých jsme vycházeli, aby potom nemuseli studovat obrovské složky, ale měli konkrétní dokumenty, ve kterých jsou ty informace sepsány.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nemůže se stát že dojde v některém případě k promlčen?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Může se to v některých případech stát, protože u privatizačních zločinů je standardní lhůta pro promlčení dvacet let. Tzn. u skutků, které se staly kolem roku 96 nebo případně lehce po nich, tak tam samozřejmě může dojít k promlčení. Ale například, co se týče toho prodeje minoritního podílu kolem roku 2004, tak tam ta lhůta pro promlčení by byla až v roce 2024, s tím že samozřejmě pokud jsou tam některé úkony, které specifikuje zákon, tak tím pádem se ta lhůta přetrhává a o tu část doby se samozřejmě případně prodlužuje. Takže může se to stát, ale záleží na úkonech policie, zdali dojdou k tomu, že tam došlo k nějakému spáchání a zahájí to stíhání těch konkrétních osob, tak ta lhůta může být tomu odpovídající prodloužena.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Řekli jsme, že bylo podáno 14 trestních oznámení, než se dostaneme třeba na konkrétní jména. Byla také vyčíslena škoda, která vznikla státu?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Je to jakoby v těch různých fázích, kolem toho roku 96 v rámci kterého, stát přišel o ten majoritní podíl, tak tam to bude muset být prvně stanoveno znaleckým posudkem. Protože podle toho zdali tu společnost ovládáte úplně, nebo máte pouze nějaký minoritní podíl, určuje i cena akcií a je tam i určitý koeficient, pomocí kterého to navyšujete. Například u OKD bylo stanoveno ovládání společnosti tak, že ten kdo vlastnil více než 50 procent, takže měl třeba padesát procent a jednu akcii, tak v tu chvíli mohl ovládat tu společnost naprosto absolutně a obsazoval si sám členy dozorčí rady, představenstva a mohl si tam dělat prakticky cokoliv. To znamená, že v tomto případě je ta cena toho balíku výrazně větší, než když máte například 45 procent. I přesto, že jste druhý největší akcionář, tak ta vaše cena je výrazně ponížená. Ale jak říkám, to musí stanovit znalec. Co se týče té privatizace minoritního podílu, tak v tomto případě ty škody byly stanoveny znaleckým odhadem, a pohybovaly se v rozpětí kolem šesti až sedmi miliard korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmiňme alespoň některá jména. Trestní oznámení bylo podáno na exministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého nebo bývalého šéfa Fondu národního majetku Romana Češku. Ti se brání, že pochybení necítí. Vy jste s těmi lidmi mluvili?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Ano, jak pan Češka tak i pan Dlouhý byli před vyšetřovací komisí, v rámci které byli vyslechnuti a podle dokumentů, které měla vyšetřovací komise k dispozici se konkrétně tyto osoby podíleli na tom rozhodování v rámci snižování základního jmění ve společnosti OKD. A vzhledem k tomu, že ta odpovědnost spadala i na ně, byli zpracovateli těch dokumentů, takže se vyšetřovací komise rozhodla v jejich případě podat to trestní oznámení z toho důvodu, že oni byli v těch pozicích, v rámci kterých se rozhodovalo o budoucnosti společnosti OKD v roce 96.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podařilo se vám také spojit nebo respektive mluvit napřímo se Zdeňkem Bakalou? Tzn. pozvat ho na jednání vyšetřovací komise?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: On byl předvolán jako svědek, ale nedostavil se, odmítl se dostavit s tím, že vypovídat nebude i přesto, že je to jeho ústavou daná povinnost. Celou dobu zůstával v zahraničí s tím, že vyšetřovací komise požádala o součinnost Policii ČR podle svých pravomocí. To znamená, že kdyby v průběhu existence vyšetřovací komise Zdeněk Bakala vstoupil na území ČR tak Policie ČR má právo ho zadržet a eskortovat do Poslanecké sněmovny, kde by byl proveden výslech této osoby. Ale vzhledem k tomu, že nedošlo nikterak k zadržení policií, tak vyšetřovací komise nemá jinou možnost, jak dotyčnou osobu před nás dostat, nemáme ani žádné sankční mechanismy, toto byla naše jediná pravomoc, kterou máme v rámci zákona.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zabývala se vyšetřovací komise také prodejem bytů?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Zabývali jsme se i touto částí. Zabývali jsme se tím již od roku 90, v rámci kterého byl ten bytový fond vložen do společnosti OKD. Zde jsme došli k tomu, že tam v některých případech došlo k pochybením ze strany státu, kdy konkrétně pan ministr Dlouhý, podle našeho názoru, i podle některých právních analýz, které jsme měli k dispozici, v rozporu se zákonem vložil bytový fond do společnosti OKD, což by ale znamenalo, že ten bytový fond do této chvíle by mohl býti ještě v majetku státu stále, i přesto že ten záznam v katastru nemovitostí neodpovídá této informaci. Ale proto, aby k tomu mohlo dojít, že se vrátí zpátky do rukou státu, tak by stát musel podat určovací žalobu, o čemž jsme informovali Ministerstvo financí. To ale vzhledem k tomu, že již mezitím došlo k mnoha dalším úkonům, ke změně občanského zákoníku a dalším věcem, se rozhodlo tuto žalobu nepodat. A to z toho důvodu, že i kdyby vyhráli, tak následně by České republice mohly hrozit žaloby ze strany těch nových majitelů o náhradu škody tím, že koupili bytový fond, který ale ve výsledku nebyl toho původního majitele.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vás jenom doplním, že se jedná o skoro 45 tisíc bytů. Majitelé se snažili ty byty získat, protože jim kdysi bylo přislíbeno, že je mohou zakoupit za 40 tisíc korun. To tím vším co vysvětlujete navždy už padlo,ti lidé nemají šanci už získat jakkoliv za zvýhodněnou cenu ten svůj byt.
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Za tuto zvýhodněnou cenu, podle mého názoru ne, pokud by se současný majitel tedy nerozhodl splnit slib, který dal ale samozřejmě někdo jiný. To tehdy prohlásil pan Bakala a celá tato část jde na jeho bedra, protože pokud to neměl v úmyslu dělat, tak to neměl nikdy říkat a dávat tu naději těm lidem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Aktuálně vláda přislíbila společnosti OKD 600 milionů korun jako takovou podporu, ovšem OKD žádalo o násobek této částky. Jak vidíte budoucnost OKD?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Již od chvíle, kdy došlo k pádu společnosti OKD bylo jasné, že ty doly se dříve nebo později budou muset nějakým způsobem uzavřít. V tuto chvíli je důležité, aby tu finanční podporu získali, těch 600 milionů korun je v podstatě jen takový drobek. Oni opravdu budou potřebovat větší finanční prostředky. Cena uhlí z dlouhodobého hlediska výrazně klesá. Stát se zavázal, že v případě, že společnost OKD nebude mít dostatek finančních prostředků, tak za ně přebírá zodpovědnost až do výše pěti miliard korun, což jsou finanční prostředky, které stát bude muset najít. Teď je důležité, aby představenstvo společnosti dalo státu a ten oficiálně představil, jak si představuje budoucnost OKD, protože v tuto chvíli už je všem jasné, že v podstatě ta kovidová situace, která tam nastala teď, jenom urychlila konec, aby i ti horníci měli jistotu jak dlouho tam budou případně pracovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho to podle vás může trvat?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Uzavření toho dolu, od chvíle kdy se o tom rozhodne, je v časovém období zhruba pět až sedm let.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Padají tady taková data jako 2028, 2025 dokonce už rok 2022, myslíte si, že to je reálné?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: To rozhodnutí o uzavření dolu samozřejmě může nastat ze dne na den, ale reálně potřebujete mít nějaký plán na uzavření toho dolu. Ono dlouhodobě se předpokládalo, že většina těch dolů, pokud se nebude prohlubovat Důl Lazy, což se ukázalo že se nebude, ani že se nebude těžit pod Starým Městem, tak byl zhruba stanoven kolem roku 2023. Což ale znamená, že už minimálně touhle dobou by mělo mít představenstvo připravený nějaký plán pro uzavření toho dolu tak, aby nedošlo k nějakým sociálním problémům. Když to dobře nastavíte, tak spousta horníků je schopna odejít například do důchodu v tom daném časovém období, a vy vlastně nemusíte ve velkém propouštět, ale pouze snižovat průběžně pracovní stav těch zaměstnanců.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji za rozhovor.
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Děkuji za pozvání, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnešním hostem pořadu je poslanec a zároveň bývalý předseda vyšetřovací komise pro OKD Lukáš Černohorský. Vítejte u nás v TV Polar.
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vyšetřovací komise vyslechla celkem 49 svědků, sešla se na dvaceti schůzích, výsledek jste schválili jednomyslně a přednesli ho v říjnu poslancům. Následně v některých dalších měsících i Poslanecká sněmovna schválila ty vaše výsledky. Trestní oznámení nakonec bylo podáno na celkem 14 lidí. Jak to pokračuje teď dál?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: V tuto chvíli je to v rukou Policie ČR, které jsme v rámci trestních oznámení sdělili jakých skutků se ty konkrétní osoby měly dopustit, v jaké souvislosti a následně jsme jim poskytli ještě i seznam těch materiálů, ze kterých jsme vycházeli. Policie ČR je v tuto chvíli u těch jednotlivých kauz. Má je rozdělené podle toho,ve kterých místech se ten skutek stal a je na nich, aby si vyžádali veškeré dokumenty, ať už na Ministerstvu financí nebo například audio nahrávky z jednání vlády z Úřadu vlády.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho to celé může trvat?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: To už je v rukách Policie ČR do toho my už jako Poslanecká sněmovna nemůžeme nikterak zasahovat. Tady nejsem schopen říct, jak dlouho jim to bude trvat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle toho co říkáte, co si všechno musí vyžádat, to je určitě běh na dlouhou trať. Může to trvat určitě více jak půl roku nebo rok?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Ano. Samotná vyšetřovací komise asi tři čtvrtě roku jenom shromažďovala některé podkladové materiály. Protože pokud by to skončilo jako u nás, že když jsme si vyžádali podkladové materiály, tak nám přijely z ministerstva v koši na prádlo naskládané kopie dokumentů v písemné podobě. My jsme to následně elektronizovali a další věci. Takže ano, může se stát, že jim to bude trvat nějakou delší dobu. Proto jsme ale právě do toho trestního oznámení přímo sestavovali seznam dokumentů, ze kterých jsme vycházeli, aby potom nemuseli studovat obrovské složky, ale měli konkrétní dokumenty, ve kterých jsou ty informace sepsány.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nemůže se stát že dojde v některém případě k promlčen?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Může se to v některých případech stát, protože u privatizačních zločinů je standardní lhůta pro promlčení dvacet let. Tzn. u skutků, které se staly kolem roku 96 nebo případně lehce po nich, tak tam samozřejmě může dojít k promlčení. Ale například, co se týče toho prodeje minoritního podílu kolem roku 2004, tak tam ta lhůta pro promlčení by byla až v roce 2024, s tím že samozřejmě pokud jsou tam některé úkony, které specifikuje zákon, tak tím pádem se ta lhůta přetrhává a o tu část doby se samozřejmě případně prodlužuje. Takže může se to stát, ale záleží na úkonech policie, zdali dojdou k tomu, že tam došlo k nějakému spáchání a zahájí to stíhání těch konkrétních osob, tak ta lhůta může být tomu odpovídající prodloužena.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Řekli jsme, že bylo podáno 14 trestních oznámení, než se dostaneme třeba na konkrétní jména. Byla také vyčíslena škoda, která vznikla státu?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Je to jakoby v těch různých fázích, kolem toho roku 96 v rámci kterého, stát přišel o ten majoritní podíl, tak tam to bude muset být prvně stanoveno znaleckým posudkem. Protože podle toho zdali tu společnost ovládáte úplně, nebo máte pouze nějaký minoritní podíl, určuje i cena akcií a je tam i určitý koeficient, pomocí kterého to navyšujete. Například u OKD bylo stanoveno ovládání společnosti tak, že ten kdo vlastnil více než 50 procent, takže měl třeba padesát procent a jednu akcii, tak v tu chvíli mohl ovládat tu společnost naprosto absolutně a obsazoval si sám členy dozorčí rady, představenstva a mohl si tam dělat prakticky cokoliv. To znamená, že v tomto případě je ta cena toho balíku výrazně větší, než když máte například 45 procent. I přesto, že jste druhý největší akcionář, tak ta vaše cena je výrazně ponížená. Ale jak říkám, to musí stanovit znalec. Co se týče té privatizace minoritního podílu, tak v tomto případě ty škody byly stanoveny znaleckým odhadem, a pohybovaly se v rozpětí kolem šesti až sedmi miliard korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmiňme alespoň některá jména. Trestní oznámení bylo podáno na exministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého nebo bývalého šéfa Fondu národního majetku Romana Češku. Ti se brání, že pochybení necítí. Vy jste s těmi lidmi mluvili?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Ano, jak pan Češka tak i pan Dlouhý byli před vyšetřovací komisí, v rámci které byli vyslechnuti a podle dokumentů, které měla vyšetřovací komise k dispozici se konkrétně tyto osoby podíleli na tom rozhodování v rámci snižování základního jmění ve společnosti OKD. A vzhledem k tomu, že ta odpovědnost spadala i na ně, byli zpracovateli těch dokumentů, takže se vyšetřovací komise rozhodla v jejich případě podat to trestní oznámení z toho důvodu, že oni byli v těch pozicích, v rámci kterých se rozhodovalo o budoucnosti společnosti OKD v roce 96.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podařilo se vám také spojit nebo respektive mluvit napřímo se Zdeňkem Bakalou? Tzn. pozvat ho na jednání vyšetřovací komise?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: On byl předvolán jako svědek, ale nedostavil se, odmítl se dostavit s tím, že vypovídat nebude i přesto, že je to jeho ústavou daná povinnost. Celou dobu zůstával v zahraničí s tím, že vyšetřovací komise požádala o součinnost Policii ČR podle svých pravomocí. To znamená, že kdyby v průběhu existence vyšetřovací komise Zdeněk Bakala vstoupil na území ČR tak Policie ČR má právo ho zadržet a eskortovat do Poslanecké sněmovny, kde by byl proveden výslech této osoby. Ale vzhledem k tomu, že nedošlo nikterak k zadržení policií, tak vyšetřovací komise nemá jinou možnost, jak dotyčnou osobu před nás dostat, nemáme ani žádné sankční mechanismy, toto byla naše jediná pravomoc, kterou máme v rámci zákona.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zabývala se vyšetřovací komise také prodejem bytů?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Zabývali jsme se i touto částí. Zabývali jsme se tím již od roku 90, v rámci kterého byl ten bytový fond vložen do společnosti OKD. Zde jsme došli k tomu, že tam v některých případech došlo k pochybením ze strany státu, kdy konkrétně pan ministr Dlouhý, podle našeho názoru, i podle některých právních analýz, které jsme měli k dispozici, v rozporu se zákonem vložil bytový fond do společnosti OKD, což by ale znamenalo, že ten bytový fond do této chvíle by mohl býti ještě v majetku státu stále, i přesto že ten záznam v katastru nemovitostí neodpovídá této informaci. Ale proto, aby k tomu mohlo dojít, že se vrátí zpátky do rukou státu, tak by stát musel podat určovací žalobu, o čemž jsme informovali Ministerstvo financí. To ale vzhledem k tomu, že již mezitím došlo k mnoha dalším úkonům, ke změně občanského zákoníku a dalším věcem, se rozhodlo tuto žalobu nepodat. A to z toho důvodu, že i kdyby vyhráli, tak následně by České republice mohly hrozit žaloby ze strany těch nových majitelů o náhradu škody tím, že koupili bytový fond, který ale ve výsledku nebyl toho původního majitele.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vás jenom doplním, že se jedná o skoro 45 tisíc bytů. Majitelé se snažili ty byty získat, protože jim kdysi bylo přislíbeno, že je mohou zakoupit za 40 tisíc korun. To tím vším co vysvětlujete navždy už padlo,ti lidé nemají šanci už získat jakkoliv za zvýhodněnou cenu ten svůj byt.
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Za tuto zvýhodněnou cenu, podle mého názoru ne, pokud by se současný majitel tedy nerozhodl splnit slib, který dal ale samozřejmě někdo jiný. To tehdy prohlásil pan Bakala a celá tato část jde na jeho bedra, protože pokud to neměl v úmyslu dělat, tak to neměl nikdy říkat a dávat tu naději těm lidem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Aktuálně vláda přislíbila společnosti OKD 600 milionů korun jako takovou podporu, ovšem OKD žádalo o násobek této částky. Jak vidíte budoucnost OKD?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Již od chvíle, kdy došlo k pádu společnosti OKD bylo jasné, že ty doly se dříve nebo později budou muset nějakým způsobem uzavřít. V tuto chvíli je důležité, aby tu finanční podporu získali, těch 600 milionů korun je v podstatě jen takový drobek. Oni opravdu budou potřebovat větší finanční prostředky. Cena uhlí z dlouhodobého hlediska výrazně klesá. Stát se zavázal, že v případě, že společnost OKD nebude mít dostatek finančních prostředků, tak za ně přebírá zodpovědnost až do výše pěti miliard korun, což jsou finanční prostředky, které stát bude muset najít. Teď je důležité, aby představenstvo společnosti dalo státu a ten oficiálně představil, jak si představuje budoucnost OKD, protože v tuto chvíli už je všem jasné, že v podstatě ta kovidová situace, která tam nastala teď, jenom urychlila konec, aby i ti horníci měli jistotu jak dlouho tam budou případně pracovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho to podle vás může trvat?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Uzavření toho dolu, od chvíle kdy se o tom rozhodne, je v časovém období zhruba pět až sedm let.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Padají tady taková data jako 2028, 2025 dokonce už rok 2022, myslíte si, že to je reálné?
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: To rozhodnutí o uzavření dolu samozřejmě může nastat ze dne na den, ale reálně potřebujete mít nějaký plán na uzavření toho dolu. Ono dlouhodobě se předpokládalo, že většina těch dolů, pokud se nebude prohlubovat Důl Lazy, což se ukázalo že se nebude, ani že se nebude těžit pod Starým Městem, tak byl zhruba stanoven kolem roku 2023. Což ale znamená, že už minimálně touhle dobou by mělo mít představenstvo připravený nějaký plán pro uzavření toho dolu tak, aby nedošlo k nějakým sociálním problémům. Když to dobře nastavíte, tak spousta horníků je schopna odejít například do důchodu v tom daném časovém období, a vy vlastně nemusíte ve velkém propouštět, ale pouze snižovat průběžně pracovní stav těch zaměstnanců.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji za rozhovor.
Lukáš Černohorský (Piráti) poslanec Parlamentu ČR: Děkuji za pozvání, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.