Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč ptáci migrují tisíce kilometrů, jak hnízdí ve městech a co jim nejvíce škodí? Ornitolog Otakar Závalský v našem studiu mluví o kráse a křehkosti ptačího světa. Dobrý den, vítejte u nás.

Otakar Závalský, ornitolog: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Závalský, jak vypadá letošní jarní období vás, pohledem ornitologů, který "nakoukává" do ptačí říše?

Otakar Závalský, ornitolog: Tak dá se říct, že poslední roky je každý rok úplně jiný. Oproti loňsku je ten rok mírně zpožděný, co se týče vývoje vegetace. Nicméně je to pořád ještě urychlené oproti tomu, co jsme byli zvyklí před padesáti, šedesáti lety. A ti ptáci, kteří táhnou na krátké vzdálenosti, tak se většinou vracejí rychleji. Ale ti ptáci, kteří jsou tzv. dálkoví migranti, tak ti to nepoznají, protože oni v tu dobu, kdy startují ptáci k nám třeba od Středozemního moře, tak se nacházejí ještě v Jižní Africe a nemohou tušit, že ještě u nás je hezky. Kdežto ti ptáci od Středozemního moře už to vytušit mohou, takže ti se vracejí většinou rychleji, i když i tam jsou výjimky, dalo by se říct. Ale ti dálkoví migranti, ti prostě opravdu čekají na tu správnou délku dne, aby se vydali na sever a přilétli tady k nám v tu dobu, kdy mají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ta zima už není u nás, co bývala. Sám jste říkal 50 - 60 let zpátky to bylo jinak. Tak ovlivňují ta změna toho počasí, té mírnější zimy i tu migraci ptáků? Je nějaký druh, který už třeba tím pádem neodlétá?

Otakar Závalský, ornitolog: Určitě ovlivňuje stoprocentně. Dá se říct, že ta doba, kdy tady u nás ptáci pobývají, se neustále prodlužuje a je známo a široce medializováno, že třeba někteří čápi už neodlétají do Afriky, ale končí třeba už jenom ve Španělsku nebo v Řecku. A tím pádem jsou u nás na hnízdišťi daleko rychleji než ti ptáci, kteří se vracejí z Jižní Afriky, nebo drobný pěvec Pěnice černohlavá, část z nich si zvolila úplně novou migrační trasu a místo do Afriky létají do západní Evropy, do Holandska, do Belgie, do Anglie. A ti tady jsou zase o 14 dní dříve než ti přistěhovalci z Afriky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co aktuálně se teď děje? Je duben, tak co se v ptačí říši teď aktuálně odehrává?

Otakar Závalský, ornitolog: Tak je to případ druh od druhu. Čápi, už přiletěli všichni. Jak z Afriky, tak ze západní Evropy. Ti už většinou sedí na vajíčkách. Ty malé druhy většinou taky už sedí na vajíčkách a můžu říct, že je to teda rychlejší oproti době, kdy jsem začal s ornitologií, dejme tomu před padesáti lety, nejméně o těch čtrnáct dní. Takže vajíčka sýkorkám se třeba s některým už za deset čtrnáct dní budou líhnout. Kdežto dříve to byla skutečně záležitost až měsíce května. Takže to hnízdění pokračuje. Některým ptákům to trvá dlouho, než postaví hnízdo. No ale s tím se počítá. Dalo by se říct, že kromě opozdilců, jako jsou třeba ťuhýk obecný, žluva hajní, slavík nebo rákosník zpěvný, přilétají ostatní skutečně až v květnu, takže sezona zatím pokračuje tak, jak má.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A zase se vracím k té změně toho podnebí nebo počasí i u nás, že se stále otepluje a ty zimy jsou opravdu mírné. Může se pak stát, že někteří ptáci třeba zahnízdí nebo vyvedou své mladé vícekrát než jednou?

Otakar Závalský, ornitolog: To se stát může. Zejména to jsou druhy, u kterých to bylo obvyklé i dříve. Například sýkory ano. Ti na to vysloveně čekají, až je příznivé období celosezónní a hnízdí i dvakrát, ale může se stát pravý opak. Může se stát, že ptáci, kteří jsou zvyklí, dálkoví migranti, kteří jsou zvyklí přijíždět v určitou dobu, tak před několika lety nebo před mnoha lety se právě v této době líhl hmyz a oni ho používají ke krmení mláďat. A teď díky oteplování se hmyz vylíhne třeba o tři týdny dříve. A ptáci přiletí a nemají potravu, takže mají velký problém a to se u některých pěvců také stává, takže je to dvousečné. U některých druhů to může přispět k rozmnožování a u některých druhů to může velice uškodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak je to s přikrmováním? To jste mi docela nahrál. Jak je to z přikrmováním, kdybychom jim chtěli pomoct, máme to dělat i třeba v mírných zimách nebo na jaře?

Otakar Závalský, ornitolog: Přestože některé příručky doporučují přikrmovat celoročně, tak já doporučuju krmit jen v aktuálně studeném období, to znamená maximálně od listopadu do března. A pak zcela výjimečně, když přijde v dubnu mrazivé období, tak jim pomoct. Ale není dobré ptáky přikrmovat v době hnízdění, protože ptáci mají v přírodě, v obnově, svoje úkoly. Pomáhají zamezit přemnožení některého hmyzu, které pak může zničit vegetaci a podobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se máme chovat v souvislosti s přemnoženými holuby ve městech? To města řeší už několik let zpátky. Vymýšlejí různé způsoby, jak se těch holubů zbavit. Co radíte vy?

Otakar Závalský, ornitolog: Já osobně radím striktní přístup. To znamená nepodporovat v žádném případě krmení holubů. Omezit místa hnízdění holubů. To znamená ucpat všechny půdy, ve kterých se holubi desítky let hnízdí a ve kterých se úspěšně rozmnožují po desítky let. Tak to všechno zamezit, přestat krmit. V případě, že to nepomáhá, lidé krmí dále. To se asi bohužel nepodaří prosadit, tak skutečně přistoupit k regulaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Přemisťují se některé druhy ptáků do měst? Přestože kdysi to vůbec nepřicházelo v úvahu.

Otakar Závalský, ornitolog: Ano, určitě je to naprosto standardní jev, v celé Evropě a poslední dobou i u nás se objevují ve městech druhy, které tady předtím nikdy nežili. Zrovna ten holub hřivnáč, který je divoký holub, o jeho regulaci vůbec nemluvím. To jsme mluvili o regulaci zdivočelých domácího klubu. Tak ten se v posledních 30 letech rozšířil tak, že dneska hnízdí prakticky na každé ulici, kde je nějaký strom. Díky tomu, že vzniklo hodně zeleně, třeba u nás v Ostravě, tak tady hnízdí třeba lejsek bělokrký, ten tady taky v životě nebyl. Potom to jsou samozřejmě ptáci, kteří reagují na vzrostlou zeleň, přibývá sýkorek, přibývá brhlíků, přibývá datlovitých ptáků, strakapoudů, ve větších parcích dokonce datel černý a sojky, a to jsou druhy, které přibývají. Bohužel ubylo ptáků, kteří potřebovali volnou plochu. Když se stavěla sídliště, bylo jich tady plno. To je třeba chocholoušek obecný, nádherný ptáček. Toho už dneska vůbec u nás neuvidíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Volné plochy a stavění paneláků. Připomněl jste mi, že už jsme se jednou věnovali také tomu, že skleněné plochy jsou pro ptáky docela škodlivé a s fatálními dopady.

Otakar Závalský, ornitolog: Ano, to je obrovský problém a střízlivý odhad je, že v republice ročně zahyne jeden milion ptáků nárazem do skla. Nelze zakázat okna v budovách, ale nejsou hlavním problémem. Hlavním problémem jsou volné plochy, které se zastavují novými celoskleněnými stavbami, jako byla u nás Nová Karolina nebo organicky hned vedle. Obrovské problémy nastávají, když se postaví protihlukové stěny několik kilometrů z čirého skla nebo zastávky. Když se postaví z čirého skla, ptáci to nevidí a hromadně se tam zabíjejí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co se s tím dá dělat?

Otakar Závalský, ornitolog: Dá se s tím dělat to, že se už objedná sklo, které má v sobě vložku, kterou ptáci vidí. Člověk třeba vůbec nevnímá, že tam je, a už se to stane pro ptáky viditelné. Nebo se dá dodatečně nalepit nějaké znaky, které nepřekážejí rozhledu, ale ptákům brání v nárazu. Ideální je už při výstavbě a v projektu na to myslet.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou některé druhy ptáků u nás ohrožené, nebo mizí?

Otakar Závalský, ornitolog: Tak třeba koroptve polní, prakticky vymizely z hor, ne z volné krajiny, a je to způsobeno jenom zemědělským hospodařením, ničím jiným. Je to rozhraní mezi scelováním lánů, mohutná chemie a podobně. To koroptve prostě nemůžou přežít. Dneska jsou víceméně na rumištích, plochách, kde se moc nehnojí a kde mají možnost najít plevely a podobně. Jinak koroptve už prakticky vymizely. To je příklad, který bych uvedl. Prostě koroptve.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ať nekončíme negativně. Tak co pozitivního můžete jako tečku za naším rozhovorem říct?

Otakar Závalský, ornitolog: Jako pozitivní můžu říct, že vzhledem k tomu, že jedna třetina ptáků, u nichž se snižují počty, u jedné třetiny počet zůstává stabilní, tak u jedné třetiny se počet skutečně zvyšuje. Jak už jsem jmenoval toho holuba hřivnáče, ale jsou to i datlovití ptáci. Jsou to dravci, o kterých se mi nikdy nesnilo, že tady budu pozorovat, že tady budou orli, sokoli, lužní luňáci, tak to je pro mě vzpruha do budoucna, že některých ptáků přibývá, nebo sovy, třeba lesní sovy taky neubývají, je pořád dost těchto ptáků. Prostě jedna ku jedné ku jedné. Třetina ubývá, třetina je stabilní a třetina vesele přibývá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji Vám za krásnou tečku za naším rozhovorem a děkuji Vám za něj. Mějte se moc hezky, uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.