Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Městská odpadová společnost OZO Ostrava spustila novou automatickou třídící linku na směsný komunální odpad. Technologie je první svého druhu v Česku. K tématu jsem si do studia pozvala Aleše Boháče, náměstka ostravského primátora. Dobrý den, vítejte.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jednatele společnosti OZO Ostrava Karla Beldu, i Vám hezký den.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Hezký den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že je to opravdu jedinečná, vyspělá a moderní technologie, která nemá v Česku zatím konkurenci, ale ve světě už podobné třídící linky jsou. Je to tak?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Je to tak. Tyto technologie se v posledních letech stavěly především v Polsku či v těch zemích, které dobudovávaly odpadové hospodářství. My jsme v Česku v této oblasti bohužel pozadu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z jakého důvodu?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Já teď nechci být vůči Ministerstvu životního prostředí neseriózní, nicméně my jsme dvacet let poslouchali, že spalovny, třídící linky jsou něco špatného a ministerstvo moc nepodporovalo zvláště výstavbu energetických zařízení na využívání odpadů, takže nám ujel vlak v této oblasti a my pracně budeme tuto situaci teď řešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, očekáváte, že když je Ostrava první v Česku, která má takovou třídící linku, že tady budou jezdit se inspirovat i lidé nebo vedení z jiných měst, aby se podívali, jak to funguje a jaký to má hlavně účel?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Nejenom, že to očekáváme, ale i před samotným spuštěním a i v průběhu testovacího provozu, bylo několik těchto zmíněných diváků a myslím si, že Ostrava má co ukázat, jak umí odpad ještě využít.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Beldo, řekněte našim divákům, jak třídící linka funguje. Čím je unikátní?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Tato linka je mezistupeň mezi nádobou na odpad a konečným využitím. Místo jedné hromady odpadů jsme schopni udělat minimálně čtyři hromádky a každá má svou cestu. První je část nevyužitelná, to znamená popeloviny, stavební odpady, keramika či věci, které jsou nevyužitelné a ty končí přímo na skládce. Pak je další část, kdy část občanů netřídí a my na lince z toho směsného odpadu ještě vytahujeme PETky, plechovky a věci, které jsou dobře prodatelné a tím pádem jsou využitelné materiálově. A další část není využita materiálově, ale má energetický obsah, děláme z toho právě palivo pro energetická zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle toho, co říkáte, se dá usuzovat, že potřebujete více lidí k třídící lince než doposud, když ještě dotřizují po nás, kteří špatně třídíme.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: My říkáme o lince, že je automatická, nicméně automatická je v tom základním třídění, pak už jdou po páse vytříděné komodity, třeba PET lahve, jsou tam ještě příměsi jako nějaký fóliový sáček a jiné věci. Naši zaměstnanci už jenom dotřizují ty vytříděné komodity. Není už to fyzicky náročná práce, je to lehké dotřízení už těch frakcí, které jsou dále prodatelné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V současné době linka funguje ve dvousměnném provozu, ale chystáte třísměnný, je to potřeba?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Je to otázka nabídky. My Ostravu jsme schopni vyřešit na dvě směny, to znamená sídlištní odpad jsme schopni vytřídit na jedné směně, směsný komunální odpad a tříděný plast třídíme na druhé směně. Máme ještě do rezervy třetí směnu a tam počítáme, že okolní města, která takové linky stavět nebudou, přijdou za námi a budou poptávat možnost využívat naší třídící linky pro třídění odpadu z jiných měst.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je ještě třeba doplnit, že třídící linka je pro sídlištní zástavbu v Ostravě.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: To je důležitá věc. My nemáme v úmyslu vozit venkovskou zástavbu nebo zástavbu rodinných domů. Tam je odpad strašně málo využitelný, jedná se většinou o popeloviny, stavební odpad, zbytky ze zahrad. Osmdesát procent odpadu z toho je dále nevyužitelný. Nemá cenu vozit na linku odpad, který povezeme zpátky na skládku. Takže skutečně je to odpad sídlištní a od podnikatelských subjektů z Ostravy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, pojďme vysvětlit spolupráci Ostravy a teplárenské společnosti Veolia, která se rozjela díky nové moderní třídící lince.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Možná by bylo dobré navázat na to, co pan ředitel řekl, že koncepce využití odpadu energeticky trochu v ČR zaspala. Nicméně městská společnost OZO byla v tom invenční, nezůstává spát na vavřínech a hledá cestu, takže už roky spolupracovala s jednotlivými společnostmi tak, aby mohla odpad využít. Konečnou finální verzí je využití ve společnosti Veolia teď v kotli v Přerově, který je postaven na míru vůči našemu odpadu, který třídící linka bude moci třídit. Spolupráce běží už od začátku výstavby obou technologií, ať už kotle, tak i samotné třídicí linky, a vyústit by měla k energetickému využití odpadu tak, aby to poznali i samotní občané.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Umíte už teď vyčíslit úsporu pro občany a pro Ostravu?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Úspora momentálně teď není v energetice. Spíš je v odklonění od toho skládkování. Za prvé kromě environmentální, to znamená šetření životního prostředí, je úspora v tom, že za chvíli přijde legislativa, která říká, že skládkování bude čím dál dražší. Bude se zpoplatňovat respektive bych řekl až pokutovat. V tom je už Ostrava nadčasová, mělo by tam být méně a méně poplatků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Lze už teď říct, kolik Ostravané platí za odpady a kolik by do budoucna měli platit?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je třeba říci, že dnes Ostravané platí 498 Kč, ale na druhé straně je město, které tuto službu dotuje a provozuje pro občany a momentálně doplácí nějakých 180 milionů korun na své obyvatele tak, aby nenesli celou částku. Takže je pořád nejlevnější z ostatních srovnatelných měst. Asi víte, že město Ostrava od 1.1. bude zvedat tento poplatek o 222 Kč na poplatníka. Tato vyhláška o zvednutí byla už schválena před dvěma lety a teď jenom vchází do jakéhosi funkčního rozjezdu, nabývá své platnosti a podle něho se budou občané řídit. Tento poplatek se zvedá o 222 Kč mimo dětí do 7 let a seniory nad 65 let. Momentálně ale do toho přichází daňový balíček, který říká, že musíme zaplatit vyšší DPH, takže i když město šetří, nebo se snaží hledat alternativu, aby odklonilo odpad od skládkování, zasahují do toho další elementy a dneska vláda říká "zvedněme DPH z 15 na 21 %". To znamená v Ostravě ztrátu mínus 16,6 milionů korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To jsou peníze. Pojďme říct, pane Beldo, jak to bude v tunách, co skončí na skládkách díky třídící lince, o kolik to bude méně?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Dneska má Ostrava asi 50 tisíc tun směsných komunálních odpadů, z toho 35 tisíc tun projde třídící linkou a z těch 35 tisíc tun 20 % skončí na skládce, což je pětina, což je 7 tisíc tun. Takže z 50 tisíc tun, pokud počítám dobře, 22 tisíc tun skončí na skládce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ještě zmínit zálohování PET lahví. To už tady párkrát padlo, že se i ty PETky objevují občas v odpadu, nejednou jsme je v našem rozhovoru zmínili. Co by mohlo od roku 2026 platit a jak se to odrazí jednak v odpadovém hospodářství a jednak, jak už tady bylo řečeno, i v peněženkách lidí?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: My jsme tady dvacet let budovali systém ve spolupráci se společností EKO-KOM, kdy ve všech obcích jsou žluté kontejnery, žluté nádoby, jsou třídící linky, svozová auta, je zajištěn odbyt surovin a my dneska sebereme 80 % PETek, které se uvádějí na trh. Podobně jako plechovek a dalších komodit. 80 % těchto odpadů je dneska materiálově vráceno zpátky do výroby. Chceme zavést systém zálohování PETek, čili do každé PETky obchodník dá 3-4 koruny zálohu, vy to zaplatíte a až tu PETku vypijete, nepůjdete do kontejneru, který máte padesát metrů od baráku, ale půjdete s pytlem přes rameno do marketu a tam budou automaty, kde bude možno tyto PETky vracet. Postaví se jedna třídící linka na Moravě, druhá v Čechách, kde se budou z celé Moravy svážet tyto PETky, kde se budou třídit a výstup bude stejný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, co Vy jako politik, který možná tohle rozhodnutí ještě může společně se svými kolegy zvrátit? Jste pro nebo proti vratným PET lahvím?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Jsem proti, protože jsme většinu pořadu věnovali právě moderní třídící lince. My jsme ji vybudovali za účelem, abychom co nejvíce nejenom teplárensky, ale i materiálně využili odpad. Vedle této paralelně běžící investice a linky se bude rozbíhat druhý systém, který podle mě není přívětivější pro lidi. Možná jenom je populističtější, zajímavější, protože to mají jiné země, ale myslím si, že už i jiná města si poradila s tou nečinností ministerstva a vytvořila všechny nástroje pro to, aby zefektivnila využití odpadu. A dneska místo toho, aby jim bylo poděkováno a motivovali ostatní to dělat, tak ti, co to udělali, budou potrestáni a ti, co to ještě neudělali, v podstatě budou muset investovat do úplně jiného systému, než byli připraveni. Podle mě to lidem nic nepřinese, jenom to prodraží ten systém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, já Vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost, na viděnou u dalšího tématu.
Redakčně upraveno / zkráceno.