Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hostem dnešního dílu je dlouholetý ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, který stál u jeho růstu v prestižní kulturní událost s mezinárodním přesahem. Po letech ve vedení předává štafetu a s úctou i hrdostí bilancuje své působení ve studiu vítám i Jaromíra Javůrka. Dobrý den, vítejte.

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Krásný den vám i televizním divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsem moc ráda, že jste přijal pozvání do našeho studia. V úvodu jsem řekla, k čemu jste se rozhodl, že opouštíte funkci ředitele Janáčkova festivalu. Proč jste se tak rozhodl a jak se ohlížíte za svou dlouholetou, desetiletí trvající kariérou?

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Když se pozorně na mne podíváte, tak zjistíte, že váčky pod očima se výrazně zvětšily, přibylo vrásek a jemně jsem prošedivělé. Takže samozřejmě těch 40 let s Janáčkem bylo krásných, nádherných. Budu na ně vzpomínat, pokud mě paměť bude sloužit. Ale umění odejít v pravý čas. Nikdy nikdo nenapsal, kdy to je, ale odejít v pravý čas. Myslím si, že je to teď. Festival má 75 let, takže velké jubileum. V případě festivalu to není, že věk je jenom číslo, jak to vidíme a slyšíme v různých reklamách. 75 let festivalu klasické hudby v našem regionu, průmyslovém v našem městě, to je teda opravdu, řekl bych, velice dlouhá, dlouhá doba. Jak se ohlížím, ohlížím se s radostí a hrdostí. Skutečně, protože se nám povedlo za tehdy Ostravského hudebního máje a Janáčkova máje, který ten název nesl od roku 1976. Názvy se měnily, ale program, idea filozofie festivalu zůstávaly stejné. Tak se nám povedlo dostat Janáčkův festival mezi pět nejvýznamnějších festivalů České republiky. Dovedli jsme ten festival mezi prestižní evropské festivaly a do Ostravy jsme přivezli sólisty, za kterými by museli jinak jezdit Ostravané, případně obyvatelé dalších měst regionu do Hamburku, do Vídně, možná i do Drážďan, ale spíš ještě dál, dál a dál. Takže byla to velká jména Simon St. Severus, Ford Lane, Montserrat Kawai, řada vynikajících klavíristů v čele s Rudolfem, Bindrem, Borisem Guildem, Burgess a dalšími. Nemůžu je všechny jmenovat. A uvedli jsme, a to jsem velice rád, skladby takzvaných regionálních autorů, ale také co je to regionální autor, čili skladatelů, kteří byli a jsou spjati s tímto městem a tímto regionem. Dali jsme příležitost nejlepším interpretům z našeho kraje, takže si myslím, že tady ta stopa po mém působení, a teď to zní hloupě, že to říkám já, bude docela hluboká a výrazná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: No tak to s vámi opravdu souhlasím, protože jak jsem řekla v úvodu, vy jste ten Janáčkův festival povýšil na mezinárodní festival s mezinárodním přesahem. Je znám nejen u nás v regionu, ale v celé České republice i za hranicemi. 40 let působení, no klobouk dolů a děkujeme vám za to. Nicméně se vás zeptám, co považujete za největší úspěch, kterého jste během těch čtyřiceti let dosáhl v rámci Janáčkova festivalu?

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Kultura je jiná než sport, obojí patří k životu, ale ve sportu zaběhne stovku, nevím, za kolik ji běháte vy, a za čtyři minuty. Prostě tam se to dá změřit, skočíte do dálky tolik a tolik, do výšky tolik a tolik. V umění je to jiné. Je to o subjektivních pocitech. Je to jiný svět. Nicméně já jsem nejvíce hrdý na to, že festival si vychoval své publikum. Publikum, nesmírně kultivované, kterého si váží všichni přijíždějící umělci, publikum, které ví, jak se má obléct, ví, že se netleská mezi větami, dovede ocenit, ale také neocení, když se to nelíbí, což se stává naštěstí velice sporadicky. Tak nezatleská. Nebude to takový potlesk, jako když prší. Ale jinak toho umělce třeba nepustí z pódia a vynutí si i tři přídavky. Na to jsem velice hrdý a jsem rád, že když nic jiného, Janáčkova symfonie se stala ikonickou skladbou tohoto festivalu. Všichni si na ni zvykli a věrní posluchači už dovedou posoudit, jestli to hraje líp Janáčkova filharmonie, Brněnská anebo náš rezidenční orchestr Pražští rozhlasoví symfonici.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vzpomenete si na dobu svého působení ředitelování Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, na nějakou takovou perličku? To diváci mají vždycky rádi.

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Těch perliček bylo byla celá řada. Já teď budu rychle vzpomínat Ferrucci Formaneto si vzpomněl, a koncert měl v neděli dopoledne, že zapomněl doma v frakové knoflíčky. Ne manžetové, ale frakové knoflíčky, které jsou sponou, aby se frak neotvíral. No, v Ostravě neseženete ani během týdne, jinak taky ne. Jeden nejmenovaný dirigent, který přijel s Brněnskou filharmonií, mě dokázal a rozumějte mě tedy Ostravany a festival urazit, protože říkal: "Pane dirigentem, máte nějaké přání?" A očekával jsem, že kávu, čaj, minerálku. Dokonce někteří dirigenti prosí malé pivo, ale až po koncertě. A my jsme byli připraveni a po koncertě sešel z pódia už byla načepovaná malá Plzeň nebo Radegast, podle toho. A on chtěl banán. A pak se na mě podíval a říká: "Ale to je asi v Ostravě problém, že?" Takže setkal jsem se s mnoha umělci. Naproti tomu Gideon Kremer, jeden ze světových, světových houslistů, nechtěl nic. Chtěl láhev neperlivé vody, dokonce nechtěl ani samostatné auto. Jezdil malým autobusem se svým souborem Kremerata Baltica. Takže obrovské rozdíly, obrovské, obrovské kontrasty. A těch perliček je celá řada a možná budu mít čas, abych je sepsal a touto formou s nimi seznámil i naše posluchače, ale vůbec veřejnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to je dobrý nápad. Tak držím palce, ať ho realizujete, protože určitě by našel hodně čtenářů. Pane řediteli, pojďme k tomu 75. ročníku, čili k letošnímu festivalu. A co jste připravil pro to skvělé posluchačstvo?

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Samozřejmě jsme se snažili s mými kolegyněmi, aby ten festival byl opravdu jubilejní, slavnostní. Nicméně a vy mě znáte dost dlouho, tak víte, že nejsem přítelem revolucí, ale evolucí a že v jistém slova smyslu, v tom dobrém slova smyslu jsem konzervativní a ctím hodnoty, které se povedlo vybudovat a které se osvědčily. Bude to takový a zase v tom dobrém slova smyslu mix programový, zazní skladby Antonína Dvořáka, Johannese Brahmse, ale také skladby 20. a 21. století. Bude to festival, kdy se třeba vrátíme po mnoha letech došel Šilheřovic, kde u té nádherně spravené barokní kašny zazní Barokní hudba, Vodní hudba, ale ne Händela, ale Telemanna. Ta tady nikdy nebyla hrána. A doplníme ji baletem, protože jsme zjistili, že když jsem se díval do katalogu minulých ročníků, že ten balet také se prolínal jako červená stužka mnoha, mnoha ročníky, takže tam dostanou příležitost tanečníci, kteří zatím tanec studují, ještě nejsou profesionálové na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, ale vynikající zahraniční tanečníci třeba přijedou osvěžit, obohatit velké festivalové finále, které již tradičně bude v Janáčkově rodišti v Hukvaldech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Sedmdesáté páté narozeniny. Jak je oslavíte? Myslím tím teď 75. narozeniny festivalu.

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Samozřejmě je oslavíme s našimi věrnými posluchači a věřím, že prostě ty sály budou plné. Ať už to bude bývalé kino Vesmír, dnes sídlo Janáčkovy filharmonie, ať už to bude Dům kultury Poklad. Zahajovací koncert, který bude v Divadle Antonína Dvořáka. Hukvaldské koncerty, divadelní představení. Zase i na to jsem hrdý, že jsme vrátili do Janáčkovy obory jeho opery. Takže po obrovském úspěchu Káti Kabanové to letos bude její Pastorkyňa v podání operního souboru Slezského divadla v Opavě. A co jsem říkal? Ano, tradice návaznost, ale každý rok přinášíme něco nového, něco zajímavého, něco, co ještě jsme na festivalu neměli. Letos to bude Inferno. Zatím ta příprava je opravdu infernem pro nás všechny, kteří ten obrovský projekt připravujeme. Poprvé půjdeme do Trojhalí. Bude to audiovizuální večer, kdy Slezská filharmonie Katovice živě bude hrát hudbu, ať už polských, českých nebo dalších evropských skladatelů. Hudbu, která je motivovaná, inspirována tím naším industriálním prostředím a jeho minulostí. Takže to bude něco naprosto výjimečného, jedinečného a opravdu to bude. Budeme vidět obrázky z vpichu v hutích a tak dále, a my už se fotíme dnes, aby se nám to všechno povedlo. Věřím, že ano. Takže to bude opravdu velký projekt, který by měl být jednou z dominant letošního ročníku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Děkuji Vám za to, že jste 40 let šéfoval Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Leoše Janáčka a přeji Vám, ať spolupracujete i nadále, protože máte za sebou krásnou cestu a určitě, jak říkáte, že jste přítel evoluce, tak máte ještě co říct i těm dalším ročníkům. Mějte se moc krásně.

Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: Děkuji za pozvání a všechny zvu na letošní jubilejní Janáčkův festival. Děkuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mějte se krásně.

Redakčně upraveno / zkráceno.