Host dne

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Aktuální covid situace je vážná, nemocnice jsou přeplněné

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aktuální covidová situace v Moravskoslezském kraji. Pro koho a kdy platí karanténa, budou medici pomáhat v nemocnicích? Ale také jaký se očekává pandemický výhled. Podrobnosti už děkan lékařské fakulty Rastislav Maďar. Dobrý den, vítejte.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Dobrý den, děkuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak na začátek pane docente, jaká je aktuální covidová situace v Moravskoslezském kraji i v návaznosti na to, že na jihu Moravy už hlásí přeplněné nemocnice.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Blíží se k tomu i celá ČR primárně celá Morava, následně i čechy. A ten výhled bohužel není příznivý, vysoká virová nálož v populaci, vysoké reprodukční číslo, vysoká pozitivita testů. Takže navíc kdyby se hned teď podařilo nějakým zázrakem ztlumit rostoucí incidenci, tak nám budou hospitalizace a úmrtí doznívat ještě další týdny, takže bohužel ten výhled není úplně v růžových barvách, není dobrý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když už jste ten výhled načal, byť jsem si ho nechala na závěr našeho pořadu, tak co nás čeká v následujících týdnech. S blížícími se Vánocemi.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: No v zásadě můžeme očekávat to, že nám bude stoupat počet lidí neočkovaných a počet lidí i očkovaných, ale už před delší dobou v nemocnicích a část z nich i na jednotkách intenzivní péče, které vlastně už nebudou být disponibilní zbytkové kapacity pro pacienty s jinou diagnózou a to je přesně to, čemu jsme se chtěli vyhnout, ale zjevně se to nepodaří, protože ty zásahy v podstatě byly buď pozdní nebo jenom velmi kosmetické, nedostatečně plus v kombinaci s nedostatečnou disciplínou částí populace vedly k tomu, že myslím si, že ty výhledy jsou skutečně poměrně černé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Myslíte si, že se v nemocnicích lékaři dostanou do fáze kdy budou muset rozhodnout kterého pacienta a kdy upřednostní?

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Primárně budou rozhodovat kterého pacienta převezou někam jinam, kde ještě bude volné místo. A mimochodem jak jste se ptala na začátku na Ostravu, tak vojáci už pomáhají v městské nemocnici a vlastně ty nemocnice jedna po druhé omezují elektivní péči, chybí počet kvalifikovaných zdravotníků, jsou nemocní nebo jsou z toho skutečně přetížení, unavení a vlastně na covidária jdou pracovat ty další specializace, kteří ale nejsou úplně specialisté na intenzivní péči a to všechno vytváří z nemocnic prostředí, kde lépe neskončit a to by mělo znít jako apel k očkování i jedna dávka je lepší než žádná, takže skutečně to je to, co nás jako Portugalsko vyvede z toho nejhoršího, ale bohužel ne rychle a proto to ten krátkodobý výhled nezlepší, ale co může zafungovat rychleji o něco rychleji i když teda ne absolutně a ne úplně dostatečně rychle je aplikace co největšího počtu posilující Buster dávek u těch, co byli očkováni jako první.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď téma karantény. Vysvětlete kdo a kdy se automaticky dostává do karantény. Myslím tím očkování, neočekávaní, příbuzní nakaženého a podobně.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: No do karantény míří každý blízký kontakt, který není očkovaný s pozitivně zachyceným případem. To znamená s diagnostikovaným už s potvrzenou nákazou směřují do karantény a z očkovaných. Těch se karanténa netýká, ale jsou povinni se testovat pokud mají příznaky nákazy a teď už se to ale začíná měnit, protože víme, že zejména když mají ve společné domácnosti někoho pozitivního, tak je velká šance, že ten očkovaný kterého se doteď ta karanténa netýkala, že může ten virus nějakou dobu přenášet protože má dlouhodobý opakovaný kontakt s pozitivním zejména pokud je to dítě, tak ten očkovaný například rodič by mimochodem se měl chovat jako, že je nakažený, to znamená vyhýbat se hromadným akcím, nosit velmi pečlivě respirátor, nesundávat ho na blízko s jinými kolegy nedávat si s nimi kafe například nebo oběd snažit se být skutečně sám. Když už si sundá respirátor kvůli jídla nebo nápoji alespoň na dva metry. A teď už pro mě bude platit, že by měli po pěti až sedmi dnech podstoupit test a na základě toho se rozhodne, jestli skončí v izolaci nebo ne. Mimochodem izolace to znamená pozitivní detekce u očkovaného, tak je z toho nevyjímaje. To znamená očkovaný pozitivně testovaný jde do klasické izolace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Roušky na pracovištích co na to říkáte? V této aktuální situaci.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Nám se teď objevují kromě klasické té takzvané velké delty se nám objevují varianty delty, které se zdá, že by mohly být ještě infekčnější a proto skutečně musíme si dávat velký pozor. Navíc ta Delta nebo ty subvarianty Delty právě způsobují rychlejší pokles té postočkovací ale i postinfekční imunity po prodělané nemoci a proto bychom se měli všichni snažit o to, aby ty subvarianty a velká varianta delty se pohybovala v populaci co nejméně a pokud máme někoho ve stejné místnosti, tak bychom asi měli nosit respirátor.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho co už jste řekl vyplývá, že se bude daleko častěji testovat bude v Česku dostatek testů?

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Myslím si, že to je jedna z velkých bolestí, protože skupina Messes upozorňovala Ministerstvo zdravotnictví už v květnu, že je potřeba připravit robustní testovací kapacity na podzim, které budou primárně založené na PCR testování a bohužel ty nejsou. Takže i v podstatě cestou z této nepříliš pozitivní aktuální situace by bylo masivní protestování populace ve dvou kolech PCR v co nejkratší době s následným izolováním pozitivních a trasování těch kontaktů, ale v zásadě na to ty kapacity nejsou, takže vlastně to, že očkování nemuseli podstupovat test doteď bylo motivováno tím, aby je to vedlo k očkování, aby ty neočekávané to vedlo k očkování, protože nebudou muset, nebude se na ně vztahovat karanténa. A současně to bylo motivováno tím, aby nezahlcovali očkování vlastně ty testovací kapacity a i když teď se to tedy zcela otočilo a naopak očkování mají hrazeny testy kvůli cestám do zahraničí a podobně například a neočkování už se k nim vlastně bezplatně nedostanou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když už jsme teď očkování, naočkovaní, tak proč se objevují občas nebo někdy více i ti očkování i v nemocnicích ma JIP.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Ještě doplním možná předchozí, aby to nebyla polovičatá informace, že mluvili jsme o preventivním samozřejmě PCR testování, pokud má někdo klinickou nebo epidemiologickou indikací, to znamená je nemocný nebo kontakt, tak to má zdarma i neočekávaný ten test, tak jenom aby z toho nevyplynulo, že už na to nebudou mít nárok. Pokud jde o očkované v nemocnicích, tak to jsou především pacienti, kteří absolvovali vakcinaci mezi prvními, to znamená jsou to rizikové kategorie hlavně věkové u kterých už imunitní systém funguje hůř a časem za toho více než půl roku jim ta postvakcinační imunita klesla a teď se potkali s virem. Bohužel někteří očkování lidé si to vyložili tak, že nemohou onemocnět s jistotou a už se tak pečlivě nechránili a kombinace poklesu imunity postvakcinační s vysokou virovou náloží které byly vystavení je vedla k tomu, že a vlastně se ocitli na jednotkách intenzivní péče a často se to kombinuje s různými jinými diagnózami, které zhorší ještě sekundárně jejich zdravotní stav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď k očkování. Pořád je dost takových, kteří očkování nevěří a nechtějí se očkovat. Teď to šíření, jejich šíření už je ústy odborníků nazýváno jako nákaza neočkovaných, tak váš názor na očkování.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Očkování významným způsobem snižuje pravděpodobnost, že ten člověk bude infekční a pokud bude tak bude kratší dobu a s nižší infekční dávkou. Takže i v tomto smyslu očkování smysl má, nicméně ten hlavní benefit je v tom, že dává s vysokou pravděpodobností ochranu před těžkými stavy a úmrtím a teda ještě před tím hospitalizací. A to je vlastně primární cíl každé vakcinace. Pokud to splní to očkování, tak naplnilo své poslání a to jestli sníží infekčnost to už je jenom přidaná hodnota a my se tomu musíme přizpůsobit, ale reagovat na to.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednodávková vakcína. Médii proběhla informace, že Johnson ochrání lidi jen na dva měsíce oproti původně slibované půl roku, tak co teď. Jak ti lidi k tomu přijdou?

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: No ukazuje se skutečně, že tak jak mRA vakcíny chrání přibližně pět měsíců nebo půl roku, tak u té vakcíny vektorové je nutná posilující dávka už za dva měsíce, de facto se z toho stává vlastně dvou dávkové očkovací schéma. I když se to nazývá jako buster a skutečně bohužel ta imunita po vakcíně časem klesá tak rychle a tak významně, že je nutné ještě aplikovat si tu druhou dávku. Myslím, že pro ty, kteří šli do toho očkování s tou první, že jim to bude stačit, tak alespoň měli tu výhodu, že už po té první dávce za dva týdny vlastně jim to otevřelo dveře do společnosti a dejme tomu k cestování nebo k využití služeb a teď vlastně ta skutečnost. Jenom se to musí reflektovat, to znamená, ti co mi dvou dávkové schéma, tak by měli dostat tu třetí dávku a ty co měli jednu dávku a tak by měli dostat tu druhou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho čekat s třetí dávkou?

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: V zásadě by měli mít všichni nárok na očkování tou třetí dávkou zhruba po půl roce a ty nejrizikovější po pěti měsících. To znamená hlavně šedesát pět plus a osoby s oslabenou imunitou už po pěti měsících a zbytků té jakoby méně rizikové zdravější populaci to stačí přibližně za půl roku přeočkovat s tím, že vlastně data z Izraele ukázaly, že tu horšící situaci dokáže ta buster dávka velmi rychle otočit zase k poměrně prudkému poklesu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy se u nás v česku ta situace může obrátit k lepšímu?

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: To bohužel úplně přesně neumí predikovat nikdo, protože my úplně přesně neznáme proporcí populace, která byla promořena. To znamená, která prodělala nemoc. Je otázka jestli vůbec na promoření se u Coronaviru můžeme spoléhat, protože teď se ukazuje, že méně než jsme původně očekávali a je otázkou jestli to promořování tak rychle jestli to už nechytne tzv. strop a nezačnou ty hodnoty klesat, nicméně očekává se takový nejpravděpodobnější scénář, určité zeslabení nárůstu incidence na přelomu listopadu a prosince. Ale jak jsem už zmínil hospitalizace a úmrtí budou další týdny ještě doznívat a potom se bohužel očekává další nárůst ještě nemusí to být samostatná vlna může to být ta druhá menší část té páté vlny. Ještě určitý nárůst v lednu a v únoru a v březnu by ta situace už jsem měla teda významně zlepšit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane děkane, já vám děkuji za rozhovor a za užitečné informace pro diváky televize Polar.

Rastislav Maďar, děkan LF OU, epidemiolog: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat