Host dne

Vladimír Vlček, ředitel HZS Moravskoslezského kraje: Mimořádně obtížný zásah hasičů. Pomoc HZS MSK v covidové době

Lukáš Zavadil, TV Polar: Pozvání do pořadu Host dne tentokrát přijal ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Vítejte u nás, dobrý den.

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Dobrý den vám i divákům.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Pane řediteli, začněme aktuální záležitostí, která se tedy týká hlavně vás osobně. 8. Května vás prezident republiky s hodností brigádního generála povýšil na generálmajora. Co u vás tímto krokem změnilo?

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak mnohdy v té veřejnosti je představa taková, že člověk s další jmenováním do hodnosti získá další prebendy. Není to tak. Je to spíše záležitost, která je společenská. Je to uznání té práce, ale já to samozřejmě přijímám s velkou pokorou. A zdaleka to nevnímám jako uznání práci jenom mě, ale celého hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, protože ten výsledek, který produkujeme je opravdu výsledkem těch 1100 lidí a nemohu zapomenout ani ve finále na dobrovolné hasiče, kteří jsou v rámci kraje.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Před vámi ještě případné povýšení na generálporučíka jestli to říkám správně. Kdy to bude?

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: O tom vůbec nechci spekulovat. To není záležitost, která by v tuto chvíli byla na stole. Uvidíme jak se budou vyvíjet věci příští.

Lukáš Zavadil, TV Polar: První velká událost ve vaší nové hodnosti a zároveň v pozici velitele zásahu byl nedávný výbuch a následný požár v průmyslovém areálu v Ostravě-Vítkovicích. Vlastně jen dva dny po vašem povýšení. Bral jste to něco jako křest v této hodnosti?

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak zlé jazyky říkají, že jsem si to přála nebo že naopak to bylo jakoby na zakázku. Určitě to tak nebylo. Byla to mimořádná událost velkého rozsahu. Vzhledem k tomu jaké hrozilo nebezpečí. Jaký byl případný dopad na životní prostředí. No a samozřejmě to velké soustředění jak my říkáme těch sil a prostředků a to enormní nasazení si vyžádalo abych vlastně v tu chvíli ten zásah převzal.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Kdy a jak se ke krajskému řediteli dostane informace, že je potřeba aby převzal velení zásahu. To bylo hned na počátku nebo až postupem času?

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak samozřejmě jsou určité stupně informovanosti a ty stupně informovanosti souvisí nejenom se mnou, ale i to jakým způsobem informují představitele města nebo kraje. Takže jestliže je nějaká mimořádná událost, která má dopad na infrastrukturu, na život a tady to bylo zřejmé protože od těch prvopočátku ten vysoký sloupec dýmu, který šel a táhl se přes Ostravu svým způsobem na Polsko, tak to byly atributy kdy mě informoval, respektive kdy mi volal hejtman a ptal se co se děje, totéž primátor. No tak to jsou samozřejmě pak ty vstupy pro to, abych já a tehdy jsem byl v pozici řídícího důstojníka se rozhodl a jel na to místo zásahu, seznámil se a po tom seznámení převzal ten zásah jako takový.

Lukáš Zavadil, TV Polar: My jsme o události informovali. Lidé mohli vidět také spoustu záběrů ze zásahu i na sociálních sítích. Jak to na místě vypadalo z vašeho pohledu?

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: No tak určitě to nevypadalo jednoduše, protože když se podíváme jak ten areál toho dotčeného podniku je zasazen v rámci té infrastruktury tak shodou okolností pro nás foukal příznivý vítr protože kdyby foukal na druhou stranu, tak hned za valem je techno plyn, kde se samozřejmě plní tlakové láhve a kde by ta situace byla mnohem mnohem složitější. To byl první moment. Druhý moment byl ten, že jestliže vám hoří tisíc pět set tun vraků. Je to nepředstavitelný počet a možná pro zjednodušení bych řekl, že to je tisíc pět set vraků. To znamená velká hromada dvaceti metrů. Na sítích se kolikrát objevily připomínky jak může hořet železo, jak můžou hořet vraky, ale musíme vnímat co dneska v těch vracích je. Že to zdaleka opravdu nejsou jenom slitiny kovů, ale jsou to plasty, mohou to být pneumatiky, mohou to být zbytky provozních kapalin, ale ten prvopočátek byl trošičku někde jinde. Že vlastně došlo v rámci té technologie a procesu k určitému ději, který byl doprovázen řekněme výbuchem a následným požárem a v důsledku toho došlo k rozšíření. Nechci se moc zmiňovat o těch detailech, protože je to předmětem šetření, ať už našich vyšetřovatelů nebo policie a uvidíme sami k jakým závěrům dojdou.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Na místě bylo opravdu velké množství techniky to bylo vidět i na záběrech. Například z mého laického pohledu bylo vidět ale že krajští hasiči jsou skvěle vybaveni i dobře organizovaní a takticky připraveni. Přinesl vám tento zásah něco například z pohledu metodiky i zkušeností?

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak já musím říct, že určitě je třeba to vnímat nejenom ve vztahu k hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, ale také k jednotkám sboru dobrovolných hasičů, které jsou dislokované na území kraje a pak dalším složkám. Mimo jiné jsme využili i záchranný útvar Hlučín, který vlastně nám poskytl speciální techniku. To je tzv. vozidlo Titan. Pro přiblížení k tomu ohni, takže oni byli v řádu řekl bych několika metrů nebo řádově 10-15 metrů a mohli aplikovat tu hasební látku přímo do toho ohniska. No a pak jsme samozřejmě také použili prostředky letecké služby Policie ČR pro letecké hašení a dalšího privátního provozovatele. Jestliže máte na místě 58 vozidel, tak to už je nějaká síla. Jestliže jsme dodávali v té největší intenzitě 35 tisíc litrů vody minutově na požářiště, tak to samozřejmě zase znamená jakousi logistiku pro to, kdy nemůžete využít jenom tu hydrantovou síť, která by vám samozřejmě nestačila, ale musela se ta voda vozit. Což bylo bezpochyby nebo byla bezpochyby věc, kterou občané viděli, protože ty cisterny jezdily přes město takže bezesporu to byla výzva. Byla to výzva na druhou stranu musím říct, že v tom časovém horizontu, kdy se to podařilo zvládnout dá se říct, že vlastně ten zásah se předal po dvaceti třech hodinách, tak ten výsledek podle našeho, podle naší úvahy byl dobrý, protože se podařilo uchránit technologie, Ty chráněné hodnoty jsou tam minimálně za nějakých 250 milionů korun a podle měření když jsme používali naši chemickou laboratoř samozřejmě, že už to bylo v tom pozdějším stádiu se sice našly určité stopové prvky, ale které byly pod limitem toho, jaké je hygienické minimum.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Pojďme k hasičskému sboru a v době covidové. Profesionální ale i dobrovolní hasiči výrazně pomáhali a pomáhají vlastně od začátku této krize až do dnešních dnů. Jak vlastně covid ovlivnil činnost hasičů. Ti asi nemohou být často na Home office, ti kteří jsou tedy u zásahu.

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Já bych řekl, že zásadním způsobem. Zásadním způsobem proto, protože upřímně řečeno počet zásahů nám nepoklesl. Naopak o dvacet procent stoupl. Nebylo to tím, že by nám stoupl počet požárů nebo počet dopravních nehod, tam to bylo asi mínus deset procent, ale stoupl počet technických zásahů. Samozřejmě jsme se zapojili do té covidové situace od prvopočátku, protože v tu chvíli kdy byl aktivován krizový štáb Moravskoslezského kraje, města Ostravy, obcí s rozšířenou působností, tak hasiči v těch tzv. stálých pracovních skupinách zprostředkovávají a řekl bych zpracovávají veškerou tu agendu, která je pro starosty, primátory a hejtmany pak vlastně byla etapa, která velmi úzce souvisela s dezinfekcemi. Tady bych chtěl říct, že námi preferovaný systém se nakonec rozšířil do celé České republiky. Ministerstvo vnitra pořídilo ty technické prostředky, které v prvopočátku nakoupil kraj v počtu 10 kusů, takže se rozšířily opravdu po celé republice. Také jakousi ukázkou toho, že jsme byli v té době žádání bylo to, že jsme dělali dezinfekci nemocnice v Chebu, dezinfekci domů s pečovatelskou službou v Holicích, což je trošičku vzdáleno. No a v důsledku se dá říct, že do dnešního dne máme více než 450 objektů, které jsme dezinfikovali na území zejména na území kraje, což je prostě docela velké množství. Takže to byla ta etapa, která která běží dodnes. Další etapou a tu jsme navrhovali už v prvopočátku toho covidu bylo zapojení našich zdravotníků, zdravotnických specialistů. Bohužel k tomu došlo až v rámci té podzimní vlny. Je skutečností, že všech našich 17 zdravotníků se zapojilo do této činnosti, ať už mobilních odběrových týmech anebo v nemocnicích. A výsledkem toho bylo, že jsme vlastně provedli do dnešního dne, ale ta činnost pořád pokračuje více než 10 tisíc odběrů u těch lidí zejména u těch lidí, kteří jsou nemohoucí a kde mobilní odběry tým k nim musí přijet. Úplné novum bylo, to bylo něco s čím jsme taky ne úplně počítali a to byl a je rozvoz vakcín, protože ta představa byla taková, že vakcíny bude rozvážet specializovaná firma. Nicméně z hlediska té státní a vládní strategie tady byly jenom dvě distribuční místa a ty vakcíny se musely dostat tam, kde se očkuje. Takže do dnešního dne máme více než tři sta padesát závozů a ne jsme cirka sto padesát tisíc kilometrů za rozvoz vakcín. V průběhu celé té etapy jsme samozřejmě pomáhali Moravskoslezském kraji a obcím s rozvozem osobních ochranných pracovních prostředků, takže to bylo zase velké penzum práce do které se zapojili jak profesionální, tak dobrovolní hasiči. Takže to opravdu byla výzva. Možná na závěr je jedna věc, která cíleně nebyla příliš publikována a že velmi účinně jsme pomáhali v krematoriu Ostrava. Protože Krematorium Ostrava se dostalo několikrát do stavu, kdy byla situace taková, že byla překročena kapacita a museli jsme pomáhat s tím, aby tu situaci zvládlo.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Pane generálmajore, děkuji za rozhovor, ať se Vám daří.

Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Děkuji Vám taky. Mějte se hezky na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat