Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Radek Polách historik, kurátor, Muzeum Novojičínska: Uplynulo 200 let od narození Gregora Mendela

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 20. července uplynulo 200 let od narození světoznámého zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, přezdívaného také jako Moravan Německé řeči. Byl přírodovědcem, biologem, knězem i opatem kláštera ve Starém Brně. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve Šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně. Další podrobnosti od Radka Polácha z Muzea Novojičínska. Dobrý den, vítejte.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mendel byl muž mnoha profesí. Některé z nich jsem vyjmenovala, ne všechny. Mimo to byl biologem, matematikem, botanikem, učitelem, mnichem, knězem. Co z toho výčtu těch profesí byl nejvíce?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Já si myslím, že nejvíce byl příslušníkem římskokatolické církve. Byl knězem, později opatem ve Starém Brně u augustiniánů a toto bylo myslím si, že jeho životní poslání, do kterého ho svým způsobem dopomohla dotlačit i jeho rodina, respektive jeho maminka. To jeho poslání kněze opata bylo velice významné, ale zároveň i ty jeho další profese, které se staly světové, jako byla třeba kupříkladu ta genetika.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S tou genetikou asi my laici možná ho máme spojeného nejvíce. Je to tak?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Ano, přesně tak. Mendelovy základy genetiky jsou celosvětově proslulé. Byly sice popularizovány až po jeho smrti na počátku dvacátého století několika vědci, kdy byly jeho šlechtitelské a další záležitosti v rámci genetiky přeloženy do anglického jazyka a odprezentovány v odborné literatuře. Tehdy se Mendel stal celosvětově proslulý. Tady tyhle záležitostí jsou tím pádem velmi propojené na ten jeho rodný kraj. Jak my to dneska nazýváme někdy Kravařsko das Kuhländchen. Tu německou jazykovou oblast, která se na dnešním uvozovkách Novojičínsku nachází.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to je s jeho jménem Gregor, nebo Johann, nebo Johann Gregor Mendel?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Pokud se podíváte do matrik Zemského archivu Opavě, respektive rodné matriky, uvidíte narození Johann Mendel, to bylo jeho první jméno. To své druhé, které by se mělo správně používat, Gregor dostal až do přijetí do kněžského stavu a používal ho prakticky až do konce svého života. Když se zase podíváte do matrik Moravského zemského archivu v Brně, uvidíte v úmrtní matrice jméno pouze Gregor Mendel. Takže toto jméno Gregor je myslím si, že zásadní i ve vztahu na další preláty a představitele římskokatolické církve všeobecně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže správně máme, když hovoříme o Mandelovi, Gregor Mendel?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Ano, přesně tak. V češtině se to nazývá Řehoř, ale Gregor je přesnější vzhledem k tomu, že přijal toto jméno při svém kněžském svěcení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč tady máme klobouk, novojičínský klobouk, vysvětlujete souvislost s Mendelem.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Mendel má souvislost s Novým Jičínem velmi silnou. Samozřejmě vzhledem k tomu, že to byl prelát římskokatolické církve, používal různé liturgické oděvy, klobouky, pokrývky hlavy, které se v té druhé polovině 19. století za doby jeho života nosily. Mezi jinými i tento typ klobouku, který jsem přinesl k vám, do studia, který je svým způsobem unikátní, který je dochován ve sbírkách Muzea Novojičínska, které na principu těchto záležitostí je patrně největším vlastníkem klobouků a pokrývek hlavy vůbec na světě. Tento klobouk právě pochází z církevních kruhů, konkrétně z Arcibiskupství pražského. Ale i podobný tvar klobouků nosil Gregor Mendel, i když těch fotografií, respektive z tvárnění výtvarných Gregora Mendela je pomálu a většina z nich je bez pokrývky hlavy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S tím ale souvisí, co teď komentujete uchovávání textilií je kniha, kterou jste tady také přinesl Liturgické textilie. Možná než se vrátíme zpátky k Mendelovi, něco o té knize.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: My jsme v letošním roce ve spolupráci s kolegy nejenom z Teologické fakulty Univerzity Palackého, ale taktéž dalších institucí, jako je třeba Národní památkový ústav, vydali metodickou publikaci Liturgické textilie a jejich památková ochrana, která je takovou, dá se říct pomůckou pro všechny vlastníky textilních památek, které mají vztah nejenom k římskokatolické církvi, ale ke všem církvím všeobecně. Aby měli nějakou metodiku, jakým způsobem je uchovávat, prezentovat a jakým způsobem se k nim vůbec dá se říct vstupovat, poněvadž textil jako takový je jedna z nejhorších problematických materií vůbec v rámci paměťových institucí. Podléhá velice často zkáze a tato publikace má za cíl uchovat toto kulturní dědictví pro další naše generace do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se zachovalo z věcí po Mandelovi, o kterém se dneska a hlavně bavíme? Jeho rodný dům je v Hynčicích. Tam si také jeho výročí narození připomínali, i my s kamerou jsme tam byli. Je něco, co se dochovalo přímo z věcí, které nosil nebo které používal?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: To byste se musela obrátit na augustiniáni v Brně. Možná, že by se něco našlo, ale obávám se, že budou pouze některé liturgické nástroje, které tehdy se v té druhé polovině devatenáctého století u nich v jednotlivých záležitostech používaly. Co se dochovalo na Johanna Gregora Mendela, hlavní je ten rodný dům. Ta paměť i celých těch Hynčic, německy Heinzendorf, kde vlastně ten genius loci, ten Mendel stále odeznívá formou i toho dvoustého výročí narození, které si letos připomínáme formou množství akcí, koncertů, výstav atd. Muzeum Novojičínska dokonce připravuje na říjen ještě letošního roku další připomenutí výstavy, která bude dokumentovat dětství právě Gregora Mendela, která ponese název Johann génius Mendel. Takže i tady tyhle ty záležitosti jsou dalším aspektem, který bude v tom dvou stém rozeznělém výročí nějakým způsobem se prezentovat pro veřejnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Připomeňme, s kým se potkal Gregor Mendel a teď myslím s významnými lidmi a rodáky z Novojičínska z Moravskoslezského kraje. Já na začátek zmíním Leoše Janáčka.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Leoš Janáček ano, samozřejmě, s tím se stýkal v rámci obrozeneckého hnutí v Brně. Já bych rád zmínil Johanna Schreibera, což byl jeden z farářů a učitelů na škole. Kunínské škole hraběnky Marie Walburgy, který se stal takovým strategickým bodem toho, aby Johann Gregor Mendel studoval, aby šel dál. Kunínská škola a kunínský zámek měl ve vztahu na Gregora Mendela velkou spojitost, ale nejenom na Gregora Mendela. On se tam asi s ním přímo nestřetnul, ale taktéž, i když už byl nebo je považován Gregor Mendel za otce genetiky, do té kunínské školy chodil i otec národa František Palacký. Takže tam je propojení dvou významných osobností, které pocházejí z našeho regionu. Z dalších osobností, které se setkaly s naším rodákem z Hynčic, mohu připomenout třeba brněnského starostu, čestného občana města Brna, to je Karl van der Strass, rodák z Nového Jičína, který s ním byl ve vztahu. Rovněž tak i osobnosti, které působily v agrárních a zemědělských spolcích, poněvadž je o tom málo známo, Gregor Mendel právě se angažoval právě tady v těch záležitostech, které v té druhé polovině 19. století stoupaly nahoru. Musím připomenout třeba prestižní školu zemědělskou, která byla a stále existuje u nás v Žilině u Nového Jičína, do které se sjížděli studenti prakticky z celého světa.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Připomeňme ještě v Novém Jičíně Mendelův památník, který toho velkého přírodovědce, kněze, mnicha, matematika, biologa Gregora Mendela připomíná.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Nový Jičín má velkou vazbu na Gregora Mendela tím, že v roce 1931 podle záměrů studie stavitele a sochaře Josefa Obetha byl vytvořen největší památník Gregora Mendela vůbec na světě, který měří dnes deset metrů, zhruba. Nazývá se V zrcadle stvoření. Je to nejenom záležitost jeho figurálního zpodobnění Gregora Mendela osobně, ale také alegorií záležitostí, které se dotýkají genetiky. Tento památník byl před lety nádherně opraven akademickým sochařem a restaurátorem Jakubem Gajdou, který působí zde na Ostravské univerzitě. Myslím si, že je to takové krásné uchování paměti Gregora Mendela do budoucna právě v Novém Jičíně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor i za zajímavosti z historie a života Gregora Mendela.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S vámi se budu těšit u dalšího tématu, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Radek Polách historik, kurátor, Muzeum Novojičínska: Uplynulo 200 let od narození Gregora Mendela
25. srpna 2022, 17:30

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 20. července uplynulo 200 let od narození světoznámého zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, přezdívaného také jako Moravan Německé řeči. Byl přírodovědcem, biologem, knězem i opatem kláštera ve Starém Brně. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve Šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně. Další podrobnosti od Radka Polácha z Muzea Novojičínska. Dobrý den, vítejte.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mendel byl muž mnoha profesí. Některé z nich jsem vyjmenovala, ne všechny. Mimo to byl biologem, matematikem, botanikem, učitelem, mnichem, knězem. Co z toho výčtu těch profesí byl nejvíce?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Já si myslím, že nejvíce byl příslušníkem římskokatolické církve. Byl knězem, později opatem ve Starém Brně u augustiniánů a toto bylo myslím si, že jeho životní poslání, do kterého ho svým způsobem dopomohla dotlačit i jeho rodina, respektive jeho maminka. To jeho poslání kněze opata bylo velice významné, ale zároveň i ty jeho další profese, které se staly světové, jako byla třeba kupříkladu ta genetika.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S tou genetikou asi my laici možná ho máme spojeného nejvíce. Je to tak?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Ano, přesně tak. Mendelovy základy genetiky jsou celosvětově proslulé. Byly sice popularizovány až po jeho smrti na počátku dvacátého století několika vědci, kdy byly jeho šlechtitelské a další záležitosti v rámci genetiky přeloženy do anglického jazyka a odprezentovány v odborné literatuře. Tehdy se Mendel stal celosvětově proslulý. Tady tyhle záležitostí jsou tím pádem velmi propojené na ten jeho rodný kraj. Jak my to dneska nazýváme někdy Kravařsko das Kuhländchen. Tu německou jazykovou oblast, která se na dnešním uvozovkách Novojičínsku nachází.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to je s jeho jménem Gregor, nebo Johann, nebo Johann Gregor Mendel?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Pokud se podíváte do matrik Zemského archivu Opavě, respektive rodné matriky, uvidíte narození Johann Mendel, to bylo jeho první jméno. To své druhé, které by se mělo správně používat, Gregor dostal až do přijetí do kněžského stavu a používal ho prakticky až do konce svého života. Když se zase podíváte do matrik Moravského zemského archivu v Brně, uvidíte v úmrtní matrice jméno pouze Gregor Mendel. Takže toto jméno Gregor je myslím si, že zásadní i ve vztahu na další preláty a představitele římskokatolické církve všeobecně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže správně máme, když hovoříme o Mandelovi, Gregor Mendel?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Ano, přesně tak. V češtině se to nazývá Řehoř, ale Gregor je přesnější vzhledem k tomu, že přijal toto jméno při svém kněžském svěcení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč tady máme klobouk, novojičínský klobouk, vysvětlujete souvislost s Mendelem.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Mendel má souvislost s Novým Jičínem velmi silnou. Samozřejmě vzhledem k tomu, že to byl prelát římskokatolické církve, používal různé liturgické oděvy, klobouky, pokrývky hlavy, které se v té druhé polovině 19. století za doby jeho života nosily. Mezi jinými i tento typ klobouku, který jsem přinesl k vám, do studia, který je svým způsobem unikátní, který je dochován ve sbírkách Muzea Novojičínska, které na principu těchto záležitostí je patrně největším vlastníkem klobouků a pokrývek hlavy vůbec na světě. Tento klobouk právě pochází z církevních kruhů, konkrétně z Arcibiskupství pražského. Ale i podobný tvar klobouků nosil Gregor Mendel, i když těch fotografií, respektive z tvárnění výtvarných Gregora Mendela je pomálu a většina z nich je bez pokrývky hlavy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S tím ale souvisí, co teď komentujete uchovávání textilií je kniha, kterou jste tady také přinesl Liturgické textilie. Možná než se vrátíme zpátky k Mendelovi, něco o té knize.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: My jsme v letošním roce ve spolupráci s kolegy nejenom z Teologické fakulty Univerzity Palackého, ale taktéž dalších institucí, jako je třeba Národní památkový ústav, vydali metodickou publikaci Liturgické textilie a jejich památková ochrana, která je takovou, dá se říct pomůckou pro všechny vlastníky textilních památek, které mají vztah nejenom k římskokatolické církvi, ale ke všem církvím všeobecně. Aby měli nějakou metodiku, jakým způsobem je uchovávat, prezentovat a jakým způsobem se k nim vůbec dá se říct vstupovat, poněvadž textil jako takový je jedna z nejhorších problematických materií vůbec v rámci paměťových institucí. Podléhá velice často zkáze a tato publikace má za cíl uchovat toto kulturní dědictví pro další naše generace do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se zachovalo z věcí po Mandelovi, o kterém se dneska a hlavně bavíme? Jeho rodný dům je v Hynčicích. Tam si také jeho výročí narození připomínali, i my s kamerou jsme tam byli. Je něco, co se dochovalo přímo z věcí, které nosil nebo které používal?

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: To byste se musela obrátit na augustiniáni v Brně. Možná, že by se něco našlo, ale obávám se, že budou pouze některé liturgické nástroje, které tehdy se v té druhé polovině devatenáctého století u nich v jednotlivých záležitostech používaly. Co se dochovalo na Johanna Gregora Mendela, hlavní je ten rodný dům. Ta paměť i celých těch Hynčic, německy Heinzendorf, kde vlastně ten genius loci, ten Mendel stále odeznívá formou i toho dvoustého výročí narození, které si letos připomínáme formou množství akcí, koncertů, výstav atd. Muzeum Novojičínska dokonce připravuje na říjen ještě letošního roku další připomenutí výstavy, která bude dokumentovat dětství právě Gregora Mendela, která ponese název Johann génius Mendel. Takže i tady tyhle ty záležitosti jsou dalším aspektem, který bude v tom dvou stém rozeznělém výročí nějakým způsobem se prezentovat pro veřejnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Připomeňme, s kým se potkal Gregor Mendel a teď myslím s významnými lidmi a rodáky z Novojičínska z Moravskoslezského kraje. Já na začátek zmíním Leoše Janáčka.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Leoš Janáček ano, samozřejmě, s tím se stýkal v rámci obrozeneckého hnutí v Brně. Já bych rád zmínil Johanna Schreibera, což byl jeden z farářů a učitelů na škole. Kunínské škole hraběnky Marie Walburgy, který se stal takovým strategickým bodem toho, aby Johann Gregor Mendel studoval, aby šel dál. Kunínská škola a kunínský zámek měl ve vztahu na Gregora Mendela velkou spojitost, ale nejenom na Gregora Mendela. On se tam asi s ním přímo nestřetnul, ale taktéž, i když už byl nebo je považován Gregor Mendel za otce genetiky, do té kunínské školy chodil i otec národa František Palacký. Takže tam je propojení dvou významných osobností, které pocházejí z našeho regionu. Z dalších osobností, které se setkaly s naším rodákem z Hynčic, mohu připomenout třeba brněnského starostu, čestného občana města Brna, to je Karl van der Strass, rodák z Nového Jičína, který s ním byl ve vztahu. Rovněž tak i osobnosti, které působily v agrárních a zemědělských spolcích, poněvadž je o tom málo známo, Gregor Mendel právě se angažoval právě tady v těch záležitostech, které v té druhé polovině 19. století stoupaly nahoru. Musím připomenout třeba prestižní školu zemědělskou, která byla a stále existuje u nás v Žilině u Nového Jičína, do které se sjížděli studenti prakticky z celého světa.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Připomeňme ještě v Novém Jičíně Mendelův památník, který toho velkého přírodovědce, kněze, mnicha, matematika, biologa Gregora Mendela připomíná.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Nový Jičín má velkou vazbu na Gregora Mendela tím, že v roce 1931 podle záměrů studie stavitele a sochaře Josefa Obetha byl vytvořen největší památník Gregora Mendela vůbec na světě, který měří dnes deset metrů, zhruba. Nazývá se V zrcadle stvoření. Je to nejenom záležitost jeho figurálního zpodobnění Gregora Mendela osobně, ale také alegorií záležitostí, které se dotýkají genetiky. Tento památník byl před lety nádherně opraven akademickým sochařem a restaurátorem Jakubem Gajdou, který působí zde na Ostravské univerzitě. Myslím si, že je to takové krásné uchování paměti Gregora Mendela do budoucna právě v Novém Jičíně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor i za zajímavosti z historie a života Gregora Mendela.

Radek Polách, historik, kurátor, Muzeum Novojíčínska: Děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S vámi se budu těšit u dalšího tématu, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-25-08-2022-17-31