Host dne

Michal Sikora, producent, Film Kanya mezi 15 finalisty na studentského Oscara

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Snímek KANYA režisérky Apoorva Satish sklízí úspěchy na velkých festivalech a v polovině července byl nominován mezi 15 semifinalistů studentských Oscarů v kategorii hraných filmů. Ve studiu vítám producenta filmu Michala Síkoru. Dobrý den. Tak KANYA je inspirována skutečnými událostmi, které se odehrály v životě samotné režisérky, která pochází z Indie. Hlavní hrdinkou je dospívající dívka, která snila o kariéře plavkyně, ale přišlo dospívání. Je to asi horké téma spíš v Indii než v západních zemích.

Michal Sikora, producent: V Indii je mnoho právě takových témat, které jsou tabu. tam ta menstruace vychází z příběhu maminky, kdy jí její babička neřekla o tom, co ji čeká v tom dospívání. Přišla menstruace a byl to velký šok, velké překvapení když babička měla právě svoji periodu, tak musela odcházet pryč z bytu a říkal, že ji třeba pokousal pes nebo něco takového. Vždycky si vymyslí nějakou historku. Takže v Indii se občas potýkají tady s těmito názory, předsudky a tradicemi, kteří zatajují informace, které jsou potom v životě normálně běžné a člověk se s tím musí nějak popasovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to takové složité téma a aspoň už jenom to co vyprávíte. Tak pojmout to do patnácti minut a aby aby z toho vyšla ta hlavní myšlenka, tak to asi není jednoduché, protože patnáct minut má celý ten film.

Michal Sikora, producent: My nejsme doslovní v tom filmu. My jsme pracovali s velkým obrazem a metaforama a vyzualitou i ten scénář vlastně vypadal trošku jinak než u běžného filmu. Příprava scénáře trvala třeba rok a hodně se skládala z toho, jak vyprávět obrazem. Takže my se opravdu snažíme do těch patnácti minut spíš dostat ten pocit, ten totem a to tabu, které se s tím potýkala maminka od režisérky a přenést to do obrazu spíš než to hledat ve slovech a hledat nějakou delší stopáž než 15 minut.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Představíme v krátkosti režisérka, protože film je absolventkou prací.

Michal Sikora, producent: Apoorva Satish původně pochází z Indie z města Šenaj, ale když si vybírala školu, kam půjde studovat film, tak se rozhodla nakonec pro Prahu a dostala se na FAMU. Tam jsme se vlastně potkali a mezi prvním až třetím ročníku natočila několik krátkých filmů. Většinou byly to české filmy s českým tématem a až u toho posledního se rozhodla, že zkusí téma, které je indické, jí blízké než hledat témata právě v té naší kultuře, kde toho tolik nezná. A právě díky tomu je tak úspěšná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde jste se vlastně potkali, protože se pro ni je také důležité najít toho správného producenta, aby byl film úspěšný.

Michal Sikora, producent: My jsme se potkali na škole. Nebylo to úplně, že jsme se cíleně našli. Byla to spíš nějaká souhra náhod dát naši cestu dohromady. Ale v momentě, kdy jsme začali spolupracovat, kdy jsem si přečetl scénář a viděl jsem jejich přípravu. Tam jsem se do toho filmu zamiloval a okamžitě jsem říkal, že do toho musíme společně jít a udělal jsem pro to maximum abychom dotáhli výsledek do podoby ve které je dnes.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Snímek získal už několik významných mezinárodních ocenění a nominací. Loni v létě se první tři premiéry odehrály v jediný den, což je také neobvyklé v Jižní Koreji, Indii a Anglii. Byl uveden v rámci sedmi různých festivalů ve světě a také na národní přehlídce Prague short Film Festival, kde se hrají nejúspěšnější krátké filmy z celého světa. Tak už to je takový velký úspěch. Dobře má film nakročeno. Řekněte něco o těch festivalech, kde už měli možnost diváci film zhlédnout.

Michal Sikora, producent: No to je strašně zvláštní ten pocit když člověk ten film dokončí a pak čeká na to, jestli se mu nějaký festival vyjádří. Nám trval asi třeba půl roku než jsme se dozvěděli první festival že nás přijal do své soutěže. Takže to je hodně těžké období po tom prvním roce. Ale když se to zase zlomilo a přišel ten první oznámení z festivalu Rain Ben z Londýně, že jsme se dostali do soutěže, tak nám to dodalo hrozně tu energii zpátky a zase ty festivaly, ta strategie funguje tak, že když se vám povede jedna premiéra, tak častokrát ty další festivaly už to potom kopírují dál a máte větší šanci dostat se na ty ostatní. U jiných vás to naopak zamrzí, že se tam nemůžete dostat, protože když se dostanete třeba do Cann, tak se nedostáváte do jiných festivalů, protože mají prostě mezi sebou nějakou politiku. V našem případě se potom v Londýně povedlo to, že nám vzali roli i do Jižní Koreji a do Indie na tři významné festivaly, které se čistě hrály ten jeden den jak jste říkala. A další velký důležitý moment, který je, že každý festival má různé statusy a pro nás jsou nejdůležitější festivaly se statusem Oscary, to znamená, že když se dostanete do soutěže máte šanci že potom budete nominováni na Oskara. V našem případě jsme se dostali už na soutěž pěti oskarových festivalů. Byli jsme na šesti festivalech tohoto statusu a aktuálně se film promítá teď v Austrálii už na skoro 30tém festivalu dohromady.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle toho co jste řekl, tak vlastně ten film provázíte úplně od počátku. Jak vás to téma zaujalo? Jak jste vlastně měl v sobě ten pocit toho, že může být toto téma úspěšné právě i v západním světě?

Michal Sikora, producent: Mě vždycky zajímalo nabourávání těch tradic, změna těch lidí, těch předsudků, že žijeme v nějakém prostředí a to prostředí má nějak zakódované v sobě nějaké vlastnosti, nějaké předsudky, nějaké ty tradice a mě právě baví nabourávat zažité předsudky, zažité věci, které my máme zakořeněné coby ve společnosti. A taky jsem vyrůstal v rodině, která měla určité předsudky, nějaké určité náboženské ladění, teď nechci úplně zmiňovat. A bavilo mě právě zjišťovat, jak ten svět vypadá za tím, co znám já a co mi určí jestli existují ještě jiné názory, jiné pohledy na svět. A právě jsem doufal, že Kanya může být něco podobného pro nás, byť pro nás to není tak velké tabu. Ale třeba v západní kultuře je tabu mluvit o smrti například.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No a teď už víte, když jsme řekli v kolika zemích snímek viděli diváci, tak jaké jsou jejich reakce?

Michal Sikora, producent: To bych taky rád věděl. Naše festivalová strategie bohužel nebyla úspěšná v době covidu. To znamená, že my jsme nemohli být na žádném festivalu osobně, takže jsme žádné diváky bohužel až na jeden festival nezažili osobně. Asi poprvé kdy jsme viděli diváky bylo až na pražské premiéře tady v Praze. Takže jsme bohužel nemohli být ani v Koreji, ani v Americe, ani v Londýně ani nikde jinde. Takže jsme slyšeli maximálně nějakou mailovou zpětnou vazbu od organizátorů, ale bohužel ne od samotných diváků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dostal už se určitě ale k filmovým kritikům, takže od nich zpětnou vazbu asi znáte.

Michal Sikora, producent: Mám zpětnou vazbu ze dvou stran. Co můžu říct. Jedna je třeba Mirka Spáčilová, která napsala recenzi na stránkách iDNESu. Dala nám sedmdesát procent a napsala krásnou recenzi za kterou moc děkuju a pak máme stránky, které jsou obdoba našeho ČSFD a tam jsme četli různé recenze a většina lidí to hodnotí jako až nadprůměrně řekl bych.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak vy teď, buď jste tam skromný, že nechcete pustit dál. Podle čeho říkáte a kolem filmu se píše, že je tolik úspěšný, když říkáte ještě neznáte reakce diváků a od kritiků jich taky moc nemáte.

Michal Sikora, producent: Náš film je úspěšný hlavně na základě hodnocení těch odborníků, kteří jsou právě ve výběrových komisích na festivaly. Například teďka ta komise, která hodnotila nominace na studentského Oskara, tak taky byla složena z lidí, kteří taky už v minulosti buď byli nominováni nebo z Oskara vyhráli dokonce. A tito lidé nám dávali to potvrzení do toho filmu, že je dobrý tím, že nás vybírali na festivaly anebo akorát brali na list na studentského Oskara.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pocházíte z Návsi na třinecku. Film prezentujete jako svůj mezinárodní úspěch. Jakou měrou se producent na úspěchu filmu podílí? Teď nebuďte skromný.

Michal Sikora, producent: Těch možností je samozřejmě víc, jak se podílet na tom úspěchu, ale zároveň je to taky těžké říct, kde to začíná a kde končí. Častokrát se člověku může přihlásit na festival a tisíce festivalů a nedostal se ani na jeden nebo přihlásí na deset tisíc a přihlásí se potom ty festivaly navzájem. Takže z mého pohledu co byla moje velká úloha po dokončení toho filmu bylo právě to pomáhat s festivalovou strategií. Začínala nám pomáhat festivalová strategyně z FAMU Alexandra Hronsová a samozřejmě podle statistik festivaly taky proaktivně vybírala, oslavovala. Snažili jsme se dostat na ty nejlepší možné festivaly, které jsou na světě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem řekla, že jste se dostali do nejužšího výběru filmů, které mohou získat studentského Oskara, kdy se dozvíte že ho máte?

Michal Sikora, producent: No čtrnáctého srpna bychom měli znát finalisty, což je mezi pěti až deseti filmy. Takže z těch 15 jsme teď aktuálně, je tam velká šance. V České republice se do úzkého, nejužšího výběru toto finále dostalo myslím 10 až 11 filmů jenom a samotného Oskara v Česku vyhráli jenom tři lidi studentského Oskara a my to budeme znát v září až říjnu jestli jsme vyhráli nebo ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak já vám moc držím palce a děkuji vám za rozhovor. Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat