Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V říjnu opět nasadíme roušky a na noc uzavřeme restaurace. Lidé by se měli vrátit na home office slova epidemiolog Rastislava Maďara, šéfa pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví. Vítejte ve studiu, Dobrý den. Tak pane docente platí to, co jsem řekla?

Rastislav Maďar, epidemiolog: V říjnu nás čeká něco, s čím ještě nemáme zkušenost. Bude to ještě mnohem větší než na jaře. Teď nemyslím ve smyslu karanténních opatření, ale ve smyslu toho s čím se budeme potkávat jako populace. Bude tady velké množství respiračních nákaz za poměrně krátké časové období a budeme moci si odzkoušet jak dokážeme nastavit principy soužití s tím virem. Protože vakcína s velkou mírou jistoty nebude. A pokud jde o jednotlivé zaměstnavatele, tak si myslím že intuitivně a preventivně by se měli vrátit k tomu, co tady bylo na jaře ve smyslu, čím méně lidí se potkává, tím méně lidí nakonec může skončit v karanténě, když tam někdo ten virus přinese a to může být jenom otázka času. Takže pokud chci ochránit svůj provoz, tak se snažím točit směny tak, aby se nepotkávali vzájemně. Když mám dva klíčové pracovníky, kteří dejme tomu operují velín a potřebují se na to extra speciální znalosti a zkušenosti, tak se snažím, aby se nepotkávali, protože když se budou potkávat buď se vzájemně nakazí nebo se vzájemně vyblokují do karantény. Takže budu je střídat nebo oddělím je bariérou. Samozřejmě home office není možný všude, to dobře víme, ale tam kde to je, tak by to mělo být zase možné. Zase by se měly omezit firemní setkání, mítinky mělo by se řešit spousta věcí pomocí videokonferencí. A pokud jde o roušky vzhledem k té masivnosti těch respiračních nákaz, nejenom chřipky, ale tady je spousta dalších původců, které vyvolávají příznaky velmi podobné jako covid, tak si myslím, že by ty doteď nastavené systémy vyhořely a mohli by dokonce zkolaboval. Proč milion případů nemá nikdo kapacitu řešit ani se nemůžou testovat a přitom každý z nich, kdo bude mít horečku a kašel bude mít obavu, že ten covid má. Takže my potřebujeme odfiltrovat jiné respirační nákazy těma rouškama a bez nich si skutečně asi neporadíme. A současně musíme zabránit tomu, aby jedna viróza nenasedala na druhou, protože potom přijde covid a může ohrozit i někoho, kdo není primárně rizikový.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmínil jste vakcínu. Kdy můžeme očekávat, že bude konečně pro nemocné moct být nasazována?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Studie, které jsou teď nejpokročilejší jsou na prahu třetí fáze klinického zkoušení, což je sice ta poslední předregistrační, ale ta nejnáročnější. Zahrnuje často desítky tisíc dobrovolníků a jenom provedení toho očkování a vyhodnocení, analýza, tak to trvá měsíce minimálně a vlastně až do toho závěrečného odslepení a z analýzy nebudeme vědět, jestli to funguje. Zažil jsem takovou studii, která od začátku od nuly až do trojky vypadaly nadějně a ta trojka ukázala, že ta účinnost je 16 procent, tedy že je nižší než placebo a tím pádem to skončilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď je k počtu nakažených, který je daleko více než na jaře, kdy jsme se daleko více Covidu 19 obávali. Je to také tím, že se více testuje?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Testuje se samozřejmě dost a nicméně je to hlavně způsobeno tím, že nejsou ukončené ty stavy, tedy v systému, v softwaru, které ani nikdy nemocní nebyli. Oni byli vytrasováni kolem jednoho pozitivního, je to vysoce infekční virus, který má příznaky, je otestovaný, zjistíme že je pozitivní, tak okamžitě hygienická stanice začne šetření, dohledává jeho blízké kontakty. Někdo jich má málo, jako horníci, kteří byli na ubytovnách. Někdo jich má hodně. Například v tanečním klubu, od jedné pozitivní až už skoro stovka nakažených. Takže to je individuální, ale kolem jednoho člověka se najde spousta lidí, kteří ani by nevěděli, že jsou pozitivní. Jenom na základě kontaktu s tím identifikovaným, tak byli dohledání, jsou v izolaci. Izolace pokud nemají příznaky se může automaticky po dvou týdnech ukončit protože po dvou týdnech pokud nemají příznaky už nejsou infekční. Jenomže se to velmi často nedělo. Samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví má zájem na tom, aby se ty data očistili a pan ministr zdravotnictví zadal audit na ÚZIS, hygienickým stanicím a hlavní hygieničce a je velmi pravděpodobné, že když se podívají na data lidí, co nikdy pozitivní příznaky neměli, jenom byli pozitivně testování a uplynula dlouhá doba od těch pozitivity, že v tom systému praktický lékař nebo někdo jiný odepíše a najednou skokově se může o stovky nebo možná dva tisíce snížit ten počet, kteří jsou teď vykazování jako aktuálně nemocní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete vysvětlit, co ta data, co ty počty o čem jsou vypovídající nebo co vypovídají? Protože se říká, že tolik nakažených, tolik aktuálně nemocných, tolik se vyléčilo, tolik zemřelo.

Rastislav Maďar, epidemiolog: Já si myslím, že nejvnímavější indikátorem je počet hospitalizovaných s těžkým stavem. A protože jsou nemocní takoví, co jsou starší, to znamená mají hodně diagnóz, mají vysoký věk. Jsou testování pozitivně na Covid a Covid jim sice nezhoršil zdravotní stav, ale pro jistotu je hospitalizují na pozorování. Covid může ten stav zhoršit následně a to poměrně rychle. Takže v podstatě i na infekčním oddělení jsou hospitalizováni lidé, co například nemají ani kyslíkovou terapii protože ji nepotřebují, ale jsou tam pro jistotu, aby se jejich stav někde v domově nezhoršil. A počet lidí na jednotkách intenzivní péče s diagnózou Covid na umělé plicní ventilaci je velmi, velmi nízký a to i ten nejcitlivější indikátor, že to, co se u nás dělá, to co je nastaveno, tak se dělá správně. Ale jednotky intenzivní péče se mohou zahltit za několik dnů, ale jakékoliv brzdění, to znamená zatažení nebo zpřísnění proti opatřením se projeví až za několik týdnů. Ale k tomu se ještě musí přidat výsledek trasování, takže místně příslušné hygienické stanice, která když řekne, to co řekla minulý týden Krajské hygienická stanice u nás v Ostravě, že mají důvodné podezření, že nám tady začíná komunitní šíření. To znamená, že se nám tady ve společnosti může pohybovat pozitivně nakažený, respektive ten, kdo je nakažený Covidem a on tom sám neví, ale může nakazit i desítky lidí ve svém okolí. A potom už se to rozroste do té celé společnosti, tak i to komunitní šíření, ten náznak, je důvodem k tomu, aby se přitahovalo. Přesně to se stalo. I když časově nešťastným způsobem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Očekává se, že léto už bude takové pozvolnější. A druhá vlna epidemie přijde na podzim. Je to teď jinak. Dá se už teď hovořit, že to je druhá vlna?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Můžeme stát na hraně druhé vlny a taky nemusíme. A v podstatě to, co o tom rozhodne je chování lidí. Když lidé budou stále intuitivně dodržovat tu vzdálenost dvou metrů od jiných lidí. Člověk nemusí mít příznaky. Například slečna, která v tom známém klubu v Praze nakazila skoro sto lidí ten daný den neměla žádné příznaky, onemocněla až druhý den. Čili může být infekční předem pár dnů. Od cizích lidí když můžu si držím odstup, když nemůžu, dám si roušku, dezinfikuji si ruce, nesahám si na obličej. Je v podstatě jedno, jestli někdo vyjede do zahraničí nebo nevyjede do zahraničí. Protože člověk, který vyjede do zahraničí vlastním autem, bude v soukromém apartmánu, s cizíma se stýkat nebude, tak může být u moře ve větším bezpečí v tom Chorvatsku, než tady když půjde na nějakou hromadnou akci nebo se bude pohybovat v místech, v baru, v restauracích, kde jsou desítky jiných cizích lidí a nebude si hlídat odstupy a budou tam konzumovat bez zkoušek. Takže to klíčové je chování lidí. Jsem přesvědčený, že stát má zasahovat direktivně až když je to absolutně nezbytně nutné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říká se, že ten kdo prodělal Covid 19 má nevratné stopy na plicích. Je to pravda?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Ano, u části nemocných lidí, kde byl ten zánět pokročilý, zápal plic, tak zůstává jakoby jizva na plicích a ta jizva samozřejmě to není ta původní tkáň, takže přesto nedochází k výměně těch krevních plynů, to znamená do organismu neproudí kyslík, nevystupuje CO2 a tím pádem je to jakoby nefungující část plic, která toho člověka může provázet dalším měsícem, možná roky, možná i doživotně. To uvidíme až následně, ale jde tam hlavně o to, že najednou přijdou o část plíce a samozřejmě to na svém výkonu pozná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď jak je to s nařízením. Zatímco zpočátku jsme byli zvyklí, že platila pro celou Českou republiku, tak teď už krajské hygienické stanice a podle toho, jak se vyvíjí v určitém regionu situace, tak do toho zasahují. To znamená, už se nám to začíná trošku míchat. Jaká je nadřazenost těch nařízení?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Ta nařízení by se měly doplňovat. My, když jsme uvažovali karanténu, tak jsme avizovali to, že mimochodem poslední velká vlna uvolňování byla 22. Května. Ty zbylé provozovny, včetně nočních klubů a dětských center se službou hlídání dětí jsou uvolněny k 1.7.. To bylo úplně to poslední. Teď už je společnost de facto otevřená kromě nějakých drobností, jako ledové tříště, sauna a podobně. Na ledu vydrží ten virus velmi dlouho. Ale říkali jsme, že pokud se lokálně zhorší situace, už se bude postupovat co nejvíc v tom ohnisku nákazy a to se teď děje. A když se to děje v jednom kraji, tak na základě legislativy to místně příslušné krajské hygienické stanice nebo hygienická stanice hlavního města Prahy. Takže ona si na základě svého zjištění vyhlásí jenom pro okres nebo pro kraj nějaká opatření a pokud je náznak, že něco už je potřeba řešit celostátně nebo minimálně na úrovni dvou krajů, tak už to podle legislativy vyhlašuje ministerstvo zdravotnictví. Je důležité, aby spolu komunikovali, aby ta opatření nešly proti sobě, ale nadřazené je opatření, které je přísnější. To znamená, když celostátně je tisíc akcí povoleno, ale lokální krajská hygienická stanice řekne 500 nebo opačně, tak platí těch 500.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. A přeji hodně zdraví.