Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkratka PIMS TS, to je označení pro vzácné, ale závažné onemocnění dětí, které je navázáno na infekci covid 19. Poprvé jej lékaři popsali v dubnu 2020 ve Velké Británii. Klinika dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava úspěšně léčí děti s tímto onemocněním. Podrobnosti už Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, pane primáři, vítejte.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane primáři na začátek vysvětlete našim divákům o jaké onemocnění jde.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: PIMS TS je zkratka z angličtiny. Je to onemocnění, které doslova by se dalo přeložit jako systémová zánětlivá odezva u dětských pacientů. Není to jediná zkratka, to je zkratka z Velké Británie. Ve Spojených státech amerických se používá zkratka jiná. Tam se tomu říká MIS C, což vlastně znamená totéž a to C nakonec je, že to postihuje děti. Jedná se o onemocnění, které souvisí pravděpodobně s prodělaným covidovým onemocněním, které často předchází právě tomu PIMS TS o nějaké dva až čtyři týdny. A největší záludnosti je, že u těch dětí často ten průběh toho covidu je němý neboli tzv. bez příznaků, takže rodiče, rodina často ani neví, že to dítě to prodělalo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A ono je asi zajímavostí také to, že se ani dnes nezmapovala u které kategorie dětí se objevuje. Protože já jsem četla případy úplně malinkého dítěte kojence a pak i větších starších dětí.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: Ano může postihnout dětí zhruba od těch tří, čtyř měsíců jsou podle různých údajů. Nejmladší dětí my jsme měli v Ostravě nejmladší dítě osmiměsíční a zasahuje to až zhruba do těch devatenácti, dvaceti let. Ale v poslední době zejména ve Spojených státech se zdá, že ačkoliv vzácně tak to může postihnout i dospělé pacienty. Neví se přesně čím to je. Bezpochyby to souvisí s imunitou. To onemocnění v některých svých projevech a ne u všech může připomínat tzv. Kawasakiho nemoc nebo Kawasakiho syndrom, kde se také neví úplně přesně, co to způsobuje. Pravděpodobně se bude jednat o poruchu imunity, uvažuje se a zvažuje se, jestli tam nemůže být nějaká predispozice či pravděpodobnost na podkladě dědičnosti. Ale to s určitostí není zatím známo a je to předmětem dalších výzkumů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké jsou příznaky nemoci PIMS, kdy rodiče poznají, že jde právě o toto onemocnění a že by měli být na pozoru a vyhledat lékaře.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: Ano. Bohužel tak jak to bývá u dětí. Ty příznaky nejsou zcela specifické, ale to co je důležité a většinou se projevuje skoro vždycky na začátku jsou trvající neklesající teploty. To znamená, že ty děti mají teploty 3 a více dnů, které neklesají a často u toho bývají potom zvýšené v některé sledované ukazatele. Nejznámější z nich je to CRP, které může být a většinou je vysoké, ale bohužel bývá to i často projevem jakékoliv jiné infekce, takže pokud trvají delší dobu vysoké teploty. Pokud je k tomu výsev na kůži, bývají zvětšené uzliny. Může u toho být a často bývá zvracení a průjmy. Ty teploty neklesají ochotně nebo vůbec ne. Po lécích jako je Paralen a podobně. Určitě by měli vyhledat lékaře. Neznamená to, že se musí jednat o PIMS, ale minimálně to dítě by mělo být vyšetřeno a určitě bychom mu měli udělat odběry a potom se domluvíme zdali to dítě bude vyžadovat hospitalizaci a podle dalších vyšetření a průběhu se dá posléze určit jestli se jedná o zánětlivé onemocnění jako je sepse a nebo naopak jestli se jedná o tzv. PIMS TS.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co ty příznaky, jsou vždycky stejné? Teď se ptám na to jestli i u tak malinkých děti, jak jste třeba uvedla příklad několikaměsíčních děti jsou stejné jako třeba u toho dvacetiletého nebo devatenáctiletého člověka.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: Nejsou vždycky stejné. Existují různé průběhy. Mírný střední a těžší. Je to velmi vágní rozdělení, ale nemusí mít všichni výsev. Bývá to většinou u menších dětí, ale ty teploty jsou tam prakticky vždycky a často ve většině případů bývá i to zvracení a průjem, ale jak už jsem říkal, ne vždycky to bývá typické jenom pro PIMS. Ale pokud jsou teploty delší dobu než tři dny určitě je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Určitě je důležité udělat odběry bez těch se to nedá rozlišit. A samozřejmě pokud se jakékoliv pochyby nebo to dítě je více spavé, může to zasáhnout samozřejmě často srdíčko, může být nižší tlak, studené ruce a nohy. Určitě minimálně v nějaké observaci v rámci hospitalizace je to nutné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane primáři, vy jste ve Fakultní nemocnici léčili několik takových dětí. Můžete popsat jakým způsobem jste postupovali, jak jste děti léčili.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: No tam je, právě pokud se prokáže nebo máme podezření na ten PIMS TS. Neboli to systémové zánětlivé onemocnění, ten se léčí právě trošku jinak než normální sepse i když ten průběh nebo ten začátek může být hodně podobný. Tam je důležité to, že je třeba odlišit jestli tam je postižení srdíčka a nebo ne. A samozřejmě někdy vyžaduje ta léčba i podporu té srdeční činnosti, potřebujeme upravit tlak, je třeba šetřit s tekutinami a na rozdíl od běžné infekce, kdy dáváme hlavně antibiotika tady to považujeme za jistou formu autoimunitní nemoci, kdy tělo se právě na základě covidové infekce se spouští neadekvátní imunitní reakce a vlastně tím projevem jsou potom vysoké teploty. Dáváme kortikoidy tedy někdy ve vysokých dávkách a dávají se tam také protilátky tzv. imunoglobuliny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to onemocnění nebezpečné? Má například trvalé následky pro další život dítěte?

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: To je dobrá otázka. Těžká odpověď. Zatím se zdá, že všechny děti pokud jsou léčeny včas se podaří vyléčit. Nicméně třeba je dlouhodobě sledovat. Je to onemocnění nové. V česku se objevilo poprvé na podzim a samozřejmě, co se týče dlouhodobého sledování uvidíme v průběhu půl roku, roku. Říkám to první dítě vlastně tady bylo v prosinci, takže ještě to není ani půl roku vlastně od té doby, co jsme měli první dítě tady a sledujeme všechny dlouhodobě multioborově u nás v ambulanci, kde samozřejmě hlavně sledujeme imunitu. Sledujeme samozřejmě srdíčko, děláme různé testy. Velká část dětí z těch sledovaných má ještě zvýšené teploty. Samozřejmě takže sledujeme srážlivosti krve. Velká řada dětí ještě domů odchází vlastně s léčbou, která má zabránit srážení krve, takže to všechno je určitě léčba a běh na dlouhou nebo sledování na dlouhou trať takzvaně minimálně šest až možná dvanáct měsíců, možná i déle.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A pana primáře a dá se podle toho usoudit nebo předpokládat, že to dítě, které třeba za pár let prodělá covid by znova prodělalo i PIMS?

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: V případě, že prodáte covid, tak je velká pravděpodobnost, že může mít PIMS i když samozřejmě ten počet těch dětí naštěstí není velký. Uvádí se je to různé země od země. Zhruba od dvou na sto tisíc do pěti na sto tisíc, záleží na tom, která země. Ale určitě to onemocnění je nové. My jsme ho předtím neznali a neobjevilo se před vlastně pandemii covid. A v podstatě souvisí pravděpodobně s tím, že máme tak obrovské počty vlastně nakažených, infikovaných nejenom dospělých, ale zdá se i dětí. Ale u těch dětí je to zrádnější o to, jak už jsem říkal na začátku, že velká většina má příznaky velmi mírné jako na úrovni rýmy, pokašlavání, bez teplot. Některé nemají ani to. Takže spousta dětí unikne vlastně i dalšímu sledování a teprve až potom pokud mají příznaky jako ty trvající teploty a my často děláme vlastně tzv. protilátky nebo je děláme vždycky a až podle toho zjistíme, že vlastně už to onemocnění tím covidem mají za sebou. Mají vysokou hladinu protilátek. Ale jak už jsem říkal nikdo o tom netušil.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tato onemocnění nebo říká se o něm, že je vzácné a je to tak? Protože jenom ve Fakultní nemocnici už jste měli 14 případů. Přesto je označováno PIMS jako zvlášť vzácné onemocnění.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: Ono to vychází z těch počtů. Samozřejmě když to onemocnění vzácné je, když máte vlastně tu infekci nebo tady to onemocnění u dvou dětí ze 100 tisíc. Samozřejmě tak se to dá považovat za vzácné. Problém je, že samozřejmě těch nakažených v současné době těch infikovaných je obrovské množství, které jde do statisíců, do milionů. A samozřejmě čím větší počet a to se prokázalo opakovaně jak v Anglii, Francii, Itálii, ve Spojených státech, v New Yorku v té první vlně pandemie. Čím větší vlna vlastně zasáhne dospělé pacienty, tak samozřejmě tím potom roste logicky i to procento. Takže samozřejmě, když máme tady deset, patnáct dětí to znamená, že můžeme násobit krát sto tisíc a že to tomu odpovídá. Čili samozřejmě že takřka by se dalo říct, že víc než tři čtvrtiny populace tady na severní Moravě dospělé je promořeno nebo nějak se s tou infekcí setkali. Takže s tímto to souvisí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane primáři, já vám děkuji za rozhovor.

Tomáš Zaoral, primář oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava: Bylo mi potěšením. Pozdravuji vás i všechny diváky. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.