Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: V ostravské fakultní nemocnici začali loni chirurgové operovat robotickým systémem Da Vinci plíce. Byli tak v oboru hrudní chirurgie druhým pracovištěm v České republice, které roboticky výkony v této oblasti provádí. Ve studiu vítám hlavního operatéra a zkušeného hrudního chirurga Marcela Mittáka z Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás.

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, tak jaký je aktuální stav vývoje robotických operací hrudníku ve srovnání s tradičními metodami operací?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Obecně se dá říct, že v posledních zhruba čtyřech letech je hrudní chirurgie celosvětově vlastně oborem, který se rozvíjí nejvíce z těch oborů chirurgických s aplikací robota v těch samotných operacích. Ten nárůst je podle těch křivek, které má firma, která si to hlídá a ty data nám prezentuje tak ten nárůst těch křivek je exponenciální právě v hrudní chirurgii. Žádný z oborů, který zatím byl etablován v robotické chirurgii, jako takový neměl takový obrovský a strmý nárůst operativy jako hrudní chirurgie jako taková.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Řekněme, jaké jsou výhody používání při operacích hrudníku používání robota?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Těch výhod je několik. Já bych zmínil jednu, která je příjemná pro operatéra samotného. Ten tradičně si asi diváci představí, že operace probíhá tak, že chirurgové stojí u operačního stolu nad nemocným, což samozřejmě je pravda a někdy to může být i několik hodin. U robotického systému ten hlavní operatér sedí za tou speciální konzolí a dívá se do obrazu, který mu poskytuje 3D zobrazení tělní dutiny a odpadá tak ten faktor únavy, který se při několika hodinových operacích nebo opakovaných operacích v průběhu dne mohou u toho operatéra projevit.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Existují také nějaké nevýhody?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Nevýhoda asi je hlavně v tom, že ten systém je poměrně drahý. Ta cena je zhruba 50 milionů a samozřejmě ředitelé musí být vždycky v pozici řádného hospodáře a nelze poskytnout lékařům hned to, co by si vymysleli a jejich povinností je prokázat, že tu technologii dovedou zvládnout a že ji využijí ku prospěchu nemocných a koneckonců potom ku prospěchu všech. A tak to má potom ekonomickou výhodu.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že téměř rok operujete pomocí robotu plíce. Za tu dobu jste udělali kolik operací?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Za ten necelý rok jsme udělali 88 operací k dnešnímu dni. Já bych si dovolil trošku vás poopravit. My operujeme nejenom plíce, i když plíce jsou tím dominantním orgánem v hrudní dutině, který je pomocí robotického systému operován, ale operujeme i některá nádorová onemocnění v mezihrudí. Naším jakoby vrcholem té chirurgie jsou dvě provedené komplexní resekce jícnu pro nádorová onemocnění pomocí robotického systému. Což je považováno asi za jeden z vrcholů vůbec hrudní chirurgie i robotické chirurgie jako takové.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, když jsem se vás ptala na výhody, hlavně tu výhodu, která z používání robota při operacích vyplývá pro operujícího chirurga. Ale určitě bychom měli doplnit, že je to také rychlost, přesnost nebo zkrácení doby, kdy operujete toho pacienta a potom výhody pro toho pacienta. Je to tak?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Je to tak, jak říkáte. Pravdou ale je, že v momentě, kdy ti chirurgové začnou operovat roboticky poprvé, tak ty časy jsou poměrně dlouhé oproti těm tradičním metodám, včetně těch metod videoskopických. Ty důvody jsou ne v tom, že by nebyli zruční, nebo že by nevěděli, jak tu operaci provést, ale nejsou ještě sžití s tou technologií. Nechtějí tu technologii kompromitovat komplikacemi, tak jsou proto opatrní více, než bývají běžně, i když samozřejmě opatrní jsou i tak. A je tam i takový faktor, když se na to dívám trošinku zpětně, že ti chirurgové se trochu i kochají tou technologií, je opravdu úžasná. Umožňuje nám operovat v podstatě s přesností hodináře a až po nějaké době si ten chirurg uvědomí, že vlastně ta operace neprobíhá plynule jenom proto, že on je fascinován vlastně tím obrazem, který je mu předestírá, tím systémem. Po čase dojde k tomu, že využijeme naplno těch výhod toho robota ve smyslu přesnosti. Výborného přehledu v té operované dutině a na těch operovaných orgánech a jsme schopni zrychlit ten výkon. A v podstatě dnes se pohybujeme na časech, na který jsme zvyklí v otevřené nebo v klasické videoskopické hrudní chirurgii.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Otevřená chirurgie neboli toraskopická?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Ano.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že u těchto metod musíte řezat? Promiňte mi za to vyjádření, do toho pacienta? A při použití robota to nemusíte dělat?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Ne, musíme. Samozřejmě to musíme dělat. Klasická operativa, ať už břišní nebo hrudní nebo kdekoliv, znamená samozřejmě řez. Chirurgie vždycky o řezech a o preparaci tkání. U otevřené operativy děláme poměrně velký přístup. Představte si to, že rozřízneme mezižebří třeba v délce patnácti, někdy i dvaceti centimetrů, roztáhneme si žebra od sebe a tak se dostáváme do hrudní dutiny. Nebo pro diváky je asi srozumitelnější kardiochirurgická operace, kdy kardiochirurgové provedou řez vlastně podélný na hrudní kosti a hrudník rozevřou. To taky někdy provádíme v hrudní chirurgii. U videoskopických výkonů, jako je třeba laparoskopie, pro laiky známá operace žlučníku, tam provádíme sérii krátkých řezů tak, abychom si jenom vložili nástroje do operované dutiny spolu s kamerou a mohli tak provádět ten výkon. To se týká i těch videotorakoskopických výkonů. U videotorakoskopických výkonů ten nástroj ovšem chirurg ovládá přímo. Je to něco, jako kdyby kovář vyráběl krásnou bránu, tak používá kovářské kleště. On s nimi umí krásně, ale neumožňují mu tu dokonalost, kterou by byl schopen vytvořit pomocí prstů a pohybu zápěstí a ruky. Ten robot nám umožňuje zahrát krásné sólo na housle. Což bychom asi s kovářskými kleštěmi úplně nedokázali. I když i s kovářskými kleštěmi lze udělat umělecké dílo.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Existují nějaká rizika u operací pomocí robota?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Samozřejmě, ten robot neeliminuje obecná rizika operace. Hrudní chirurgie je specifická v tom, že tam operujeme blízko srdce a na velkých cévách. Hrozí nám při nešetrném operování velké krvácení, které se někdy může obtížně stavět a tam potom rozhodují desítky vteřin. A to je jedna z nevýhod trošičku toho robota, protože tam nemáme zpětnou vazbu ve smyslu citu a odporu těch tkání. Ale jak už říkali i chirurgové v zahraničí, kteří s tím mají větší zkušenost, říkali, že časem se naučíte vnímat a cítit očima. A skutečně, mohu to potvrdit.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se na chvíli věnovat také pacientům. Jak oni vnímají třeba rekonvalescenci po robotické operaci?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Já si myslím, že oni úplně nevnímají rozdíl mezi klasickou videotorakoskopickou a robotickou operací. To bychom asi neříkali úplně pravdu. Vnímají rozdíl mezi operací otevřenou a videoskopickou. Ať už klasickou videoskopickou nebo robotickou. Pravda je, že u robotické operativy je nakládání s tkáněmi ještě o řád šetrnější než u operací videoskopických tradičních a proto ta traumatizace tkání je menší. A když máme menší traumatizující tkáň, máme menší rekonvalescenci.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké jsou hlavní výzvy a limity, které omezují rozšíření používání robotických operací?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Je to cena. Ten robot je drahý. Ta částka za pořízení robota se pohybuje zhruba kolem 50 milionů. Jinak si myslím osobně ale, že ten trend je prostě nevyvratitelný, nezastavitelný a čím dříve na ty technologie přejdeme masivněji, tím z toho bude mít profit celá společnost. Samozřejmě ale jsou operace, kde se robot na operování nehodí.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Které to jsou?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Robotem třeba těžko budeme operovat nějaké zlomeniny. I když dovedu si představit, že třeba stabilizace páteře jednou budou dělat chirurgové vlastně pomocí robotického systému, to si dovedu představit. Ale jsou samozřejmě výkony, kdy to není ani účelné a nedává to smysl. Ale dutinové chirurgii, to znamená v chirurgii břišní, v chirurgii hrudní, tam si myslím, že ta budoucnost je rozhodně.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Budou umět vaši nástupci lékaři, kteří přijdou jako další generace operovat i jinak než bez robotů?

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Myslím si, že budou. Když jsem nastupoval já do praxe před téměř 30 lety, tak nastupovala laparoskopie. Tenkrát chirurgové říkali: "No, dneska už ti mladí ale nebudou umět operovat klasicky". A v momentě, kdy jsem musel, i když jsem gró operací dělal třeba na žlučníku laparoskopicky, a v momentě, kdy se muselo udělat složitější resekci, nebyl to pro mě problém. Víte, to jsou jenom technologie. Umět operovat znamená, umět se pohybovat v anatomické oblasti. Vědět co chci udělat, jaké jsou důsledky atd., to všechno ostatní, to je jenom nástroj.

Renáte Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky. Přeji Vám hodně štěstí.

Marcel Mitták, hlavní operatér, hrudní chirurg, FN Ostrava: Bylo mi ctí. Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.