Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je očkování bezpečné pro všechny, tedy i pro děti a chronicky nemocné pacienty? Proč se v některých zemích přestává očkovat vakcínou Astra Zeneca? A jak jsou účinná zavedená opatření v boji proti nemoci Covid-19? Na tyto a další otázky se budu ptát docenta Rastislava Maďara, epidemiologa a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Dobrý den, vítejte.

Rastislav Maďar, epidemiolog: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, je očkování bezpečné pro všechny, tedy i pro děti a chronicky nemocné pacienty? A počítá se s tím, že i děti by se v budoucnu očkovaly?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Já jsem shodou okolností včera přednášel onkologickým pacientům a dalším chronicky nemocným skupinám pacientů a na grafech a datech jsem jim ukazoval, že máme velkou míru jistoty, i když ty vakcíny jsou poměrně nové, že to očkování pro mě je velký přínos, a že se toho vůbec nemusí obávat. Dokonce i pacienti, kteří podstupují aktivní léčbu, která potlačuje výkonnost jejich imunitního systému, tak dokonce u těchto skupin jaksi význam očkování je dokonce ještě větší. Takže s výjimkou dekompenzovaných, nedostatečně terapeuticky stabilizovaných autoimunitních onemocnění, a možná neurologických onemocnění, kde se to skutečně musí zvažovat velmi pečlivě individuálně, drtivá většina jiných chronických pacientů se může očkovat úplně bez problémů, pokud nemají nějakou specifickou alergii nebo anamnézu anafylaktické reakce v minulosti. A pokud jde o děti, tak tam ty první mRNA vakcíny byly registrovány od šestnácti, respektive od osmnácti let, potom následně se zahájily studie od dvanácti let věku a teď už dokonce probíhají u tří vakcín od Pfizera, Moderny a Johnson and Johnson klinické studie a testování u dětí od šesti měsíců.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Astra Zeneca vakcína, kterou některé země, jako například Německo nebo Dánsko, přestávají očkovat nebo alespoň neočkují všechny kategorie lidí. Je vakcína bezpečná? Protože u nás se to neřeší a vakcína se stále používá, ale někteří lidé už mají obavy a snad i odmítají očkování...

Rastislav Maďar, epidemiolog: Tak já bych se odvolal na Evropskou lékovou agenturu, jejíž nové stanovisko uvádí, že je potřeba brát ohled na individuální okolnosti, pokud jde o očkování vakcínou Astra Zeneca. Nicméně podívejme se do Velké Británie, to je v podstatě největší očkovatel vakcíny Astra Zeneca na světě, a tam to probíhalo úplně bez problémů a ta populace převyšuje 60 milionů a minimálně jednu dávku má už 57% dospělé populace. A ty problémy, které se objevují, se objevují velmi zvláštně a v poměrně populačně malých zemích, kde se až tak moc Astrou Zeneca neočkuje... Mně od začátku přijde, že tato vakcína se stala částečně obětí určité štvavé kampaně, když to tak řeknu, a dehonestace a určité i možná hysterie. Já jsem velmi rád, že tomu Český státní ústav pro kontrolu léčiv nepodlehl, a že se snaží skutečně vždy a za všech okolností vnímat jenom odborná a vědecká data, která to provádí. A když se vyskytne 16 nějakých komplikací na několik milionů aplikovaných dávek, tak je zjevné, že by se u těch lidí, podle častosti frekvence výskytu toho jevu v populaci, vyskytly i bez očkování

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: U vakcíny Pfizer a Moderna se u nově registrovaných má mezi první a druhou dávkou prodlužovat počet dní až na dvaačtyřicet. Je to v pořádku? Je to proto, aby bylo více proočkovaných lidí alespoň jednou dávkou nebo proč?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Posunutí druhé dávky o něco později nás neuvrhlo do nějakého typu neznámého terénu, ve kterém bychom se neuměli orientovat, naopak z pohledu medicíny je to naprosto legitimní, a pro nás je teď skutečně důležité, protože se plánuje v dubnu a v květnu rozvolňovat, a jak vidíme, ty klíčové epidemiologické indikátory jsou stále na vysoké úrovni tak to, co bude zvyšovat bezpečnost případného rozvolňování, vedle vysoké promořenosti populace, je to, aby co nejvíce lidí ve věkové kategorii 55 plus dostalo alespoň jednu dávku vakcíny

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď možná na Vás navážu, k ochraně a prevenci před nemocí Covid-19 pomáhají ta opatření, která jsou zavedená? To znamená uzavření okresů, uzavření obchodů a zejména tedy nošení respirátorů a nanoroušek...

Rastislav Maďar, epidemiolog: Tak nošení nanoroušek a respirátorů pomáhá naprosto nepochybně. Uzavření obchodů, tam by se o tom dala vést polemika, do jaké míry se koncentruje výskyt lidí do určitých prostor a možná to uzavření obchodů v takové míře jak nastalo u toho lockdownu, by ani nemuselo být, protože je důležitý rozptyl populace v čase i v prostoru. Takže je lepší, když lidé chodí na větší počet míst, než že se koncentrují někam a ještě obzvláště, pokud tam musí jezdit například hromadnou dopravou. A pokud jde o tu mobilitu mezi okresy, tak ono to mělo význam i symbolický, to znamená lidé si najednou uvědomili, když viděli policejní kontroly na hranicích okresů, že skutečně ta situace je vážná a myslím si, že i z tohoto symbolického důvodu, to přispělo k tomu, že někteří lidé to dodržovali méně a samozřejmě na některé lidi vůbec nic neplatí... To omezování cestování mezi okresy úplně významný pokles mobility nepřinesl. Lidé se poměrně významně stále pohybovali v rámci jednotlivých okresů. Nicméně teď o velikonočních svátcích to možná bude nejdůležitější za celou dobu trvání toho lockdownu a právě průběh velikonočních svátků a disciplína lidí bude jeden z významných faktorů, které rozhodnou o tom, jestli se nám povede bezpečně rozvolnit v dubnu nebo ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se ještě vrátím k tomu, co jste řekl. Co tedy pomohlo k tomu, aby se ta čísla najednou začala zlepšovat, protože možná dva týdny zpět ta čísla byla alarmující a stále strmě stoupala a teď už dochází k mírnému poklesu a ta situace se začíná ukazovat, že je lepší, zejména tady v Moravskoslezském kraji, tak co tomu pomohlo?

Rastislav Maďar, epidemiolog: Je to celý komplex faktorů. Tak pořád si musíme uvědomit, že mnoho lidí nemůže pracovat a je doma, mnoho lidí má nařízený homeoffice, ve firmách se začalo povinně plošně testovat, jsou povinné respirátory, když přichází do práce lidé, kteří pracují ve fabrikách, včetně tady na lékařské fakultě, tak se musí u vstupu prokázat platným minimálně antigenním testem. Takže to všechno jsou faktory, které vlastně mají vliv na celkový pokles. Nicméně i když to brzdí, tak to stále brzdí velmi velmi pomalu, pozvolna, a samozřejmě ještě musíme zmínit, já už jsem to sice naznačil, že nám klesá reprodukční číslo, v podstatě každý den o malé procento o malý díl, už jenom tím, že u nás stále probíhá poměrně masivní promořování populace, takže nám klesá počet vnímavých lidí v populaci, kteří ještě stále nemají protilátky po nákaze ani po očkování. Tím pádem virus, v podstatě, bude mít stále větší a větší problém je najít, ale je to za cenu obrovských lidských životů

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký vývoj nás tedy čeká v následujících dnech, možná spíš týdnech, měsících... Kdy se začne už pomalu vracet život do toho normálu?

Rastislav Maďar, epidemiolog: No to je poměrně náročná otázka, protože jak jsem zmínil, brzdí se velmi pomalu. Kdyby byl ten lockdown pevnější nebo kdyby byla vůle možná nařídit aspoň celozávodní dovolené do průmyslu v období před Velikonocemi, tak by se to podařilo dobrzdit do nižších hodnot. Teď bude velké dilema, jestli za těch poměrně vysokých hodnot po Velikonocích, uvolnit v rámci první vlny alespoň část škol ve smyslu toho, jak to prezentovalo Ministerstvo školství, to znamená speciální školy, praktická výuka, první stupně na rotační výuku, mateřské školy v těch skupinách maximálně po patnácti... K tomu částečně by se potom měly přidat nějaké služby, obchod. Ale bude to velmi komplikované, protože, jak říkám, ty výchozí hodnoty budou pravděpodobně po Velikonocích velmi vysoké na to, abychom mohli úplně bezpečně rozvolňovat a bude to velmi náročné. Nicméně kdyby to šlo podle plánu, tak školy by šly týden po Velikonocích to znamená 12.4. a následně s odstupem jednoho dvou týdnů obchody, služby, další školy... A tímto tempem by mohly proběhnout 3,4 vlny do konce května. Ale to, co nám především bude ulehčovat návrat do života, bude takový ten systém QR kódů, ať už vytištěných certifikátů nebo mobilních aplikací, kterým se člověk bude prezentovat u vstupu do určité provozovny, a tam bude obsaženo v tom kódu, jestli má platný test ať již antigenní nebo PCR, každý z nich má platnost jinou dobu, a nebo má protilátky po prodělané nemoci, nebo prodělal nemoc v minulých měsících třech měsících, a nebo má alespoň jednu případně dvě dávky vakcíny. Takže toto je ta aplikace, ať už to nazveme zelený pas, nebo jakýmkoliv jiným způsobem, já tomu říkám TNO systém, to znamená testy, nemoc, očkování. Tak tyto by nám měly ulehčit život poměrně významným způsobem, protože s ním by se lidé měli dostat do restaurací, do kadeřnictví a podobně. Samozřejmě povinnost testování bude platit i pro poskytovatele služeb a myslím si, že pokud vše půjde dobře, tak v červnu už by ta společnost mohla, ještě s určitými omezeními sice, ale vypadat už poměrně relativně volným pohybem lidí, samozřejmě hromadné akce, bary a tak dále, ty budou vyžadovat mnohem nižší incidenci než máme teď.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já vám děkuji za rozhovor i za takové nadějné informace, které nás čekají v poražení nemoci Covid-19. Děkuji Vám a přeji zdravé dny.

Rastislav Maďar, epidemiolog: Děkuji za pozvání, hezký den.

Redakčně upraveno / zkráceno.