V Karlově pod Pradědem se svezete největší rolbou na světě
Lyžařský areál Karlov pod Pradědem si pořídil zbrusu novou rolbu. A rovnou tu největší, co na světě je. Její výhodou je, že ušetří spoustu času při úpravě sjezdovek.
Sjezdovky v lyžařském areálu v Karlově pod Pradědem jsou vždy perfektně upraveny, Celkem tady mají 8 roleb, které vyjíždějí na svahy dvakrát denně, vždy ráno před otevřením areálu a odpoledne před večerním lyžováním. Tu poslední, kterou si pořídili, je největší na světě.
“Tahle rolba je větší o metr 60 na ploše, kterou upravuje než klasická rolba. Výkon je zvednutý o nějakých 100 koní a co dál k tomu říct je to, že nám to ušetří spoustu času při úpravě, je to rychlejší úprava. Má větší sílu, tím pádem je schopná utáhnout víc toho sněhu a hlavně nám to pomůže před večerním lyžováním , kdy máme krátký časový fond na to upravit tu sjezdovku, takže nám tato mašina strašně moc ušetří. Radlice má přes 7,5 metru a když se ta rolba rozloží jakoby s finišerama zadníma, tak má 8,10 záběr, což normální rolba má kolem těch 6,” říká Bedřich Hrubý, rolbař a vedoucí provozu
Všechny rolbičky mají svá jména, ta největší se jmenuje Béďa. Dostávají je po řidičích, kteří se o ně zároveň i řádně starají. A tou největší se můžete i svézt, a to v rámci předváděcích jízd.
“Celkově v našem areálu máme 8 roleb teď, z toho se nějaké samozřejmě teď budou prodávat, nebo potřebujeme jich 6 jakoby, takže 6 máme v provozu,” uvádí Bedřich Hrubý, rolbař a vedoucí provozu
V Karlově stále panují dobré sněhové podmínky. Na sjezdovkách leží až půl metru sněhu a jezdí všechny lanovky i vleky.
“S počasím je to pořád nahoru, dolů. Jednou nasněží, za dva dny to roztaje, ale pořád se to drží. Nejvíce sněhu je a i nahoře na Klobouku, kde to i nejdéle vždycky vydrží. Tam máme těch 50 cm a sníh je tam super. Já si myslím, že sezóna ještě bude a 14. tady máme vodníka, tak bych vás chtěl pozvat a na tom Klobouku je každý víkend závod, takže pořád je tady co dělat,” dodává Robin Sedlář, mediální zástupce Ski Arény
Pravidelně tady probíhá i testování lyží. Naposledy tady návštěvníkům předváděl lyže známý herec a vynikající lyžař Jan Antonín Duchoslav.
“Jezdím tady s takovým cirkusem, vozíme asi 150 párů lyží, které půjčujeme lidem, aby si mohli vyzkoušet a třeba je dovede k tomu, že si potom lyže i koupí. Já lyžuji od 2 let. Jezdil jsem závodně, byl jsem učitelem lyžování, mám i poměrně dost vysokou licenci a tak se tím furt bavím. V Jeseníkách je nádherně, miluji, jezdím na Dolní Moravu, protože to je moje zamilovaná destinace, tam jezdím už 17 let, říká Jan Antonín Duchoslav, herec a lyžař
Tento víkend se s ním můžete potkat na Bílé v Beskydech, kde se zastaví v rámci sportovních her MS kraje.
---
Muzeum textilu Karnola bude menší než se plánovalo
Krnov se vzdal téměř stomilionové evropské dotace na revitalizaci bývalé textilky Karnola. Z národní kulturní památky tak plánované unikátní muzeum nebude. Alespoň ne podle původního projektu.
Krnov řeší, co s areálem bývalé textilky Karnola. Národní kulturní památku předloni v prosinci, tedy těsně před plánovanou revitalizací, zachvátil požár. Poničil zejména dílnu vzorkovny, která byla ve stavu posledního pracovního dne, čímž byla unikátní ve střední Evropě. Celý areál se tak měl proměnit v ojedinělé interaktivní muzeum textilu.
“Prostory Karnoly měly sloužit podle původního projektu celé pro městské muzeum v Krnově, nyní se uvažuje, že v areálu městské muzeum vznikne, ale bude podstatně prostorově skromnější. Při rozhodování zastupitelů hrála roli především vysoká částka, kterou se mělo město na projektu podílet,” uvádí Dita Círová, mluvčí MěÚ Krnov.
Ta po požáru vzrostla z 28 na 115 milionů korun a zastupitelé měli obavy i z vysokých provozních nákladů. Město náklady na opravy a údržbu budovy stejně nemine. Město zvažuje i možnost, že by požádalo o vyjmutí části areálu ze statutu národní kulturní památka.
Je to špatný přístup, protože ta budova vpředu, ta hlavní Karnola z těch 20.let 20.století má taky vysoké kvality technické, protože to je modulová budova, tam se teda dají měnit ty příčky a zároveň je i celkem dobře umělecky ztvárněná, takže byla by to škoda,” říká Lubica Mezerová, památkářka
Městu zůstala dotace z MS kraje na opravu ohořelých strojů a v současné době se dováží z Prahy vzácné vzorníky látek, kde se po požáru a následném zmrazení vysušovaly.
---