VZS Slezské Harty překonala český i světový rekord

Husarský kousek se vydařil Vodní záchranné službě Slezské Harty a Bruntálu. Po 17 hodin trvajícím pokusu pokořili nejprve český a poté i světový rekord v laické resuscitaci na jedné figuríně. Jedná se o srdeční masáž dvojic ve dvouminutových intervalech.

K úspěchu celé akce pomohli záchranáři, hasiči i policisté z několika organizací.

Jakub Ladno, záchranář a autor projektu: „Zúčastnit se vlastně může kdokoli, veřejnost může vlastně přijít, vyzkoušet si na první figuríně a potom vlastně může s námi pokořit český i světový rekord. Je to zaměřené na lidi, na veřejnost a všechny záchranné složky IZS.“

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Tato akce by měla ukázat lidem, že každý by měl umět resuscitovat a každý by si měl vyzkoušet, co to obnáší, protože určitě nikdy nevíme, jestli někoho z nás může taková situace potkat, že můžeme zachránit lidský život.“

Akce byla odstartována hned v ranních hodinách a měla svá přísná pravidla.

Jakub Ladno, záchranář a autor projektu: „My jsme specifičtí v tom, že v podstatě děláme na jedné figuríně a děláme to nepřetržitě 24 až 26 hodin. Jeden člověk mačká 2 minuty a ve dvojici se střídají 2 a 2 minuty a celkově je to vlastně 20 minut. Napadlo nás to proto, že chceme udělat i osvětu veřejnosti, aby se nebála poskytovat první pomoc.“

S fyzickou i psychickou zátěží pomáhali záchranáři z celého regionu a využívali i svých zkušeností z praxe.

David Friedel, záchranář: „My prioritně sloužíme jako VZS na Hartě na základně v Mezině. Když jedeme na tu službu, můžeme sokoli potkat. Když potkáme autonehodu nebo nějaké bezvědomí, tak samozřejmě tu první pomoc poskytneme také a dovoláváme si ZZS na pomoc.“

Jakub Ladno, záchranář a autor projektu: „Byli jsme svědky dopravní nehody, kdy jsme museli jako členové Vodní záchranné služby, když jsme jeli v jedné akce, tak jsme resuscitovali mladého muže. Kdy jsme v podstatě z auta vyběhli a pomáhali jsme záchranné službě. Takže i tohleto máme vyzkoušené.“

Sabina Šindlářová, záchranářka: „Určitě je to náročná fyzická aktivita. Člověk, čím má lepší fyzičku, tak tím jednodušeji mu to jde. My patříme obě dvě do oblastního spolku ČČK v Opavě.“

Michaela Moravcová, záchranářka: „Určitě udržet nějaké to tempo i tu hloubku po celou dobu. 100 až 120 stlačení za minutu, 5 až 6 centimetrů.“

Tomáš Herman, záchranář: „Mohou se s námi lidé setkat vlastně na různých sportovních akcích, kulturních akcích, kde sloužíme jako zdravotnické dozory a zajišťujeme právě provoz těchhle akcí, dále vlastně školíme první pomoc v našem okrese převážně a potom vlastně fungujeme při zajišťování nějakých neštěstí, jako například teď při povodních.“

Celý pokus probíhal ve sportovním centru a na jeho regulérnost dohlížel i pověřený rozhodčí.

Antonín Koky, provozovatel areálu: „Tady vám můžu nabídnout squash, dvě dráhy, máme tady bowling, badminton, volejbal, florbal, nohejbal, basketbal. My tady působíme od roku 2003, to založil můj děda Anton Koky, držíme se a jsme rádi, že to funguje.“

Kamil Beinhauer, rozhodčí: „Ta krabička hlídá, jestli se provádí ta resuscitace správně, pokud ne, tak svítí kontrolka červená, pokud to je správně, tak svítí kontrolka zelená a samozřejmě to funguje i na ambu-vak nebo na umělé dýchání.“

7 hodinové úsilí nakonec znamenalo pokoření českého rekordu, po dalších 10 hodinách padl i ten světový díky dobrovolným a krajským hasičům, policistům i veřejnosti.

---

Ledová plocha na náměstí Míru splnila svůj účel

Druhý únorový týden byl mimo jiné i týdnem ukončení aktivit na rekreační ledové ploše v centru města. Letos byla plocha větší než vloni a stejně tak tomu odpovídala i její návštěvnost. Nebylo dne, kdy by nebyla využívána amatérskými bruslaři i mladými hokejisty či Střediskem volného času.

Závěr ledové plochy oživily vepřové hody, trhy a zejména mladí krasobruslaři z Krmova.

Jana Kubová, vedoucí klubu krasobruslařů Kraso Krnov: „Fungujeme už v Krnově 24 let. Věkově to nerozlišujeme. Všechny děti, které přijdou, tak trénují na té své úrovni, kterou zrovna zvládají a snažíme se, aby se jim dařilo líp a líp. Měli jsme tam kluky, teď zrovna kluky nemáme, máme ještě dalšího, který teď studuje medicínu, tak na to bruslení už nemá moc čas. K vidění, nejčastěji na zimním stadionu v Krnově a když se zadaří, tak jdeme na závody nebo na testy výkonnosti.“

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Já jsem rád, že ve spolupráci s Oddělením kultury, se Střediskem volného času, samozřejmě i s Technickými službami se podařila taková krásná akce a myslím si, že ta ledová plocha splnila pro letošní rok svůj účel.“

Z ledové plochy na náměstí měli radost nejen mladí hokejisté a bruslaři všeho věku, ale také prodejci na náměstí, kteří přispívali k jeho oživení i k nabídce zboží návštěvníkům centra města.

Anketa, návštěvníci ledové plochy: „Tady v Bruntále to za mě bylo super, líbí se mi tady a je škoda, že to tady teďka končí.“

„Spokojenost. Bohužel. Mohlo to ještě vydržet chvíli.“

„Jo, tady je to dobrý docela.“

„Jo, bylo to ser, podle mě to bylo hodně fajn. Vadí mi to rostě, navíc, dneska se tady dělí moje oslava narozenin, takže mi to dost vadí, protože to bude poslední den.“

„Je to škoda, nemůžeme dělat srandu. Nechodím tady často, ale chodím tady.“

„Jo, bylo to dobré, byl jsem tady hodněkrát tuhle zimu.“

„Líbilo se mi to moc.“

Krnovští krasobruslaři na závěr předvedli na ledě hranou pohádku o červené Karkulce, v níž ukázali také své bruslařské dovednosti.

Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu: „Já mám velkou radost, že rekreační ledová plocha splnila svůj účel, pro který jsme ji tady společně se zastupiteli vlastně postavili, schválili jsme na ni peníze. Dešní ukončení s krasobruslařkami z Krnova, si myslím, že dala za pravdu nám, kteří si myslíme, že je to oživení pro naše město, že to oživilo náměstí, podnikatelé, stánkaři, všichni jsou spokojení, takže doufám, že příští rok se opět tady sejdeme.“

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Určitě nemluvím jenom za sebe, ale mluvím i za vedení města, že stojí za to s touto ledovou plochou pokračovat, ať už tady na náměstí, nebo jestli se podaří něco většího, uvidíme.“

Letošní ledová plocha měla svým zaměřením rekreační charakter a návštěvnost potvrdila zájem veřejnosti o tento sport i o případný velký zimní stadion, na jehož stavbu je město připraveno získat dotace.

---

14. Staroměstský Masopust

Různě dlouho trvá porevoluční tradice Masopustu v podhůří Jeseníků. Oslava vítání jara a začátku předmasopustního období začíná vždy v období po 6. lednu a trvá až do Popeleční středy, která zahajuje 40 denní půst před Velikonocemi.

Masopust ve Starém Městě je jedním u nejdéle trvajících v regionu. Letos se konal již počtrnácté.

Richard Šanda (nez.), starosta Starého Města: „Já jsem rád, že tady tu tradici držíme, co se to obnovilo tady před těmi 14 lety, tak se nám ten průvod narostl do nějaké výše, takže ho držíme v nějakém počtu. Takže jsme rádi, že to funguje, určitě. Vždycky na začátku chtějí právo vstupu do vesnice, takže dal jsem jim právo vstupu, ať si to můžou užít ten průvod.“

V masopustním průvodu opět přibylo masek a nových nápadů účastníků.

Eva Vroblová, Masopust: „Mým úkolem je udělat v průvodu dobrou atmosféru s pomocí starostovy slivovičky.“

Anketa: návštěvníci a masky: „My jsme návštěva ze staroměstského podsvětí a přišli jsme potěšit tady místní. Jedenáct a ještě nás přijde víc.“

„Mě se to líbí strašně moc, jako každý rok. Jsem tady s celou rodinou a pozvala jsem i kamarády z Prostějova.“

„Já poprvé a je to super.“

„Já podruhé a je to úžasné, jako vždycky.“

Japonky: „Ó saká, Šikoku, Kjůšů.“

Flinstounovi: „My jsme z Bruntálu, ale chodíme sem každoročně na ten Masopust, protože je to tady super. To není masky, to je originál. Fred Flinstoun.“

Ani řidiči, projíždějící obcí z hor, nepřišli zkrátka a dostali domácí dobroty.  Aktivně se účastnili také místní obyvatelé, kteří připravili pro účastníky průvodu občerstvení před svými domy.

Místní obyvatel: „Slivovičku, rohlíčky makové a rohlíčky jablečné.“

Dlouho trvající tradici ocenili zejména pamětníci a zakladatelé Masopustu v Starém Městě.

Jaromír Vrobel, Masopust, spolupořadatel: „Já jsem tady za hlavního Masopusta, 14. ročník a tahle tradice se chytla, máme tu spoustu lidí a ještě víc alkoholu.“

Antonín Směšný, bývalý starosta a zakladatel tradice: „U Masopustu jsem od začátku a vlastně z toho začátku to bylo proto, abychom spojili více lidí a zapojili do těch akcí společenských, aby si připomněli hlavně tradice, které tady vznikaly a které jsme se snažili obnovit, protože po revoluci tady tyto tradice nebyly. Předpokládal jsem, že tady bude hodně těch staroměšťáků, kteří to chtějí, ale byli to především osoby, které se sem přistěhovaly, kteří mi pomohli vlastně toto všechno rozjet a všechno nachystat a poprvé se to uskutečnilo. Já bych řekl, že ten vývoj je veliký, získáváme čím dál tím větší zájem lidí, nejen tady ze Starého Města, ale i z Bruntálu a okolních vesnic a počet těch návštěvníků je tady tak veliký, že už nám to pomalu nevleze na hřiště do Starého Města.“

Na průvod, který prošel celou obcí, čekaly na závěr zabijačkové pochoutky a tradiční vyhodnocení nejlepších masek letošního roku.

---