Den řemesel na bruntálské SOŠ

Nedostatek řemesel na našem pracovním trhu pocítil snad každý, kdo sháněl instalatéra, topenáře, zedníka nebo jiné odborníky. Střední odborná škola v Bruntále se rozhodla pomoci s řešením této situace a pořádá pravidelně ve všech svých prostorách Dny řemesel.

Na den řemesel míří především končící žáci základních škol, ale i jejich rodiče, aby zjistili, co je pro jejich dítě vhodné.

Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: „Naše škola dnes pořádá Den řemesel a zároveň Den otevřených dveří. Tato akce se vlastně uskutečňuje opakovaně každoročně a cílem je vlastně nalákat širokou veřejnost k tomu, aby se podívali k nám do školy, jak to u nás ve škole vypadá a zároveň samozřejmě je to cíleno na žáky posledních ročníků základní školy.“

Přestože zájem o řemeslné obory není takový, jaký všichni potřebují, bruntálská SOŠ má v této oblasti výjimečné postavení.

Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: „Já musím říct, že vlastně ten zájem je teď o všechna řemesla, ať už se jedná o službové obory nebo obory řemeslné, protože v současné době máme všechny obory prvních ročníků naplněny.“

Eva Janyšková, učitelka: „Vynikající. Užili jsme si úplně nádherné dopoledne a já doufám, že se spousta dětí namotivovala pro to, aby dělal jednou smysluplnou práci, která za nimi bude vidět.“

První částí Dne řemesel bylo představení a ukázka oborů služeb.

Zdenka Petercová, učitelka odborného výcviku: „Na tomto sále vidíme prezentaci pečovatelských služeb a kadeřnic. Pečovatelské služby, do kterých spadá pět provozů Ta z těch pěti provozů tady máme hlavně přímou péči o klienta, tady vidíme měření cukru v krvi, měření krevního tlaku, měření saturace, kurs první pomoc. Za námi vidíte péči v jednotlivých etapách života, což znamená od narození až po tu smrt. Tohle spadá do toho jednoho učebního oboru, což jsou pečovatelské služby a je to obor, který je zaměřený na sociální služby.“

Nikola Bečáková, obor kadeřník: „Studuji obor kadeřník. Určitě, veliký zájem je na téhle škole o obor kadeřník. Určitě, kadeřnice je dobrá věc.“

Daniela Rozehnalová, obor kuchař - číšník: „Studuji obor kuchař číšník na SOŠ Bruntál. Máme stanoviště máchání drinků, namícháme drink a vy ho rovnou můžete zkusit. Máme normálně pomerančové džusy, jablečný a můžeme si vybrat jakýkoli Monin, což jsou jako příchutě.“

Další částí Dne řemesel byly ukázky řemeslných oborů od práce s kovem, dřevem, až po obory instalatérské, opravárenské či automobilní a strojírenské.

Matěj Čapek, obor instalatér: „Já dělám obor instalatér. Baví mě. Hlavně mě baví tady topení, je to velmi zajímavý obor.“

Vojtěch Juřík, obor opravář zemědělských strojů: „Studují opraváře zemědělských strojů. Tady jsme zrovna ve svařovně. Tam jsou kyslíkové láhve, acetylénové láhve a vlastně tady se učíme základní kurs svařování 311. Učíme se prostě základní svary, péefko, pébéčko.“

Dominik Kolek, obor automechanik: „Já studuji automechanika, to opravování těch aut, tunění a prostě nemusím do toho dávat takové náklady, jako kdybych to k někomu dával.“

Není výjimkou, že řemeslné obory studují také dívky.

Šarlota Šínová: obor truhlář: „Dělám truhláře a jsem tady rok a půl. Truhlařina mi přijde jako krásný obor, který dělá teď málo lidí y je to navíc práce rukama, kterou umím a baví mě. Holkám taky. Spíš kluků,, ale holkám, které na to mají ano,““

Den řemesel se pravidelně účastní také zástupci vedení města.

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Za mě přínos Veletrhu řemesel Střední odborné školy je v tom, aby přilákal co nejvíce nových studentů, ale jak jsme teď procházeli jednotlivé obory, tak jsem byl překvapený od mistrů, že někde jsou dokonce naplnění, někde chybí pár žáků, ale že ta situace se postupně lepší, to znamená, že jsem pochopil, že samozřejmě mají volné kapacity, ale zájem je. Ne nadarmo, jak je vedle napsáno nebo téměř všude vidíme nápis „Řemeslo má zlaté dno“, tak si myslím, že to je velmi vypovídající.“

SOŠ Bruntál, ale i další školy a firmy regionu budou své nabídky představovat také na Veletrhu práce Artifex 14. listopadu.

---

Pozůstatky cihelny z 19. století u Bruntálu

Práce archeologů v Bruntále nepřinesla jen objevy systému bruntálských hradeb. Nejnovější nálezy jsou staré několik týdnů a týkají se historické cihelny v oblasti budované lokality pro bydlení. Při odkrytí zarostlé plochy v okraji lokality Za mlékárnou půdy byly objeveny pozůstatky cihlářské žárové pece z 19. století.

Jedná se o unikátní a výjimečně zachovalé pozůstatky čtyřkanálové pece.

Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Dnes jsme se díky spolupráci s Národním památkovým ústavem, zejména s panem ředitelem Zezulou, s panem Kolářem a paní Brhelovou dozvěděli nové informace o našem městě napříč staletími. U bašty jsme hovořili o 13.,14. 15. 16. století, zde v lokalitě Za mlékárnou, kde jsme přímo u cihelny, jsme ve století 19. Je skvělé, že dostáváme další informace o tom, jak naše město fungovat, jak se zde mohlo žít a jaké zde stály stavby.“

Michal Zezula, ředitel NPÚ Ostrava: „Dostali jsme se časově do 19. století, kdy velkostatek Bruntál, který náležel Řádu německých rytířů, si uvědomil potenciál cihlářských hlín, které jsou na mnoha místech v okolí města. Za mlékárnou se podařilo zachytit i žárovou cihelnu, což je takový objev, který je velmi typický pro ty ranně industriální formy té cihlářské výroby a tato cihlářská pec mohla už mít řádově větší kapacitní možnosti. Cihly, které se zeď vyráběla z těch cihlářských hlín, mohly být vyráběny velmi jednoduchým způsobem v takových polních pecích nebo milířích.“

Jana Brhelová, archeoložka: „V té první fázi výzkumu jsme zachytili skupinu asi třech milířů, ale až v té druhé etapě se nám podařilo zachytit nejprve obvodová zdiva a potom interiér samotné pece. Ta se skládá z obvodových zdí kamenných, které jsou zaplentované cihlou, skládají se z roštů a z kanálů, které přivádějí vzduch a samozřejmě i z různých podest, na které se vyskládávala vsázka.“

Nalezení ložisek cihlářské hlíny v té době pomáhalo řešit nedostatek stavebního kamene na stavbu továren.

Michal Zezula, ředitel NPÚ Ostrava: „Na základě studia archivních materiálů, víme, že vlastně se z cihel, které si vyráběl velkostatek Bruntál ve vlastní režii, taky byl stavěny žárové železárny v Ludvíkově.“

Také lokalita cihelny se stane součástí sítě turisticky atraktivních cílů v Bruntále a okolí.

---

Sedmý přespolní běh Razovského poháru

Unikátní série sedmi přespolních běhů s názvem Razovský pohár byla zakončena posledním závodem. Originální závod v Razové na břehu Slezské Harty započal svou sérii 21. dubna letošního roku. V závěru každého měsíce se do Razové sjížděli běžci všeho věku, amatéři i závodníci z blízkých klubů.

Každý ze sedmi přespolních běhů se běžel na různých místech v okolí obce.

Pavel Vavříček, hlavní rozhodčí, předseda klubu Sokol Razová: „Dneska je závod poslední, to znamená, že ti, kteří absolvovali minimálně 4 z těchto sedmi závodů, budou zároveň vyhlašováni i v rámci celkového hodnocení. Je to přespolní běh, běží se tratě 100 m pro nejmenší děti do 4 let, 200 m, 6 až 7 let, 800 m, ročníky 2013, 14 a starší potom 1600 metrů.“

Lákadlem pro závodníky je také sedmidílná magnetka, jejíž dílek dostane na běhu každý účastník.

Pavel Vavříček, hlavní rozhodčí, předseda klubu Sokol Razová: „Všichni, co závodí, tak za každé kolo toho závodu byla jedna magnetka, která se potom spojí do jedné kulaté spojené nálepky našeho multi-loga. Takže dneska bude hotovo, ano.“

Závod se běží za každého počasí, na posledním sedmém běhu bylo přímo výstavní.

Romana Šestáková, trenérka Olympie Bruntál: „My sem jezdíme pravidelně a máme tady jenom 8 dětí, ty co jezdily na ty první kola, takže spíše do toho mladšího žactva.“

Amálka Kempná, vítězka kategorie: „Běželo se mi dobře, akorát, že já, jak jsem tady úplně hezky vyběhla, jak jsem běžela nahoru, tak jsem to úplně napálila, až to nejde."

Radek Navrátil, vítěz kategorie: „Běželo se mi dobře, tohle počasí bylo tady jedno z nejlepších, co bylo v Razové. Ze začátku trochu naplno, aby mě už potom nedohnali, a potom už ke konci sprintovat.“

Robin Polák, vítěz kategorie: „Takhle trať mi sedla, protože je to i kopcovitý terén, super, mám rád i pole i cesty. Celkově tady ty závody, ty Razovské běhy, proto jsem i přišel. Viktor mě porazil už 4x, já teď mám dvě výhry, Viktor má 4 výhry, tak to máme 4:2, zase závěr suprový. Takže jsme to dali spolu do konce, až tady na ty drny, jsem musel zpomalit, jinak by to byl hodně vyrovnaný závod.“

Helena Krečmerová, vítězka kategorie: „Nejtěžší jsou za mě takové krtince rozryté, jako že od prasat. Z kopce to vždycky umím natáhnout.“

Záštitu nad celým pohárem přijalo vedení obce.

Ivan Fehervari (nez.), starosta Razové: „Poslední závod v letošním roce, celý ten seriál se hodně podařil. Vidíte, že ten zájem je velký, my jsme rádi, že jsme mohli převzít záštitu nad tímto celým podnikem a samozřejmě velký dík pořadatelům, Sokolu Razová a všem organizátorům, co se na tom podíleli.“

---