Jesenický expres
- Zajímavosti z Jesenicka od reportéra a kameramana Karla Soukopa
- Zámek Linhartovy opět otevřel veřejnosti
- Hornický den i mistrovství ČR ve štípání břidlice
- Canicross v Rudné pod Pradědem
Zámek Linhartovy na Krnovsku začal psát novou kapitolu své historie. Původně renesanční, poté barokně upravovaný zámek na pravém břehu řeky Opavice je vlastně hraničním objektem s Polskem, od kterého ho dělí pouze několik metrů.
Po čtyřleté rekonstrukci a díky česko-polské spolupráci s společným projektům nyní zámek vstává do nového života. Do funkce nastupuje také nová kastelánka zámku.
Andrea Rzymanková, kastelánka Linhartov: „Ta rekonstrukce začala nějak po povodních a nejvíc prací se tady teď odvedlo v posledním roce, kdy se dokončovala ta technika a ty místnosti. Teď máme 5 nových zrekonstruovaných místností, které jsou v prvním patře, ty jsou vlastně od podlah až po stropy úplně nové, podlahy, nové dveře, nové stropy y v tom je teď i taková interaktivní technika.“
Linhartovy mají složitou i pohnutou historii včetně vlastnických a stavebních změn , což se promítlo i do vnitřního vybavení zámku.
Andrea Rzymanková, kastelánka Linhartov: „Původní mobiliář se tady vlastně vůbec nedochoval, protože zámek v roce 1923 vyhořel a potom byl zámek využívaný jako sklad zdravotnického materiálu. Kromě těch zrekonstruovaných místností tady vlastně máme například hraběnčinu ložnici , která teď ale slouží spíše jako takový salónek.“
Jana Murová, starostka Města Albrechtice (ANO), poslankyně : „Asi málokomu se podaří v jeden den spojit tři projekty. Projekt Interregu, díky které mu se nám podařilo zrekonstruovat horní patro, byly tam betonové podlahy, železná íčka. Zámek jsme někdy po roce 2000 získali za korunu, asi ti, kteří ten zámek neviděli tehdy, tak by ho dneska nepoznali, za těch více jak 20 let se na zámku udělal spousta práce.“
Novinky čekají na návštěvníky zejména v podobě moderní interaktivní techniky, která bude brzy doplněna také hologramy a projekcemi s virtuální realitou.
Ladislav Václavec ANO), senátor: „Já jsem strašně rád, že se tady ten region rozvíjí a že se daří taková krásná díla stavět a dokončovat.“
Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: „Já za MS kraj jsem rád, že jsme se na tomto mohli podílet a to v rámci rekonstrukce informačního centra a místní kavárny, která bude sloužit návštěvníkům a turistům při návštěvě tohoto zámku, jehož původ sahá až do 14. století.“
Šárka Vilamová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Já musím za MS kraj říct, že jsme velmi rádi, že se toto kouzelné místo takhle krásně rozvíjí, jelikož má ohromný potenciál, nejen z hlediska cestovního ruchu, ale také v sobě snoubí ohromné kulturní dědictví. Ano, my jsme přispěli na rekonstrukci té krásné zámecké kavárny.“
Z nové podoby zámku po rekonstrukci má radost také dlouholetý bývalý kastelán, který slavnostně předal klíč od zámku nové kastelánce.
Jaroslav Hrubý, bývalá kastelán: „Musím říct, že je to nádhera, protože jsem nic takového nečekal, když jsem tady byl naposledy, tak se ještě tady pracovalo a já musím upřímně říct, že jsem nevěřil tomu, že se to stihne, ale je vidět, že se zázraky v téhle zemi dějí a je to tak nádherně nainstalováno všechno, že mám z toho obrovskou radost. Jako kastelán, který jsem odešel, odcházím s dobrým, klidným srdcem, že to zase bude v dobrých rukou. Už jsme se poznali s novou paní kastelánkou, dokonce jsem měl poslední prohlídku s ní, takže mě to potěšilo, že město si mě pozvalo, abych udělal poslední prohlídku a předal jsem j slavnostně klíč od zámku.“
Nové otevření zámku současně předznamenává i jeho další budoucnost.
Andrea Rzymankova, kastelánka Linhartov: „V plánu je další rekonstrukce, že by se celé to horní patro by dalo předělat na apartmány pro hosty, protože zrovna zítra se tady odehraje svatba, takže kdyby se hosté postupně chtěli ubytovávat i v prostorách zámku, tak budou míst tu možnost a bude to třeba i s nějakou snídaní a podobně.“
V Linhartovech se tedy můžeme určitě brzy těšit na další novinky.
---
V Bruntále proběhl historicky první hornický den. Tradice města je spojena s dávnou minulostí, především s těžbou rud, ale i dalších kovů včetně zlata. Pozůstatky rudných dolů, štol a nalezišť jsou dodnes patrné v celé okolní krajině i v názvech obcí regionu.
Historicky první hornický den měl letos i podzimní bonus.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury: „Dnes poprvé ve městě Bruntál pořádáme Hornický den, spojený s burčákem. Všichni návštěvníci se mohou těšit na spoustu kulturních vystoupení. K těm nejzajímavějším určitě bude patřit Kahancový tanec permoníků, kteří nám ukážou, jak vlastně tančí a žijí v podzemí, když tam nejsou lidé, když tam nejsou návštěvníci.“
Anketa, vinaři: „Burčák máme vlastní z vinohradu v Josefově u Hodonína, Vinařství u čárečky. V téhle chvíli tady máme Zweigeltrebe a Veltlínské zelené.“
Michal: „Od koho máme. Vinařství U čárečky. Všelijaké, co zrovna lidi chtějí, to jim nabídneme. Tady máme Zweigel.“
Anketa, návštěvníci: „Milujeme burčák, hlavně červený. Červený, červený.“
„Je dobrej. Burčák a nebo bechera.“
Kromě burčáku ozdobily centrum města především kulturní akce a zajímavé, tradice, spojené s hornickým dnem.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury: „Protože je to hornický den, tak nemůžou chybět ani pravé hornické tradice. Takže se nám podařilo zajistit spolek, který tady v Bruntále letos v květnu dělal skok přes kůži, kterým přijímal do cechu horníků mladé adepty a protože nás to velmi zaujalo, tak chceme lidem ukázat, jak ta tradice vypadá, proč se to vlastně dělá, co to obnáší.“
Hlavní akcí, která měla s ve městě svou premiéru, bylo mistrovství v práci s břidlicí.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury: „Těšit se všichni můžeme na Mistrovství ČR ve štípání břidlice v kategorii muži, ženy a profesionálové, s tím, že profesionál je každý, kdo už jednou štípal břidlici, takže z těch amatérů je velká šance na to, získat titul mistra ČR a získat krásnou cenu. Mistrovství zajišťuje náš partner a to je zapsaný spolek Krajina břidlice, jehož jsme čestným členem.“
Petra Chroustová, instruktorka soutěže, Krajina břidlice, z.s.: „My tady dneska připravujeme návštěvníky Hornického dne na Mistrovství republiky ve stříhání břidlice, kde budou návštěvníci a zájemci soutěžit. Tam je samozřejmě rychlost a přesnost, to jsou ta kritéria, která se hodnotí. Člověk musí trošičku potrénovat. Musí mít ten grif, aby tam neudělal příliš mnoho zubů, aby ta břidlice nepukla, aby dosáhl toho, co potřebuje.“
Návštěvníci si mohli vyrobit neobvyklé břidlicové suvenýry a užít si soutěže i vystoupení kapel na náměstí.
---
Téměř 70 závodníků přijelo na crossové závody do Rudné pod Pradědem. Nešlo však o koňské závody, jak tady bývá na závodišti stáje Amír tradicí, ale o pejsky různých plemen a velikostí.
Canicross je zajímavá disciplína, kdy pár pejsek a pán závodně překonávají překážky v terénu.
Viktorie Theimerová, pořadatelka: „Jde tedy o závody běžců se svými čtyřnohými parťáky pejsky. Je to překážkový závod a máme tady celkem 68 účastníků, takže docela hojná účast. Různé rasy. Vidíme malé pejsky, velké pejsky, křížence, čistokrevná plemena. Jsou tři kategorie, miď, ta má celkem 6 kilometrů, samozřejmě tam jsou i překážky, potom je kratší kategorie short, ta má 3 kilometry a na závěr uvidíme děti, které mají zhruba 1 a půl kilometru.“
Na třetí ročník canicrossového závodu přijeli závodníci z celé ČR, zkušení, ale i premiéroví účastníci.
Anežka, závodnice, Bruntál: „Z Bruntálu a mám border kolii. Maisha, má 6 let. Už jsme tady třetím ročníkem. Každý rok jsme tady.“
Petra, závodnice, Frýdek-Místek: „Já jsem z Frýdku-Místku, běžela jsem tedy úplně poprvé a dneska jsem poprvé běžela i s pejskové kterého máme z útulku, tak jsme ho vytáhli a vyzkoušeli, jaké to bude, s ním běhat.“
Klára, závodnice, Frýdek-Místek: „Z Frýdku-Místku a máme ruského černého teriéra. Tady jsme poprvé, ale už jsme běželi Excalibur a Gladiátora.“
Jana, závodnice:, Jižní Morava „Máme border kollii a jsme z jižní Moravy. Dneska závodí syn, protože já nemůžu skrz koleno, poběží dětskou kategorii.“
Pavlína, závodnice, Rýmařov: „Já jsem z Rýmařova, mám labradoora, kříženého s border kolií a má 6 roků. Šlo jí to. Tahala hlavně když se nenatáčelo nebo nefotilo. Já jsem běžela těch 6 kilometrů a nejtěžší to bylo asi kolem toho rybníku, tam byly furt zatáčky.“
Klaudie, závodnice, Bruntál: „Já jsem z Bruntálu a dneska jsem si půjčila pejska od mojí kamarádky a trenérky Viktorky Theimerové, jsem tu poprvé, je to můj první ročník, nejdřív jsem se zúčastnila bez nějakého očekávání, ale závod mě hodně překvapil a nadchl i náročností, i tím, kolik je tady lidí a jak to mají dobře připravené. Nejtěžší úsek byl pro mě asi ta voda, protože po předchozích účastnících už je to celkem prohloubené a člověk už se tam propadá.“
Tereza Theimerová, pořadatelka: „Já si myslím, že nejtěžší jsou asi překážky, protože už jsou v půlce trati, takže pejsci i lidi jsou už docela unavení, zaběhlí a myslím si, že příjemné chlazení i náročný je hlavně rybník, to bude to nejtěžší asi.“
Závody canicrossu byly náročné nejen na poslušnost pejsků, ale vytrvalost a fyzickou kondici jejich lidských parťáků.
---
Zámek Linhartovy na Krnovsku začal psát novou kapitolu své historie. Původně renesanční, poté barokně upravovaný zámek na pravém břehu řeky Opavice je vlastně hraničním objektem s Polskem, od kterého ho dělí pouze několik metrů.
Po čtyřleté rekonstrukci a díky česko-polské spolupráci s společným projektům nyní zámek vstává do nového života. Do funkce nastupuje také nová kastelánka zámku.
Andrea Rzymanková, kastelánka Linhartov: „Ta rekonstrukce začala nějak po povodních a nejvíc prací se tady teď odvedlo v posledním roce, kdy se dokončovala ta technika a ty místnosti. Teď máme 5 nových zrekonstruovaných místností, které jsou v prvním patře, ty jsou vlastně od podlah až po stropy úplně nové, podlahy, nové dveře, nové stropy y v tom je teď i taková interaktivní technika.“
Linhartovy mají složitou i pohnutou historii včetně vlastnických a stavebních změn , což se promítlo i do vnitřního vybavení zámku.
Andrea Rzymanková, kastelánka Linhartov: „Původní mobiliář se tady vlastně vůbec nedochoval, protože zámek v roce 1923 vyhořel a potom byl zámek využívaný jako sklad zdravotnického materiálu. Kromě těch zrekonstruovaných místností tady vlastně máme například hraběnčinu ložnici , která teď ale slouží spíše jako takový salónek.“
Jana Murová, starostka Města Albrechtice (ANO), poslankyně : „Asi málokomu se podaří v jeden den spojit tři projekty. Projekt Interregu, díky které mu se nám podařilo zrekonstruovat horní patro, byly tam betonové podlahy, železná íčka. Zámek jsme někdy po roce 2000 získali za korunu, asi ti, kteří ten zámek neviděli tehdy, tak by ho dneska nepoznali, za těch více jak 20 let se na zámku udělal spousta práce.“
Novinky čekají na návštěvníky zejména v podobě moderní interaktivní techniky, která bude brzy doplněna také hologramy a projekcemi s virtuální realitou.
Ladislav Václavec ANO), senátor: „Já jsem strašně rád, že se tady ten region rozvíjí a že se daří taková krásná díla stavět a dokončovat.“
Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: „Já za MS kraj jsem rád, že jsme se na tomto mohli podílet a to v rámci rekonstrukce informačního centra a místní kavárny, která bude sloužit návštěvníkům a turistům při návštěvě tohoto zámku, jehož původ sahá až do 14. století.“
Šárka Vilamová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Já musím za MS kraj říct, že jsme velmi rádi, že se toto kouzelné místo takhle krásně rozvíjí, jelikož má ohromný potenciál, nejen z hlediska cestovního ruchu, ale také v sobě snoubí ohromné kulturní dědictví. Ano, my jsme přispěli na rekonstrukci té krásné zámecké kavárny.“
Z nové podoby zámku po rekonstrukci má radost také dlouholetý bývalý kastelán, který slavnostně předal klíč od zámku nové kastelánce.
Jaroslav Hrubý, bývalá kastelán: „Musím říct, že je to nádhera, protože jsem nic takového nečekal, když jsem tady byl naposledy, tak se ještě tady pracovalo a já musím upřímně říct, že jsem nevěřil tomu, že se to stihne, ale je vidět, že se zázraky v téhle zemi dějí a je to tak nádherně nainstalováno všechno, že mám z toho obrovskou radost. Jako kastelán, který jsem odešel, odcházím s dobrým, klidným srdcem, že to zase bude v dobrých rukou. Už jsme se poznali s novou paní kastelánkou, dokonce jsem měl poslední prohlídku s ní, takže mě to potěšilo, že město si mě pozvalo, abych udělal poslední prohlídku a předal jsem j slavnostně klíč od zámku.“
Nové otevření zámku současně předznamenává i jeho další budoucnost.
Andrea Rzymankova, kastelánka Linhartov: „V plánu je další rekonstrukce, že by se celé to horní patro by dalo předělat na apartmány pro hosty, protože zrovna zítra se tady odehraje svatba, takže kdyby se hosté postupně chtěli ubytovávat i v prostorách zámku, tak budou míst tu možnost a bude to třeba i s nějakou snídaní a podobně.“
V Linhartovech se tedy můžeme určitě brzy těšit na další novinky.
---
V Bruntále proběhl historicky první hornický den. Tradice města je spojena s dávnou minulostí, především s těžbou rud, ale i dalších kovů včetně zlata. Pozůstatky rudných dolů, štol a nalezišť jsou dodnes patrné v celé okolní krajině i v názvech obcí regionu.
Historicky první hornický den měl letos i podzimní bonus.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury: „Dnes poprvé ve městě Bruntál pořádáme Hornický den, spojený s burčákem. Všichni návštěvníci se mohou těšit na spoustu kulturních vystoupení. K těm nejzajímavějším určitě bude patřit Kahancový tanec permoníků, kteří nám ukážou, jak vlastně tančí a žijí v podzemí, když tam nejsou lidé, když tam nejsou návštěvníci.“
Anketa, vinaři: „Burčák máme vlastní z vinohradu v Josefově u Hodonína, Vinařství u čárečky. V téhle chvíli tady máme Zweigeltrebe a Veltlínské zelené.“
Michal: „Od koho máme. Vinařství U čárečky. Všelijaké, co zrovna lidi chtějí, to jim nabídneme. Tady máme Zweigel.“
Anketa, návštěvníci: „Milujeme burčák, hlavně červený. Červený, červený.“
„Je dobrej. Burčák a nebo bechera.“
Kromě burčáku ozdobily centrum města především kulturní akce a zajímavé, tradice, spojené s hornickým dnem.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury: „Protože je to hornický den, tak nemůžou chybět ani pravé hornické tradice. Takže se nám podařilo zajistit spolek, který tady v Bruntále letos v květnu dělal skok přes kůži, kterým přijímal do cechu horníků mladé adepty a protože nás to velmi zaujalo, tak chceme lidem ukázat, jak ta tradice vypadá, proč se to vlastně dělá, co to obnáší.“
Hlavní akcí, která měla s ve městě svou premiéru, bylo mistrovství v práci s břidlicí.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury: „Těšit se všichni můžeme na Mistrovství ČR ve štípání břidlice v kategorii muži, ženy a profesionálové, s tím, že profesionál je každý, kdo už jednou štípal břidlici, takže z těch amatérů je velká šance na to, získat titul mistra ČR a získat krásnou cenu. Mistrovství zajišťuje náš partner a to je zapsaný spolek Krajina břidlice, jehož jsme čestným členem.“
Petra Chroustová, instruktorka soutěže, Krajina břidlice, z.s.: „My tady dneska připravujeme návštěvníky Hornického dne na Mistrovství republiky ve stříhání břidlice, kde budou návštěvníci a zájemci soutěžit. Tam je samozřejmě rychlost a přesnost, to jsou ta kritéria, která se hodnotí. Člověk musí trošičku potrénovat. Musí mít ten grif, aby tam neudělal příliš mnoho zubů, aby ta břidlice nepukla, aby dosáhl toho, co potřebuje.“
Návštěvníci si mohli vyrobit neobvyklé břidlicové suvenýry a užít si soutěže i vystoupení kapel na náměstí.
---
Téměř 70 závodníků přijelo na crossové závody do Rudné pod Pradědem. Nešlo však o koňské závody, jak tady bývá na závodišti stáje Amír tradicí, ale o pejsky různých plemen a velikostí.
Canicross je zajímavá disciplína, kdy pár pejsek a pán závodně překonávají překážky v terénu.
Viktorie Theimerová, pořadatelka: „Jde tedy o závody běžců se svými čtyřnohými parťáky pejsky. Je to překážkový závod a máme tady celkem 68 účastníků, takže docela hojná účast. Různé rasy. Vidíme malé pejsky, velké pejsky, křížence, čistokrevná plemena. Jsou tři kategorie, miď, ta má celkem 6 kilometrů, samozřejmě tam jsou i překážky, potom je kratší kategorie short, ta má 3 kilometry a na závěr uvidíme děti, které mají zhruba 1 a půl kilometru.“
Na třetí ročník canicrossového závodu přijeli závodníci z celé ČR, zkušení, ale i premiéroví účastníci.
Anežka, závodnice, Bruntál: „Z Bruntálu a mám border kolii. Maisha, má 6 let. Už jsme tady třetím ročníkem. Každý rok jsme tady.“
Petra, závodnice, Frýdek-Místek: „Já jsem z Frýdku-Místku, běžela jsem tedy úplně poprvé a dneska jsem poprvé běžela i s pejskové kterého máme z útulku, tak jsme ho vytáhli a vyzkoušeli, jaké to bude, s ním běhat.“
Klára, závodnice, Frýdek-Místek: „Z Frýdku-Místku a máme ruského černého teriéra. Tady jsme poprvé, ale už jsme běželi Excalibur a Gladiátora.“
Jana, závodnice:, Jižní Morava „Máme border kollii a jsme z jižní Moravy. Dneska závodí syn, protože já nemůžu skrz koleno, poběží dětskou kategorii.“
Pavlína, závodnice, Rýmařov: „Já jsem z Rýmařova, mám labradoora, kříženého s border kolií a má 6 roků. Šlo jí to. Tahala hlavně když se nenatáčelo nebo nefotilo. Já jsem běžela těch 6 kilometrů a nejtěžší to bylo asi kolem toho rybníku, tam byly furt zatáčky.“
Klaudie, závodnice, Bruntál: „Já jsem z Bruntálu a dneska jsem si půjčila pejska od mojí kamarádky a trenérky Viktorky Theimerové, jsem tu poprvé, je to můj první ročník, nejdřív jsem se zúčastnila bez nějakého očekávání, ale závod mě hodně překvapil a nadchl i náročností, i tím, kolik je tady lidí a jak to mají dobře připravené. Nejtěžší úsek byl pro mě asi ta voda, protože po předchozích účastnících už je to celkem prohloubené a člověk už se tam propadá.“
Tereza Theimerová, pořadatelka: „Já si myslím, že nejtěžší jsou asi překážky, protože už jsou v půlce trati, takže pejsci i lidi jsou už docela unavení, zaběhlí a myslím si, že příjemné chlazení i náročný je hlavně rybník, to bude to nejtěžší asi.“
Závody canicrossu byly náročné nejen na poslušnost pejsků, ale vytrvalost a fyzickou kondici jejich lidských parťáků.
---