Krajská ekosoutěž Zlatý list v Břidličné

Obdivuhodnou tradici má krajská ekologická soutěž Zlatý list v Břidličné. Právě proběhl již její třiapadesátý ročník. Klání desítek škol a stovek soutěžících je stále oblíbenější a prezentuje obdivuhodné odborné znalosti přírody a krajiny Jeseníků.

Celá soutěž měla vysokou odbornou úroveň garantovanou i lektory z vysokých škol

Květoslava Děrdová, hlavní pořadatelka: „Dneska je tady krajské kolo celorepublikové soutěže Zlatý list, 53 ročník, jejím pořadatelem je ČSOP, ale krajské kolo, už SI 15. ročník pořádá Asociace středoškolských klubů ČR. Je to soutěž družstev šestičlenných, ta se rozdělí na dvě tříčlenné hlídky a musí zvládnout obejít 14 stanovišť soutěžních. Za to získávají body, ty se pak sečtou a na základě toho se pak vyhodnotí."

Do Břidličné se sjely soutěžící týmy z celého regionu.

Květoslava Děrdová, hlavní pořadatelka: "Letos tady máme 20 škol, z MS kraje, celkově 50 týmů, z Opavy, z Krnova, z Bruntálu, Zátor. Každé soutěžní stanoviště je jiné a je to zaměřené na přírodu. Takže tady máme botaniku, máme tady geologii, energetiku, odpady. Lektoři jsou většinou z PF fakulty z Olomouce, ze ZOO z Olomouce, z LČR. Věkové kategorie jsou tři, kategorie N, to je 1. až 3. třída, pak je M, to je 4. až 6. třída a S, to je 7. až 9. třída."

Každé soutěžní stanoviště vedl odborný lektor.

Petr Macke, lektor, CHKO Jeseníky: „My jsme tady za správu CHKOJ, což je vlastně Agentura ochrany přírody a krajiny a snažíme se, aby děti dostaly do povědomosti takové ty základní informace, co můžou v těchto oblastech a nemůžou a aby dostaly povědomost, co je důležité, jaké tady máme maloplošné a velkoplošné chráněné celky."

Tereza, lektorka, Actaea: „Děti tady poznávají živočichy a přiřazují je buď tady do vody nebo do lesa a nebo na louku.“

Eva, lektorka: „Máme tady 10 kartiček, na kterých jsou typy krajin, živočichové, co tady v Jeseníkách máme, ať už vzácní nebo nevzácní, no a přiřazovat je k těm biotopům, ve kterých se vlastně vyskytují. Třeba tady máme vzácného Sokola Stěhovavého a toho můžeme vidět, jak loví nad horskými holemi.“

Honza, lektor: „Poznávají druhy ptáků. Zkouší to. Jde a někdy zase nejde."

Liba Veselá, lektorka: „Poznávají obojživelníky a plazy, kteří žijí v naší přírodě a vyptáváme se jich na nějaké informace. Někteří mají překvapivě dobré znalosti u některých je to slabší.“

Petr Blažej, lektor: „Oni tady vlastně hrají hru Třídění odpadu, Snaží se to roztřídit co nejlépe, třeba když udělají pár chybiček, tak se jim odečtou nějaké ty body. S čím mají největší problém? Občas je to ten polystyrén anebo nějaký nebezpečný odpad, třeba nádoby od barev a podobně.“

V soutěži šlo také a postup do celostátního kola, což ovlivnilo rychlost a snahu soutěžních týmů.

Anketa, soutěžící týmy: „Z Města Albrechtice. Jo, dobře, jednou jsme to pokazili.“

„Z Břidličné. Docela dobrý až na nějak stanoviště. Hmyz byl nejtěžší.“

„Z Krnova, z jedničky, Dvořákův okruh 2. Tady ti ptáci. Tam ty parohy, to bylo celkem jednoduché, ale jinak dobrý.“

„My jsme z Třemešné a nejtěžší pro nás tady byli ptáci.“

„Daří se nám celkem dobře a jsme z Bruntálu z Petrina.“

„Jsme z Andělské Hory a dobrý. Jsme tady už bohužel posledním rokem a musím uznat, že jsme se konečně vylepšili a zapamatovali si raby, které nám dělaly vždycky problém.“

„My jsme z Bruntálu, Okružní 38 a nejtěžší bylo osmičky, tam byly různé zdroje energie.“

Do celostátního finále v Praze nakonec pojedou oba dva vítězné týmy z domácí základní školy Břidličná.

---

Vítání jara s motorkáři v Bruntále

Vůni rozkvetlých Sakur na bruntálském náměstí nahradila vůně benzínu. Téměř 500 motorek, skůtrů, choperů, tříkolek a dalších krásných strojů obsadilo centrum i přilehlé prostory bruntálského náměstí.

Motorkářské Vítání jara je již dlouholetou tradicí, díky místnímu klubu Matorafani a láká návštěvníky z celého regionu.

Petr „Pier“ Machů, hlavní organizátor: „Jedná se o vítání jara, 16. ročník, přijeli nás navštívit motorkáři z celého širokého okolí, jsou tady motorkáři z Ostravska, z jižní Moravy, z Hradce Králové, takže motorek je tady celkem dost. Máme tady celkem 5 kapel, první zahajuje kapely Livin, pak tam máme kapely ze Zlína, máme Contracty, revival Kabát, kapelu Donor, Winebal, program máme hodně zajímavý.“

Program celé akce byl pestrý a mohli si ho užít dospělí milovníci motorů i děti a celé rodiny.

Petr „Pier“ Machů, hlavní organizátor: „O třičtvrtě na 12 máme požehnání s farářem, ve 12hodin máme vyjížďku, dále budou pokračovat kapely a v průběhu celého dne je tady spousta stánků, jídla, pití, pro děti skákací hrad, malování na obličej a tak podobně.“

Účast byla obrovská, už v první hodině přijely do centra stovky strojů.

Robert Kosař, pořadatelský tým: „Počítám motorkáře, kteří se účastní naší akce a přibližný stav je kolem 300 motorek.“

Stěžejním bodem programu bylo požehnání motorkářům, kterého se ujal otec Štěpán a originálně ho doprovodil i s vlastní kytarou.

Štěpán Janča, farář: „V každé chvíli ať vás Bůh drží ve svých dlaních. Amen.“

Na náměstí bylo co obdivovat, k vidění byly komerční stroje, veteráni i motorky, které si majitelé sami vyzdobili.

Michaela, motorkářka, účastnice akce: „Já vlastně vlastním KTMku 450, rok výroby 2008. Jezdím asi od svých 16, což už je takových 6 let.“

Karel, motorkář, účastník akce: „Jak jsem to koupil, tak jezdím, že. Je to Wolkswagen Brouk 16 stovka.“

Radek, motorkář, účastník akce: „Je to Rewako, jedna šestka, Wolkswagen Brouk, stříkačka, 40 kW a přijel jsem z Horní Loděnice.“

Vyjížďky do okolní jarní přírody se zúčastnilo více něž 250 motorkářů.

Po návratu z vyjížďky pokračoval program pro všechny až do pozdních večerních hodin.

---

Běh do vrchu v Moravském Berouně

Téměř rekordní počet běžců se sešel na již 27. ročníku oblíbeného Běhu do vrchu v Moravském Berouně. 241 závodníků od nejmenších až po veterány se rozhodlo zdolat převýšení 35 metrů na pouhých 190-ti metrech trati. Příkré stoupání prověřilo všechny.

Oblíbený běh je velmi náročný a na krátké trati také velmi příkrý.

Radim Smažák, autor a hlavní pořadatel: „Vidím, že je tady Olomoucký kraj, MS kraj, přijedou Poláci, už se jenom těšíme. Hlavně, aby nebyl úraz, čekáme rekord účastnický, no a když padne traťový, tak mě to bude stát nějakou korunu.“

Běh každoročně podporuje město Moravský Beroun a na trati se pravidelně objevují závodníci z partnerského města Bieruň.

Jan Hicz (Socdem), starosta Moravského Berouna: „Už jsem tady potřetí jako starosta, je to super, pořadatelé objednali perfektní počasí, takže dorazilo velké množství lidí, čehož si vážíme, je super, že už 27. ročník se tady koná, takže organizátoři a všichni ostatní si zaslouží jedničku. Vyšel, vyběhnout nemůžu, mám problém s koleny, ale vycházím si to.“

Marek Dziegciarczyk, místostarosta partnerského Bierunu: „Jsme z Bierunu, z polského Bierunu, ze Slezska, 21 závodníků startuje za nás. Já jsem tady poprvé, někteří od nás už běželi několikrát. Legenda říká, že nahoru je hodně stromů a je možné i omdlít. Uvidíme, jak bude.“

Náročné stoupání prověřilo fyzičku všech závodníků. Někteří ztráceli dech, jiní naopak sílu v nohách.

Anketa, účastníci běhu: „Bylo to hodně těžké. No tak tady ke konci ty schody.“

„Bylo to těžší, protože voda teče, roky neodtečou. Ty přibývají, ale je to supr.“

„Bylo to dobrý, protože já strašně to miluji, když běhám, takže to bylo dobré pro mě.“

„Bylo to těžké a bolely mě pak nohy, ale nějak jsem to doběhla. Trochu jsem se šetřila a na konci jsem to odpálila.“

„Asi ty schody. Schody byly těžké.“

„Ten cíl spíš jako, ale jinak dobrý.“

„Bylo to dobrý.“

„Nohy byly horší.“

„Trochu těžké. Nohy vážily 20 kg, nemohly mě donést.“

„Nohy moc bolí, moc těžký kopec, ale poradili jsme si.“

„Špatné, každý rok horší. Schody, ty jdou potom po dvou. Naplno od začátku. Tělo potom vytuhne, to už ani necítíte nohy. Nohy, stehna.“

„Ty schody byly hrozné. Nohy.“

Také taktiku běhu si závodníci volili různou.

„Šeřila jsem si síly.“

„Jo, dobrý šlo to, super, jako vždycky. Naplno, prostě to nejde, musíte naplno, žádné šetření sil tam neexistuje.“

Radim Smažák, autor a hlavní pořadatel: „Já hodnotím 27. ročník úplně supr. Máme jeden z nejrekordnějších počtů účastníků, 241. Já jen, co můžu říct Díky městu Moravský Berou, díky Granitolce, Ondrášovce, Kofole, městským policistům, prostě všem sponzorů, co přiložili ruku k dílu. Mám skvělé pořadatele. Oddíl lyžování, hasiči, já mám jenom superlativy.“

Obliba a účast v závodu potvrzují, že Běh do vrchu má našlápnuto a udrží si svou tradici.

---