Zahájení sezóny Osoblažské úzkokolejky

Svou letní sezónu právě zahájila také Osoblažská úzkokolejka na trati z Třemešné do Osoblahy. Slavnostní okamžik si nenechaly ujít davy návštěvníků ze širokého okolí. Úzkokolejka v podhůří Jeseníků je jediná v Česku, která jezdí bez přerušení.

Letošní zahájení sezóny je současně i předznamenáním nové budoucnosti díky účastníkům z opolského vojvodství.

David Chovančík, projektový manažer Slezských zemských drah: „Trasa je již tradiční, do Osoblahy pojedeme přes známé zastávky, jako je Liptaň, Dívčí hrad, Slezské Rudoltice nebo Bohušov. Jedním z témat dnešní jízdy je i možné prodloužení tratě do polských Racławic Śląskich.

Artur Žurakowski, honorární konzul ČR: „Moc se mi líbí ten vlak, přijel jsem sem s celou rodinou. Jsou to moje čtyři vnoučata z Polska a je tu celá moje rodina. Gratuluji nápadu a gratuluji Třemešné, moc děkujeme.“

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Dnes zahajují Slezské zemské dráhy opět letní provoz na Osoblažské úzkokolejce, kdy budou jezdit každý víkend až do poloviny září tady s těmito parními vlaky budou vozit cestující, protože je to atrakce, která je výjimečná a MS kraj tady tuto akci samozřejmě podporuje. Mám radost, že dnes opět se začíná.“

Ladislav Václavec (ANO), senátor: „Ne, já jsem tady byl opakovaně a jsem rád, že tohle se tady udržuje, že tato tradice je a ta úzkokolejka osoblažská nám pracuje.“

Petra Řezníčková Kunovská, manažerka Mikroregionu Osoblažsko: "Parní mašinka je nedílnou součástí jak toho regionu samotného, tak toho turistického dění a dneska zahajujeme sezónu turistickou, letos je to 23 sezóna, kdy nám bude jezdit parní vláček.“

Návštěvníci si užili 102 oblouků, 20 kilometrů a více, než hodinovou cestu krásnou krajinou.

Lukáš Weiss, Topič: „Dneska nás poveze lokomotiva, které se přezdívá Malý štokr, vyrobená v roce 1948 pro tehdejší Bosenské dráhy, kde v té době jezdila jako pořádná parní nákladní lokomotiva a vzhledem k tomu, že tady máme krásnou horskou trať, tak těch 500 koní když zařehtá, je to velice krásné. Zhruba za jednu cestu to sežere tunu uhlí a nějakých 5,6 kubíků vody.“

Anketa, cestující: „Jsem tady poprvé. Nikdo z nás nejel tímto vlakem zatím. Jsem tady poprvé a vidíme to poprvé. Přišli jsme se podívat, jedeme kolem náhodou jenom. Pracujeme jako strojvedoucí.“

„Poprvé, ze Šternberka.“

„Já jedu poprvé a věřím, že ne naposledy.“

„Mě se to hodně líbí. Já jsem nikdy neviděla, že tam může být i pivo ve vagónu.“

„Jo, jsme tady poprvé.“

„Z Ostravy, poprvé. Taky z Ostravy, poprvé.“

„Je to super. Tady poprvé, ale pracujeme na tom, aby totéž bylo i v Polsku. Brzy možná v Glucholazech.“

Vláčkem se mohou zájemci projet každý víkend až do září letošního rolku.

---

Nový domov se zvláštním režimem v Rýmařově

V areálu rýmařovské nemocnice vyrostla velká novostavba sociálních služeb. Jde o Domov se zvláštním režimem, který v regionu citelně chyběl.

Nový dům nahradil bývalou budovu dětského oddělení, která byla demolována.

Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Město naší velikosti tuto službu neposkytovalo a ta služba tady byla potřeba. Začali jsme přemýšlet na začátku roku 2023, začali jsme projektovat v červenci roku 2023 a projekt pro stavební povolení jsme měli v roce 2024 v dubnu. Provozovat ho bude Diakonie, ta dostane do výpůjčky teto objekt už od června.“

Petr Zavadil, projektant: „Poměrně byl velký tlak na termín, kdy my jsme ve velice krátké době museli zajistit nejenom projekt pro stavební povolení, ale i projekt pro výběr dodavatele a nakonec se vše povedlo tak, jak mělo. Jsme spokojeni.“

Marcela Maňurová, ředitelka Diakonie ČBCE: „V domově budou klienti s Alzheimerovou chorobou, cílová skupina je demence. Věk od 65 let. Služba bude nepřetržitá, takže 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Je to nepřetržitý provoz.“

Domov bude mít celkem 39 lůžek v jedno a dvoulůžkových pokojích.

Marcela Maňurová, ředitelka Diakonie ČBCE: „Ve spodním patře je jídelna, kuchyň, potom tady máme malou zasedačku, kde může probíhat například školení pro pracovníky. Máme tady místnost pro pedikúru a masáže, vyšetřovna pro lékaře a sestru a potom tady je zázemí, kanceláře pro vedení domova a personál.“

Na základě žádostí i doporučení lékaře budou klienti do domova přijímáni již od 1. července.

---

Razová má novou velmi potřebnou ČOV

Největší investicí za poslední roky byla v Razové u Slezské Harty vybudována nová čistírna odpadních vod. Díky podpoře Ministerstva zemědělství a Moravskoslezského kraje obec dobudovala za více než 70 milionů korun důležitou stavbu, která je v tomto regionu opravdu nezbytná.

Nová čistírna řeší nejen odpadní vody, ale také kanalizaci a zejména přítok kvalitní vody do Slezské Harty.

Ivan Fehervari (nez.), starosta Razové: „Hlavně jsme začali proto, protože stará ČOVka už byla nevyhovující. Havarijní stav nás stál strašné finanční prostředky, proto jsme se rozhodli pro výstavbu nové čistírny, která v podstatě nám zajišťuje ještě odkanalizování větší části obce. Před námi je ještě etapa 2 a 3. Takže budeme na tom usilovně pracovat a doufám, že se nám podaří sehnat finanční prostředky.“

Nejednalo se o jednoduchou stavbu zejména kvůli okolnímu terénu.

Pavel Ištvánek, zástupce realizátora stavby: „Trvala celý rok 24, 25, no dva a půl roku. Nejhorší asi bych řekl tohleto podloží, protože tady opravdu stojíme na skále. Tohle byla jedna velká skála, na ní byla prostě džungle, toto bylo asi nejhorší.“

Zásadní pomoc a podporu poskytl při stavbě MS kraj.

Pavel Staněk (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: „Dnes, vzhledem k tomu, že se nacházíme v obci Razová při slavnostním zprovoznění ČOV, tak z pozice životního prostředí MS kraj, pro něj tato akce je důležitá v tom, že jsme v podstatě na břehu Slezské Harty a přehrada Slezská Harta je zásobárnou vodní nádrže Kružberk, která nám slouží k napájení pitnou vodou obyvatelstvo MS kraje, tudíž každý vyčištěný litr vody, který teče do Slezské Harty, má pro nás cenu zlata.“

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Kraj začal podporovat tuhle stavbu v roce 2016, je to samozřejmě díky panu starostovi, který je tedy stále a vlastně ten tlačil na to, aby se tady ta čistička udělala, protože jsme blízko Slezské Harty a samozřejmě, kdyby se splaškové vody a ty špinavé dostaly do Slezské Harty, tak je to špatně.“

Nová ČOV je první etapou, na kterou navážou další dvě, řešící zbytek velmi dlouhého území.

---

11. ročník soutěže Šikovné ruce v bruntálském Sagapu

Týmy zdravotně postižených z celého kraje se utkaly v Bruntále na 11. ročníku soutěže Šikovné ruce, pořádané organizací Sagapo. Tradičně soutěžili lidé v disciplínách, jejichž základem byly rukodělné práce a umělecké nápady. Přijeli z okresů Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, z Města Albrechtic i z Rýmařova.

Týmy soutěžily ve čtyřech kategoriích a předem daných tématech prací.

Petr Konečný, ředitel organizace Sagapo: „Máme kategorie keramika, šití, volná tvorba a kresba. V těch kategoriích ta témata jsou daná, takže ti účastníci soutěžící dostanou zadání, podle kterého budou postupovat.“

Helena Balintová, vedoucí sociálně terapeutických dílen Sagapo: „Hodnotí to porota, která je složena ze 4 členů a vlastně podle jejich uvážení a komu se co nejvíce bude líbit, se pak společně dohodnou a rozhodnou o vítězi. Mají na to dvě hodiny, na každou tu soutěžní disciplínu.“

Soutěž prokázala nejen zručnost tvůrců, ale především jejich bohatou fantazii a nápaditost, se kterou ztvárňovali zadaná témata.

Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu, předseda poroty: „Já jsem na této soutěži už podruhé a jsem moc rád, že jsem byl opět přizván, tentokrát už jsem jako předseda poroty a jak se dívám na ty výrobky tady, tak budeme mít velice těžké rozhodování. Je to všechno moc krásné, já bych všem dal první cenu bohužel to nejde. Chtěl bych poděkovat organizátorům této akce, protože opravdu tady ta soutěž má vše, co by soutěž měla mít. Vidíme výrobky lidí, kteří mají určitý hendikep, ale není to znát a klobouk dolů před nimi.“

Unikátní byly například barevné mandaly či keramické objekty s tematikou koně.

Stáňa, soutěžící: „Pták. Na papír.“

Pavel, soutěžící: „To bude keramický kůň. Kachlový kůň.“

Kristýnka, soutěžící: "Na téma jsem si vybrala houpacího koně z keramické hlíny. Bude mít vlastně uzdu, kopýtka zvýrazněné, nabarvím ty barvy co mám a špejlí to ještě zvýrazním.“

Róza, soutěžící: „Mandalu. Mám to krásný?“

Pavlína, soutěžící: Nápad. Ano, jsem si vymyslela sama. Ano.“

Petr, soutěžící: „Háčkem. To je takový složitý motiv co nikdo nemá.“

Práce poroty opravdu nebyla jednoduchá.

Jan Gondek, porotce: „Ono je to strašně těžké, protože každá ta práce má něco do sebe a to rozhodování bude prostě strašně náročné. Naštěstí v tom nebudu sám, ale musíme se prostě nějak dohodnout. Bude nám to trvat díle, ale věříme, že se rozhodneme správně a co nejlépe. Jsme strašně rádi, že se do toho pustilo tolik lidí.“

Natali Bušíková, porotkyně: „Já opravdu obdivuji jejich fantazii, jak to prostě zvládnou vytvořit. Já jsem tady byla před chvilkou a vlastně jsem ještě vůbec nevěděla, jak to dopadne a když se koukám na ty krásné výrobky, tak je to fakt neskutečné. Neskutečné, jak si s tím dokážou vyhrát.“

Pavel Trpka, porotce: „Jsou strašně šikovní, hodně se mi líbí tady z keramické dílny, kde vyrábí vlastně koníky. Tady slečna dělá takového krásného velkého koníka. Ta si s tím dává hodně práci, je šikovná a snaží se takovým způsobem, co jsem ještě neviděl.“

Po slavnostním vyhlášení vítězů pak následovala společná zábava s živou kapelou.

---